„Jak se něco takového může stát upírovi? Obrázek malého dítěte sedícího před otevřenou ledničkou, mimochodem celou rozházenou, upatlaného od jogurtu s kyselým výrazem ve tváři, tak nějak jsem teď vypadal. Opravdu tohle se může stát jen mně." Máme tu další kapitolu a s ní novou postavu. Doufám, že se vám to bude líbit. Jay :)
29.12.2012 (15:30) • jay • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1528×
Edward
Jak je možný, že jsem zase usnul? Vůbec tomu nerozumím. Přece není možný, abych spal jako normální člověk. Nebo snad ano? Třeba jsem vyléčený. Já už nejsem upír! Jupí! Jdu se najíst lidského jídla. Rozběhl jsem se k mini ledničce a otevřel ji. Vytáhl jsem jogurt. Tak to zkusíme. Sundal jsem víčko tak, jak jsem to viděl ve filmech, a oblízl vršek. No fuj! Co to je? Není to prošlý? Kouknul jsem se na obal - nebylo. Takže nejsem vyléčený. Smutně jsem si povzdychl. Za mnou se ozvalo zachichotání. Překvapeně jsem se otočil.
„Co je?" zeptal jsem se nechápavě. Pokrčila rameny a ukázala na můj rozkrok. Kde se tam ten jogurt vzal? Připadal jsem si zmateně a nehorázně hloupě. Jak se něco takového může stát upírovi? Představte si obrázek malého dítěte sedícího před otevřenou ledničkou, mimochodem celou rozházenou, upatlaného od jogurtu s kyselým výrazem ve tváři, tak nějak jsem teď vypadal. Opravdu… tohle se může stát jen mně. Jogurt jsem hodil do koše a sundal si tepláky.
♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥
Bella se dneska rozhodla věnovat Chrisovi a Ashley. Tak jsem se vydal za Alice. Potřebuju si s ní promluvit. Třeba by mi pomohla vyřešit moji záhadu. Nedá se říct, že by mi to vadilo, spíše jsem z toho byl zmatený. Nesnil jsem už celé roky a teď tohle? Jak se to mohlo stát? Třeba mě někdo zaklel! Už jsem paranoidní. Musel jsem se sám sobě zasmát. Představa čarodějnice tady je velice vtipná. Nenapadá mě nikdo, kdo by to mohl být.
„Edwarde, už všechno vím a taky vím, kdo to dělá," vykřikla Alice a už mě táhla k sobě do chatky. Její myšlenky nic neprozrazovaly, ale byla natěšená, až mi to řekne. Byla hlavně šťastná, že to zjistila jako první.
„Alice, nenapínej mě a mluv," řekl jsem jí naštvaně.
„Dobře," povzdychla si.
„Vím, kdo stojí za těmi sny," řekla. Dál? To je všechno, co mi řekne?
„To je vše, co mi řekneš?" Nervozita je mé druhé jméno.
„Ne, bratříčku, to není vše! Jmenuje se Caroline," řekla nadšeně a mně vůbec nepomohla. Kdo je Caroline? Nikoho takového neznám.
„Ehm, kdo to je?" zeptal jsem se hloupě.
„Čarodějka," řekla prostě. Aha.
„A odkud je?" Vůbec nemám tušení, o koho tu jde.
„Caroline Sumersová? Šrotuje?" zeptala se hloupě s pozdvihnutým obočím.
„Pořád neznám," zašeptal jsem zoufale. Alice si smutně povzdychla.
„Nechápu, jak může být upír blbý, ale u tebe se to povedlo," zašeptala. Zavrčel jsem na ni. Já nejsem hloupý, jen prostě nikoho jménem Caroline Sumersová neznám! Bum! Rána jak z děla.
„Pokrevní linie Sumersů nevymřela?" zeptal jsem se s údivem.
„Sláva! Vzpomněl sis. Asi nebudeš tak ztracený případ," zajásala.
„Všichni jsme rádi, že máš radost, ale teď řešíme důležitější věci," popohnal jsem ji.
„Je tady v táboře. Hraje si. Dalo by se říct, že cvičí svou schopnost. Akorát netuší, že to zabralo," řekla mi jen tak. Odtud vítr fouká!
„Takže si řekla, že jen tak zkusí potrápit upíra?" Dost mě to naštvalo.
„Ne, ty to nechápeš! Ona neví, že to zabralo na tebe," vtloukala mi do hlavy.
„Odkud to všechno víš?"
„No, Emmett tak trochu vyzvídal," zašeptala provinile do země.
„Jak vyzvídal?" Tohle se mi vůbec nelíbí.
„Vyřvával v dívčích sprchách, kdo chce Edíka, kdo? Kdo?" šeptala provinile.
„A dvě holky si prý šuškaly o nějakém kouzlu… a tak to ví," stále mluvila ke svým botám a obdivovala, jak jsou krásné.
„To není všechno, že ne?"
„Fajn! Ukázal jim tvoje fotky ve sprše," šeptala.
„Kde vzal mé fotky ve sprše?"
„Ehm," odkašlala si.
„Já čekám," založil jsem si ruce na hrudi a dramaticky podupával nohou.
„Já tě vyfotila," přiznala se a mně spadla čelist.
„Promiň, ale chtěl mi zničit celou moji sbírku bot!" zakřičela naštvaně a podle myšlenek odkráčela za Jasperem. Prý potřebuje uklidnit. Ona, jo? To spíš já bych potřeboval uklidnit. Teď ale nemůžu jít ven. Vždyť mě sežerou! Potřebuju se nutně napít. Kde bych mohl sehnat alkohol, ale přitom nejít do baru? Blik! Cvak! Chris! Ten má vždycky přísun energie, zaradoval jsem se. Zaposlouchal jsem se do venkovního dění a zjistil, že všichni šli na večeři. Rychlostí blesku, a to doslova, jsem doběhl k jeho chatce a schoval se za ni.
Po delším čekání jsem se dočkal. Chris s Ashley a Bellou šli pomalu a něčemu se celou cestu z jídelny smáli. To by mě zajímalo čemu? Zaposlouchal jsem se do mysli Chrise.
„Edward a nahý fotky! Bože, to bylo nechutný, ale musím uznat, že výrazy těch holek, co na to koukaly, stály za to."
V mysli si přehrával uslintané pohledy holek. Fůj! Tohle je nechutný. To ani alkoholem z hlavy nedostanu.
„Chrisi!" zahuhlal jsem. Naštěstí mě slyšel a šel za chatku. Holky ho zmateně sledovaly. Mávl, ať jdou dovnitř, a ony poslechly. Kupodivu.
„Co potřebuješ, Edwarde?" zeptal se a dál se pochechtával. Pořád měl ty uslintaný holky před očima.
„Máš nějaký alkohol?" Prosím, řekni mi, že jo.
„Jasný, pojď dál," hulákal a už si to kráčel do chatky. Následoval jsem ho. Vevnitř byly Bella a Ashley. Hned, jak jsem vešel, se začaly smát. No, tak to je skvělý.
„Nebuďte zlý, holky," pokáral je Chris a začal vytahovat různé typy alkoholu.
„Tady holky taky dostaly chuť si se mnou popít," řekl a sedl si mezi ně. Objal je kolem ramen a zahýbal obočím. Každému dal skleničku a nabídl, ať si každý nalije, co chce. Vybral jsem si, stejně jako Bella, vodku. Musel jsem to zapít. Ťukli jsme si a už to jelo. Jedna runda. Druhá. Třetí. Čtvrtá. Pátá. U šesté se jim už motal jazyk, ale já potřeboval ještě tak pět, abych vypadal jak oni. Vzal jsem flašku vodky a začal ji chlemstat jako vodu. Skandovali moje jméno, ale to už jsem moc nevnímal. Dopil jsem a flašku hodil na stůl. Všichni mi tleskali, protože jsem ji vypil na ex, a nikomu to nebylo divné, protože byli totálně na šutr.
Došlo na trapnou hru jménem flaška, ale ne obyčejná flaška, ale opilecko-erotická flaška. Nápad Chrise, který se těšil na nahé holky. Všichni pod vlivem souhlasili. Sedli jsme si doprostřed pokoje. Já seděl vedle Belly, vedle ní Chris a vedle něj Ashley. Chris chtěl začít, protože samozřejmě vymyslel zábavu. Roztočil a těšil se, jak to padne na Ashley. Bohužel, padlo to na Bellu. Vytáhl pomyslnou kartičku a četl.
„Na hráčovi, který je nalevo od vás, tudíž na Edwardovi, ukažte svoji oblíbenou sexuální polohu," řekl opilecky Chris a přitrouble se usmíval. Bella vstala a dopotácela se za mnou. Povalila mě. Ani jsem nevěděl, že upíra může někdo zhypnotizovat, ale jí se to vede. Koukala mi do očí a donutila mě lehnout si na zem. Poslechl jsem a čekal, co bude. Sedla si na mě obkročmo a nahnula se ke mně. Jemně se otřela o mé rty svými a vstala. Zhypnotizovaně jsem se koukal, jak se chichotá a sedá si zpět na své místo.
Otočila flaškou a padlo to na mě. Začala se smát a šeptat si něco s Ashley. Mé smysly byly teď otupělé, takže jsem je neslyšel.
„Edwarde, osedlej si Chrise, jinak dáte oba fant," řekla se smíchem a Ashley se k ní přidala. To nemyslí vážně. Chris si rezignovaně sundal triko, ale já se nevzdám!
„Na všechny čtyři!" zavelel jsem Chrisovi a on se smíchem spadl na všechny čtyři. Byl tak nalitý, že mu to bylo jedno. Sedl jsem si na něj a začal ho plácat po zadku a dělat, že je to kůň. Bella a Ashley to nezvládly a dostaly záchvat smíchu.
Jak se vám líbí opilá čtveřice? Příště bude pokračování sexy flašky. Vztah Edwarda a Belly se posune o pořádný kus dál a bude opilecké ráno, které nebude moc šťastné kvůli bitce o záchod. Vyřešíme taky záhadu s Caroline, která se do všeho zamotala úplně nevinně. Prosím o komentáře, Jay. :)
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: jay (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek So cute! 8. kapitola:
:DDDDDD
Ahoj, je mi líto, ale článek ti musím znovu vrátit, stále v něm máš příliš mnoho chyb. Při opravě se zaměř především na tyto chyby:
- Čárky (!),
- Mě/mně (mě - 2. a 4. pád, mně - 3. a 6. pád),
- Krátké/dlouhé samohlásky,
- Předci -> přece,
- Koncovky přídavných jmen,
- Zdvojené mezery,
- Oddělování oslovení,
- Shoda podmětu s přísudkem,
- Skloňování.
Také neměň velikost písma, vždy musí být ta základní.
Až si chyby opravdu opravíš, zaškrtni možnost "Článek je hotov", dřív ne. Díky.
Pokud si s opravou sama nevíš rady, navštiv Pomoc autorům a kontaktuj některého z našich korektorů.
Ahoj,
Článek vracím k opravě.
* Věta začíná velkým písmenem, to se týká především perexu.
* Není něják, ale nějak.
* Předci -> Přeci.
* Najest -> Najíst.
* Výčko -> Víčko.
* Zdvojené mezery.
* Nenapinéj -> Nenapínej.
* Oslovení se odděluje čárkami z obou stran.
* Chybuješ v čárkách. Pokud jsou ve větě dvě slovesa - vzniká souvětí -, musejí být odděleny čárkou nebo spojkou, před kterou se buď čárka píše nebo ne. Zpravidla se píše čárka před těmito spojkami, částicemi, příslovci a zájmeny (když, který, jak, ale, protože, že, ať, co...) - samozřejmě i to má svoje výjimky, ale většinou před nimi ta čárka je.
* Překlepy.
* Mně/mě - mně ve 3. a 6. pádu, mě ve 2. a 4. pádu.
* Záměna slovesa jsi a zájmena si.
* Občas chybuješ v přímé řeči. Drž se prosím následujícího konceptu.
Pokud za přímou řečí následuje věta uvozovací (řekl, zeptal se, vykřikl, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit tečkou a začínat velkým písmenem.
1) Přímá řeč může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Mohla bych tě o něco poprosit?“ zeptala se Alice.
„Prosím, nechoď tam!“ vykřikl zoufale.
2) V ostatních případech končí čárkou:
„Pojedu tam, ať chceš, nebo ne,“ řekla jsem odhodlaně.
3) Za přímou řečí následuje činnost někoho jiného:
„Prosím, pozdravuj všechny.“ Přikývl na souhlas.
„Slyšel jsi mě?“ Bezděčně pokrčil rameny.
„Prosím, nechoď tam!“ Jen přikývla.
4) Událost se stala, až když osoba domluvila:
„Prosím, vyřiď, že mě to mrzí.“ Popadla jsem svá zavazadla a utíkala pryč.
5) Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme jinou větu, může to být napsáno dvěma způsoby:
„Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe.“
„Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe.“
Pokud si nevíš s opravou rady, navštiv Pomoc autorům a kontaktuj někoho z korektorů.
Až si vše opravíš, zaškrtni Článek je hotov.
Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!