Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Skrz utrpení až k lásce 1

28.08.2010 (15:00) • Semiska • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2685×

1. kapitola

„Tak tohle už ale opravdu přehnal,“ řekla si jednadvacetiletá poloupírka vegetariánka Isabella Parkerová. Tato křehká dívenka, nejen tělem, ale i duší, konečně v sobě našla odvahu a dostatek sil na to, aby radikálně změnila svůj dosavadní život, který jedním slovem posledních pár let stál za bačkoru. Už se nenechá ponižovat a dělat ze sebe husu, která věří všemu, co jí její manžel nakuká. Už ne…

Její manžel Chris Parker, jeden z nejlepších obchodníků, podnikatel a upír v jedné osobě, nebyl zas tak úchvatný a dokonalý, jak vypadal. Byl sice vegetarián, ale občas uklouzl i na lidskou krev. Po svém činu se vždy ukázal doma až po týdnu, kdy byl zase schopný se živit krví zvířat. Pod jeho dokonalou a krásnou tvářičkou se skrývala osoba se dvěma zlozvyky, kterých se není schopná zbavit: jeho „kamarád“ z lidského života a ženy, milenky či děvky. Tím pomyslným „kamarádem“ byly drogy. Sice jako upír je nepotřeboval a ani by mu nic neudělaly, ale bylo na něm vidět, že mu moc chybí. Proto se jeho koníčkem stalo dealerství drog, které za velmi tučné balíčky bankovek prodával mladým, někdy i nezletilým, lidem a díky drogám velmi pochybným osobnostem. Pokud si na něj někdy vzpomněli muži zákona, buď to usmlouval, podplatil čímkoliv, anebo už je nikdo nikdy neviděl. To víte, na upíra si jen tak nikdo nepřijde. A Chris to věděl až moc dobře. Jedno však nevěděl. Netušil, že o jeho čachrech ví jeho žena. Věděla o nich až moc dobře. Jenže on měl také jednu skvělou vlastnost, tedy spíše dar, který na Bellu využíval denně: přesvědčivost. Dokázal vždy vše udělat tak, aby mu Bella všechny jeho lži a řečičky zbaštila, jak on potřeboval. Manipuloval s ní podle své libosti a potřeby. Ona mu všechny jeho výmluvy, výmysly, lži a pohádky pokaždé spolkla i s navijákem. Měl ji přesně tam, kde ji chtěl mít. Bezmezně mu věřila, až se všechny její kamarádky divily, jak může být tak naivní a všechno mu věřit. Varovaly ji před ním i před jeho přesvědčivostí. Myslely na její dobro a chtěly jí pomoci. Nevěřila jim ani slovo. Poslední kapkou bylo, když jí řekly, že má milenku. Myslela si, že jí to říkají jen ze závisti a žárlivosti. Když se pak dopídila pravdy, sebralo ji to. Vyptávala se ho, co je na tom pravdy. Chris byl velmi překvapen, že o tom ví. Dalo mu velkou práci, aby to ututlal a při velkém úsilí a snaze se mu to podařilo. Opět si ji dokázal nechat na svojí straně. Po tomto výstupu se scházel s milenkou dál, ale po čase ho jeho sekretářka omrzela, a proto jí vyhodil z práce s vysokým odstupným, aby mu nedělala potíže. Na její místo si našel jinou, která zaplnila později i místo milenky.
Znali se spolu sedm let a z toho byli tři roky svoji. Za těch sedm let měla pocit, že už ji Chris nemůže ničím překvapit. Netušila, jak moc se mýlí. Po roce manželství Bella otěhotněla a po devíti měsících normálního průběhu těhotenství se jim narodila krásná dcerka, kterou pojmenovali Lily. Po matce byla také poloupírka, což znamenalo, že ke svému životu neživotu potřebovala nejen krev, v jejich případech zvířecí, ale i lidské jídlo, které ji ovšem moc nevonělo.

Druhý koníček v podobě lehkých žen byl jeho každonočním společníkem od doby, co Bella otěhotněla a nechtěla se s ním milovat. Sice byla poloupírka, ale stejně nechtěla ohrozit své čekající miminko. Měla strach a bála se o něho. Nechápal ji a několikrát se kvůli tomu i pohádali. Padlo občas už i nějaké to ostřejší slovo. Proto si Chris našel jeden noční podnik, kde se nacházel nejen bar, ale i kabaret s lehkými děvami. Jen co je spatřil, vykouzlil se mu na rtech samolibý úsměv a v mysli se mu vybavovalo, jak pak jsou asi tyhle kočičky divoké a co všechno dokážou. Zdržoval se zde více méně až do rána a po takto strávené noci odcházel po zaplacení rovnou do práce. Bella věděla o jeho návštěvách tohoto podniku s vnadnými a chtivými děvkami, ale nechtěla si to připustit. Pořád ho omlouvala a vinila za to sama sebe. Užírala se tím, že není skvělá manželka, která dokáže uspokojit všechny potřeby svého manžela. Velmi ji to mrzelo.
S příchodem Lily doufala, že se Chris bude zdržovat doma hlavně kvůli Lily, a bude se jí věnovat jako správný otec. Nějakou dobu začalo být jejich manželství opět mírně harmonické, až se Bella domnívala, že je vše zase na dobrém pořádku. Později se opět dozvěděla o další manželově nevěře. Nenechala to bez odezvy. Odešla i s Lily na pár dní k rodičům. Přijel za nimi a kajícně ji prosil na kolenou, aby se vrátily domů k němu. Přemlouval ji, prosil, sliboval hory doly, až nakonec s ním odjela domů. Ó, jak se mýlila a hloupá byla. Teď, když na to vzpomíná, nemůže tomu uvěřit, jak naivní byla.

Ten osudový večer se Belle vůbec nedařilo. Spálila večeři pro svou již dvouletou Lily, která při tomto zjištění začala brečet a křičet na celý jejich byt po zjištění, že její hamu papů prostě není a jen tak brzo asi nebude. Belle cinkaly nervy jednak z nepovedeného jídla, z Lily a ještě více ze zjištění, že za chvíli bude deset a Josh přijde z obchodního jednání s klientem, které se protáhlo o dvě hodiny. Chtěla mu ukázat, jak dokáže vše obstarat, ale osud či někdo byl zásadně proti. Po chvilce uslyšela zašramocení klíče v zámku a lehké zavrzání dveří od bytu. Chris byl tady. Co se bude dít? Obstojí nebo ne? Lily pořád brečela a Bella už si s ní nevěděla rady. Nakonec našla starý rohlík, strčila jí ho do ruky a dala k pusince. Lily ho začala ožužlávat a chvilku dala pokoj. Vzhlédla ke dveřím propojující kuchyň a obývák, ve který stál Chris a se zlostný výrazem v obličeji ji pozoroval. Bella viděla, že je zle... Do toho se Lily přestal líbit rohlík, zahodila ho někam do kuchyně, jen to bouchlo, a začala brečet nanovo. Bella se ji snažila uklidnit, ale nedařilo se jí. To už Chris nevydržel a vypěnil.

„Co jsi to za matku? K večeři dáš dítěti jenom suchý rohlík? To nejsi schopná udělat dítěti normální teplou večeři, když ji potřebuje? Nebo jí dát trochu krve?“ nadával jí. Neměla žádnou sílu mu na to jakkoliv argumentovat.
Když si všiml spálených hrnců a přiškvařeného jídla, rozčílil se zas.

„Co jsem si to vzal za neschopnou nánu, která se nedokáže postarat ani o domácnost, ani o svého manžela a dokonce ani o svoje dítě!?! Kdo to kdy viděl, aby se ženská nedokázala o nic postarat a byla takové nemehlo? Co jsem komu udělal? Za co mě kdo trestá?“

„Promiň, zdržela jsem se s Lily na nákupu, nestihla jsem to. Motala se mi tu Lily a já zapomněla, že mám na plotně večeři.“

„To jsou jen kecy a výmluvy. Zase jsi byla někde s těma drbnama, které nazýváš svými kamarádkami. Jsi vážně k popukání. Jsi horší než kdejaká coura, ale aspoň ta něco umí. Ty jsi k ničemu. Nic neumíš a o nic se nepostaráš,“ řval na ni čím dál tím víc. Lily pořád brečela, její křik se ozýval na celý byt. Bella stála v koutě a jen mlčky a uplakáná sledovala svého muže, jak na ni řve.

„Jak já se těšil domů. A co tu najdu? Jednu neschopnou husu a uřvaný dítě. Tak na tohle fakt nemám. Víš, co si zasloužíš? Tohle…“ A ubalil jí pořádnou facku, až vzala druhou stranou obličeje kuchyňskou linku. Spadla na zem. Nadával jí pořád, skoro celé manželství, ale ještě nikdy ji neudeřil. Ležela před ním na zemi a cítila se pokořená a zrazená. Stěží se vydrápala na kolena a pomalu s opatrností pohlédla na Chrise. Ten na ni koukal jak na nejhorší zjevení, co kdy viděl, něco zamumlal a odešel pryč.

Bella tušila, že zase jde navštívit ty svoje děvky a rozházet peníze vydělané za prodej drog. Ne, to není její manžel, kterého si před třemi lety vzala. Tento cizinec, který právě odešel, je někdo úplně neznámý, který do jejího života vůbec nepatří. Teď konečně viděla jeho pravou tvář, které se tak bála, a kterou nechtěla vidět, i když už se s ní několikrát setkala. Ne, zašlo to moc daleko. Už nestrpí jeho chování k ní a nenechá malou Lily vychovávat takovýmhle otcem sobcem. Kamarádky měly pravdu a ona jim nevěřila zaslepená láskou k muži, který nebyl hoden její lásky, úcty a pokory. Před očima se jí promítnul její dosavadní zpackaný život s tímhle hulvátem. Díky dnešnímu fiasku to konečně uviděla a rozhodně tady už s ním nezůstane. Ne, už ne. Všechno se od teďka změní…

Vzala Lily, která vyčerpáním ze svého breku a křiku se schoulila v sedačce na krmení do velmi zvláštní spací polohy a usnula, a přesunula ji do postýlky k jejímu milovanému plyšovému pejskovi, kterému dala jméno Jake. Chvilku ji pozorovala. Z Lily vyrostla krásná holčička, kterou milovala nade všechno na světě, a proto rozhodně nedovolí, aby jí tenhle člověk, i když je to její otec, zničil život, který ještě ani nezačala pořádně žít. Ne, to se nikdy nestane. Jenže jak odsud odejít? Chris se vrátí až zítra odpoledne po práci, jestli se teda ještě vrátí. Pokud ano, ji tu určitě s Lily nenajde. To bylo její pevné rozhodnutí, kterého se chtěla držet zuby nehty.
Ve své kabelce vyhrabala svůj starý mobil, který byl už v polorozpadu, a snažila se najít číslo, které by zvedla osoba, která jí kdysi nabídla pomocnou ruku. Bella doufala, že ta nabídka pořád ještě platí. Po nekonečně dlouhém hledání ho přeci jen našla a stiskla tlačítko pro hovor. Telefon začal zvonit…

XXX

Na druhé straně Států se na jedné farmě rozdrnčel na nočním stolku mobilní telefon. Mladá a velmi půvabná dáma k němu došla v noční košilce a podívala se na displej. Nepočítala, že jí takhle časně ráno někdo bude volat. Při zjištění jména volajícího neváhala ani vteřinu a zvedla to.

„U telefonu Alice Cullenová. Jsi to ty, Bello?“
„Ahoj, Alice. Ano, jsem to já, Bella Parkerová. Prosím tě, nezlob se, že tě ruším v takhle nevhodnou dobu. Určitě jsi spala.“ Její kamarádka mluvila roztřeseným hlasem.
„No, chystala jsem se zalehnout, ale to nevadí. Stalo se něco? Udělal ti něco? Mluv, prosím.“
„Chci se tě zeptat, jestli platí stále ta tvoje nabídka, kterou jsi mi kdysi navrhla.“
„Samozřejmě, pořád stále platí. Proč se ptáš?“
„Myslíš, že bych k tobě mohla na pár dní přijet? Víš, měla si pravdu a já hloupá ti nevěřila. Vlastně jsem neposlechla nikoho z našeho holčičího klubu. Tebe, Mary, ani Charlotte. Kdyby mě dneska neuhodil…“ V tom jí Alice skočila do řeči.
„On tě uhodil? Ublížil ti nějak? Bello, mluv!“ naléhala na svoji kamarádku.
„Připravovala jsem večeři pro sebe a Lily. Spálila jsem ji na uhel kvůli Lily, která se mi motala pod nohama. No, a do toho přišel Chris. Nadávky a urážky jsem už skoro ani nevnímala, protože jsem na ně byla zvyklá, ale tu facku jsem opravdu nečekala.“ Alice se přímo zhrozila.
„Teď mě konečně poslechni: seber se a Lily taky, sbalte si svoje věci a hned zítra ráno, tedy vlastně už dneska ráno sedněte do auta a přijeďte k nám. Víš přece, kde máme naši malou farmu s koňmi, ne? Nebo mám pro vás poslat Jaspera?“ optala se jí.
„Ne, Jasper není potřeba, všechno zvládnu sama. Chris chodí z práce až odpoledne, tedy pokud vůbec přijde domů, ale to už mi je jedno, protože nás tu nenajde. Přijedeme někdy k obědu, nevadí?“
„Vůbec ne, jídla je tu dost. Víš, že jím jen já a děti. Jasper to nepotřebuje, je plnohodnotný upír jako Chris. To je to jediné, co je oba spojuje,“ při tom se malinko zasmála. Její Jasper totiž nesahal Chrisovi ani po kotníky. Přála by Belle někoho takového, jako je její manžel Jasper. Nebo její bratr Edward.
„Jsme tedy domluvené. Než vyjedu, pošlu ti smsku, ju? Stavím se ještě u našich, aby mě doma už nehledali. A chci, aby ještě viděli Lily, než definitivně odjedu z města.“
„Dobře, budu tě očekávat a už teď se na tebe moc těším a na tu tvoji cácorku taky. Určitě si bude rozumět s dětmi.“
„Děkuju ti moc, budu ti nesmírně vděčná. Nadosmrti ti budu zavázána. Jsi moje spása.“
„Ale jdi ty, běž se balit, trochu se prospi, ať jsi připravená na cestu, dokud si to ještě nerozmyslíš.“
„Tentokrát je to definitivní. Dobrou noc a pozdravuj Jaspera. Jo, a ještě jednou se omlouvám.“
„Neomlouvej se a už maž!“

S tím ukončila hovor. Došla od okna zpět k posteli, kde už na ni čekal její muž Jasper.
„Miláčku, kdopak ti volal?“ ptal se zvídavě.
„To byla Bella. Vyprávěla jsem ti o ní a o jejím muži, Chrisovi. Chudák holka, pro takového hajzla jí je škoda. Má díky němu zpackanej celej život. Nevidím její budoucnost, protože je poloupírka jako já. Já tu svoji taky nevidím, ale vidím tvoji a díky tomu vím, že jsme všichni v pořádku,“ usmála se na něho a políbila ho.
„Lásko, neříkej taková ošklivá slova. Vůbec to není z tvých tak krásných úst hezké,“ pokáral ji za to malinko Jasper.
„Máš pravdu, promiň, drahý. Zkusím se trochu krotit ve svých výrazech, ale uznej, že to je pravda.“ Tohle jí už nemohl vyvrátit.
„Zítra k nám přijede a zůstane tady tak dlouho, dokud bude potřeba. Musí si konečně uvědomit, že bez něj jí bude líp. A Lily taky. K čemu je takovýhle otec? Vždyť se o ni vůbec nestará. Jen se na ni podívá a to je tak všechno. To je chlap na baterky a ne pro normální ženskou, která potřebuje pomocnou, pevnou ruku.“
„Souhlasím s tebou, že Chris si tak hodnou ženu, jako je Bella, nezaslouží. Nechápu, jak to s ním mohla vydržet takovou dobu. Všichni věděli, co je zač a ona s ním i přesto nadále žila? Tohle opravdu nikdy nepochopím a některé ženské pochody, uvažování a logiku teprve ne.“
„Hele, nech toho, jo? Byla zamilovaná a slepá. Vše viděla jen růžovými brýlemi a na nikoho a na nic prostě nedala. Bella má velké a moc hodné srdce. Doplácí na svoji laskavost, obětavost a nesmírně velkou lásku ke každýmu.“ Jasper jí na to jen přikývl a objal ji.
„Chtěla bych tě ještě poprosit o takovou maličkost. Myslíš, že bys to pro mě a vlastně taky pro Bellu s Lily mohl něco udělat?“ Při tom nasadila svůj neoblomný smutný výraz štěněte, kterému nejde odolat a ani nic odepřít. Moc dobře si toho byla vědoma, a proto ho na svém muži tu a tam použila, kde to bylo zapotřebí.
„Copak sis zase usmyslela, co?“ váhavě se jí tázal Jasper.
„Na půdičce je takový malý podkrovní pokojík s koupelnou. Využívají ho naši, když přijedou na návštěvu a zdrží se přes noc. Mohl bys ho s Edwardem trochu poupravit tak, aby v něm mohla bydlet matka s dvouletou dcerkou? Chtěla bych, aby se jí tu líbilo a zapomněla zde na všechna svoje trápení. Potřebuje si odpočinout a promyslet, jak to s ní a Lily bude dál. Tohle si musí ujasnit ona sama a my jí k tomu dopomůžeme tím, že jí tu připravíme útulné bydlení. Šlo by to nějak zařídit?“ Upřela své zlaté kukadla na Jaspera a čekala na odpověď.
„Ne, není problém. Doufám, že se jí tady bude líbit a nalezne tady svůj klid. S Edwardem se do toho dáme hned k ránu, abychom to všechno stihli, než obě přijedou.“
„Bella se staví ještě u svých rodičů, aby jim ještě ukázala Lily předtím, než na delší dobu zmizí z města. Její rodiče bydlí kousek za Brightonem, asi tak 40 kilometrů,“ vysvětlovala Alice svému muži.
„Dobře, nebudeme tak s Edwardem pospíchat, ale budeme se snažit to všechno správně načasovat do příjezdu Belly a té její malé dcerky Lily. Myslíš si, že by mohla od toho Chrise odejít nadobro?“
„Pevně v to doufám,“ odvětila mu. Začaly se jí už klížit víčka, proto se stulila do jeho náručí a usnula. Jasper ji kolíbal ze strany na stranu a s úsměvem na rtech ji pozoroval.

2. kapitola

Autor: Semiska (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Skrz utrpení až k lásce 1: