Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Skrz utrpení až k lásce 9

26.10.2011 (14:30) • Semiska • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1653×

9. kapitola

Po obědě se Alice rozhodla, že pojedou s Jasperem a dětmi do města nakoupit něco k jídlu. Jelikož je o Alice velmi dobře známé, že délka nakupování se pohybuje okolo pěti až šesti hodin, ne-li celého odpoledne, nevrátí se dřív než večer. Ne nadarmo ji v rodině přezdívali shopaholik či clothesmaniak. Bella si zažila své a vzpomínky na rozdováděnou Alice v nákupním centru jí nikdo nevymaže. A díky tomu, že se Alice nezmínila, že by ona měla jet taky, se na ni usmívala a přikyvovala, že umyje nádobí po obědě a nasype slepicím zrní.

„Je mi jasné, že jsi celá bez sebe, že nemusíš jít nakupovat. Ale neboj se, nezapomněla jsem na tebe,“ škodolibě se na ni zakřenila Alice. Bella lehce zbledla.

„Neboj se, až půjdem samy dvě, bude to taková holčičí jízda. A budu se snažit krotit, slibuju.“

Bella ji objala, dala pusu na líci a z okna jim pak ještě zamávala. Lily mávající Daveovi a Suzie držela v náručí. Byla trošku ospalá, tak ji Bella položila do hracího koutku, dala jí k hlavě Jakea a hladila ji na bříšku. Lily za chvilinku usnula a Bella se pustila do mytí nádobí. Vůbec jí to nevadilo. Byla ráda, že tu zůstala po Alice aspoň nějaká činnost, když pořád dostávala zákaz dělat jakoukoliv práci. Cítila se provinile, když jim s Lily Alice nabídla bydlení a uschování před Chrisem. Za tu dobu, co tu s Lily byly, si na něj ani nevzpomněla. Za tu dobu si tu zvykla jako doma, měli je tu obě všichni rádi a snažili se jim pomoci. Domyla poslední hrnec, nechala všechno chvíli okapat a dala se do utírání a uklízení na místa, kam náčiní, hrnce, talíře, hrnky a skleničky patřily.

„Co budu teď dělat?“ ptala se Bella sama sebe.

Vyšla ven na zápraží, kde se po malém dvorku promenádoval pestrobarevný kohout a za ním cupitaly jako dámy jeho družky slepice. Bella vzala ošatku se zrním a začala jim ho rovnoměrně házet na zem. Slípky se hnedka seběhly a zobaly jako o život. Kohoutovi musela nasypat zvlášť, jinak by se na něj nedostalo. Tomu se musela uchechtnout. Když jim rozdala všechno zrní, sedla si na schody a dívala se na pastvu, kde si pobíhali koně. Zasnila se a představovala si, jak na jednom z nich uhání loukami neznámo kam, jako kdysi. Byla tu párkrát, když tu ještě bydleli s Alice její rodiče. Měli ji rádi a dovolovali jí sem jezdit, když si chtěla zajezdit.

Byla tak zasněná, že si ani nevšimla, že ji z dáli někdo pozoruje.

Edward od rána pracoval ve stájích. Luimu se něco píchlo pod podkovu a kvůli tomu kulhal. Stěžoval si na to v myšlenkách a Edward se mu snažil pomoci. Nakonec musel zavolat kováře, aby se mu na to podíval. Kovář musel sundat podkovu, Edward Luimu vyndal kus dřeva z nohy a kovář mu dal podkovu zpátky. Lui poděkoval Edwardovi a byl šťastný, že mu pomohli.

U oběda s ostatními nebyl, takže Bellu ani Lily neviděl. Nemohl na ni přestat myslet. V každé myšlence viděl její krásné čokoládové oči, nejkrásnější úsměv, který kdy u ní spatřil a kterým ho obdařila, její křivky z vykukujícího županu… No, na to si rychle zakázal myslet, neboť dobře věděl, že by to teď nerozdýchal. Teď už si byl stoprocentně jistý, že ona je pro něj ta pravá. Pořád si ale lámal hlavu nad tím, jak si ji získat. O její minulosti věděl, jejího manžela nenáviděl už jen z doslechu a chtěl ji milovat tak, jak si to zaslouží ona i její roztomilá dcera.

Strašně mu připomínala Bellu podle kontur obličeje, malých rtíků a na první pohled dle jejích očí, které by poznal všude, ať už by byl kdekoliv na světě. Přiznal si, že ji miluje, a spřádal plán, jak tuhle krásnou ženu získat. Lehké to vůbec nebylo. Vracel se ze stájí, když ho něco praštilo do očí: Bella sedící na zápraží se zavřenýma očima a s mírným úsměvem na tváři. Slyšel oddychující Lily v kuchyni i kdákající slepice kolem Belly. Ten obraz mu vzal dech. Byla překrásná ve světle slunečních paprsků, které si hrály na honěnou na jejím obličeji. V tu chvíli ho napadlo, že mohl vzít Bellu a Lily na malý výlet po okolí, aby poznaly Cleeveland, který se jim stal domovem a snad jím i zůstane. V to doufal. Vytáhl mobil a vyfotil si ji. Nevyrušilo ji ani cvaknutí foťáku. Takhle měl zdokumentovanou vzácnost, kterou si hned uložil jako tapetu na hlavní stranu, aby se na ni mohl dívat pořád.

Z kuchyně se ozval křik: „Mamííí, kde sííí?“

Bella prudce otevřela oči a běžela do kuchyně za svým pokladem, který se jí probudil ze sladkého dětského spánku.

„Tady jsem,“ zvolala a vstoupila dovnitř. Lily k ní natahovala ručičky. Vzala si ji do náruče a kolébala ji.

„Vyspinkaná, co? Dáme si koláč a mlíčko? Půjdeme pak ven?“

„Mícko,“ poručila si Lily.

Bella posadila Lily do stoličky a šla k lince ohřát mléko v mikrovlnce, když se ozvalo ťukání na dveře.

„Vstupte,“ řekla a ve dveřích se objevila Edwardova hlava.

„Ahoj! Jak se dneska máte?“

„Skvěle. Jen jsme nechtěly bez tebe papat oběd, viď, Lily?“ usmála se na Edwarda Bella.

„Ed!“ vykřikla Lily, jen co zmerčila Edwarda. Ten se na ni usmál tím svým megawattovým zářivým úsměvem plných perliček, z kterého šla Bella do kolen.

„Ne, tohle se mnou opravdu nemůže dělat,“ pomyslela si Bella a krájela koláč pro Lily.

„Broučku, tak tady to máš.“ Položila před Lily talíř s koláčkem nakrájeným na kostičky a kelímek s mlékem s nepatrnou příměsí krve z pumy. Lily se do toho pustila s vervou a koláč do ní padal tak rychle, že se až Bella divila, kde její dcerunka dostala takový hlad. No, spánek asi hodně spotřebuje.

„Bello? Chtěl bych se tě zeptat, jestli byste s Lily chtěly jít se mnou na menší výlet do vesnice?“

„Mamííí, plosííím…“ škemrala Lily.

„Chtěla jsem vzít Lily na procházku, takže nevidím důvod, proč říct ne,“ řekla Bella s úsměvem Edwardovi.

„To jsem moc rád. Provedu vás našimi končinami.“

Bella vzala Lily do náručí, vyšla s ní do jejich pokoje, kde ji oblékla do starších džínů, trička a mikiny. Sama na sebe si vzala kalhoty nad kolena, tričko a přes to ještě tílko. Obě si vzaly botasky a šly za Edwardem ven.

Lily se chytla Edwarda, takže všichni tři tvořili jednu linku jdoucí kolmo na silnici. Lily se smála, houpala rukama a užívala si to.

Bella byla nadšená z Edwardova nápadu. Nenápadně po něm pokukovala celou dobu, co šli. Občas ho i nachytala, jak ji zasněně pozoruje. Hřálo ji to u srdce. Jeho vlídný, uvolněný a na ni vždy usměvavý pohled ji přiváděl na jiné myšlenky. Cítila se šťastná.

„Kéž by tohle bylo napořád,“ povzdychla si.

„Bells, je vše v pořádku?“ optal se jí Edward s posmutnělým tónem ve svém hlase.

„Ach, jen jsem si na něco vzpomněla,“ přiznala jsem se mu.

„Minulost?“ Přikývla. Nechtěla na ni vůbec myslet, zvláště teď, když si užívala lásku všech okolo, kteří ji mají rádi. Až tady si uvědomila, jak zapomněla, kolik lidí miluje ji a její dceru, pomáhají ji, stojí za ní… Cítila, jak se jí z očí koulejí kuličky hrachu v podobě slz, které jí máčí tváře. Ani nepostřehla, že se zastavili. Až hlásek její dcerky ji probral ze své mysle.

„Mamí, ploc pláces? Bolí tě něco?“

„Ne, miláčku, nic mi není. Jsem v pořádku,“ říkala jí, ale při pohledu na Edwarda věděla, že on jí to nevěří. Se smutkem v očích se na něj usmála.

Vydali se dál z kopce do vesnice. Edward jim vyprávěl o každém místu, kam je zavedl, vždy s velmi působivým výkladem. Občas vzal Edward Lily na koníčka. Bella mu byla vděčná.

„Tohle je muž, kterého jsem měla poznat před lety,“ prolétlo jí hlavou.

„Mamí, beuska, hele…“ Škubala Lily rukou Belly. Lily ukazovala svým malým prstíkem na berušku, která se snažila po trávě před ní utéci, protože jí Lily v několika chvilkách málem prstem rozdrtila. Edward jí v tom úspěšně bránil.

„Broučku, ano, beruška. Pospíchá ke své mamince domů, tak ji nezdržuj a pojď, něco ti ukážu,“ lákal ji Edward. „Co bys dělala ty, kdyby tě někdo zdržoval od tvé maminky, co, kočko?“

Na to mu Lily neřekla nic, jen popoběhla k Belle a dožadovala se jí pozornosti.

„Mamí, tulííí…“ Sápala se na Bellu Lily.

„To víš, že jo, sluníčko,“ usmála se na ni Bella, podřepla si a objala svou maličkou dceru.

„Nikomu tě nedám, jsi jenom moje…“ šeptala Bella. Edward ji slyšel velmi jasně a zřetelně.

Nechápal, jak někdo mohl takhle zničit život mladé a krásné ženy. Jaké zvíře? Který tyran? Proč ona? Netušil odpovědi, neznal svou budoucnost, ani jakými kroky bude směřovat jeho bytí, ale v jednom měl jasno: této ženě už nikdy a nikdo nebude nijak ubližovat.

Pomalu došli až k dětskému hřišti s houpačkami, pískovištěm a skluzavkou. Lily se zablýsklo v očích, vytrhla se Edwardovi z ruky a utíkala na hřiště, jako by jí za patami hořelo. Na pískovišti byla jedna holčička s maminkou. Lily se k ní přidala a obě spolu začaly stavět z písku cosi, co mělo v blízké budoucnosti vypadat jako hrad. Bella se na dcerku usmála a sedla si na nedalekou lavičku kousek od pískoviště. Edward si k ní přisedl a spolu pozorovali Lily. Ta hru na písku vyměnila za skluzavku a pak také za nízkou umělohmotnou houpačku, kde se s Carol, jak se holčička jmenovala, houpaly a smály se.

Bella měla radost, že se její dcera dokáže bavit i s jinými dětmi. Nepřicházela s nimi moc do styku, jen se Suzie a Davidem, ale s cizími nikdy. Se zasněným pohledem ji pozorovala a u srdce ji hřál pocit blaženosti a radosti, jakou může matka pocítit. Jen minulost ji pořád tížila. V tu chvíli nevěděla, co ji k tomu vedlo, ale svěřila se Edwardovi. Postupně mu odvyprávěla celý svůj dosavadní příběh, život s rodiči, poznání s Alici, setkání s Chrisem, narození Lily, osudový večer a odjezd k nim.

Edward jí naslouchal a nevěřil svým uším. Tak mladá, krásná, inteligentní, milá, hodná, přátelská,… Mohl by vyjmenovat mnoho vlastností a všechny by Bella měla. Ona splňovala všechny představy o jeho lásce a manželce. Potíž však byla v tom, že Bella byla vdaná a on pochyboval, že by ji její manžel ochotně a dobrovolně opustil, když mu jejich manželství vyhovuje takové, jaké je. Takhle úžasná bytost jako Bella si nezaslouží žít s někým, jako její manžel. Zasloužila by si někoho mnohem lepšího.

„Mohl bych tím lepším být já?“ ptal se sám sebe.

„Když se o to nepokusíš, nezjistíš to,“ ozval se uvnitř Edwarda hlásek malého pochybovačného červíka, který v něm hlodal.

Z jeho rozjímání ho vytrhl tichý vzlyk. Z očí Belly se kutálely slzy o velikosti hrášku. Pohled na její pláč ho rozesmutnil. Objal ji a schoval ve svém náručí, aby ji mohl ochránit aspoň tuto chvilku od minulosti. V mysli proklínal Chrise Parkera a přísahal mu, že mu jeho ženu už nevrátí a pokusí se jí dát nový a smysluplnější život, který nikdy v jejich manželství nepoznala.

Seděli tam spolu v objetí. Ona se ho křečovitě držela a on ji hladil po zádech. Edward ji políbil na temeno hlavy a ona mu byla za to moc vděčná. Při políbení hlavy procházely nové pocity, které nikdy nepoznal. Chtěl ji chránit svým tělem a tu malou taky. Teplo, které jím proudilo, nikdy s žádnou jinou ženou nezažil. Mohl by s ní tady takhle sedět až do skonání světa. Bella se Edwardovi choulila v náručí, které jí dodávalo pocit bezpečí. Jeho nesmělý polibek v ní vyvolal vlnu blaha – pocitu být milována. U Chrise se toho nikdy po narození Lily nedočkala. Utěšoval ji, uklidňoval, snažil se na vteřinku z jejích beder sejmout aspoň trochu tíhy, kterou nesla. Byla mu za to nesmírně vděčná. Bylo to pro něj i pro ni něco nového, nepoznaného. Přiřítila se k nim Lily s kyblíčkem v ruce a také je objala. Zaplavila je od hlavy až k patě sprška písku. Edward pomáhal dostat písek z Belliných krásných kaštanových vlasů a ona jemu naopak rukou čechrala vlasy, aby ho z nich vyklepala. Ať už by v ten moment prošel kolem nich kdokoli, pomyslel by si, na jak šťastnou rodinku to nehledí.

Mezitím se obloha zatáhla, šedivé mraky zastínily slabě svítící slunce. Z mraků se uvolnila jedna kapka a spadla Belle na zátylek. Zavrtěla se. Naskočila jí na něm husí kůže. Po prvních pár kapkách se rozpršelo. Edward posadil Lily na koníčka a s Bellou utíkali domů do sucha. Doma už na ně v předsíni čekala Alice, hodila po nich ručník, aby holky nenastydly. Všichni se usušili, převlékli a Alice jim uvařila čaj. K večeři Alice připravila panini, Bella vykoupala své dítko a obě se odebraly do hajan.

10. kapitola

Autor: Semiska (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Skrz utrpení až k lásce 9: