Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Slunce uhašené slzami - 1. Už ani den

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Slunce uhašené slzami - 1. Už ani denAhojík. Rozhodla jsem se, že napíšu malinký kousek Nového měsíce z Edwardova pohledu. Odehrává se to chvíli před tím, než mu Rosalie zavolá, že Bella skočila z útesu. Doufám, že se bude líbit a moc moc prosím o komenty :D

26.12.2009 (12:15) • Julick • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1190×

Ano. Vrátím se.

Ne! To nesmíš!

Ale ano! Musím!

Nemůžeš jí zničit život svou sobeckostí.

V hlavě se mi hádaly dva hlasy úplně rozdílného názoru. Ten první, nesobecký, mi říkal to, co je správné, to co bych měl udělat, ale zároveň i to, co jsem tak hrozně moc nechtěl: Nechat Bellu na pokoji.

Ten druhý jsem celou dobu potlačoval. Ale teď to vypadalo, že má navrch, že vyhrává. Byl hlasitější a hlasitější a ten první se mi ztrácel, jako kdyby to vzdával.

Stačilo by mi jenom ji vidět… Jenom ji zkontrolovat, jestli je šťastná.

Možná, že mě někdo nechápe, nedokáže pochopit tu bezútěšnou touhu znovu ji uvidět, nedokáže pochopit tu bolest, protože mé zoufalé přání nesmím vyplnit. Ale až ten někdo pozná lásku tak mocnou, že ani vteřina bez ní nemá cenu, že by pro její hřejivý dotyk položil ruku do ohně, pochopí. Až ji bude potřebovat jako slunce, vzduch a vodu…

Jak ironické! Ani jedno nepotřebuji… Ale ji ano.

Prostě jsem musel znovu spatřit její úsměv, ty něžné čokoládově hnědé oči, jak jí vždy zčervenají tváře, kdykoliv jí někdo zalichotí. Slyšet její jemný hlas, její smích, slyšet jak mluví ze spaní.

Viděl jsem před sebou, jak se mnou seděla na louce, jak se mnou tančila na stužkované, jak se rozzářila kdykoliv mě viděla, jak vedle mě ležela a ze snu říkala moje jméno. Ale dokonce ani moje do posledního detailu přesné vzpomínky mi nestačily. Chtěl jsem ji vidět.

Nebylo to poprvé, co jsem záviděl lidským chlapcům. Chlapcům, kteří nemuseli lhát, aby někomu zachránili život, chlapcům, kteří nemuseli odcházet, aby neubližovali milované osobě, chlapcům, kteří se mohli svých dívek dotýkat, aniž by pokoušeli smrt. Dal bych cokoliv, co mám, cokoliv na světě, abych mohl být obyčejný lidský kluk.

Ale já nikdy nebudu obyčejný. Už navždy budu krvesající zrůda… upír. Jde, aby někdo nenáviděl sám sebe? Zřejmě ano. Tak to je přesně můj případ.

Nesměl jsem ji milovat… Ale jak? Neexistoval žádný způsob, jak na ni zapomenout, to jsem věděl zcela jistě. Vzpomínky na ni budu mít v paměti vyryté už navždy. Ale její paměť není tak dokonalá jako ta moje, zapomene.

Tak to je všechno, co si můžeš přát? Jediné v co můžeš doufat? Že na tebe zapomene? dorážel ten hlas v mé hlavě.

Je to pro ni lepší. Bude šťastná, téměř špitl slabý hlásek.

Šťastná… tohle slovo jsem nepoužil už hodně dlouho. Ona šťastná bude, ale já? Ne, já už nikdy…

I když v mé poslední vzpomínce na ni šťastná nebyla?

To je jen dočasné. Čas lidem zahojí rány, uklidňoval mě tichý hlas.

Teď už jsem neviděl ty hezké chvíle s ní, už se neusmívala. Viděl jsem ji stát v lese, tvář měla zkřivenou bolestí, kterou se neúspěšně snažila zakrýt. Zadržovala slzy, když jsem porušil všechny své sliby lásky, které jsem jí kdy dal, když mě prosila, abych s ní zůstal, když tak lehce uvěřila všem lžím, které jsem jí řekl.

Ucítil jsem bolest tak strašnou, že se nemohla rovnat ani mé přeměně. Přeměna pálila jako oheň, který pomalu spaloval všechno ve mně. Nesnesitelné. Ale tahle byla horší, nesnesitelnější. Člověk by na ni zajisté zemřel. Bylo to jako by mi někdo vyrval mé mrtvé srdce z hrudi.

Ovinul jsem si paže kolem těla a položil se na zem. V podstatě jsem se schoulil do klubíčka, jako to tak často dělala Bella, když spala.

Bolest jsem teď cítil tak často… vlastně pořád. Každou vteřinu mého nekonečného života. Kdo by to mohl vydržet? Někdo by řekl, že si na ní časem zvyknu… ale ne. Nešlo to. Nikdy si na ni nezvyknu, i kdybych žil sto tisíc let.

Navždy už budu Bellu milovat, i když jsem jí řekl něco jiného. Navždy si ji budu pamatovat, i kdybych se snažil zapomenout. Navždy už budu cítit tu prázdnotu, tu díru v hrudi, i kdybych se jí snažil potlačit sebevíc.

Život není fér… to už jsem věděl. Ale tohle bylo jako bych od něj dostal ránu do zad, jako kdyby se mi osud vysmíval. Třeba to je trest za všechno, co jsem kdy udělal… Asi by to bylo i spravedlivé. Ale proč i ona? Co udělala tak hrozného, že musí trpět se mnou?

Teď mou myslí proudila jenom jedna dětinská otázka, na kterou někdy odpověď prostě není: „Proč?“

Poruším další slib, který jsem jí dal? Uvidíme se ještě někdy? Nebo ho dodržím? Je to pro ni taky tak těžké, nebo jí je lépe? Když se vrátím, jak bude reagovat? Vezme mne zpátky, nebo mne bude nenávidět? Zasloužil bych si to… Jak se zachovám? Jako neuvěřitelný sobec a vrátím se k ní? Ale co když je šťastná? Co když si někoho našla a miluje ho? Dokázal bych jenom tak odejít?

Ne, půl roku bezútěšné bolesti stačilo! Už to nevydržím ani den. Už nechci trpět! Půjdu za ní. Vrátím se!

Hlas, který mi vtom bránil, se zhroutil v hromádku prachu a druhý jásal nad vítězstvím.

Sebral jsem se ze země, když vtom –

„Crrrr.“

- mi začal zvonit mobil.

Vytáhl jsem ho z kapsy a otevřel. Zvláštní, tohle číslo bylo to poslední, které by mě napadlo. Nevěděl jsem, jestli mi v hlase pozná tu bolest, ale bylo mi to jedno, ani jsem se jí nesnažil skrýt.

„Ano Rosalie?“ zeptal jsem se.

Autor: Julick, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Slunce uhašené slzami - 1. Už ani den:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře