Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sorry, I can´t be perfect 2.kapitola

Bella a Edward moc hezky

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tak a je tu další kapitola, která jistě zamíchá kartami. Cullenovi se ve škole setkají s Bellou, ale kdo přijede na nevítanou návštěvu?

20.11.2009 (15:00) • Nicoll15 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2034×

Sorry, I can´t be perfect

2.kapitola

 

Alice

Když bylo ráno tak jsme se všichni vydali do školy a doufali, že tam potkáme Bells. Do školy jsme dorazili z předstihem takže jsme ještě čekali u auta, když jsme dostala vizi, že za necelé dvě hodiny sem dorazí někdo z Volturiových, ale nevěděla jsem proč.  Edwardovi to bylo také divné, ale nechtěl to řešit dokud nedořešíme Bellu a tak jsme se rozhodli, že to budeme řešit až na místě jak dorazí, že se jich zeptáme co po nás chtějí. Všichni jsme se domluvili, že se hned po první hodině sejdeme na parkovišti a dořešíme to, v tom ale na parkoviště vjelo auto, které řídila Bella takže jsme se na to zaměřili a Volturiovi nechali být.

Když Bella vystoupila tak šla rovnou do budovy ve které se učila psychologie a já toho hned využila a už táhla Jaspera na hodinu. Protože jsem přepokládala, že s námi má Bella hodinu a já si sní chtěla promluvit. Když jsme vešli do třídy zrovna si sedala a tak jsme se vydali do stejné lavice a sedli si vedle ní a já se jí zeptala.

„Bello, co se stalo? Proč se k nám tak chováš? Můžeš mi to prosím vysvětlit.“

„Alice ty si ze mě snad děláš srandu ne, ptáš se  mně co se stalo tak já ti to řeknu. Opustili jste mně a to bez rozloučení, bez jediného slova sbohem. Jen tak ani jste se neobtěžovali mi říct to, že mně už nechcete. Nechali jste mi jen pitomý dopis ve kterém toho bylo žalostně málo na to, abych vám odpustila.“ Její odpověď velice zasáhla mně, ale i Jaspera, protože to cítil dvojnásobně. Potom nám položila otázku, kterou nikdo nečekal.

„Jestli vám to pomůže tak Jasperovi nabídnu své emoce, které cítím už ode dne kdy jste mně opustili a předem vám říkám, že to nebude nic příjemného.“ Já se podívala na mého miláčka jestli to zvládne on jen přikývl odpověděl jí.

„Když nám to dovolíš aspoň budeme vědět proč se k nám tak chováš.“

Ona nám jenom kývla a za chvilku Jasper zalapal po dechu pod přívalem emocí, které z Belly cítil a já na něm viděla, že se musí honě přemáhat, aby bolestí také nekřičel. Bylo mi Belly líto a tak jsem jí nechtěla více trápit a proto jsem na ní po zbytek hodiny nepromluvila. Po skončení hodiny jsem se spolu s Jasperem vydala na parkoviště kde už stáli Volturiovi a čekal tam taky zbytek rodiny, když si Bella všimla Volturiu lehce se usmála a čekala na Vicktorii, která za chvíli vyšla, ale já pomalu šla k Jane a zeptala se jí.

„Zdravím Jane, potřebujete od nás něco.“Jane mi hned odpověděla.

„Alice můžeš se uklidnit po vás nic nechceme.“ Řekla mi jen tak ze zdvořilosti a otočila se na Bellu a Vicktorii a řekla Belle…

 

Bella

 

Aro mně hodně naštval, ale musela jsem uznat, že mi tím vlastně taky prokázal službičku a já můžu vědět jak se jim daří a hlavně jestli si někoho Edward našel, proto jsem se taky s Vicky dohodla, že tady zůstaneme a budeme dělat jako, že je neznáme a nebudeme se jejich přítomností trápit.

Já si sice chci před nimi hrát na nedostupnou ledovou královnou, ale opak je pravdou, protože já stále přemýšlím nad nimi a nad tím jak se ke mně asi budou chovat a co vlastně udělají se zjištěním, že jsem upír a co udělám já až je znovu potkám? Tyto otázky mi kolovaly v hlavě od dnešních nákupů.

Sotva jsme dorazili domů já si sedla za klavír a začala hrát pro mě neznámou skladbu,  která byla propojená s mou bolestí, ale také v ní byly ty otázky co mně tolik trápily. Co bude dál? Ani jsem si nevšimla a začalo svítat a já se šla převléknout a vyjela jsem spolu s Vicky do školy. Vicky na mně raději ani nemluvila ví, že jejich přítomnost mi způsobuje hodně bolesti a taky vyvolává spoustu vzpomínek, které byly jak krásné tak také ty, které jsem už nechtěla vytahovat, ale bohužel se mi to nepovedlo a já zase vzpomínala na chvíle kdy mně opouštěl a kdy mi zmizel kus mého života a kus mého srdce spolu s ním.

 

Dorazili jsem do školy a na parkovišti už stáli jejich auta a oni stáli u nich. Já jsem z Vicky vystoupila a šla rovnou do budovy kde jsem měla první hodinu a Vicky se také vydala na svou hodinu. Já měla hodiny psychologie a Vicky chirurgii. Když jsem přišla do přednáškového sálu tak tam sedělo jen pár studentů, ale ti kteří dorazili hned po mně, ve mně vyvolali zase vlnu vzpomínek, kterou jsem utla před vjezdem do školy a kterou jsem si chtěla nechat na to až budu sama, ale ne oni mi tu bolest musí připomínat stále. Alice s Jasperem si sedli vedle mě a Alice na mně začala mluvit.

 

„Bello, co se stalo? Proč se k nám tak chováš? Můžeš mi to prosím vysvětlit.“ To si ze mě snad dělá srandu tak to teda ne oni mi ublíží a ještě se ptají co mi je to si nenechám jen tak líbit.

„Alice ty si ze mě snad děláš srandu ne, ptáš se  mně co se stalo tak já ti to řeknu. Opustili jste mně a to bez rozloučení, bez jediného slova sbohem. Jen tak ani jste se neobtěžovali mi říct to, že mně už nechcete. Nechali jste mi jen pitomý dopis ve kterém toho bylo žalostně málo na to, abych vám odpustila.“ Po tom co jsem to řekla se Alice zatvářila hodně bolestně a já si byla jistá, že i Jasper je na tom podobně a že to že utěšuje Alici mu moc nepomáhá v tom, že cítí stejnou bolest jako ona. Proto jsem se rozhodla pro jednu zásadní věc a to tu, že ze sebe sundám štít , aby mohl Jasper cítit mé emoce.

„Jestli vám to pomůže tak Jasperovi nabídnu své emoce, které cítím už ode dne kdy jste mně opustili a předem vám říkám, že to nebude nic příjemného.“ Alice se podívala na Jaspera a on jen přikývl.

„Když nám to dovolíš aspoň budeme vědět proč se k nám tak chováš.“ Odpověděl Jasper. Proto jsem stáhla svůj štít a Jasper zalapal po dechu a bylo vidět, že se musí honě přemáhat, aby nevykřiknul bolestí a nestočil se na zemi do klubíčka, proto jsem hned svůj štít stáhla spět a podívala se mu do očí ve kterých bylo zděšení.

„Bello je mi líto, že jsme ti způsobili takovou bolest. Můžeš nám někdy odpustit.“ Ptal se z nadějí v hlase Jasper.

 

„Nevím, hodně jste mi ublížili a já nevím jestli to ještě někdy dokážu. Esmé a Calasle pro mě byli jako druzí rodiče a vy jste pro mě byli sourozenci, které jsem neměla, ale potom jste mně opustili a já už nechtěla dál žít. Takže ti nemohu odpovědět na tvoji otázku, protože to sama nevím.“ Dokončila jsem svou řeč  a sledovala profesora, který právě vcházel do třídy. Už se mně na nic neptali, protože sami věděli, že by žádnou odpověď nedostali a že kdyby se o  to jen pokusili vůbec by nepochodili.

Naštěstí jsme dnes s Vicky měli pouze jednu hodinu, proto jsem se po této hodině sebrala a odešla k autu u kterého jsem na ní čekala. Jen jsem nevěděla co tam čeká na mně. Na parkovišti stála černé BMW ze kterého vystoupila Jane, Alec a Demetri. Na parkoviště za chvíli dorazili i všichni Cullenovi a já už věděla, že Alice viděla jejich příjezd a že si nedomyslela, že tady nejsou kvůli nim, ale kvůli mně a Vicky, která právě vycházela z budovy a výraz, který měla na tváři jak spatřila Demetriho mně donutil se nad touto situací pousmát. Alice, ale kráčela k Jane a chtěla se jí na něco zeptat a tak jsem poslouchala a čekala co se s toho vyklube.

 

„Zdravím Jane, potřebujete od nás něco.“ Zeptala se nenápadně Alice a já netrpělivě čekala na odpověď, protože jsem moc dobře věděla, že jsem slíbila Arovi, že se mu po 10 letech znovu ukážu ve Volteře a že jsem to prozatím nedodržela.

„Alice můžeš se uklidnit po vás nic nechceme.“ Řekla jí jen tak ze zdvořilosti Jane a otočila se na mně a řekla…

Autor: Nicoll15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sorry, I can´t be perfect 2.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře