Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Smrt je pouhý začátek, Jacobe Blacku 4

08.02.2011 (12:15) • Huny, Azeret • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2887×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

Ten otrava Swan nedal vzniku a musel mě prostě odvézt do nemocnice. Uklidnil jsem se a připravoval se na nadcházející hysterickou scénu.

Swan v nemocnici zburcoval snad všechny a na nosítkách mě převezli na ambulanci. Už mě chtěli vyšetřovat, takže jsem musel co nejdříve začít. „Stop!“ zakřičel jsem a všichni odstoupili. „Nenechám na sebe sáhnout od nikoho jiného než od doktora Cullena. Chci, aby mě vyšetřil můj otec. Nikdo jiný na mě ani nesáhne nebo… se zabiju.“ Musel jsem začít vydírat, jinak by to prostě nezabrala. „Zavolejte okamžitě mého otce!“

„Máte jeho číslo?“ zeptala se mě opatrně sestra, když jsem se uklidnil a já jí s těžce skrývaným úsměvem na rtech číslo nadiktoval.

Carlisle dojel během pěti minut, a jakmile mě uviděl na lehátku, mrsknul po mě pohledem, který nevěstil nic dobrého. Co nejrychleji, ale nejvěrohodněji mě vyšetřil a s tím, že jsem zdravý jako rybička jsme opustili ordinaci. Carlisle ještě zavolal odtahovku, aby odtáhli Edíkova miláčka a já jel s ním domů.

„Ani radši nechci vědět, kde ses tam vzal,“ umlčel mě Carlisle, než jsem mu stačil něco vysvětlit.

Jenom jsem zvednul ruce v obranném gestu a mlčky jsme dojeli domů.

„Emmtte, kde jsi zase byl?“ soptila Rose, jen co jsme zastavili a násilím mě vytáhla z auta.

„V nemocnici,“ vysvětlil Carlisle zrádce a už objímal Esme.

„Co?“ zeptali se vyděšeně všichni a Rose jen dodala: „Co tam dělal?“

„Nechte si to prosím vysvětlit,“ skočil jsem jim do řeči a posadil se na pohovku a čekal, až se ke mně ostatní přidají.

„To jsem zvědavá, co z tebe vyleze za zázrak,“ zabručela Rose a upřeně se na mě koukala.

„Večer jsem neměl co dělat, tak jsem si půjčil Edovo auto a jel jsem se podívat za ním, protože měl dojet za Bellou a mě zajímalo, co tam dělají. Dojel jsem tam celkem v pořádku a svítilo se v jednom okně, tak jsem vyskočil na strom a…“ odmlčel jsem se, protože jsem jaksi věděl, že si domyslí, co se tam dělo, jenže nedomysleli.

„A?“ ozvalo se sborově a já protočil otráveně oči.

„No a Bella s Edou si zrovna užívali, takže jsem je viděl, jak se to… mazlí,“ vysvětlil jsem a oči ostatních se jenom vyvalily.

„To je kaňour,“ poznamenal Jasper a všichni se rozesmáli. Atmosféra se tak uvolnila a my už jenom čekali, až se Edward vrátí, abychom mohli začít plnit Bellino přání.

Netrvalo to dlouho a Edward dorazil po dnešní úspěšně promilované noci s Bellou domů. Bylo poznat, jak je nervózní z celé téhle situace, protože se zabouchnul do své klientky. Měli jsme určitá pravidla a jedno z nich bylo, že se nesmíme zaplést s klientkami, to evidentně již porušil.

„Jak nám vysvětlíš tuhle situaci?“ osočil se na Edíka Carlisle.

„Ehm, nevím… Já jí prostě miluji a vím, že je to ta opravdová upíří láska, kterou jsem hledal už dlouho. Po dnešní noci jsem se rozhodl, že tohle je moje poslední akce a pak s tím nadobro končím!“ oznámil nám a my na něho zůstali hledět, jak čerstvě vyvoraný myšky při sběru brambor.

„Tohle nemyslíš vážně!“ rozkřičela se na něho Rosalie.

„Myslím. Já jí miluji a chci žít spořádaný život. To věčné zabíjení mě unavuje a konečně jsem našel ten důvod pro co žít. Věřím v to, že i vy ostatní máte něco, co byste chtěli jiného dělat, než pořád jenom zabíjet pro peníze!“ poslední slova Edík už na moji květinku křičel. Musel jsem zasáhnout, přeci jenom jsem chlap a svoji ženu jen tak snadno nedám.

Pohle Edwarda:

Věděl jsem, že dnešní den nebude zrovna dobrý už jenom kvůli té ranní hádce, kdy jsem rodině oznámil, že po této akci končím se zabíjení lidí. Sice jsme vegetariáni, ale sem tam se občas napijeme lidské krve, abychom měli větší sílu, když musíme z tohoto světa sprovodit nějakého toho upírka. Nyní je to od mé lásky jeden zablešený vlkodlak, kterého se chystáme dneska zajmout a vyříkat si s ním pár věcí, ohledně toho, jak se má chovat k dámě, kterou tak dlouhou dobu vodil za nos.

Museli jsme celé dopoledne probírat, jak toho vlkodlaka vylákat z rezervace. Bohužel jsme měli s rezervací napsanou smlouvu, že na ně nezaútočíme, ale problém byl v tom, že to bylo spíše pro upíry a ne nájemné vrahy. Celé dopoledne jsem byl jak tělo bez duše a pořád musel myslet na tu úžasnou noc s mojí Bellou. Ano, mojí dívkou, do které jsem po necelých dvou dnech absolutně zamilovaný. Nechtěl jsem jí ve škole moc rušit a tak jsem jí každou chvilku posílat SMS. Z mého horečnatého přemýšlení mě vyrušil zvuk přicházející další SMSky od mé Belly.

Jak vidíš ten včerejšek? Byla to pouze náhodná vášeň, nebo něco víc??? Byl jsem překvapený, že ona to brala pouze jako náhodné zbláznění smyslů. Chtěl jsem náš vztah vraha a klientky dát dohromady.

Lásko, já to vidím tak, že to nebyla jenom náhodná vášeň, ale já tě upřímně miluji… Promiň, miláčku, jestli jsem ti včera ublížil, ale já si nemohl pomoct. Jsem upír a ty pouhý zranitelný člověk, moc se omlouvám, že jsem se do tebe zamiloval celou svoji upíří podstatou! Nemůžu si odpustit, ale pořád na tebe, krásko, musím myslet. Odepsal jsem jí a čekal na její verdikt ohledně našeho vztahu.

To čekání na její odpověď bylo snad nekonečné. Každou nepatrnou chvilku jsem se díval na mobil, jestli mi nepřišla další zpráva od té milé dívky, do které jsem se musel zamilovat. Já upír, který mohl mít kteroukoliv dívku, se zamiluji po jednom dni do dívky, se kterou máme sjednaný obchod o nájemné vraždě. Ještě ten den se stačím s ní vyspat, a aby toho nebylo málo tak jí napíšu SMSkou svoje city. Stoletej upír, který se teď naprosto chová, jako kdyby mu bylo pět a dostal první pusu od holky, která se mu alespoň trošku líbí. Za tři minuty po odeslání mé SMSky o vyznání citů mi konečně došla odpověď, na kterou jsem tak dlouho čekal.

I když si upír a já pouhý člověk, tak neříkej, že jsem slabá. Jen si vzpomeň na svoje auto, jak dopadlo. A tohle mi vždy říkal Jacob a koukni, jak dopadl. Teď jsem si na něj najala nájemný vrahy. Líbí se mi, když mi říkáš miláčku, lásko apod. ale jedno si prosím uvědom. Jsem momentálně v rozpoložení, kdy tvé city nemůžu opětovat. Něco mě k tobě táhne a já nevím co, ale dej tomu čas a já věřím, že spolu budeme jednou šťastni. Odpověděla mi obratem na několik SMSek.

Chtěl jsem jí nějak vynahradit začátek vztahu, který měla s tím zablešencem a chystal jsem se jí dneska večer někam pozvat. Okamžitě jsem zamluvil luxusní restauraci a pořídil si nový vůz, který mi mají doručit až za pár dní. Dnes si budu muset vypůjčit Alicino žluté Porsche.

„Kam se chystáš?“ optal se mě Jasper.

„Na rande…“ odpověděl jsem mu prostě.

„Nejdříve musíme to psisko zajmout a pak si můžeš jít třeba na konec světa!“ ohradil se kvůli mému plánu.

„Fajn, tak nejdříve požádám Bellu, aby mu zavolala a on přijel a pak si dojdu na to rande!“ odpověděl jsem mu poměrně naštvaným tónem.

„Tak se mi to líbí, bráško!“ nemohl si odpustit do mě rejt ani v myšlenkách. Pořád se zaobíral teorií, jak můžu chodit s lidskou dívkou, kterou ani neznám a nemůžu být s ní tak, jak on se svojí ženou Alicí. Raději jsem rychle vypadl z baráku, abych zbytečně nepřekazil manželský sex těch dvou šťastlivců.

Autor: Huny (Shrnutí povídek), Azeret, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Smrt je pouhý začátek, Jacobe Blacku 4: