Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Skrz utrpení až k lásce 6

17.01.2011 (13:00) • Semiska • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1905×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

6. kapitola

Edward uháněl ve svém stříbrném Volvu k domovu. Znuděně bubnoval prsty o volant do rytmu hudby z rádia. Hrálo Edwardovo oblíbené cédéčko od Debussyho. Zrovna se rádiem linula skladba Clair de Lune. Zvuk kláves klavíru ho uklidňoval. I když  byl večer celkem povedený, Edward si moc neužil. Tato skladba ho uklidňovala. Myšlenkami se toulal ve vzpomínkách na dnešní večer. Při příjezdu na výstavu se do něj Tanya zavěsila, vypla své vnady a s výrazem „tenhle sexy chlap je můj“ se vydali na výstavu. Výstava byla velmi povedená. Na zdech visely malby krajin, na stojanech se opíraly v další místnosti ženské akty, v další zase zátiší s květinami. Každá část výstavy byla věnována jedné tématice. Edwardovi se mnoho děl od světových mistrů velmi zamlouvalo, a s majitelem galerie se domluvil na koupi jednoho zátiší pro Esmé a Carlislea do jejich domku k  blížícímu výročí jejich svatby. Esmé milovala květiny a sama měla mnoho krásných záhonků s velkým množstvím různých druhů růží a lilií, její nejmilejší. V oknech jejich domku se vyjímaly truhlíky s pestrobarevnými maceškami. Edward tam za nimi velmi rád jezdil na koni.  Na tuto část večera si vzpomínal rád. Ovšem pozdější chování Tanyi mu ho zkazilo. Po oficiálním přivítání si s ním prohlédla pár obrazů, ale po chvilce ji to začalo nudit. Pokukovala po ostatních mužích a před očima Edwarda s nimi i koketovala a flirtovala. Odpojila se od něj s tím, že si jde na toaletu upravit make-up. Edward ji nechal. Se svým návratem vůbec nespěchala, a když ji pak našel v objetí nějakého cizího muže ve velmi důvěrné chvilce, jen jí poklepal na rameno a oznámil jí, že odjíždějí. Nechtěl to řešit žádnou hysterickou scénou či nějak podobně. Před jejím domem jí pomohl z auta. Vzpomněl si i na rozhovor, se kterým se rozloučili.

„Přeji ti pěkný zbytek večera, Tanyo,“ řekl jí.

„Edwarde, víš, přemýšlela jsem o nás.  Náš vztah je poslední dobou na bodu mrazu a to se mi nelíbí. Prostě se s tebou nudím. Nejlepší by bylo, kdybychom se rozešli. Nezlob se, jsi skvělý společník, ale spíš jako kamarád než jako přítel.“

„Chtěl jsem ti navrhnout něco podobného, ale myslím, že po dnešním večeru máme oba jasno, že bude nejlíp, když se rozejdeme.“

„Věř mi, bude to lepší,“ dodala, usmála se a zamávala Edwardovi na rozloučenou.

Když nad tím teďka tak dumal, lepší rozchod s Tanyou si nemohl ani představit.  Začal si představovat večer na výstavě s Bellou. Nevěděl, proč ho ta představa uchvátila, ale byl nadšený. Oba by si spolu prohlíželi všechna vystavená díla, on by ji objímal a sem tam nenápadně líbal na všech dostupných odkrytých místech šatů. Při této myšlence mu začaly být malinko těsné kalhoty. Po obhlédnutí nastalé situace si rychle snažil vybavit jiné věci, jinak by to asi už nerozdýchal a na nákupy se mu s Alicí nechtělo. Odreagování zafungovalo a kalhoty byly zachráněny. Oddychl si.

Cesta nebyla nijak dlouhá, ale Edwardovi dneska tak připadala. Bella mu nedala spát. Po celý večer na ni myslel, i když ji vlastně ještě vůbec neviděl. Jen ji zahlédl nepatrně v okně kuchyně, když šel do stáje, ale nijak ji nezkoumal. Její kaštanové dlouhé vlasy se mu moc líbily. Přímo jako by volaly po tom, aby je hladil a proplétal jimi své prsty.

„Sakra, vzpamatuj se přece. Je vdaná,“ okřikl sám sebe.

Domů dojel něco okolo třetí ráno. Dveře domku byly odemčené. Nikdy nezamykali, protože jim to přišlo absurdní. Dva a půl upíra v domě žádný zloděj nemůže překvapit a navíc díky Aliciným vizím věděli celkem přesně, co se kdy bude dít. Než vešel dovnitř, zahlédl ještě spícího Bena ve svém psím domečku, který mu podle Aliciných představ Esmé navrhla a nechala zkonstruovat.

Edward vstupoval potichu, protože nechtěl vzbudit Alici s dětmi a také Bellu s její holčičkou.  Pokoj mě blízko toho jejich. Vyšel schody a zamířil si to do toho svého, který byl vedle Bellina. Když procházel okolo, všiml si pootevřených dveří.

„Zavřít? Nezavřít? Nakouknout? Nenakouknout?“ honily se mu myšlenky v hlavě.

Zvědavost přeci jen zvítězila a Edward nakoukl do pokoje k Belle. Při pohledu na spící Bellu v lehkém objetí svou dceru zatajil se mu dech. Jestli si někdy myslel, že viděl něco krásnějšího, tak se mýlil. Bella spala na boku a pravou ruku měla lehce přehozenou přes Lily. Jeho oči se kochaly její krásou. Dlouhé kaštanové vlasy zvolna splývaly podél těla. Jeden neposedný pramen jí spadl do obličeje. Nemohl si tedy prohlédnout její obličej, ale kousky z něho viděl. Také však zpozoroval i malou podlitinu pod okem. Následek střetu s manželem, domníval se. Peřinu měla přehozenou přes boky. Na sobě měla noční košilku na tenkých ramínkách. Tak krásná žena by si zasloužila hodného a milujícího manžela.  Vybavil se mu rozhovor s Benem a při dalším pohledu na spící krásu mu došel význam Benových slov, a koho taky myslel, když mu říkal o opravdové lásce. Teď už to věděl.

Najednou uslyšel nepatrné zavrzání. Rychle a neslyšně zavřel dveře a do slova se vypařil do svého pokoje jako pára nad hrncem. V pokoji se svlékl a jen v trenýrkách si to zamířil do koupelny, kde chtěl ze sebe smýt puch voňavky, kterou měla na sobě Tanya celý večer, a která příšerně páchla. Po rychlé sprše, oblečení tepláků a trika, které si přinesl s sebou, se vydal do svého pokoje, vzal si do ruky knihu básní od neznámého autora a ponořil se do poezie.

XXX

Bella se probudila, když slunce už svítilo vysoko nad oblaky. Připadala si jako Alenka v říši divů, když opatrně vylezla z postele, otevřela okno a nasála ranní vzduch do plic.

„Nový krásný den jako na dlani,“ pomyslela si.

Podívala se po očku na spící Lily, vzala si ručník přehozený z večera přes židli a oblečení na nový den a vydala se do koupelny. Večer sprchu jen odbyla, tak si ji chtěla dneska dopřát naplno. Ranní sprcha byla její životabudič, kterého by se nikdy nevzdala. Provedla očistec nejen celého těla, ale i na vlasy se dostalo. Při oblékání zaslechla ránu a pláč.

„Panebože, Lily!!!“ vykřikla, hodila na sebe tričko a kraťasy a uháněla do pokroví.

Když Bella přiběhla do pokoje, strnula. Na zemi seděl pro ni cizí muž a držel její dcerku v náručí a snažil se ji konejšit.

„Ššššš, maličká, neplakej. Maminka přijde, jen se šla umýt, víš?“ říkal jí ten muž.

„Kdo jste? Co tu děláte? Dejte mi mou dceru,“ vykřikla zděšeně a vyrvala mu svůj malý poklad z náruče.

„Nebojte se, já jí neublížím,“ řekl ten muž, postavil se a podíval se na  Bellu. „A k vašim otázkám: jmenuji se Edward Cullen a jsem bratr vaší přítelkyně. Vaše dcera se probudila, snažila se slézt z postele, ale spadla na svůj malý zadeček a začala brečet. Můj pokoj je vedle toho vašeho, takže jsem ji slyšel a snažil se jí jen pomoci. Opravdu se mě nemusíte bát. Neublížím ani jí a ani vám,“ dodal ještě.

„J-j-j-já,“ začala koktat Bella, „moc se vám omlouvám. Promiňte mi to. Je to to nejcennější, co mám, a když jsem vás s ní viděla, měla jsem o ni strach. Jsem Bella Parkerová.“ Podala mu ruku na seznámení a zároveň na usmíření.

„Těší mě. Chtěl bych vás poprosit, zda byste mi mohla tykat. Víte, bylo by zvláštní, kdybychom si před mojí sestrou vykali, nemyslíte?“

„Máte pravdu, vaši nabídku přijímám. Teda vlastně tvoji,“ uchechtla se Bella.

„Jsem rád, že jsem se s tebou mohl konečně seznámit, včera mi to nějak nevyšlo a jak vidím, o mnoho jsem přišel,“ usmál se na ni.

Bella se malinko zardila, ale honem se snažila začínající červeň nějak zahnat. Edward se na ni usmál. Přišlo mu to roztomilé. Díky tomuto malinkému červenání se v něm pohlo jeho mrtvé srdce. Byl ohromen ji samotnou, jak tam před ní stála v celé své kráse.

„Chtěla bych ti poděkovat, že jsi tu byl a zachránil moje srdíčko,“ řekla mu a přitom se usmála na Lily. Ta už byla v klidu v maminčině náruči, ze které se snažila dostat. Bella ji postavila na zem. Lily si začala zvědavě prohlížet Edwarda, který se na ni usmíval.

„Jakpak se jmenuješ, princezno, co?“ ptal se jí, když si k ní dřepl, aby se ho nebála, že je tak velký.

„Zlatíčko, řekni tady Edwardovi, jak se jmenuješ? Co jsi maminčina?“ pomáhala jí Bella.

„No? Li - “ napovídala jí Bella.

„- ly!“ vykřikla Lily nadšeně. „A ty?“ ukázala prstem na Edwarda.

„Já jsem Edward, maličká, ale pro tebe speciálně Ed,“ mrkl na ni Edward.

„Et, hele,“ houkla na Edwarda Lily a ukazovala mu svého miláčka Jakea.

„Žek!“ vykřikla radostně a dávala ho Edwardovi.

„Jmenuje se Jake,“ vysvětlila Edwardovi Bella. „To vymyslely s mojí matkou, její babičkou.“

„Krásné jméno pro pejska. Já mám venku taky pejska. Jmenuje se Ben.“ Lily zasvítily očka.

„Uka,“ řekla, chytla Edwarda za ruku a táhla ho ke dveřím.

„Lily, po snídani, ano? Musíme si dát přece hamu papu, abychom byly zdravá a krásná děvčata, “ řekla Bella své dceři. A ještě pak dodala:

„Tak šup, oblíkat, vyčistit zoubky a honem na snídani.“

Do Lily jako by uhodil blesk. Mezitím, co se Lily seznamovala s Edwardem, Bella jí nachystala oblečení. Takže neměla těžké ho najít. Dolování z pyžamka bylo sice pracnější, ale s pomocí maminky to zvládla. Oblíkání šlo už lépe, ale prostě s maminkou to jde rychleji. Do ruky dostala kartáček na zuby, druhou čapla Edwarda a utíkala s ním ke dveřím, kde ji Edward vzal do náruče a odnesl do koupelny. Bella šla za nimi. Měla v sobě zvláštní pocity. Při pohledu na Edwarda malinko oněměla úžasem nad jeho bronzovými vlasy a jeho jantarově karamelovýma očima. Nejvíce po jejich seznámení ji překvapilo jeho chování k Lily. Hned se s ní snažil kamarádit a Lily ho přijala. Když ji pak Edward nesl v náručí, rozplývala se nad tím. Začala vzpomínat, zda-li někdy toto udělal Chris. Bohužel si nevzpomněla na žádnou takovouto událost. Posmutněla. Má dceru s manželem, který o ni neprojevil o trochu více zájmu, než že ji jen pozdravil. Zatímco tento v podstatě cizí muž k její dceři projevuje mnohem více náklonnosti a zájmu, než on. Bellu to tak rozhodilo, že jí po chvilce začaly stékat slzy po tvářích. Bella stála ve dveřích koupelny a sledovala ty dva, jak se spolu snaží čistit zuby. Byla to legrace, protože Edward byl celý od pasty a Lily taky. Přes oči plné slz se zasmála. Oba po ní střelili pohledem - Lily usměvavým a Edward malinko starostlivým.

„Bello, stalo se něco?“ optal se jí Edward a nespouštěl oči z její uplakané tváře.

„Ne, nic se nestalo. Jen jsem si na něco vzpomněla,“ odpověděla mu Bella a utírala si slzy rukama.

„Na, tady máš ručník,“ podával jí ho Edward.

„Děkuju,“ zamumlala Bella, rychle utřela slzy, omyla Lily pastu, vzala ji do náruče a šla s ní do kuchyně na snídani.

V kuchyni potkala Alici.

„Dobré ráno, copak máme k snídani?“ ptala se hned Bella.

„Ahoj, Bello, dneska máme makové buchty.“

„Jééé, tak to my rády, viď zlatíčko?“ ptala se Bella Lily.

„Tak tady máte a papejte,“ usmívala se na ně Alice jako sluníčko.

Bella ulomila kousek buchty Lily do ruky a sama si vzala zbytek. Alice před obě postavila hrnek s čajem.

„Musim dát ještě Lily její dávku krve, jinak by se mohlo třeba něco stát.“

„Seď, mám to přichystané,“ poklepala si prstem Alice na hlavu.

„Promiň, pořád zapomínám, že víš vše vždy o chvilku dřív,“ zasmála se Bella.

„Dobré ráno,“ ozval se libozvučný Edwardův hlas. Bella sebou malinko škubla, ale hned ji to přešlo. Jeho hlas jí způsobil příjemné mrazení po celém těle. To se Belle ještě nestalo. Na Edwarda se jen usmála a dál jedla makovou buchtu.

„Dobré, Edwarde,“ řekla mu Alice. „S Bellou se asi ještě neznáte,“ dodala.

„Už jsem měl tu čest ji potkat. I její dceru,“ řekl jí Edward a malinko se na Alici zamračil.

„Dík za vizi...“ sykl na ni.

„Za málo, hrdino,“ šeptla k němu Alice.

Po snídani se vydali Edward, Lily a Bella poznat Edwardova psa Bena. Lily se moc líbil. Ben vrtěl ocasem, Lily mu dělala malá a oba dva si to užívali. Edward si povídal s Bellou při sledování Lily. Dobře si spolu rozuměli. Oba dva je to velmi překvapilo. I když se oba viděli poprvé, měli pocit, že se znají strašně dlouho, protože celou tu dobu, co si společně hráli Ben a Lily, si povídali. Ben jednou štěkl na Edwarda, ten se na něj usmál a pokýval hlavou.

Vše sledovala Alice z kuchyně, usmívala se a moc ji to těšilo. Štěstím si mnula ruce.

7. kapitola

Autor: Semiska (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Skrz utrpení až k lásce 6: