Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sladká jako krev 1. Změna

Cullens-Tapetka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Sladká jako krev 1. ZměnaV mé hlavě se zrodil nápad na novou povídku. Napsala jsem první kapitolu. Začalo mě to bavit, tak jsem se rozhodla, že si tenhle nápad ponechám a udělám z něj povídku. Povídka bude oddechová. Upozorňuji, že kdyby mě začala bavit, tak přidávám rychleji.
Bella žije u své babičky. Začíná kamarádit s Jessicou a Lauren, místo pro ni teď nudnou Angelou. To se ale její babičce nelíbí. Rozhodne se tedy, že ji pošle na prázdniny k její tetě. Její teta se bude pokoušet Bellu usměrnit, ale co naděláte s vyrůstající dívkou, která když si něco umane, tak to dodrží. Bella poznává ve Forks vlkodlaky. Později přijde na jejich tajemství a otisk. Pozná i tajemnou rodinu Cullenových. Především Edwarda, který jí bude radit, aby se držela od vlkodlaků dál. Takhle její příběh ale teprve začíná.
Co si myslíte, je Belly změna dobrá, nebo špatná? Zajímají mě Vaše názory. =D

27.10.2010 (15:45) • Alex00 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1309×

Prosím, čtěte perex.

Písnička k povídce - Zde

 

 

Sladká jako krev

 

1. Změna

 

 

Rozhlížela jsem se okolo. Hledala jsem známé tváře, ale v mém zorném poli jsem nikoho nespatřila. Proplétala jsem se tedy dál masou lidí. Pořád jsem nikoho neviděla.

Mhouřila jsem oči, když mi do očí zamířil nějaký kluk baterkou. Vyvolalo to u něj záchvat smíchu. Mně to vtipné nepřišlo. Radši jsem šla dál, abych si to s ním nevyřídila.

Jessica, Lauren a Angela mi přece slíbily, že tady budou. Tak kde se toulají? Nebylo mi příjemný je tady hledat. Značně jsem sem nezapadala. Se svojí bílou vyžehlenou blůzou, vzornou černou sukní, bílými nadkolenkami a černými lakovkami. Dovede si, tu hrůzu představil? Jak jsem tady vyčnívala. Lidé okolo mě, se na mě divně dívali. Proč já se vždy podřídím babičce? Bylo mi tak trapně, že jsem se vykašlala na hledání holek a šla na wc se trochu upravit.

Byla tam fronta, ale já jsem se protlačila dovnitř a zamkla za sebou. Slyšela jsem nesouhlasné mumlání. Nevšímala jsem si toho. Ze své školní tašky jsem vyndala z penálu nůžky.

Sundala jsem si sukni. Začala jsem ji zkracovat. Koukla jsem se na ni. To by už stačilo, ne? Nebuď srab, napomenula jsem se. S těžkým srdcem, ale dobrým pocitem, jsem sukni zkrátila ještě o dobrou čtvrtinu. Teď už jsem byla spokojená. Sundala jsem si své lakovky. Rovnou jsem ty příšerné nadkolenky vyhodila do koše.

„Dělej, sakra!“ ozvalo se spolu se zalomcováním klikou.

Nevšímala jsem si toho. Pokračovala jsem. Oblékla jsem si sukni. Sahala mi pod zadek. Takže, když se ohnu, budou mít všichni skvělý výhled na mé pozadí. Lakovky jsem radši nechala, kde byly. Bílou blůzu jsem si vyhrnula pod prsa. Udělala jsem uzel a bylo to.

Podívala jsem se na sebe do zrcadla. Ještě jsem nebyla ze sebe spokojená. Sundala jsem si brýle. Vypadala jsem značně líp. Nebyla jsem ten typ lidí, kterým slušely brýle. Rozpustila jsem si svůj vyčesaný drdol. Na záda mi spadaly mé hnědé vlasy. Tuhle barvu vlasů měla každá druhá holka.

Když jsem pomyslela na drogérii, kde byla v regálu vyrovnané různé druhy barev, na tváři se mi mihl ďábelský úsměv. Tohle se nebude babičce líbit.

Ještě jsem se koukla do skříňky nad umyvadlem. Byli tam nepořádně poházené šminky. Vzala jsem jen řasenku a tužku. Řasenkou jsem si orámovala mé už tak husté řasy. Pak jsem použila tužku. Lehce si ji rozmazala okolo očí.

Koukla jsem se do zrcadla, doufám, že naposledy. Byla jsem spokojená se svým vzhledem. Teď už ano. Naplnil mě slastný pocit. Bylo to jako droga, být se sebou spokojená a připadat si krásná. Mrkla jsem na sebe do zrcadla.

S oslnivým úsměvem jsem odemkla dveře. Ihned se sem narval nějaký kluk. Vypadalo to, že jemu je okradený můj úsměv. Mrkla jsem na něj a houpavou chůzi jsem vyšla ven. Protáhla jsem se skrz ostatní, kteří čekali, až se uvolní koupelna.

Kluci na mě valili nevěřícně oči. Holky po mně vrhaly zlé pohledy. Zase jsem se usmála. Divila jsem se, že mě z toho usmívání nebolí pusa. Mezitím se ke mně přihnaly holky.

„Čau, Bello.“ Přihnala se ke mně Jessica. Zhodnotila mě přísným pohledem.

„Tedáá, ty jsi kočka,“ řvala na mě Lauren, probíjející se k nám. Jen jsem se usmála.

Jediná Angela přišla normálně. „Bello, co se ti stalo?“ ptala se nevěřícně.

„Co by se mi mělo stát?“ Vykouzlila jsem větší úsměv. S očekáváním, že mě také pochválí, jsem čekala na její ortel. Ale to, co mi řekla, jsem nečekala.

„Vypadáš strašně. Co na to řekne tvoje babička? Tohle nejsi ty.“ Při jejích slovech mi úsměv mrzl na tváři. Tak tohle jsem nečekala. Myslela jsem, že Angela je opravdová kamarádka. Asi jsem se spletla. Kamarádky se mají podporovat, ne? Bolelo mě to. Nenechala jsem to na sobě znát.

„Angelo,“ prohodila jsem povýšeně, „zlato, tohle jsem já. Teprve teď jsem se našla. Co by na to měla říct babička? Jí do toho nic není. Absolutně nic. A koukni se laskavě na sebe. Jdeme se bavit?“ prohlásila jsem a zatočila se před holkami.

„Jasně,“ odvětila Jessica s Lauren.

Zavěsila jsem se do holek a nechala stát na místě omráčenou Angelu.

„Ať ti do pusy nevletí moucha,“ vyprskla jsem zle. Holky explodovaly hned po mně. Nepřišlo mi to až tak vtipný, ale chtěla jsem ukázat Angele, že nejsem na ni tak závislá, jak si myslí. Nedám na její blbý rady. Ani ji nepotřebuju.

Chtěla něco říct, ale to už jsme s holkami rázovaly ke skupince kluků.

 

V podnapitém stavu, jsem dorazila domů. Mohlo být něco po jedné. Překročila jsem večerku do jedenácti, ale přece jsem nemohla odejít před jedenáctou s tím, že už musím domů spát. No ne? To bych se tak příšerně ztrapnila před holkami.

Štrachala jsem se po schodech s úmyslem nevzbudit babičku, ale můj smích mi to moc nezlehčoval. Brzy se tedy rozsvítilo světlo. Zakryla jsem si rukama pálící oči.

„Kde jsi byla?“ Slyšela jsem naštvaný hlas babičky. Následné zalapání po dechu. Asi už si všimla mého nového vzhledu. Pevně mě objala.

„Holčičko, co se ti stalo? Pověz to babičce,“ řekla pevně mě svírajíc.

„Co by se mi mělo stát?“ To už je dnes po druhé. Nedala jsem znát své rozčílení a do hlasu použila všechnu svoji drzost, kterou jsem v sobě našla. Pomohl mi fakt, že jsem dnes v noci už něco vypila.

„Jak to vypadáš?!“ Babička mě od sebe odstrčila. Chytila mě za ruce a prohlížela si mě.

„Upravila jsem si trochu oblečení, no to je toho. Nelíbí? Jestli ne, tak máš smůlu. Mně jo. Zítra jdu nakupovat s holkami. Už mě nebaví být jediná za trapáka,“ řekla jsem přiopile.

„Dýchni na mě," poručila mi. Jak je libo.

„Ty jsi pila?!“ zaburácela babička.

„Jo, co je na tom? Pijou všichni. Tak proč já mám být pokaždý výjimka?!“ To už jsem skoro křičela. Co mě má co vyslýchat.

„Okamžitě se jdi převlíknou do pyžama! Smyj to líčení. Už tě nikam nepustím. Nikam zítra nepůjdeš, učit se budeš. Navíc přijde návštěva. Takhle se mnou mluvit taky nebudeš! Budeš dělat, co já řeknu! Zodpovídám za tebe!“ křičela na mě.

„A představ si, že půjdu. A budu se chovat a oblíkat tak, jak uznám za vhodné. Ne jako ty, ty stará rašple!“ zařvala jsem nazpět. Byla jsem tak rozčílená, že jsem ani nevážila slova. Chtěla jsem ji hlavně naštvat

Tohle už babička nevydržela. Její ruka dopadla s plesknutím na mojí tvář. Vzduch se ochladil. Probrala jsem se s šoku. Ona mě uhodila. Na nic jsem nečekala a sprintovala nahoru po schodech.

Zamkla jsem se ve svém pokoji. Čekala jsem, že babička za mnou přijde a zaklepe na dveře. Jako tomu bylo dříve. Ale nestalo se tomu tak. Já bych jí asi teď otevřela. Ona by mě objímala a omlouvala se mi. Pak by mi udělala kakao. Tak tomu bylo dříve. Ale dnešní večer vše změnil.

S pocitem ukřivdění, že jsem já ta oběť a ona za to může, jsem se šla se natáhnout na postel.

Už nejsem její malá holčička.


 

 

Tak, jak se Vám to líbilo? Mám psát dál a domýšlet příběh?

=)

 


Autor: Alex00 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sladká jako krev 1. Změna:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře