Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Skrz utrpení až k lásce 8

03.07.2011 (11:30) • Semiska • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1570×

8. kapitola

Belle se zdál krásný sen. Odehrával se na rozkvetlé louce plné různorodých květin. Okolo poletovali motýli, včely bzučely a v trávě dováděla Lily s Benem. Bella seděla a pozorovala ty dva. Najednou jí někdo zakryl oči dlaněmi.

„Hádej, kdo jsem?“ ozval se hlas, který by poznala všude.

„Edward!“ vykřikla.

„Správně. Odměna tě nemine,“ dořekl a obdařil ji vášnivým polibkem. Bella si připadala jako v nebi.

„Miluju tě, “ vydechla celá omámená.

„Ne tolik jako já miluju tebe,“ přel se s ní Edward.

Z této idylky je však vytrhl hlas Lily: „Táta!!!“

Oba se otočili a uviděli Chrise. Bella se lekla. Edward zaujal obranný postoj, aby chránil Bellu.

„Tak tohle je ten bastard, co mi sebral ženu a dítě? Tak se ukaž, co všechno svedeš, ty nicko ze zapadákova.“

Edward se rozeběhl a narazil do Chrise. Bojovali spolu hlava nehlava. Nebylo poznat, kdo vítězí a kdo prohrává. Po chvilce bylo po boji. Edward ležel na zemi s trhnutou hlavou. Chris nad ním s vítězoslavným úsměvem cvakl zlatým zapalovačem a hodil ho na Edwarda. Tělo vzplálo a zůstal po něm jen popel. Chris vzal Lily do náruče, otočil se k Belle zády a odcházel.

„Néééééé,“ křičela probuzená Bella.

Když se uklidnila, těkala očima po pokoji. A zpanikařila.

„Lilýýýýýý!“ vykřikla. Dcerka však nikde nebyla. Bella nevěděla, co má dělat. Sebral jí Chris dítě nebo ne? Žije Edward? Tyhle dvě otázky jí kolovaly v hlavě. Skopala peřinu z nohou a bosa vyběhla z pokoje po schodech do přízemí. Do kuchyně se přiřítila jako tajfun.

Všichni na ni koukali vyjeveně.

„Bells, zlato, jsi v pořádku? Vyspala ses dobře?“ ptala se jí vyjevená Alice.

„Žije,“ vydechla Bella při pohledu na Edwarda, který dával svačinu Lily.

„Coooo?“ nechápala Alice.

„Neřeš to,“ prosila ji Bella.

„Dobře. Stejně mi to povíš,“ pomyslela si Alice.

„Mám nápad. Jazz s Edwardem pohlídají děti a my si vyjedeme na malý výlet po okolí. Uvolníš se a uleví se ti.“

„Bezva. Udělám si kafe a můžem vyrazit.“ Zvedla se, došla k lince, dala vodu do konvice a zapla ji. Do hrnku si dala dvě plné kávové lžičky kávy Nescafé. Tak silný životabudič by jí mohl pomoci zapomenout na ten příšerný sen. Konvice cvakla a Bella si zalila kávu v hrnku. Přidala mléko a dvě kostky cukru. Černota kávy jí připomínala smrt Edwarda ve snu.

Kávu donesla na stůl, s omluvou v očích si vzala Lily z Edwardova klína do své náruče.

S láskou ji objímala, líbala na čelíčko, chovala a cítila se v bezpečí.

„Jsem s tebou, miláčku. Jsme v bezpečí, nikdo mi tě nevezme,“ šeptala spíš pro sebe než pro Lily, která se jen smála a cuchala své mámě vlasy.

Edward obě sledoval. Netušil, co vedlo k výkřiku Belly, ani proč vběhla do kuchyně, jako by jí za patami hořelo. Proč si myslela, že nežije? Stalo se jí něco?

Očima vzhlédl od holek k Alici, která mu jen v myšlenkách sdělila, že se pokusí zjistit víc. Edward přikývl.

XXX

„Tak už to vyklop,“ řekla Alice, když na kole dojely po polní cestě až na okraj lesa.

„Alice, prosím… Samotnou mě to děsí. Nemůžeš to prostě jen nechat být?“ prosila ji Bella.

„Jsi celá bledá, roztěkaná, bojíš se. Ten křik, co jsi vydala ze sebe, byl tak srdceryvný, až jsem měla pocit, že tě někdo vraždí.“

„Nepřeháněj zase,“ odsekla Bella.

„Hele, tady si dřepnem a domu nepůjdeme dřív, než mi všechno řekneš. Trhá mi srdce tě vidět takhle vyděšenou a bez života. Vždyť jsi tu byla šťastná.“

Po přemlouvání a naléhání se Bella nakonec Alici svěřila, co ji trápí. Odvyprávěla jí celý sen. Alice při závěru o Edwardově smrti zbledla a z oka jí ukápla slza. Uvnitř byla taky vyděšená jako její kamarádka. Svého bratra milovala, byl její nejlepší přítel v nesnázích. S ním mohla mluvit prakticky o čemkoliv. Vždy ji vyslechl a snažil se jí pomoci. Utěšoval ji, když brečela. Rozveselil ji, aby zahnal její strasti a zármutek. Jediný ze sourozenců, se kterým si rozuměla. Rose ji občas vyslechla, ale většinou ji jen ledabyle odbyla. Emmett byl srandista, který z každé vážné věci udělal frašku. Jaspera milovala celým svým srdcem, ale byly věci, jako některé její trápení s vizemi, které mu říci nemohla, ani kdyby chtěla, protože by to nepochopil tak, jako její bratr. Neuměla si představit, že by o něj přišla. Puklo by jí srdce. Bez něj jako by nežila.

„Bells,“ promluvila do ticha, „byl to jen sen. To nemusí vůbec nic znamenat.“

„Je to varování, abych si uvědomila, komu patřím a kde je mé místo,“ řekla rozhodně.

„Neblbni, opravdu si myslíš, že u toho hajzla je tvé místo? Nežilo by se ti bez něj lépe? Nemyslíš, že by bylo krásné zbavit se ho a začít nový a lepší život s někým jiným?“

„Já nevím, ale ten sen mi přišel tak strašně reálný, že se hrozně bojím o Lily a taky o Edwarda. Je čestný a hodný muž. Nepřenesla bych přes srdce, kdyby se mu něco stalo. Získal si mou náklonost a mám ho i ráda, ale dokud je tu hrozba se jménem Chris, nechci ohrožovat jeho život. Zabilo by mě to.“

„A co s tím hodláš dělat? Litovat se a sedět na zadku? Nebo konečně se vzchopit a z trosky udělat silnou ženu, která bude bojovat o to, aby měla pokoj od toho kurevníka?“

„Al?“ vydechla překvapeně Bella.

„No, nediv se. Co si asi myslíš, že dělá? Je někde s nějakou rajdou a ukájí svůj chtíč. Nechci ani pomyslet, co se teď děje u vás v bytě. On není rodinný typ a ty to víš. Určitě sis někde v koutku mysli říkala, že když jsi těhotná, všechno se změní. Opak je ale pravdou. Z jeho pro něj úžasného věčného života ho nikdo nevytrhne, natož manželka. On se ženit musel, nechtěl. Zlato, díky tomu, že tě uhodil, se ti konečně rozsvítilo a tys udělala nejlepší věc, co jsi mohla: zmizet. Tvé pokusy o odchod od něj jsou chvályhodné, ale nikdy to nevydrželo dlouho. Sakra, copak si necháš zruinovat i zbytek života? A co Lily? Jak k tomu ta malá nevinná holka jenom přijde? Nemyslíš, že bys mě v první řadě myslet na její dobro? On jako otec selhal už v prvopočátcích. Nikdy o ní zas tak velký zájem neprojevil. On ji sice zplodil, ale není otcem. Ten tu nikdy nebyl a ani nebude.“

Bella brečela. Alice byla pro ni jako sestra. Bez ní by se jí odejít nikdy nepovedlo. Vše, co jí řekla, byla pravda, kterou si nechtěla připustit. Jediný človíček, pro kterého žila, byla Lily. Přece nedovolí, aby i jejímu pokladu někdo zničil život. Jí ne. Nezaslouží si to. Pláč ustal. Utřela si slzy a s odhodláním se podívala na Alici.

„Je nejvyšší čas s tím něco udělat. Přece nedovolím Chrisovi, aby zkazil život Lily, když se mu to u mě povedlo. Rozvedu se. A nechám zařídit, aby se k nám nemohl ani přiblížit. Jen to sama nezvládnu.“

„Jsme tu pro tebe. Já s Jasperem. I Edward. Záleží mu na tobě. Úplně si mu zamotala hlavu, a to doslova,“ uchichtla se Alice.

„Co?“

„Náš čtenář myšlenek už poslední dobou neví, kde mu hlava stojí. A moje vize se mu nelíbí, i když si ji už začíná připouštět. “

„Edward čte myšlenky? Kdy si mi to jako chtěla říct? Nemyslíš, žes mě na to měla upozornit? Takže už všechno ví? A o všem? No to je bezvadný, úplně cizí člověk ví o mně vše, co bych mu nikdy neřekla. Jak se mu mám teďka podívat do očí?“ lamentovala Bella, ale přerušil jí zvonivý smích.

„Ještě lepší, madam se mi směje,“ prskla.

„Ty jsi jediný poloupír v této domácnosti, kterému Edward nemůže číst myšlenky. Když se o to pokusí, narazí na nějakou blokaci, či co. Věř mi nebo ne, ale jenom tobě by chtěl číst mysl, aby věděl, co máš ráda, či co tě trápí. Můj bratr se do tebe zamiloval, ale tys na to ještě nepřišla, ovšem kromě přiznání v kuchyni. Proč myslíš, že jsem to udělala? Pokukujete po sobě a ani jeden se k ničemu nemáte. Člověk, aby vás k sobě dokopal,“ mračila se Alice.

„Já s ním být nemůžu. Moc dobře víš proč. I když nepopírám, že ho mám ráda a věřím mu, musím si od něj držet odstup a nesmím mu dávat plané naděje. Ranilo by ho to.“

„Nemyslíš, že by do toho měl taky co mluvit i on? Zahazuješ šanci, která se ti už nikdy nenaskytne? Copak to můžeš Lily udělat? Lepšího tátu než Edwarda bys nikde nenašla.“

„Alice, na to je všechno moc brzy. Neznám Edwarda zas tak dobře. To, že ho mám ráda, ještě nic neznamená. Nic závratného. Mám ho ráda jako Jaspera. Jako přítele, který mi dokáže pomoci, kdykoliv ho požádám. Žádnou velkou lásku za tím nehledej.“

„Moje vize však říká něco jiného…“

„Prosíííím. Jsou teď důležitější věci.“

„Máš pravdu. Kdy podáš návrh na rozvod? O právníka se nestarej a o peníze taky ne, to nech na mně. Máme rodinného právníka, který pro nás dělá mnoho věcí. S Emmettovou povahou a povahou Rose se ti dva rozvedli už minimálně desetkrát,“ smála se.

„Děkuju za všechno. Snad ti to budu moci jednou oplatit.“

„Ale kuš, jen chci, abys byla konečně šťastná,“ objala ji Alice.

„Myslím, že můžeme jet domu. Už se smráká a děcka budou mít určitě hlad.“

„Beru tě za slovo. Jedem domů.“

Popadly kola, nasedly na ně a uháněly domů. Žádný řev hladových krků se ale nekonal. V kuchyni je přivítal Jasper u plotny a Edward v dětském koutku s prťatama. Hráli nějaké divadlo s maňásky. Edward se u toho šklebil, měnil hlasy a prckové se smáli, až se za břicha popadaly.

„Večeře!“ zvolal Jasper.

„Co máme?“ ptala se Bella.

„Dneska jsou na programu těstoviny se sýrovou omáčkou,“ usmál se na ni Jasper.

„Tak to si dáme, viď, zlato,“ řekla Bella směrem k Lily, vzala ji z koutku, posadila se s ní za stůl a dala se do krmení. Nejprve papala Lily sama, ale víc toho měla na sobě než v sobě. Bella jí lžičku vzala a začala ji krmit sama. Jenže to se jí moc taky nelíbilo.

„Ed, hamu papu.“ Bella vzhlédla k Edwardovi, který pil krev z hrnku. Přikývl.

„Tak pojď, maličká, dáme se do toho.“

Bella je tiše pozorovala s úsměvem na tváři a jedla svou večeři. Musela v duchu dát Alici zapravdu. Edward je opravdu nejlepší, co se mužské péče o děti týče. Samozřejmě stejně jako Jasper. To by jí Alice neodpustila. Po večeři se postupně každý omyl a šel spát. Suzie a Dave svedli jednu koupací námořní bitvu, kterou vyhrál Dave. Suzie se mu za to pomstila a potopila mu hlavu až na dno vany.

Dneska se koupala Bella s Lily dohromady. Lily se nechtělo od Edwarda, ale nakonec se nechala přemluvit od Belly s vidinou plavoucí kachničky a rachtání se ve vodě. Poprosila Edwarda, aby zatím pohlídal Lily, že dojde pro věci na koupání. V pokoji se svlékla, zabalila se do županu, vzala věci pro Lily a vrátila se k nim.

Edward mezitím učil Lily Paci, paci, pacičky a docela se mu to i dařilo. Vyrušilo ho až vrznutí dveří. Uviděl něco, co ho ani ve snu nenapadlo. Bella jenom v županu. Na sucho polkl. Najednou bylo všude poněkud horko a nedýchatelno. Zavázaný pásek županu zdůrazňoval její křivky a odděloval od nich pas. Byla nádherná. Jemnost, něžnost a krása. Tyto ctnosti se mu při pohledu na ní vybavily. Zatajil se mu dech, i když ho k funkci soustavy dýchací nepotřeboval více méně přes sto let.

„Všechno už je nachystané, jen mi tam chybí kapitán. Edwarde, děkuju ti. Ukázkově se mi staráš o dceru. Jsem ti zavázána. Důvěřuji ti stejně jako Alici. Přála bych si, abys byl také mým dobrým přítelem. Mohl bys jím být?“

„Můžeš se na mě spolehnout. Dám na ni pozor. A pokud si to budeš přát, dám pozor i na tebe.“

„Víc si přát ani nemohu. Ještě jednou děkuju.“ Vzala si od něj Lily a s úsměvem odešla.

Edwardovi se naskytl pohled do jejího dekoltu při předávání Lily. Jestli mu předtím bylo horko, teďka už mu bylo nesnesitelné vedro. Když spatřil její ňadra, zajíkl se ještě víc. Krásná pevná do dlaní padnoucí přesně na míru se známkami po kojení, bradavky lehce vzpřímené od průvanu z chodby. Potlačovaná touha se projevila a nepatrná boule v jeho kalhotách se při vzpomínce mnohonásobně zvětšila.

„Sakryš!!!“ zaúpěl a vyběhl do svého pokoje, aby ho nikdo v tomto stavu neviděl.

A přišla noc a přešel den. Zas nastala noc a zas den. Čas plynul a Bella s Lily už se ukrývaly před Chrisem u Alice přes měsíc. Nic jim nechybělo a obě tu byly moc šťastné.

9. kapitola

Snad se kapitolka líbila. Další přidám, až se tu objeví 15 komentářů. Díky semiška =)

Autor: Semiska (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Skrz utrpení až k lásce 8: