Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Služebník temnoty - prolog a 1. kapitola

bel ami

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Služebník temnoty - prolog a 1. kapitolaA je tu prolog a první kapča od povídky Služebník temnoty. Pište komenty jestli mám pokračovat nebo ne.
Příběh se odehrává ve světě nestvůr a andělů. Je to svět temnoty a bolesti. Svět utrpení a smrti. Svět ve, kterém žije bytost krásná, nebezpečná a osamělá. Bytost absolutně nepatřící do této noční můry.

17.07.2010 (17:30) • devilgirl • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1859×

prolog

pohled nikoho

Velká síň byla plná svíček. Stály u železných sloupů, jež držely střechu. Čekaly u vodopádu, který stékal po jedné ze stěn do malého skalního jezírka. Seskupily se po stranách skalní stěny. Seběhly se do hloučků na podlaze. Usadily se do svícnů u velikých dveří, mezi dvěma tmavými železnými sloupy. Ty dveře byly z leštěného černého křemene zasazeného do stříbrného rámu, který během staletí také zčernal.

Do místnosti vstoupila dívka. Svíčky nebyly zapálené, ale jak šla kolem nich, jedna po druhé zakmitaly plamenem. Ničí ruka se jich nedotkla, žádný oheň se nepřiblížil k  jejich knotům. A přes to hořely.

Dívka na sobě měla jednoduché bílé roucho, bělejší než bílé. Ta barva, nepřítomnost veškerých barev byla tak jasná, že až lekala.

Našlapovala bosýma nohama na chladnou kamennou podlahu Velké síně. Obličej měla bledý, krásný, ale osamělý.

Brzy svítily ve Velké síni všechny svíce. Dívka se zastavila u jezírka. Poklekla u vody, udělala z dlaní misku a ponořila ji do vody. Zvedla je a pila. Voda byla studená, ale průzračně čistá. Když dopila, zavřela oči, jako při požehnání.

Pak se zvedla a odešla zpět, přes síň, stejně jak přišla. Jak procházela, svíce zhasínaly, jak to dělaly po dvě sta let.

Dívka neměla křídla, ale zcela bez pochyby byla anděl.

Vyšla z Velké síně a poslední svíce zhasla.

Tma se vrátila.

 

 

1. kapitola

pohled nikoho

V roce 2005 se Svět začal propadat do temnoty. Do kamenných síní a chodeb. Jako první se pod zem uchýlila mladá dívka. Měla husté hnědé vlasy, sahající jí až pod lopatky a hluboké čokoládové oči. Ve svém krátkém životě zažila euforické štěstí i mučivou bolest. Zažila bolestnou lásku i melancholický smutek. A právě díky jejím pocitům se Osud rozhodl, že ona bude ta První. Stal se z ní anděl, ale ne nebeský, nýbrž pekelný. Stal se z ní Temný anděl. Je jediná svého druhu.

Po dvě stě let, po jejím znovuzrození, se postupně celý Svět propadal do tmy. Každý den se nějaká lidská rodina, vlkodlačí smečka nebo jeden upíří klan octl ve Velké síni, v níž se nacházela Brána. Brána ze světa nad povrchem. Každý den, v pravou půlnoc, měla ta První povinnost uvést nově příchozí do světa strachu a tmy. Po lidech, zvířatech a měničích se do světa temnoty dostaly i zvířata. Jako poslední však Svět opustila jedna upíří „rodina“, Osud tomu tak chtěl. Chtěl, aby byla Suffer – jak ji přezdívaly – připravena je přijmout.

V roce 2205 konečně nadešel čas. 1. ledna tohoto roku, jednu sekundu po půlnoci se Svět zhroutí. Nezbude nic, jen to co je pod zemí. Nezbude nikdo, jen ti co žijí pod zemí.

***

 

Pohled Suffer

Mám mnoho jmen, ale to úplně první je Isabella Marie Swan. Narodila jsem se ve slunném Phoenixu ve státě Arizona.

Zde, v podzemí mě nazývají mnoha jmény. Mezi ně patří i to stávající. Bytosti, které se dostaly do tohoto světa, si myslely, že jsem to způsobila já a proto mi daly jméno, vyjadřující utrpení.

***

Stála jsem před dveřmi ze slonoviny, vsazenými do kamenné a mechem porostlé zdi. Vzala jsem za vybělenou králičí lebku na dveřích, použitou místo kliky, a jako již tolikrát jsem vstoupila do temné chodby. Začala jsem do své ruky soustředit energii a za několik setin sekundy se mi v ní objevila zářící ohnivá koule.

Stěny chodby byly z kostí a lebek. Ať lidských, či zvířecích, všechny byly sněhově bílé. Bez jediného zaváhání jsem prošla chodbou. Na jejím konci byly dveře z leštěného černého křemene. I na nich byla místo kliky použita králičí lebka. Zatáhla jsem za ni a masivní dveře se tiše otevřely. Mé bosé nohy neslyšně našlapovaly po studené podlaze. Pomalu jsem prošla sál a postupně zažehla každou svíci. Došla jsem až k jezírku a nabrala z něj vodu. Dlaně jsem si přiložila k ústům a pomalu pila chladivou vodu. Měla jsem čas, Brána se otevře až za pár minut. Dnes, opustí poslední bytost Svět.

Procházela jsem křížem krážem celý Velký sál a zapalovala svíce na kopulovitém stropě sálu. Poslední knot zasyčel a rozhořel se oslnivým, ne však teplým, plamenem. Pomalými kroky jsem se přemístila ke středu Velkého sálu.

Přesně po sedmnácti vteřinách se uprostřed místnosti vytvořil šedý kužel světla. U země se roztříštil a podlahu pohltil šedivý kouř. Po chvíli kužel zazářil jasně bílou barvou a rozpadl se na miliony kousků, které létaly vzduchem. Šedý kouř začal stoupat po stěnách, až vyplnil celou síň. Bílé střípky, které dopadly na zem, se zformovaly do kamenné misky. Shýbla jsem se a vzala ji do ruky. Ze svého pláště jsem vytáhla nebroušený kámen a řízla se jím do předloktí. Sedm posledních kapek mé černé krve dopadlo na dno misky. Jednou rukou jsem ji pozvedla nad hlavu. Zavřela jsem oči a druhou rukou pod miskou vytvořila oheň. Krev se začala odpařovat a vytvořila tak sedm černých kroutících se vláken pozvolna stoupajících ke stropu Velké síně. Když se vlákna dotkla stropu, začala se navzájem proplétat, až splynula v jedno. V tu chvíli mnou projela neuvěřitelná energie a já zvrátila hlavu dozadu. Otevřela jsem oči, které mi zčernaly vyčerpáním, a zhluboka jsem se nadechla. Miska zmizela z mé ruky a energie, která mnou procházela, s ní. Vrátila jsem hlavu do původní polohy a spatřila před sebou sedm bytostí.

Klan upírů z Olympijského poloostrova tvořily tři páry a jeden osamocený chlapec. V této chvíli se ženské osazenstvo jejich rodiny schovávalo v náručích svých drahých poloviček. Jen svalnatý upír s bronzovými rozcuchanými vlasy zůstal stál sám a němě na mě zíral. Věděla jsem, že ho znám, ale nemohla jsem si vybavit odkud.

A pak jsem na to přišla. Znala jsem ho ještě za své ubohé lidské existence. To jen díky němu je ze mě to, co jsem. V hlavě se mi začaly ukazovat vzpomínky na něho a jeho rodiny. Všechny výjevy mé mysli však byly rozmazané lidským zrakem.
Až teď jsem si uvědomila, že na mě všichni zírají. Nehrozilo však, že by mě poznali. Můj vzhled byl poněkud odlišný.

Už jsem neměla dlouhé hnědé vlasy a čokoládové oči. Mé uhlově černé vlasy mi sahaly po ramena a měla jsem je rozčepýřené a rozcuchané. Mé oči teď měly bahnitě zelenou barvu a má pokožka byla stejné barvy jako mé roucho.

Na krku mi vysel obrovský znak ve tvaru písmene S z černého křemene.

Bílé plošky křemene odrážely světla svící a tajemně stínovaly můj dokonalý obličej.

„Vítejte, v mém království.“

 

Autor: devilgirl (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Služebník temnoty - prolog a 1. kapitola:

 1
2. bergamott
10.11.2023 [8:33]

Dobrý den, pane Gaimane, netušila jsem, že píšete česky!

1. leacullenfun
26.02.2012 [12:50]

leacullenfunoriginalita. áno, presne tá z toho vyžaruje. máš vcelku zaujímavý štýl, vyzerá to slubne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon len tak ďalej Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře