Je mi líto, že zklamu ty, co čekali +15, ale znáte Edwarda, ne? Předem upozorňuji ty, co mě chtějí roztrhat na kousíčky a nebo je čeká infarkt, že to na mě neplatí... :oD Upozorňuji na to hlavně, kvůli dnešnímu konci. A protože další kapitolka jen tak nebude. No, ale možná se nechám přemluvit nějakým hezkým komentářem...
27.11.2009 (20:30) • Regi • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 9214×
45,
Bella
Nečekala jsem, že Edward pochopí můj problém. Jen jeho přítomnost se mnou cloumala, každý jeho dotyk ve mě vyvolával chvění motýlků a vzrušení mnou prostupovalo. Ležet s ním v posteli a cítit jeho vůni, bylo pro mě největším utrpením. Tak moc jsem ho chtěla. Potřebovala jsem cítit jeho tělo na svém, v sobě...
Věděla jsem, že ho trápí moje odtažitost, ale já nemohla jinak. Nerada bych, aby byl Edward první znásilněný upír, těhotnou lidskou ženskou. Při této myšlence jsem nevěděla, jestli se mám smát a nebo brečet.
Ale jeho naléhání na mě bylo moc a já musela s pravdou ven. Jeho výraz, když jsem mu řekla že jsem nadržená, byl k nezaplacení. Jakmile jsem se odtáhla od jeho ucha, tak na mě Edward obdařil šokovaným výrazem, který se snažil rychle zamaskovat. Jako, že se nic neděje.
„Tak proto se Jasper každou chvíli vypaří s Alicí?“ zeptal se nevěřícně. A já myslela, že ho za to kopnu.
„Asi ano.“ přitakala jsem.
Zrazeně jsem se od něj odtáhla a otočila se k němu zády. Ledové paže si mě však přivinuli zpátky do náruče. Odmítla jsem se na něj podívat. Tolik jsem se teď v tuhle chvíli styděla. Jeho prsty mi začali stírat slzy. A jeho rty ve vlasech se mě snažili utišit. Kdyby však věděl, že to má jiný účinek, než má mít.
„Lásko, to je v těhotenství běžná věc. Tvoje hormony si pochodují tvým tělem jak chtějí...“ začal mě uklidňovat.
„To vím i bez tebe.“ odsekla jsem mu trošku ostřejším tónem. „Taky jsem četla ty knížky.“
„Strašně rád bych se s tebou miloval, lásko. Ani nevíš jak, jsi sexi s tím kulatým bříškem.“ Začal mi přejíždět prsty podél boku, až k bříšku. „Vždy když tě vidím, třeba i v tom teplém pyžámku, mám chuť ho z tebe strhat a na místě si tě vzít. A když tě Alice obleče do něčeho vyzývavějšího...“ nedořekl, jen sevřel čelist a zhluboka se nadechl.
„Vážně?“ zeptala jsem se ho nevěřícně. Vůbec mě nenapadlo, že by mohl mít stejný problém jako já. Měla bych se za sebe stydět, jsem strašný sobec.
„Ano. Ale mohlo by to mít následky, které nemůžu dopustit. Nestojí za to.“ A jeho dlaň zakotvila na mém bříšku.
„Ale já už otěhotnět nemůžu, když jsem těhotná, Edwarde.“ Zakroutila jsem nad tím hlavou a vyprskla smíchy. Jeho doznání mě sice uklidnilo, ale tohle jsem si nemohla odpustit.
„Ty potvůrko.“ Políbil mě. „Teď si ze mě bude dělat Emmett legraci.“
„Promiň, to jsem nechtěla. Jsem strašný sobec. Odpustíš mi to?“ zeptala jsem se a vrátila jsem mu polibek.
„Já ti nemám co odpouštět. Je to přirozené. A teď by jsi už měla spát.“ zachumlal mě do peřin.
Ještě jednou jsem si hladově přivlastnila jeho ústa a stulila se v jeho náručí.
„Miluji tě, a jsem tu pro tebe.“ Slyšela jsem jeho šepot, když se mě zmocňovali hlubiny spánku.
. . .
Ve chvilce usnula. Nemohl jsem se nabažit pohledu na ní. Za ty měsíce, co jsme byli od sebe, jsem si to všechno potřeboval vynahradit. Bolest, už dávno odezněla v prázdnu a nahradilo ji štěstí.
„Édo, bráško. Já vím, že si teprve nedávno přišel o panictví. Za to ti moc děkuji. Protože bych bez tebe teď neměl úžasného synovečka. Ale to, že nevíš jak se dělají děti...,“ smál se v myšlenkách. „mě doopravdy nenapadlo. Mám pro tebe špatnou zprávu - čáp děti nenosí, tak já ti teď s Rose ukážu, jak se dělají...“ pokračoval dál ve svých sexuálních myšlenkách. A ukazoval mi co vše s Rose právě dělají.
Snažil jsem se nevnímat jeho myšlenky. Ale to bych nesměl mít vyvinuté smysli. Bella se mi zavrtěla v náručí a něco zamlaskala. Čekal jsem, že bude zase něco mumlat, ale nic nepřicházelo. Až po chvilce se v posteli začala převalovat a párkrát vášnivě zasténala a vzdychla moje jméno. Nemusel jsem jí číst myšlenky, moc dobře jsem si dokázal představit, o čem se jí zdá. Na vteřinu jsem si myslel, že se spolčila s Emmettem, aby mě týrali, ale ona tvrdě spala.
Uprostřed noci se z Jasperova pokoje ozvala tříštivá rána. Zpozorněl jsem, stejně jako ostatní v domě. Alice měla vizi. To co jsem viděl v její hlavě mě vyděsilo.
. . .
Probudil mě Edwardův naléhavý hlas, abych vstávala. Ani jsem se nestihla vzbudit a už mě Edward za asistence Esmé oblékal do bundy a nasazoval boty, ani jsem neměla svlečené pyžamo.
„Co se to děje?“ ptala jsem se zmateně.
„Jen klid zlatíčko. Nerozrušuj se. Jen musíme, co nejdřív odjet.“ Chlácholila mě Esmé.
Edward mě vzal do náruče. „Vysvětlím ti to cestou.“
Všechno se dělo tak strašně rychle, že jsem viděla jen mihotající se čáry. Musela jsem zavřít oči, aby se mi nezvedl žaludek. Bylo to jako na nějakém zběsilém kolotoči. Pak to pár vteřinách ustalo a já otevřela oči. Byla jsem v hale pořád v Edwardově náručí. Byli tam všichni a o něčem velice chvatně a nervózně diskutovali. Nepochytila jsem ani slovo, o čem se bavili. Něco se dělo. Z Edwardovi reakce jsem vyčetla, že něco vážného. Srdce se mi roztlouklo a já se začala bát. Edward si toho nejspíš všiml a když uviděl, že mám už otevřené oči, tak se na mě povzbudivě usmál a přitiskl si mě ještě víc k tělu.
„Edwarde, nestihneme to, každou minutu jsou tady.“ Upozorňovala Alice.
Edward zbystřil a nakrčil nos. V momentě jsem byla v náručí u Esmé. Pomohla mi postavit se, přesto mě nepustila ze svého objetí. Byla jsem jí za to vděčná, nevěděla jsem, jestli by mě nohy unesli. Vedle nás se postavila Alice s Rose a mužská populace si stoupla dopředu se zrakem zaměřeným na dveře. Připomínalo mi to, to samé postavení jako kdysi na baseballu, když mě chránili před Jamesem.
Čekala jsem každou chvílí vpád nějakého nebezpečí, ale nic takového se nestalo. Po pár vteřinách se ozvalo jen lehké zaťukání na dveře.
Autor: Regi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Sladký vánek - 45. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!