Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Šikanérka - Prolog

Tahle povídka je převážně o Belle, ale ne o takové Belle, jakou známe z knížky... Tohle je Isabella! Královna střední školy, která si nenechá nic líbit. Jak už název napovídá, její nejlepší zábavou je hledat si obětní beránky a před celou školou je ponižovat. Kdopak asi bude její další obětí... Ps: Buďte ke mmě prosím schovívaví... Toto je moje první povídka na tomto webu. Ale zanechte mi aspoň smajlíka...

18.11.2011 (15:00) • NatalieEllaVeronicaCulen • FanFiction na pokračování • komentováno 37× • zobrazeno 4412×

 

 

Začátek je jenom takový rozjezd. Nic světoborného. Pořádně by se to mělo rozjet až po pár kapitolách...

Jo a tuhle písničku jsem poslouchala, když jsem to psala. Sice se k tomu moc nehodí, ale mám ji ráda. ;-)

---

 

 

Jmenuji se Isabella Swan a jsem poloupírka. Ale ne taková, co se narodí, když se upír vyspí se člověkem!
U mě totiž proběhla přeměna jinak. Netrvala tři dny, ale jen jeden a půl dne.

Zvláštní jsem tak nějak byla už od malička, ale to je na dlouhé vyprávění. Potom, v sedmnácti, mě našel jeden upír, který mě přeměnil. Zdála jsem se mu totiž nádherná a nechtěl mou krásou plýtvat na člověka, nebo tak nějak mi to alespoň řekl.

Žízeň jsem se neučila ovládat. Nepotřebovala jsem to. S lidmi vydržím v pohodě.

Já se vlastně ani od upírů moc neliším.

Rozdíly jsou v tom, že mám stejnou teplotu jako člověk (ale kůži mám stejně tvrdou jako upíři), můžu jíst lidské jídlo (i když mě nenasytí), nemám jen jednu schopnost (mám jich pět a to, jak jsem si zjišťovala, není u normálních upírů možné), jsem silnější než upíři, mám stejnou barvu očí jako před přeměnou, čokoládově hnědé a netřpytím se na slunci.

No, něco o tom, jak jsem se dostala sem. Potom, co se naše cesty s Chrisem (to je ten upír, co mě přeměnil) rozešly, šla jsem za Volturiovými, zda by mě přijali do své gardy. Ti samozřejmě neváhali.

Ne, že bych jim dala moc na výběr! Já jim to spíš přišla oznámit. Nebyli překvapení, ale měli radost, že jsem k nim přišla. Upíři mého druhu jsou podle všech informací na světě jen tři a to včetně mě. A všichni tři jsou v gardě. Bez sebemenšího zaváhání mě dali na stejnou pozici s ostatníma dvěma, tedy na nejvyšší, hned po panovnících.

S těma dvěma jsme se stali nejlepšími přáteli. Byla to dívka a muž.

Dívka se jmenovala Veroncia Antella. Byla přeměněna v pouhých patnácti letech, ale díky naší odlišnosti vypadá na sedmnáct. Má karamelové medově-hnědé vlasy. Jsou opravdu velmi zvláštní, jsou totiž od přírody melírované. A má nádherné zelené uhrančivé oči, které někdy mění barvu na oceánově modrou. No, někdy, spíš vždycky, když je naštvaná. To se pak změní i barva jejích vlasů na úplně zlatou. Veroncia je z nás nejzvláštnější. Jen tak mimochodem, je Italka, stejně jako já.

Muž, Enrique (Enrike) Peréz, byl přeměněn v devatenácti letech a jemu, stejně jako mě, věk zůstal. Jeho rysy jsou typicky španělské. Má vlasy jako nejčernější noc a k nim nádherně ladící oceánově modré oči, jako mívá někdy Veroncia.

Po čase jsme si u Ara vydupali pár normálních let života.

 

Teď žijeme v Americe, v malém deštivém městečku jménem Forks. Já a Veroncia jsme nastoupily do prvního ročníku a staly se z nás roztleskávačky. Veroncia na sebe vzala kapitánství a já jsem její zástupkyně. Enrique nastoupil do druhého ročníku a je fotbalista, samozřejmě kapitán. Minulí kapitáni, jak roztleskávaček, tak fotbalistů, odešli v minulém ročníku.

Sjednotili jsme si příjmení na Antella a bydlíme ve vile kousek za městem, s tím, že jsme sourozenci původem z Itálie, kde máme rodinu - což je pravda - a do Ameriky jsme přijeli kvůli poznávání jiných kultur a podobné blbiny.

Myslím, že se nebudete divit, když vám řeknu, že jsme školní smetánka a také ti, co je všechno jejich. My jsme osud školy a my rozhodujeme, kdo je in a kdo je out. Myslím, že je jasné, kdo je kdo. Nejlepší jsme my, pod námi jsou roztleskávačky a fotbalisté (samozřejmě kdybychom nebyli mezi nimi, tak se řadí ke zbytku školy). A konečně, zbytek školy je out!

***

„Isabello! Isabello! Hádej co! Přijedou noví žáci!“ přiběhla ke mně Ava, celkem fajn holka, co má na starosti informovat mě o novinkách na škole.

„Fajn,“ odpověděla jsem tvrdě.

„Kolik jich je? Nějaké informace? Jak se jmenují? Jak kdo vypadá?“ zeptala jsem se s kamennou tváří.

Dali jsme si totiž s Veroncií a Enriquem za úkol znát jména každého na škole. S naší upíří pamětí to není nic těžkého.

„Je jich pět plus rodiče. Dvě holky a tři kluci. Jsou adoptovaní. Tvoří dva páry. Alice je malá s černými vlasy, vypadá jako elfka. Je jí šestnáct. Chodí s Jasperem. Je blonďák, vypadá jako lev a je mu osmnáct. Potom Rosalie. Je to pokrevní příbuzná Jaspera, taky blondýna. Je vysoká a celkem pěkná, myslím, že by se hodila mezi roztleskávačky. Taky jí je osmnáct. Rosalie chodí s Emmetem, černovlasým, svalnatým hromotlukem, toho poznáš. Je nejstarší, je mu devatenáct,“ vyplivla jedním dechem a musela se nadechnout.

„A ten pátý? A jejich opatrovníci?“

„Pátý je Edward, né moc hezký, má hnědo-bronzové vlasy a obličej samý uher. Překvapivě,“ pronesla se zřetelnou ironií v hlase, „je sám. Jejich opatrovníci se jmenují Carlisle a Esme Cullenovi. Edward, Alice a Emmett si vzali jejich příjmení, ale Rosalie a Jasper si nechali svoje. Jsou Haleovi.“

Její slova jsem si brzo potvrdila. Při obědě samozřejmě. Jsou to sice obyčejní lidé, ale všichni kromě toho... ehm... Edwarda, by se mohli v naší hierarchii nacpat mezi nás roztleskávačky a fotbalisty. Chvíli jsem je pozorovala. Ano, to se mi hodí, Edwarda odstrkují i oni samotní.

Se svým plánem jsem seznámila i Veroncii a Enriqueho, kteří okamžitě souhlasili. Prý bude víc srandy.

Takže, máš se na co těšit, Edwarde Cullene...

 

---

 

Vím, že je to zatím blbost, ale ono se to první bude vyvíjet zjevným směrem, který pak přejde v něco jiného, co jsem nakousla už teď.

Takže, jenom doufám, že se vám to líbilo.

Jo a ještě se omlouvám adminkám za chyby. Já většinu nechtěně přehlídnu, takže se opravdu moc omlouvám. A taky děkuji Aliici, která mi opravila chyby.

Následující díl »

Autor: NatalieEllaVeronicaCulen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Šikanérka - Prolog:

Ahoooj!
Moc se mi to líbí, ale nejede mi další dílek! Děje se tto jenom mě, nebo i ostatním???

Skvělé! Počkám si na další

Je to bomba! superr

Neboj, ty věci jsem ti napsala proto, abych viděla, jak se zlepšuješ . Ale takových komentářů jsem ani neměla možnost míti... :D Tak aspoň že se ti většina snaží pomoci, záleží nám na nových autorech

No, já nevím... Je to vážně dobrý nápad, ale bylo by lepší, kdybys všechno o Belle nevyklopila už v první kapitole. Co budeme číst dál? Čtenáři jsou rádi napínáni, i když se to někdy nezdá, to je nutí otevřít další díl. Ale co nás nutí pokračovat ve čtení u tebe, když jsi všechno vyklopila už teď? No, všechno už bylo řečeno v komentářích přede mnou. Pak ty obrázky... Představ si, že my víme, jak vypadá člověk. Vážně by byl lepší popis a ne z toho hned dělat obrázkovou knížku.
Ale každý jsme nějak začínali a věřím, že i ty se ze svých chyb poučíš a budeš se postupně zlepšovat.

Tak jsem si pročetla Tvůj příběh, nu, abych se přiznala, spíš jsem ho jen tak prolétla očima, protože mě na začátku odradilo to strohé popisování bez špetky emocí, kdy Isabella vyprávě o tom, jak je jiný poloupír, jak trvala dlouho přeměna, co jí, v kolika se přeměnila... Bylo to pro mě jako pro čtenáře nezáživné, přesto si ale nemyslím, že bys měla s psaním přestat. Je to první povídka, kterou jsem od Tebe četla a myslím, že na začátku jsi psala, že je to Tvá první povídka vůbec. Vlastně abych se přiznala, tak je to první povídka, kterou čtu po velmi dlouhé době... Když to vezmu kolem a kolem, máš zajímavý a osobitý styl psaní, rozhodně nepřestávej, vždyť chybami se člověk učí. A abych se vyjádřila k těm obrázkům, co tu někteří popisují, osobně také dávám přednost detailnímu popisu, ale pokud bys měla popis a k němu ještě přiloženou fotografii, aby si každý mohl svou představu po přečtení textu doplnit a ujistit se, že si tu osobu představuje dobře, bylo by to myslím ideální řešení. Celé to ovšem záleží na Tobě, do toho nikdo z nás nemůže mluvit. Sama si dobře pamatuji, že jsem na začátku své tvorby psala podobně a dělala jsem také to "ulejvání" pomocí obrázků, ale časem možná přijde, že Tobě samotné se to nebude takhle zamlouvat. Však uvidíš. Jinak jsem si na závěr ještě všimla komentáře xxx a myslím, že má v jistých věcech skutečně pravdu, ale ty jsem Ti snad vypsala sama za sebe. Přeji Ti hodně štěstí v psaní, spoustu věrných fanoušků a neusínající fantazii.

Mno... taky bych se ráda vyjádřila O:) ... Tvůj styl psaní je zajímavý, ale ty obrázky (vím, že si tohle už určitě slyšela) Když dáš do obrázků, jak vypadá auto... tak to de, ale člověka/upíra bych tam nedávala. Víš, popis je děsně důležitý. Samozřejmě tím nemyslím, když celou kapitolu budeš popisovat co má na sobě. Když nám sem dáš obrázek dozvíme se sice, jak vypadají, ale nezapamatujeme si to do příště... Kdyby si napsala, že má třeba Veronica krvavě rudé vlasy (plácám) většina lidí by si jí tak zapamatovala. Ale v příští kapitole o ní uslyšíme a myslím, že mluvím za hodně lidí, nevzpomeneme si jak vypadá. Chápu, že si tím ušetříš hrozně moc práce, ale to je špatně. No do knihy by si určitě obrázek nedala... :D Jinak vždycky je co zlepšovat a tvůj styl psaní se postupem času určitě pozmění a zlepší. JinaK povídku hodlám číst dál, tak ať je tu brzy. Nápad je to zajímavý

zuzinecckaa: Na tebe bych málem zapoměla!!! Většinu věcí si můžeš přečíst v mích minulích odpvědí jen jedno... Deníček si nepíšu, takže fakt nevim co bych si tam napsala
A za tvůj komentář jsem také vděčná. Příští kapitola by se ti líbit mohla. (pokud si ji přečteš)

A tímto se rozpoutala válka komentů kterou ukončuji, protože fakt nesnáším hádky, ačkoli to třeba myslíte klidně, vyzníto většinou jinak.
xxx: Jak jsem řekla přímám jakoukoli kritiku a jsem za ni rádá. Jsem si svích chyb vědoma a budu se je snažit napravit. ALE můj postoj k obrázkům nezměníš
Já...: Tobě taky děkuji za komentář.
1. Mě osobně takové to pomalé odkrývání nebaví, jsem rači když o postavě vím něco dopředu.
2. Ano vím... Je to můj zlozvyk krerého se snažím zbavit.
3. Od obrázků mě neodradí ani ďábel.
4. Těch problémů se tam oběví víc než ten zjevný. A vzpomínání aky bude, ale ne hned v příští kapitole tu už mám zabranou něčím jiným. K tomu proč jsou jiní se, dostanu až ke konci povídky.
Neboj se omě mám to naplánované. Povídku už mám v hlavě dost dlouho, takže jsem na tím přemýšlela. Je tam jen nástin její mynulosti. K tomu se dostanu později.
Děkuji za KAŽDOU KONSTRUKTIVNÍ kritiku.

NatalieEllaVeronicaCulen: opravdu jsem nechtěla, aby ti to přišlo jako kritika, protože ta by vypadala jinak. Kdybych tě chtěla shodit, tak ti napíšu něco ošklivého, ale o tom to vůbec není. Jsi autor jak píšeš, tak bys měla přijímat kritiky a poučit se z chyb. Když ti člověk napíše pořádný úsek textu měla bys být svým způsobem ráda, protože ta kapitola každému z těch lidí stála za to, aby se k ní nějak vyjádřili, protože to má mnohem větší význam než batalion smajlíků, protože z nich se nedozvíš nic. Nás čtenáře nemusíš přesvědčovat, že opravdu píšeš co tě baví, nebo že Isabella neví vše. My jsme čtenáři a my jsme k takovému názoru dospěli - tak to musíš brát - každý autor ví dopředu, co ještě v ději plánuje, každý si dokáže představit scény, co tam chce mít, začátek i dobré ukončení děje, ale musí to také umět prodat. A ten kdo stojí o obrázkové odkazy v textu (které po čase přestanou fungovat) si tedy může koupit obrázkovou knihu pro děti. Popravdě jen představa, že by autor vydal knihu o čtyři sta stránkách a na závěr přidal dvacet stránek jen obrázkové dokumentace, co měli hrdinové na sobě... páni, dost děsivá představa. Každý autor se pořád učí a sbírá zkušenosti a jestli jím chceš být, tak je přijímej a naslouchej, nikdo jiný kromě čtenářů, kteří nemají důvod být neupřímní a mazat ti med kolem pusy, ti je neřekne. Je sice hezké, že každý autor píše pro sebe (a všichni to rádi připomínají), ale to by si mohli psát doma do deníčku, jak zmínila kolegyně pode mnou. Pokud něco zveřejňuješ píšeš pro nás.

AddyCullen: pochvala je sice hezká věc, ale v rozvoji jí to nepomůže a ohledně obrázků: k tomu se nebudu vyjadřovat, jestli zastáváš názor omalovánek, tak si ho zastávej, ale ve kvalitním čtení ho nenajdeš. A ohledně mého psaní... nemusím být spisovatel, abych viděla co se mi líbí a kde autor chybuje. I hudební amatér pozná kdo zpívá falešně. A krom toho, nemusíš se bát pár věcí jsem už napsala. Útočit na někoho o kom nic nevíš je zatraceně chybná strategie.

Ahoj, dá se říci, že souhlasím s komentáři přede mnou. Co se týká představování, tak ty kapitolovky pak za moc nestojí. A když tam napíšeš její život? To si v příběhu měli jiní upíři všimnout změn, nevím, třeba...
"Cítíte to?" ptal se ten tmavovlasý upír.
"Co tím myslíš?" odvětila zvědavě zřejmě jeho družka, blondýna.
"Nevím, ale někdo mi tu nevoní... Jak bych to nazval..." V tu chvíli mě trochu zamrazilo v zádech. I když s nimi mám dosti společného, vůně to není. Asi zjistí, že jsem něco víc než jen normální člověk...

Víš, prostě mělas nám to poodkrýt pomalu, ale jistě, třeba to, co je. Že měla minulost špatnou.. Či dobrou, to v prologu nikoho moc neveme. O čem bude povídka? No jasně o tom, co se bude dít dál, ale na ty minulé okamžiky si má vzpomenout... A ne takhle najednou. Taky si do deníčku nenapíšeš:
Můj milý deníčku,
jmenuji se ----, narodila jsem se dne ----- ve městě ----. Když mi byly tři, rodiče se rozvedli a já žiju s tatínkem jen tam a tam. V deseti jsem od něj poprvé konečně dostala kolo, a když mi bylo patnáct, konečně mě pustil i k někomu přespat.

No přijde ti to normální? Do deníčku zaznamenáváš momenty, co tě napadnou, tak to takhle ber i v té povídce. Sice vyprávíš příběh, ale představ si, že ho žiješ. Také bys takhle někomu najednou vyklopila vše o sobě? Já si myslím, že ne.
Myslím, že by to mohlo být asi takhle...
"Isabell, kde jsi!" volal na mě už asi podesáté můj bratr. No jo, dnes se stěhujeme, tak si neodpustí si ze mě dělat později legraci. Já konečně svou normální rychlostí dobalila svou poslední tašku, a... bla bla bla.
Náhle jsem si vzpomněla, jak tehdy a tehdy...

Takhle jsi nám to měla podat. No, nechci tak extra kritizovat, spíš jsem ti tu podala příklady, jak by to mělo a nemělo vypadat. Snad si z toho něco vezmeš a přeji ti hodně úspěchů v dalším psaní. Máš hodně zajímavý nápad a jsem moc zvědavá, jak to bude pokračovat.
P.S.: Sice Bella neví vše, ale nás čtenáře to opravdu nezajímá. My jsme lační po tajemstvích, ale když nám to vysypeš takhle na začátku, co pak dál? Neber to zle, jen reaguju na jednu z tvých odpovědí jiným

Z části souhlasím s xxx :)
1. Nemuselas vše tak honem vychrlit na začátku, myslím, že minulost, která se odhaluje postupně je mnohem poutavější a zajímavejší...
2. Samozřejmě ten začátek jsem to a to, jmenuji se tak a tak, je mi tolik a tolik... argh, takhle začínají povídky opravdu jen začátečníci a ti, co moc psát neumí, takže to toleruji, do psaní se dostaneš...
3. Odkazy být nemusely, ale je to jednodušší a autoři si tím ulehčují práci. Já sice preferuji osobní popis, ale je to pouze můj názor.
4. Líbilo by se mi, kdybys začala od začátku... ty spekulace, proč přeměna byla jen 1,5 dne... Reakce okolo, trochu detailněji jak přišla ke svým spolu... nebo to tam vložit třeba jako sen či vzpomínání, nevím, bylo by to zajímavější, povídka delší...
No, přijde mi, že tě prostě něco napadlo, ale moc jsi to nepromýšlela, prostě jsi se jen rychle chtěla dostat k problému, který chceš v povídce řešit. Ale když se podíváš na všechny dobré povídky na tomto webu, tak začínají omačkou a pomalu přecházejí v jistou komplikaci, nebo hlavní náplň příběhu. Ale jak říkám, časem se do psaní dostaneš - pokud to v sobě máš, jestli ne, tak lepší už to nebude - a až se ti otevřou oči, stejně jako mně po tvrdém boji s mou "učitelkou - spisovatelkou" tak se budeš nad svými začátky děsit.
jsem zvědavá jak to bude pokračovat, povídka mě sice svým začátkem neuhranula, ale vzbudila ve mě jistou zvědavost, proč se Isabell tak chová a jak bude týrat Edu. Takže na další kapitolu se podívám, ale zatím ti neslibuji svou věrnost, ale věřím ti, že si ji získáš.
Jen mám malou podmínku... promýšlej si své dílo. Než začneš psát, měla bys mít i zhruba promyšlený děj i konec. Ne doslova, ale jen jemný náčrtek, podle kterého budeš tvarovat stavbu děje. Doufám, žes tak udělala, protože pak - lidově řečeno - "Jsi v háji."

AddyCullen: Jsi zlatá děkuji

xxx: to seš teda hrdinka... Já jsem ráda za to, že tam ty obrázky byly. Aspoň vím, jak si je pisatelka představuje. A co je divného na tom, že si jich všimla na obědě? to je měla pochytat na záchodech, nebo co? To že umíš napsat komentář, ještě neznamená, že umíš i psát. Chtěla bych si přečíst nějakou tvojí povídku, nebo aspoň drabble. Tyhle lidi miluji, jenom kritizovat to umí. NatalieEllaVeronicaCulen neboj, jseš skvělá. Tohle nebyla konstruktivní kritika toto. Byla to jen čistá závis. Komenty umí psát každej, komu se alespoň trochu chce! Nati jseš skvělá!

xxx: Kritiku, samozřejmě, přijímám a vážím si jí. Ale ty nevíš, že ani Isabella nví vše, tedy to ani nemohla říct... Píšu co mě baví číst, opravdu nekecám! Co se obrázků týče... Jak už bylo řečeno, já jsem autor a já osobně mám ráda, když jsou v povídkách obázky.
Jinak, děkuji jak za kladné, tak za záporné komenty

mě se to líbí....a věřim, že dokážeš i přes takovouhle kritiku vymyslet něco, co ostatní překvapí...věř si a pokračuj :-) ...moc se těším na další

Super nápad ! Moc se těší na pokračování

Super!!

Vzhledem k tomu, že je to tvá první tvorba nebylo to tak špatné, ale pár důležitých věcí tu je. Když začínáš psát jakoukoliv povídku (prolog, 1. kapitolu) je to úvod do děje. Nevím proč si většina lidí myslí, že ji tedy může odflinknout nebo zkrátit na pár řádků se slibem, že se to časem rozjede... a naivně doufat, že ještě nějaké příště bude. Čtenáři jsou lační a chtějí text, který by je zaujal, je tedy slušná pravděpodobnost, že se k druhé kapitole ani nedostanou, protože je začátkem odradíš. Tohle pravidlo platí pro každého čtenáře, ale shodou okolností si nikdo se začátkem nedá práci. Druhá a dost důležitá věc (v níž chybují obzvlášť začátečníci - ovšem u těch se to dá tolerovat) NIKDY nezačínej text představením, já jsem ta a ta a dělám tohle a tohle a prožila jsem tamto. Proboha živýho, ty jsi do krátkého Prologu dokázala vyžvanit celou Isabellinu minulost včetně jejího současného života! Momentálně už ti tedy zbývá jen budoucnost. Krom toho, že jsi nám řekla jaký si na ni máme udělat názor jsi nám i podrobně (a dost shrnutě) urychlila celý děj. Vlastně jsi Isabellin život shrnula do referátu (krátkého). Ber to tak, že než se vůbec osvětlila minulost Cullenů, Mayerová k tomu potřebovala 4 knihy, tobě stačila půl kapitola. Ten začátek by tam vůbec neměl být a kdybys začala prolog větou "Isabello, Isabello..." udělala by jsi nejlépe, protože zbytek by jsi postupně vyprávěla v ději a každému by to časem došlo (takže příště trpělivost, říct to můžeš vždycky, ale jen jednou). Takhle už ani nemám potřebu číst dál, protože už vím co je ta holka zač a když jsem se konečně dohrabala k příběhu a uhrovitému Edwardovi, tak kapitola skončila. Ono by to nebylo tak špatné, kdyby sis s tím příchodem Cullenů dala víc práce a zapojila tam Isabellin opravdový názor a nejen to rychle přejela, už aby tam byli. K tomu jak se Isabella chová by měla mít nějaký důvod, jinak to každý přestane číst s tím, že taková pizda mu za to nestojí. Tak snad to máš promyšlené, proč taková je a kdo jí ublížil, že se všem snaží škodit. Ani nevím kde Isabella stála a co dělala, když si upírů všimla, jako by plavala ve vzduchoprázdnu. Představ si sebe na jejím místě, taky bys tam nestála jako socha a nemluvila! Kdyby se aspoň o něco opírala a nebo se během toho podívala na hodinky a řekla si, že musí ještě něco stihnout a v tom si jich všimla, bylo by to pořád víc skutečné. Vždy piš jen to, co by bavilo číst tebe samotnou (pochybuji, že tohle by tě upoutalo). Chápu, že máš pro nás připravenou famózní dějovou linii, ale do té bohužel patří i minulost postav. Tys ji dokázala odkrýt už na začátku, takže teď nemáš s čím hrát a jak nás překvapit. A ještě na závěr, proboha živýho! NIKDY, nikdy, nedávej do textu odkazy, ať už se jedná o oblečení, interiéry, exteriéry nebo lidi a spol! Nejsme tu v mateřské školce, abychom si prohlíželi obrázky. Ty seš autor, tak nám to musíš umět popsat tak, abychom si to každý dokázal představit!

Chudák Edward. Ale když to vezmu kolem a kolem (to udělám kolečko ) tak se moc těším na to jak bude trpět. Co nejdříve přidej další díl, myslím, že sis touhle povídkou našla věrného čtenáře (jako mě).

Super, zbožňuju povídky ve kterých je Bella mrcha!!! Další díl!!!

AlliceVolturiCullen: V pohodě, né každému se to musí bít, ale já jinak psát neumím.

No, myslím, že ošklivýho Edwarda jsme tu ještě neměli. Rozhodně je to zajímavý...

Tákže... Nápad vypadá opravdu velmi zajímavě. Je originální, myslím, že na podobné téma tu asi nikdy nic nebylo. Bylo to i celkem pěkně zpracované, na prvotinu opravdu dost dobré, ale příště bych se bát tebou vyhnula úvodu "Jmenuji se..." Lepší by bylo, kdyby jsi to přímo zakomponovala do děje, pomalu její identitu odkrývala. Ale to je věc názoru.
A pak mě tam malinko zarazily menší nejasnosti... Byli Carlisle a Esmé také lidi? Nebo upíři?
Ale jak jsem již psala, bylo to pěkné a já se těším na další kapitolku. Zajímá mě, jak to vymyslíš dál.

AfroditaAliceCullen:Všichni Cullenovi jsou lidi, ale to s tou přeměnou jsem ještě nějak nevykoumala...
A jinak děkuji. jsem moc ráda, že se vám to líbí.

Je to dobrej nápad ale... promiň moc se mi nelíbí tvůj stil psaní...

Ahoj! Velmi se mi to líbí, těšim se na pokračování a už teď je mi líto Edwarda. Jo a ještě, to jako proměněj všechny Cullenovi? A Carlisle a Esme jsou taky lidi, nebo jsou upíři?

Boží! Rychle pokráčko!

KacenQaCullen: Tobě taky děkuji.

Článek jsem ti opravila, ale dávej si pozor na chyby a hlavně na komentáře, které ti admin vypíše, díky.

+ překlepy,
+ prolog. > prolog,
+ Emmet > Emmett,
+ mezery kolem tří teček, před nimi nejsou, za nimi ano,
+ pozor na čárky,

Článek ti opět vracím, stále v něm máš spoustu chyb. Pokud si sama s opravou nevíš rady, navštiv Pomoc autorům, odkaz jsem ti posílala v minulém komentáři.

Chybuješ v čárkách, výčet v bodech do textu taky nepatří, číslovky piš slovama (pět plus rodiče, nikoliv 5 + rodiče), Emmett (nikoliv Emmet), v textu máš spoustu překlepů. Až si to všechno opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Dříve ne. Děkuji.

Článek ti vracím, máš v něm spoustu chyb:

+ úvozovky se nepíšou pomocí čárek, ale pomocí speciálních znaků (ve wordu pod "symboly" nebo můžeš použít levý alt a 0132 pro dolní a levý alt a 0147 pro horní),

+ čárky,

+ zbytečně moc používáš ...,

+ přímá řeč patří na nový řádek,

+ nepoužívá se v textu kapitála (Caps Lock),

+ shoda přísudku s podmětem,

+ a další.

Pokud si nevíš rady, navštiv Pomoc autorům a najdi si korektora - odkaz zde www.stmivani.eu/40-pomoc-autorum/pomoc-autorum/

Až si to opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Děkuji.

Přidat komentář:

Nick:

Text: