Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Skrz utrpení až k lásce 7

24.06.2011 (15:00) • Semiska • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1328×

7. kapitola

Uplynuly již tři dny od zmizení Belly s dcerou Lily. Na Chrise nikdy nedolehlo svědomí tak tíživě jako teď. V hlavě se mu myšlenky jen rojily, a ani jedna mu nedokázala dát odpověď na otázku: Proč je Bella s Lily pryč? Zvážil chybu toho večera, že to přepískl, že ji neměl uhodit... Teď už je ale pozdě cokoliv měnit. Možná jim samota na chvilku prospěje.

Tento fakt si myslel do včerejšího večera, kdy ještě doufal, že by se mohla vrátit. Dnes už tomu skoro nevěřil. Několikrát přemítal v hlavě, kde by mohly být. Jediné, co ho napadalo, byl domek Swanových v takové malé vesnici, jejíž jméno ani neznal. Přece si nebude pamatovat každou pitomost.

Seděl na jejich posteli unavený ze hry na člověka. U postele ležel na nočním stolku jeho mobilní telefon. Konečně se mu rozsvítilo. Jediný, kdo vždy věděl, kde se jeho žena skrývá či pohybuje, byla její matka, jeho tchýně. Podíval se na své hodinky známé jako Rollexky, aby se ujistil, že není tak pozdě na hovor ke Swanovým. Z adresáře v předsíni po usilovném listování v sešitě jeho oči vítězně zaplápolaly nad hledaným číslem. Vyťukal číslo a už jen poslouchal vytáčení hovoru.

„Swan, kdo volá?“ ozvalo se z druhé strany.

„Parker. Chtěl bych mluvit s Bellou. Jistě je u vás.“

„Cos to mojí dceři provedl? Takhle zničenou jsem ji ještě neviděl. Můžeš mi vysvětlit, proč si vztáhl na moji dceru ruku?“ rozčilený hlas Charlieho Swana rezonoval ve sluchátku, až ho Chris odtáhl od ucha.

„Tuto otázku si pokládám od té nešťastné události, věřte mi,“ řekl zkroušeně Chris.

„Proč mám pocit, že ti nevěřím? Nechápu, co na tobě Bella viděla, ale konečně se vzpamatovala a udělala tu nejlepší věc, co mohla. Odešla od tebe. Nech ji být. Nezasloužíš si ji.“

„Je u vás? Chci s ní mluvit. Vám nehodlám nic vysvětlovat, pane. To je jen moje věc a věc mé ženy. Pokud jí stále je a ona je, zpovídat se budu jen jí, vám ne.“ Chris vypadal jako běsnící španělský býk před vpuštěním do arény.

„Je u nás, ale opovaž se sem přijet. Ona s tebou mluvit nechce. Ani vidět tě nechce a ta malá už vůbec ne. Malá tě skoro vůbec nezná, takže jí vůbec nechybíš. Nech obě moje holky v klidu, rozumíš?“

„Neskončili jsme, Swane. Pro svou ženu a dítě si přijedu, to si piště, a je mi jedno, jestli s vaším svolením nebo bez něj.“ A s tím mrštil Chris mobilem o zeď, ze kterého zbyl sotva prach. Tohle tomu starému páprdovi s jeho nanicovatělou ženuškou nedaruje. Však on si je vezme a to, co Swanovi řekne, si za rámeček nedá. Takže se nemýlil, byla u svých rodičů. Když ji nechá vyvztekat, ona třeba přileze sama.

„Jo, to bude nejlepší,“ pomyslel si. Stejně dnešní večer stráví v té nejlepší společnosti, ve které si sebe mohl představit. Kdo jiný by mu pomohl zapomenout na toho kreténa Swana než jeho miloučká kočička. Jak náramně už se na ni těší. Zabouchl dveře bytu, nasedl do svého nového luxusního automobilu značky BMW a už si to uháněl za tou, s kterou si teď nejlépe rozuměl, protože ona mu dávala pocit zapomnění na všechny věci okolo. To teď potřeboval nejvíce.

XXX

Bella se s úsměvem dívala na Edwarda a Lily. Edward představil Lily Bena. Lily si ho zamilovala. Hladila ho mezi ušima, drbala mu srst a Ben jen držel a užíval si to. Konečně po těch pár dnech se Bella cítila naprosto šťastná. Její oči zářily při pohledu na svou dceru a Edwarda. Proč jeho nepotkala dříve? Tento muž byl nejenom přitažlivý a vzhledově přímo božský, ale jeho galantnost, chování, smích, úsměvy, gesta… Toto všechno a mnohem víc se jí na něm líbilo.

„Neblázni,“ okřikla se. „Jsi vdaná, on jistě někoho má. Nemarni čas hříšnými myšlenkami a radši vymysli, co budeš dělat s Chrisem.“ Při jménu Chris jako by Bella dostala osypky. Otřásla se a objala se rukama.

„Děje se něco?“ ptal se Edward a prohlížel si Bellu starostlivým pohledem. V očích jí viděl náznak strachu a obav. Ty úžasné jiskřičky v jejích očích, kterých si při nenápadném pozorování všiml, najednou zmizely neznámo kam. V jeho očích se objevily otazníky.

„Ne, jen myšlenky,“ odvětila Bella a s láskou pozorovala Lily, která zrovna ležela na trávě a objímala Bena. Ben statečně držel, protože tohle už se mu opravdu nelíbilo. Bella to poznala na jeho očích a šla zpacifikovat Lily.

„Miláčku, tohle se Benovi nelíbí. Koukej, jak má smutné oči.“ Vzala Lily a Ben se zvedl, oklepal se z trávy a sedl si vedle Edwarda.

„Obě jsou nádherné bytosti,“ řekl mu.

„Já vím. Ale ony dvě už ale někomu patří. Poznal jsem je obě bohužel pozdě.“

„Nikdy není pozdě, na to nezapomínej. Vždycky je trochu světla v temnotě. A naděje umírá poslední, ne?“ mrkl na Edwarda Ben. Ten se na něj jen usmál. V hlavě mu však šrotovalo, jakto že je ten pes tak chytrý. Musel ale uznat, že má pravdu.

„Edwarde?“ ozval se vedle něho ten nejkrásnější hlas, jaký kdy mu mohl v uších znít.

„Bello?“ ptal se jí.

„Mohl bys mi, prosím, pohlídat Lily? Slíbila jsem Alici, že jí pomůžu s obědem, a nechci ještě brát Lily dovnitř, když je venku tak krásně.“

„Samozřejmě a moc rád,“ usmál se na ni. Úsměv mu oplatila.

„Děkuju, jsi moc hodný.“ Dala pusu na čelo Lily, pověděla jí o tom, že teď jde maminka udělat hamu papu, a že tu bude jen s Edem. Lily zasvítily oči, rozeběhla se k sedícímu Edwardovi a skočila na něj. Edward se jakoby zapotácel a spadl na záda. Na břiše mu ležela malá divoká ještěrka v podobě Belliny dcery. Jemu to nevadilo, protože toto dítko přinášelo radost do srdce Edwardovi. Bella se ještě zasmála a odešla. Cestou jí vrtalo hlavou, jak si Lily získal Edward? Takhle se ke Chrisovi nikdy nechovala. Je ale pravda, že on se jí moc nevěnoval, takže ona ho sice vnímala jako svého otce, ale nikdy s ním moc vřelý vztah neměla.

Bella vstoupila do kuchyně, kde už vládla Alice vařičkou a s hrnci.

„Jak bylo s Edwardem?“ uculovala se.

„Jak by mělo? Dobře. Je to velmi galantní a hodný muž. Věřím mu, a proto jsem mu svěřila na hlídání Lily.“ Zarazila se. Toto taky ještě nikdy neudělala. Sakra, co se to s ní jenom děje?

„Nemusíš se bát, u Edwarda je v dobrých rukách. Střeží ji jako vlastní. Nikdy se k žádnému mému děcku takhle nechoval. Asi se mu líbíš.“

„Ccccooo?“ reagovala zaskočená Bella. „Alice, neblázni. Znám ho ani den. Navíc jsem vdaná. A navíc, určitě má skvělou přítelkyni, která si ho nemůže vynachválit.“ Alice ji naprosto rozhodila. Ano, líbil se jí, ale tohle si v duchu zakázala.

„Co budeme vařit?“ zeptala se radši.

„Nudlovou polévku podle receptu mojí mamky. No a pak nevím. Co by sis dala ty? Na co myslíš, že by měla Lily chuť?“

„Bude to znít děsně, ale pořádnej krvavej stejk,“ zasmála se Bella.

„Jak je libo. A malej nakrájenej pro Lily, co ty na to.“

„Beru. Oškrábu zatím brambory.“

„Mojí otázce ses sice vyhla, ale stejně to chci vědět. Tak co, jo nebo ne?“

„Alicééééé!“ zaúpěla Bella.

„Bello! Všimla jsem si té změny, kterou na tobě zanechal můj bratr. To nemůžeš popřít!“

„Ach jó. Dobře, nepopírám. Je hodný, s Lily si skvěle rozumí. Sen každé ženy mít takového muže.“

„Proč bys ho nemohla mít zrovna ty? Pokud vím, žádnou přítelkyni už nemá.“

„Už? Alice, jsem vdaná!“ křikla na ni Bella.

„Ale šťastná nejsi. Nebylo by od věci takhle myslet na rozvod? Nebyla bys pak mnohem šťastnější? A třeba i s mým bratrem?“ Zaskočila ji a to dost. Alice viděla ve tváři své přítelkyně nerozhodnost a obavy.

„To nejde…“ zašeptala.

„Proč by to nešlo? Bello, ten bastard ti sebral ty nejlepší léta, cos měla, a podívej se na sebe? Vypadáš jako troska. Od té doby, co jsi tady, máš v obličeji klid, pohodu, úsměv, a očích ti poskakují jiskřičky s pohledem na Edwarda s Lily. No, nedělej se!“ řekla, když viděla, jak se chce Bella bránit.

„A teď s pravdou ven: Líbí se ti Edward nebo ne?“ Stála nad ní s vařičkou v ruce. Bella jen přikývla, nic jiného jí nezbývalo. Copak jí může říct, že si ji její bratr získal od prvního okamžiku, kdy spolu mluvili? Že se v jeho přítomnosti cítí v bezpečí? Ne, nemůže. Mohla by ho ohrozit. Co kdyby na to přišel Chris? Co všechno by mu dokázal udělat? Mohl by ho i zabít? Lekla se. Už jenom z té myšlenky ji zabolelo srdce.

„Nic neslyším?“ Dala si Alice ruku k uchu.

„Jóóóó!“ vřískla na ni Bella. Vtom momentě se rozrazily dveře a v nich stál překvapený Edward s ubrečenou Lily v náručí. Bella zbělela, až spíše připomínala ducha. Bella nevěděla, co dělat. Alice se usmívala a v myšlence poslala vzkaz Edwardovi: „Tady máš doznání, ty zatvrzelej mezku!“

To Edwarda na chvilku rozhodilo, ale rychle se oklepal, a podíval se na Bellu, která pořád byla bílá jako stěna.

„Lily se snažila chytit Bena. Když po něm skočila, on se lekl, uhnul a ona spadla. Odřela si koleno. Chtěl jsem jí to ošetřit, ale nenechala se. Chtěla maminku. Bello, mrzí mě to, že jsem ji nechal spadnout. Zavazoval jsem si boty, které mi Lily krásně zamotala při rozvazování,“ kál se.

„Edwarde, to se stává. Odřené koleno nic není. Příště si bude jistě dávat větší pozor. Není to tvoje vina. Já se nezlobím. Pojď, ty zlobidlo. Pejskové se nechytají, truhlíku. Alice, kde máte lékárničku?“

„V koupelně ve skříňce,“ vyhrkli Edward a Alice na stejno. Bella přikývla a s Lily odešla do koupelny.

„Jak dlouho si byl za dveřmi?“ ptala se Edwarda jeho sestra.

„Dost dlouho na to, abych tě měl sto chutí uškrtit, drahá sestřičko!“

„Aspoň víš, na čem seš,“ pronesla Alice.

„Nemyslíš, že je jí to nepříjemné? Po tom všem, čím si prošla? Co si asi pomyslí? Její kamarádka jí dohazuje vlastního bratra? Není ti to trapný?“

„Ne, není. A oba mi ještě poděkujete. Copak nevidíš, jak je díky tobě trochu šťastná? Když se na tebe podívá, ve tváři má neskutečnou radost a pohodu. Pozorovala vás s Lily oknem. Usmívala se štěstím. Nikdy tak šťastnou a spokojenou jsem ji neviděla. Nemyslíš, že by stálo za to o ni bojovat?“

„Ty ses spolčila s Benem, viď? Dneska mi říkal skoro to samé. Copak to jde? Chudák Bella, je vystrašená a nebojácná. Nebude si chtít do života vpustit někoho, koho skoro ani nezná. Alice, neblázni. Nech ji v klidu odpočinout od všeho stresu, co měla v minulosti. Nech ji žít.“

„Vidíš, co děláš? Ty ji bráníš. Snažíš se o to, aby byla v bezpečí. Záleží ti na ní. Teď ses, bratříčku, usvědčil v tom, že ji miluješ. A neříkej mi, že ne,“ pohrozila mu Alice vařečkou v ruce.

„Vyhrálas, je to pravda.“ Po vyřčení této věty se otevřely dveře a vstoupila do nich Lily a poté Bella.

Tentokrát měl Edward co dělat, aby se nepropadl někam do země. Nechtěl, aby to Bella věděla. Ale už se s tím nedalo nic dělat. Alice si v duchu gratulovala, že je konečně oba přiměla k tomu, aby si to řekli. Sice ne z očí do očí, ale už oba věděli, že k sobě něco cítí.

„Přišla jsem doškrábat ty brambory,“ řekla Bella. Sice slyšela posledních pár útržků z hovoru, ale dělala, že nic neví. Ovšem Edwardova řeč ji hřála u srdce. Lily se zalepeným kolenem si hrála v koutku pro děti, kde našla zapomenutého Jakea. Tulila se s ním a něco mu povídala.

„Pomůžu ti,“ ozval se pro ni ten nejkrásnější hlas, který kdy slyšela.

„Děkuju,“ usmála se na něho.

Bella s Edwardem spolu loupali brambory. Náhodou či to byl nepatrný záměr obou, to nevěděli, se jim podařilo mnohokrát vzít do ruky stejný brambor či se nenápadně dotknout. V tu chvíli jimi oběma projela elektrická rána, až oba ucukli a nevěřícně na sebe hleděli. Později už se však žádné cuknutí nekonalo a ruce zůstaly spolu spojené ve vodě mezi bramborami. Když se zahleděli do očí, ostatní svět už neexistoval. Byli jen oni dva hledíc si do očí. Po tlesknutí Alice se však vzpamatovali a  dooloupali brambory.

Po obědě vzala Bella Lily do pokoje, aby si šla po obědě zdřímnout. Ukázalo se, že to bude problém, protože malá se dožadovala Edwarda.

„Eda, poáku!“ křičel dětský hlas z druhého patra.

„Mohl bys, prosím?“ zavolala už i bezradná Bella. Byl u nich během pár vteřin. Bella ležela na posteli a Lily na boku vedle ní. Při pohledu na Bellu mu začínaly oči černat. Ovládl se velmi rychle.

„Jistěže mohl. A copak si princezna přeje?“ usmíval se na Lily Edward.

„Poáku!“  Edward se tázavě podíval na Bellu. Ta mu ústy naznačila slovo „pohádka“. Přikývl a usmál se na ni. Bella lehce zčervenala.

„A jakou?“ ptal se Lily.

„Tu,“ ukázala prstem na stránku, kde začínala pohádka O Popelce.

Edward četl. Svým hlasem uspal nejprve Lily. Bella pozorovala zasněně Edwarda při čtení. Strašně moc se jí takhle líbil. Jak moc si přála, aby se minulosti změnila a v ní se pohyboval Edward. Klížily se jí oči. Usnula. Edward dočetl stránku a podíval se před sebe do ticha, kde bylo slyšet jen oddychování dvou spáčů. Zaklapl knihu. Přikryl je. Neodolal a oběma vtiskl na čelo polibek. U Belly měl strach, aby se neprobudila, ale nestalo se tak. Sedl si do křesla a s láskyplným pohledem je obě pozoroval.

8. kapitola

Autor: Semiska (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Skrz utrpení až k lásce 7: