Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Silent love 4. kapitola

esmecarlisle

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Silent love 4. kapitolaDalší kapitolka. Přeji příjemné počtení. Příští kapitola bude podrobnější, tak snad se vám bude líbit. DarkHope

06.11.2009 (20:45) • Darkhope • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2151×

4. kapitola

Ta dívka zaklapla knihu a podívala se ma mě. Ucukla jsem pohledem, ale ona vstala a šla k plotu: „Ahoj, já jsem Alice.“ Usmála jsem se a šla k plotu také. Představila jsem se . Chvíli jsme se bavily. Je celkem faln, stejně jako Edward. Vyraila mi dech, když mě pozvala na nákupy. „Víš, ještě tu neznám tolik lidí a Rose je v Africe, prosím.“ Nezbylo mi něž souhlasit. Vlastně jsem se i docela těšila a můj šatník potřeboval doplnit. Domluvily jsme se na zítřek. Snad tam v sobotu nebude moc lidí, to by nebylo příjemné. Ještě chvíli jsme si povídaly a pak mi navrhla, že bych mohla zajít k nim a naplánovat zítřek podrobněji.

Edward

Když jsem přijel ze školy, cítil jsem Bellinu vůni směřující do lesa. Vydal jsem se po ni. Našel jsem ji spící na krásné loučce. Pozoroval jsem ji asi hodinu. Byla tak nádherná. Chtěl jsem se přiblížit, ale moje mysl byla zamřena jen na  ni, a tak jsem si nevšiml větičky ležící přede mnou. Zakřupala a ona se probudila. Nejdříve se vyděšeně rozhlížela a pak zahlédla mě. Omlouval jsem se. Zdálo se, že má lež zabrala. Byla dokonce ráda, že jsem ji probudil. Měl jsem štěstí, že v tu chvíli nesvítilo slunce, jinak by mě viděla jak na slunci zářím. Doprovodil jsem ji domů. Cestou mi řekla, co jí Jacob udělal. Všechno ve mně vřelo. Chtěl jsem se rozběhnout a pomstít ji. Vydržel jsem to. Pak mě objala. Nevěděl jsem jak reagovat a mé tělo zkamenělo. Ona se usmála a poděkovala za to, že jsem ji vyslechl. Také jsem se usmál. Pak jsem šel domů. Noc jsem znovu trávil u ní v pokoji. Spala klidně a nic neříkala, až když jsem chtěl odejít řekla moje jméno. Myslel jsem, že se probudila, ale naštěstí spala. Odešel jsem a do rána přemýšlel jen nad ní. Ve škole se nic nedělo. Jacob tam nebyl. Celý den proběhl v klídku. Mohl jsem přemýšlet nad Bellou. Využil jsem toho. Když konečně zaznělo poslední zazvonění, odjel jsem domů. Přede mnou jel Bellin bratr. Přemýšlel nad maturitou a o vysoké škole.

Doma mě čekalo překvapení. Alice byla plně zaneprázdnená plánováním nákupů. Šel jsem se podívat do jejího pokoje, co se děje. U jejích dveří mi to došlo. Je tam s Bellou. Co tu dělá? A ona jede dobrovolně s Alicí na nákupy? Je to blázen, měl bych jí varovat. Zaklepal jsem a Alice mě pozvala dál. „A – aho – oj.“ Vykoktala ze sebe Bella. Usmál jsem se a pozdravil se s Alicí. Když jsem se dozvěděl, že opravdu plánují nákupy a k tomu je mám odvést já nevydržel jsem to a musel ji s úsměvem na rtech přeci jen varovat, že takového shopaholika jako je Alice ještě neviděla. Jen se váhavě usmála a Alice m v mysli proklínala. Měl jsem co dělat, abych nevybuchl smíchy. „Jo a Alice, abych nezapoměl, volala Rose. Dnes s Emmettem přijedou.“ „Já vím.“ Odvětila a uškíbla se, aby mi připoměla,že to ona vidí do budoucnosti. Šel jsem do svého pokoje a poslouchal Aliciny myšlenky. Přehrávala mi celý den včetně její vize. Vize, která mě zaskočila, potěšila, ale i rozesmutněla. Byl jsem tam já s Bellou. Miloval jsem jí a ona mě, ale něco nám stálo v cestě, ne jen to, že byla člověk, ale něco jiného, nepopsatelného. Neřešil jsem to, protože Bella není moje… bohužel. Pak jsem slyšel jiné myšlenky toho ďáblíka Alice. „Tobě se líbí brácha, že jo?“ Přes její oči jsem viděl zaskočenou Bellu. V té chvíli mi jí bylo líto, ale chtěl jsem znát odpověď. Chvíli mlčela, ale po chvíli odpověděla. Její odpověď mě zahřála u mého ledového srdce. Odpověděla “ano.“

Bella

Po obědě jsem vyrazila k Alici. Už mě čekala. Byla jsem zaskočena jejich domem. Vše bylo tak krásné, útulné a přitom nadčasové. Alice mě chytla za ruku a odtáhla do svého pokoje. Byl malý a dominovala mu velká postel. Začala mluvit o tom co plánuje a nezastavila se dokud někdo nezaklepal na dveře. Dovnitř vešel Edward a pozdravil mě. S obtížemi jsem vykoktala pozdrav a následně zrudla jako rajče. Chvíli si Alicí povídali, ale já je moc nevnímala. Sledovala jsem jeho krásu. Když mě nachytal musela jsem být naprosto červená. Pak odešel. A Alicí jsme zase začaly plánovat. Pak z ní vypadla otázka, která mě odrovnala. „Tobě se líbí brácha, že jo?“ Jak to mohla vědět? Chvíli jsem mlčela, ale nakonec jsem přiznala, že se líbí. Šibalsky se usmála a její elfí obličej se roztáhl. Prohrábla si tmavě hnědé, krátké vlasy a zas se vrátila k nákupům. Nechápavě jsem na ní zírala, ale to ji nejspíš nevadilo. Plánovali jsme ještě asi hodinu a poté jsem šla domů. Na schodech jsem potkala nejspíš Rose s Emmettem, kteří na mě zírali jako na vetřelce. Viděla jsem Alici jak skočila tomu ramenáčovi kolem krku. Rozloučila jsem se a odešla.

Doma jsem si promyslela, co si chci koupit. Alice mě nepustila ke slovu. Stála jsem před skříní a v hlavě se mi psal seznam. A nebyl zrovna krátký. Budu muset asi připravit tátu. Když přišel, vybalila jsem to na něj tak rychle, že než se vzpamatoval, už jsem mu visela okolo krku a děkovala. Když to viděl Jasper, začal se smát. Nemohla jsem se zítřku dočkat. Hlavně odvozu. Okolo desáté dopoledne přišla Alice. Vzala jsem si kabelku a vyrazila jsem směrem k Alici, která čekala u dveří. „Sluší ti to, to si ani brácha nezaslouží.“ Zasmála se a já zrudla. Edward akorát otevíral garáž. Jeho stříbrné Volvo ladně vyjelo na silnici a Edward nám otevřel dveře jako pravý gentleman. Alice se posadila na místo spolujezdce a já dozadu. Celou cestu si bylo o čem povídat. Hodně jsme nenasmáli a nenastala ani chvilka ticha. Neustále se na něco ptali. Zajímavá byla konverzace o jejich minulém bydlišti. Netušila jsem, že Alici adoptovali teprve minulý rok. Jedinými biologickými bratry jdou Edward a Emmett. Ale to už jsme byli u obchodního domu. Edward se ptal, kdy nás má vyzvednout, ale Alice mu nedovolila odjet. Prý nám bude nosit tašky. To mě překvapilo a Edwarda přímo vyděsilo. Alice byla nekompromisní a táhla ho za ruku směr vchod. Pak mu něco zašeptala a on se usmíval.

Autor: Darkhope (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Silent love 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře