Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Šmarjá, Edwarde, tak už se zamiluj! - epilog

09.09.2011 (22:00) • EleanorBrandst • FanFiction na pokračování • komentováno 29× • zobrazeno 4282×

Epilog

„Disneyland?“ vyjekl Emmett. „To bude nuda,“ konstatoval. „Edwarde, zkroť si tu ženu s hloupými nápady. Vždyť můžeme běhat rychleji, než jede polovina těch jejich atrakcí,“ objasňoval svůj názor.

„Ale s Jasperem po boku,“ prohodila jen tak mimochodem Bella, „by to pro upíry mohlo nabrat úplně jiné obrátky.“ A v místnosti to najednou ztichlo.

„Bello, byli jsme za posledních pár let přítomni spoustě tvých šíleností, ale tohle? Jak si to představuješ?“ zjišťoval Carlisle podporující ji snad v každém experimentu, který Bella navrhla. Bylo mu jedno, o čem daný experiment byl. Vždy věděl, že její nápady jsou nevšední a nezapomenutelné. Už jen ta představa, až bude všechno v mysli jednou přehrávat Arovi, ho potěšila. Tomu půjde hlava kolem.

Podle Carlislea si Bella ani neuvědomovala, jak moc pomáhá jejich životnímu vegetariánskému stylu. Díky jejím experimentům by se dalo spekulovat o tom, že začíná vznikat sociologie upírů. Bella často využívala nápady, které jsou zapojeny do společnosti lidí, a Carlisle to s radostí zaznamenával. Každý střelený nápad, který z úst vypustila, ho zajímal a hlavně ho podporoval.

„Prostě by to asi mělo fungovat takhle. Půjdeme na atrakci a jeden z nás ukáže na nějakou osobu a Jasper bude do nás promítat jeho pocity,“ vysvětlila svůj plán a v místnosti bylo najednou ticho, dokud se neozval Edward.

„Lásko, co když se zrovna trefíme do nějakého nadržence nebo někoho, komu bude zatraceně špatně?“ zjišťoval Edward.

„Co by, prostě to s ním přežijeme, nadšence máme doma, že holky, tak snad zvládneme i tu nevolnost. Bude to patřit k celému zážitku. Všechno má své pozitivum a negativum,“ vysvětlila a odmlčela se. Pohlížela na zbytek rodiny a zadívala se přímo na Rosalii, která měla zrovna blbou náladu.

„Bello, a co to bude příště?“ spustila na ni. „Příště budeme okoušet třeba za zdmi v nemocnici porodní bolesti?“ rejpala si.

„No tak, miláčku, může to být zábava a taky mě tím můžeš pořádně potrestat,“ naváděl ji Emmett, ale Rose ho sjela jen nechápavým výrazem. „Pošleš mě s Jasperem na nějakou atrakci a ukážeš na kluka, kterému bude stoprocentně špatně,“ naváděl ji.

„A to má jako za tvé činy trpět i Jasper,“ vrčela na něj a Emmett se zabořil ještě víc do sedačky.

„Jaspere, co ty na to?“ zeptala se Alice.

„Myslím, že to není špatný nápad,“ odpověděl jí Jasper. „Jen bych uvítal, kdybych dotyčnou osobu mohl vybírat já podle toho, jak to budu zvládat,“ přisvědčil a Belle s Alicí se usadil na tváři šťastný výraz.

„Balíme!“ zakřičela vesele Alice a celá rodina začala rychlostí blesku balit. Vidět je nějaký člověk, tak mu asi hrábne. Ale oni všichni byli upíři, a jak už je známo, na tyhle upíry dávali nahoře pozor bohové.

„Co kdybychom se taky konečně pobavili na jejich účet?“ ozval se Amor a mnul si ruce. Je na čase si s nimi zase po dlouhé době pohrát.

„A co navrhuješ?“ ozval se unuděně Zeus, protože ani poslední povyražení na zemi ho nějak neuspokojilo a celá věčnost ho začínala nudit.

„Trochu je na každé atrakci polidštit?“ navrhoval Amor.

„Dáme jim to pořádně sežrat,“ ozvala se za nimi Artemis. „Když neustále vymýšlí ty blbosti,“ řekla hořce.

„Jen závidíš,“ ozvala se Afrodita.

„A ty se opičíš,“ vyčetla jí Athéna.

„Jen se nechávám inspirovat,“ pochlubila se. „Ale je pravda, že to nemění nic na tom, že bychom se na jejich účet mohli opravdu pobavit,“ povzbudila ostatní a Zeus neváhal.

„Tedy dobrá. Takže bychom jim mohli zvýšit citlivost na různé smysly, jako je strach a adrenalin?“ ujišťoval se Zeus a začínal si mnout ruce.

„Proč ne?“ přitakala Athéna. „Ať si ten Disneyland pořádně užijí.“

…

„Čím začneme?“ zjišťoval nadšeně Emmett a Alice se přiblbě vědoucně usmívala. Všichni si nadšeně prohlíželi atrakce a těšili se na nové zážitky i Esmé, která potlačovala své dětské pocity několik let. Moc jí připomínali její dítě. Ale dnes byla rozhodnutá se tomu postavit a opravdu si užít. Jenže to ještě nevěděla, co pro ně bohové připravili. Athéna si totiž dala velmi záležet, aby nikde ani v nejmenším nebyl v ovzduší cítit náznak nějaké nekalosti.

„Co třeba dětskej kolotoč?“ navrhla Alice jako jednoduchý začátek, ale moc dobře věděla, že zase tak jednoduché to nebude. Malé děti umí být nevyzpytatelné.

„Alice, to nemyslíš vážně, ne? Nemusíme jít od dětských atrakcí,“ pohrdal jejím návrhem Emmett, ale zbytek rodiny tím nápadem nepohrdnul a mínili to vyzkoušet na tom nejméně opatrnějším z nich.

„Emmette, když si myslíš, že je to tolik jednoduché, proč to neotestuješ?“ zeptal se trochu naivně Edward, ale s jeho čtením myšlenek neočekával zážitek pro malé dítě, ale pořádnou dávku emocí – strachu, radosti a pevné lásky matky s dítětem.

„Dobře, ale potom půjdeme na něco zajímavějšího. Platí?“ zjišťoval a všichni jen spokojeně přikyvovali jen, aby měli pokusného králíka na svůj experiment. Koupili Emmettovi lístek na dětský kolotoč s poníky a donutili ho, aby si na jednoho z nich sedl. Jasper vybral pro začátek to nejklidnější dítě, u kterého stála maminka a zrovna teď mu utírala zbytky čokoládové zmrzliny z půlky obličeje, nutno dodat, že Jaspera poměrně zajímalo, jak se robátku stihlo upatlat i nad pravým obočím. Nicméně teď celkem klidně drželo a nechávalo maminku, aby si s jeho hlavou dělala, co se jí zamane.

Emmett se sebejistě narovnal, když ucítil lehký strach dítěte a lehce rozjíždějící se kolotoč. Kolotoč jel poměrně pomalu a dítě zůstávalo docela klidné, dokud kolotoč nezačal zrychlovat. Tu se tomu malému rozbouchalo srdíčko strachem, celý se roztřásl a vší silou se přitiskl k umělému poníkovi, na kterém seděl. A Emmett na tom vůbec nebyl jinak. Jasper posílal Emmettovi plnou dávku emocí toho malého a tiše doufal, že se ten prcek ještě nepoblinká po zmrzlině. Emm se zatím krčil na poníkovi, ale byl tak obrovský, že skoro celého poníka pokrýval. Kdyby ho mohl obejmout více, určitě by neváhal. Jenže se musel hlídat, aby poníkovi třeba neutrhl hlavu. Asi by to maminkám bylo divné, kdyby nějaký muž měl takovou sílu. Už tak vypadalo dost zvláštně, když se Emmett krčil jako malé děcko strachem na kolotoči. Všichni, kteří ho pozorovali, se tomu jen podivovali, ale celá rodina Cullenů a bohové jej pozorující z nebe se lámali smíchy.

„Je na čase,“ popostrčila Athéna Dia. A ten spustil v Emmettovi další dávku pocitů. Emmett se točil a jako malé děcko se strachem krčil, jenže do toho teď přibylo ještě něco nového. Kolotoč se z jeho pohledu najednou začal točit rychleji a rychleji. Cítil vítr a daleko větší nával adrenalinu. Cítil se zranitelněji lidštěji. A to na celé síle toho zážitku přidávalo. Jasper jeho nával pocitů najednou nechápal, ale raději je nevnímal. Už tak měl problémy předávat jen jeden pocit, protože všichni se kolem něj na Emmettův účet smáli. Kolotoč se konečně dotočil a Emmett z něho slezl. Došoural se k lavičce a naprosto vyřízeně se na ni posadil. Zbytek rodiny se k němu se smíchem přihnal a sledoval ho. Emmett se párkrát nadechnul a pak konečně z úst vypustil.

„Jaspere, mohl bys být tak laskav a přestal na mě vysílat ty pocity?“ řekl trochu naštvaně Emmett a Jasper ho poslechl. Konečně se mohl začít smát. Jediný Emmett neoplýval takovým veselím, a když viděl, že se po několika dlouhých minutách přestávají smát, tak se škodolibostí v hlase prohlásil:

„Teď jste na řadě vy.“ A najednou všichni zmlkli až na Alici.

„Bylo by fajn, aby každý z nás něco takového okusil. Tudíž si povinně každý vybere minimálně jednu atrakci, kterou absolvuje,“ navrhla Alice a otočila se na Bellu a Carlislea:

„Chcete přece, aby byl experiment úspěšný, ne?“ Bylo na ní vidět, že má něco za lubem a i před Edwardem si myšlenky hlídala. Minimálně by jí zakázal návštěvu jasnovideckého stanu, v němž plánovala vědmě předpovědět budoucnost, pro začátek si zvolila něco normálního.

„Takže další na řadě budeme třeba my,“ vybrala si další krok a zamířila ruku v ruce s Jasperem do tunelu lásky.

„Jsi si jistá, že to bude taková hračka, jako to vypadá?“ ptal se nejistě Jasper.

„Ne, ale bude to jedna z těch jednodušších atrakcí,“ ubezpečovala ho Alice. Koupili si lístky a nasedli. Zbytek rodiny se jen přiblížil poblíž atrakce a sledovali je. Sice s jejich výběrem moc Emmett nesouhlasil, ale ostatní členové jeho rodiny nesouhlas nesdíleli.

Alice se sebejistě s Jasperem posadila do vláčku a on se zatím zaměřil na pár před nimi, aby vynechal co nejvíce okolních vlivů. Pár před nimi se zdál trochu nedočkavý a Jasper na ně ten pocit přenesl.

Vozíky se rozjely, pár před nimi zvýšil vzrušení na maximum a Alice napadla otázka: „Kolik párů si to v tom vozíčku, co sedíme, už asi rozdalo?“ Ale tělem jí projela další vlna vzrušení a myšlenky jí s radostí přeskočily na něco úplně jiného a vykouzlila na tváři ďábelský úsměv.

„Pračka proti tomuhle bude slabota,“ prohlásila a propojila jejich rty. Namáčkla se tělem na jeho a ti dva ucítili daleko větší vlnu vzrušení než obvykle. Byla dvojitá. Páru před nimi a zároveň i jejich. Jasper se nejprve nervózně rozhlédl, ale když uviděl, že se každý pár věnuje sobě, neváhal a vrhl se na Alici. Měl z ní v plánu ztrhat oblečení a vzít si ji v tomhle vozíku během několika dalších minut. Pitomec. Nepodíval se ani na to, jak dlouho jízda trvá. Alice si jeho počínání užívala. Každý dotek, až dokud ji nepřišla vize.

„Lásko, já nechci skákat nahá k obchodu s kostýmy před všemi těmi lidmi. A ještě toho mají jen Šmoulinku v mojí velikosti,“ zastavila ho, když se její oblečení chystal trhat.

„Miláčku, ale Šmoulinka by ti sekla,“ zkoušel to, protože se jeho nadrženost zvyšovala každou vteřinou.

„Ne,“ zakázala mu to Alice.

„A do prdele,“ zavrčel. „Ona ho jednou dostane do hrobu,“ pomyslel si a hodlal se udělat to, co nikdy předtím neudělal. Zachovat jako nadržený puberťák, který si nestihne sundat ani kalhoty. „Jak myslíš,“ zavrčel z posledních sil, přetáhl si ji na klín a rozepnul poklopec.

Alice věděla, že to bude jiné. Čekala to a raději si opatrně vysvlékla kalhoty mezi tím, co se její drahý smiřoval s tím, že žádné trhání nebude.

Původně měla v plánu si vzít na sebe sexy šaty, ale měla vizi o tom, že půjde na jakýsi přístroj, kde by mohla letět jako pták a parta kluků by jí okukovala kalhotky a to nemínila po boku svého žárlícího manžela riskovat.

Ve vozejčku jedoucí uličkou lásky to byla rychlovka, jenže ono to prostě jinak nešlo a tuhle pubertální nadrženost dnešního dne mu mínila odpustit, jakmile to odčiní několika romantickými večery.

Když po pár minutách jejich vozík opět spatřil denní světlo za branami atrakce, viděl zbytek rodiny jen to, jak si pečlivě urovnávají své pomačkané oblečení a jak si Jazz rukou projíždí ve svém rozcuchu.

„Tak, abych šel zaplatit ten vozejček,“ ozval se Carlisle.

„Rovnou odkup od zabezpečováků tu nahrávku,“ přidal se Edward. „Mají ji v plánu hodit na internet,“ vysvětlil. Alice měla chuť se propadnout pod zem. Zabývala se převlekem Šmoulinky, ale tohle jí uniklo? Jak mohla udělat takovouhle dětinskou chybu? Shlédla nahoru a hned jí to došlo. Zatracení bohové!

„Tak, Amore, tohle se ti opravdu povedlo,“ poznamenala Afrodita stále smějící se na účet Alice.

„Říkal jsem vám přeci, že je moc sebestředná a že se jí to v tomhle případě prostě nevyplatí,“ přiznával svou domněnku Amor.

„Je na čase si poddat i zbytek,“ ozvala se Athéna a zazubila se na bohyně, které si urovnávaly své převleky.

…

Bella se opatrně přibližovala k atrakci jménem Joker a sledovala u toho svého manžela. Nejistě si atrakci prohlížel a uvažoval nad tím, co s lidmi asi dělá, když jsou vzhůru nohama. Vypadalo to, že to jeho manželka míní vyzkoušet. Bella pokrčila rameny a šla do řady. Když už konečně vystáli řadu, nevšimli si potměšilého úsměvu oplácané černošské pokladní s afrem na hlavě a jmenovkou Dita. V klidu se posadili a Edward dodal:

„Snad to nebude horší než dětský kolotoč.“ Bella se jen povzbudivě usmála, ale více nestihla. Jasper svou pozornost namířil na dvě dívky v první řadě a jimi s Edwardem projela vlna očekávání a nervozity. Afrodita za kasou vesele zacinkala svými obřími zlatými náušnicemi a mrkla směrem k podmračené obloze.

„Bože, ony jsou nervóznější víc než já před svatbou,“ podotkla. A pak se to stalo, z bedýnky nad nimi zazněl jakýsi zvuk a začalo odpočítávání. Očekávání a nervozita se zvyšovaly.

„One, two, three, go!“ A potom vyletěli do tmy tunelu. Bylo to, jako kdyby byl vozík na pružině a na jedné straně ji něco přestřihlo. Holky před nimi začaly s prvním pohybem řvát a Bella s Edwardem tu chuť najednou dostali taky a spustili jekot. Jen Edward byl nepříjemně překvapen, když dojeli a všichni se po něm otáčeli. Viděl v ostatních myslích své vystoupení – řval jako ženská!

„Miláčku, z toho si nic nědělej,“ uklidňovala ho Bella. Jenže Emmett tomu dodal korunu.

„Zbavil ses stoletého panice, ale tohohle se jen tak nezbavíš,“ řekl mu výsměšně a otočil se na Rose.

„Zlato, jsem zvědavej, co předvedeš ty.“ Choval se škodolibě, ale nikdo z nich se mu nemohl divit. Jeho ego bylo po výstupu na kolotoči na bodě mrazu.

Rosalie se rozešla k horské dráze jménem Superman a prohlásila:

„Nejsem žádný srab.“ Nasedla do prvního vozíčku a čekala. Vozíček se rozjel a stoupal výš a výš. Když byla v polovině výšky, začínala dostávat závrať a neuklidnila ji ani rozmluva dvou kluků před ní.

„Vole, to byl ale blbej nápad řídit se tím, že když to zvládne ta hezká blondýna, že to zvládneme i my,“ káral ho ten kluk vedle něj. Ten druhý se na ni otočil a prohlásil.

„S radostí jí budu držet vlasy, až bude pak zvracet a zároveň jí přitom čučet do výstřihu.“ Mnul si kluk ruce, ale přiznat se k tomu, že pravděpodobně bude zvracet vedle ní, v plánu neměl.

Konečně vozejček vyjel na vrchol a Rosalie měla úžasný výhled na okolí. Neměla páru, jak je vysoko, ale v celém okolí nic vyššího nebylo. Byla to nádhera. Jenže pak se vozejk překlenul přes špičku a Rosalie se řítila téměř hlavou dolů. Křečovitě se držela přední tyče, že si ani neuvědomovala, že tyč ji v rukou praská, až ji utrhla. Vozík dojel do cílové stanice a Rosalie s vyvalenýma očima držela v ruce držadlo. Probudil jí až chlámající se Emmett.

„Jdu to zaplatit,“ ozval se zase Carlisle a raději Rosaliin výstup ani nekomentoval. Když se vrátil zpět, podíval se na Esmé a ujišťoval se:

„Opravdu si chceš hrát na netopýra?“

„Ano, bude to krásné letět jako pták.“ A bez dalšího váhání ji odvedl k atrakci s názvem Batman. Byla to jedna z nejvyhlášenějších atrakcí. Položí vás tam na záda a celé tělo vám zpevní, protože při první příležitosti vás otočí a jen popruhy vás drží od pádu. Přímý pohled pod vaše tělo je naprosto odzbrojující, a když vzhlédnete dopředu pod vás, zjistíte, že se střemhlav a tentokrát opravdu po hlavě řítíte dolů.

Carlisle zavřel oči a čekal na okamžik, kdy ucítí, že se otočí a v ten moment otevřel oči. Vnímal sice celou dobu pocity posílané od Jaspera, ale také se věnoval těm svým a cítil, že byly jiné. Jako kdyby si s nimi někdo zahrával. Cítil se více lidsky. Připadal si úžasně a to, co zažíval, bylo moc nezapomenutelné a zároveň ojedinělý zážitek.

Atrakce dojela a on pomohl Esmé ven. Podíval se ustaraně na ni, ale uviděl v jejích očích něco, čemu nerozuměl, ale pochopil to, jakmile promluvila.

„Ještě!“ A on se začal smát. „Ty jsi poslední, od koho bych něco takového čekal,“ řekl jí, ale neváhal a pohledem vyzval zbytek rodiny, jestli nechtějí taky. Souhlasili až na Alici, která se potajmu vydala k zastrčenému stánku s předpovídáním budoucnosti, aby si škodolibě utahovala z nebohé čarodějnice. Když odhrnula závěs a vkročila do stínů, ozval se známý hlas: „Chceš pochopit lásku? Najít muže svých snů? Tak vypadni a mazej za svým mužem!“

„Athéno, ty máš novou brigádu?“ rozesmála se a posadila se ke stolku s křišťálovou koulí.

„U nás je celkem nuda, tak jsem si nemohla nechat ujít vaše dětské řádění, ale neříkej rodině, že jsme tady byli.“

„Jste tu všichni?“

„Mohlo mi být hned jasné, že si díky lidství, které vás celý den obklopuje, nevšimneš Artemis jako slečny u kolotoče, i když není převlečená za Minnie nebo Mickey mouse. A hlídače Amora u domu lásky? Neboj, vaše erotické DVD bude už navždy uloženo v Afroditině mediatéce, kterou si pečlivě buduje, na youtube se nedostane.“ Alice se poněkud kysele usmála, ale pak zvážněla.

„Opravdu je to takové, cítit se člověkem? Já už si na lidství nepamatuju.“

„A já člověkem nikdy nebyla, neporadím ti, závidím jim ty jejich sny a touhy, že tak křehká stvoření jako lidé mohou změnit celý svět. A závidím jim lásku, myslím, že milovat s hrozbou nevyhnutelného konce má v sobě něco tak Shakespearovsky tragického, až mě z toho bolí u srdce. Sleduji je už tisíce let a nikdy mě nepřestanou dojímat. Jen to prosím neříkej Afroditě, smála by se mi.“

„Myslíš si, že lidé dokážou milovat silněji než my? Naše emoce jsou daleko intenzivnější, ne?“ zahloubala se Alice.

„To je ale nedělá víc skutečné, nemyslíš? Nemají věčnost ani nepoznají na první pohled, zda jim láska vydrží a přesto ji umí rozdávat, běž ven a rozhlédni se kolem sebe, máš v sobě víc člověka, než si myslíš. A věř mi, že za tím nestojí naše kouzla.“ Pohladila Athéna Alici po rameni a rozloučila se s ní.

Nikdo z nich by netušil, že takové atrakce je zabaví na celý dlouhý den. Všichni si užívali horských drah a domů hrůzy, ale už se blížil čas odchodu.  Zahloubaná Alice je doběhla, než došli k dětskému kolotoči kousek od východu z parku.

„Mamí, já chci ještě,“ ozývalo se z dětského kolotoče a na obzoru se objevila malá hnědovlasá dívka.

„Bello, už musíme jít,“ říkala jí maminka a Bella ztuhla. Poznala ženu, tyčící se nad ní. Byla to její vnučka Elizabeth, kterou naposledy spatřila jako mladou studentku. Její dcera ji tak pojmenovala po jejich oblíbené knížce „Pýcha a předsudek“. To bylo snad jediné, co se svou dcerou měla pořádně společné.

Dívala se na ty dvě a konečně jí to došlo. Její vnučka ji měla radši než její dcera, snad za to mohly vzpomínky na večerní čtení pohádek s horkým kakaem, a proto po ní pojmenovala svou vlastní dceru. Kdyby mohly, tak se Belle zalily oči štěstím. Až teď si to totiž začala uvědomovat to, že její dva životy jsou to nejlepší, co ji kdy potkalo.

Měla šanci poslat do světa své geny a potkat lásku svého života. Někteří z nás to sice stihnou za jeden život, ale jen málokdo je opravdu spokojený s tím, co ho potkalo. Kdyby teď znova ležela na smrtelné posteli jako na začátku tohohle příběhu, tentokrát by nelitovala. Těšila by se na další cestu své duše a byla by na tu poslední velmi pyšná.

Taky se vám po dojemném konci zamlžily oči jako mě a říkáte si, že se vám po všech bude stýskat? Mám pro vás jednu nabídku, nápad, který ovšem bude vyžadovat i účast z vaší strany. Existuje něco, na co byste se rádi postav z příběhu zeptali? Napište své dotazy všeho druhu do komentářů, a pokud jich bude dostatek, dočkáte se ještě bonusového dílu s jejich odpověďmi.

Zajímá vás, jaké jsou Afroditiny nejoblíbenější pralinky, nebo jak často Amor trénuje střelbu z luku? Jak často se Bella stýká s bohy? Zda si Edward ještě píše deník? Zda vám Artemis poradí, jak ulovit pořádného samce? Zda se Athéna dívá i nadále na telenovely?

Ano?

Tak se jich prostě zeptejte, žádná otázka není nezodpověditelná, tvrdí Zeus.

A Zeus má vždycky pravdu.

Nebo si to aspoň myslí.

P.S: Kdo by chtěl malý bonus k líbánkám, najdete ho zde: http://eleanorbrandst.blogspot.com/2012/03/smarja-edwarde-tak-uz-se-zamiluj.html

Autor: EleanorBrandst (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Šmarjá, Edwarde, tak už se zamiluj! - epilog: