Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Spoutaná láskou - 1. kapitola

22.08.2012 (15:15) • MissKate • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 2597×

Otevřela jsem oči a neviděla vůbec nic. Ze všech stran jsem byla obklopená tmou. Ke všemu to tu bylo cítit zatuchlinou. Přemítla jsem si v hlavě poslední chvíle. Po tváři se mi začaly kutálet slzy.

Všechno bylo báječné. Nedávno jsem se dala dohromady s mým kamarádem Jacobem. Znali jsme se už od plenek. My jsme byli případ, kdy přátelství přerostlo v lásku. Máma si našla přítele, táta přítelkyni, prostě se blýskalo na lepší časy. Až do toho osudového večera...

Vracela jsem se domů z rande s Jacobem. Byli jsme v kině na Navždy spolu a bylo to úžasný. Krásnej romantickej film v doprovodu s občasnými Jacobovými polibky. Jacob byl ten typ, kterému jsem věřila. Znala jsem ho dlouho a byla jsem připravená mu věnovat svou nevinnost. Vrhnout se s ním do těch největších bláznovin, protože on blázen byl. Ale byl to můj blázen.

„Bello, skočím do bufetu pro něco dobrého k jídlu, počkáš tu na mě, lásko?” oznámil mi, když jsme procházeli kolem fastfoodu, kde zřejmě uměli akorát tak usmažit hranolky. Ale nechtěla jsem brát svému blázínkovi iluze, a tak jsem se pousmála a kývla jsem.

„Počkám tady,” řekla jsem mu sladce, „stejně se vrátíš s nepořízenou,” zachichotala jsem se ještě vod vousy, ale to už nemohl slyšet.

Přede mnou zastavila dodávka, které jsem si všimla už před kinem. Z ní vystoupili dva chlápci velcí jako gorily a upřeli na mě svůj pohled. Přikrčila jsem obočí. Chtějí se snad zeptat na cestu nebo jsou zhulení?

Ty dvě gorily si to mířily rovnou ke mně. „Slečno, mohla byste nám prosím poradit, kudy se dostaneme na dálnici?” Tak jsem měla pravdu. Ti dva byli tak neschopní, že neviděli na jasně žlutou ceduli, kde byla odbočka k dálnici. A to bych řekla, že při jejich velikosti by se o tu ceduli mohli bouchnout do palice a navíc ji měli skoro ve výšce jejich očí. Otočila jsem se, protože cedule byla za mnou a ukázala jsem na ni.

Jeden z nich mě ale chytnul a pevně stisknul, až jsem měla pocit, že mi zlomil žebro a ten druhý mi k puse přiložil kapesník napuštěný nějakou omamnou uspávací látkou a já okamžitě upadla do limbu.

Tak tohle se stalo. Nestihla jsem se ani vyděsit v jaké rychlosti to všechno proběhlo. Nevím, kde teď jsem, vím jenom to, že jsem vyděšená a psychicky na dně.

Zkoušela jsem se plazit po studené podlaze. Nahmatala jsem tu kameny, prach, písek a nějakou špínu. Plazila jsem se opatrně, netušila jsem, kde má ta tma konec a kde začátek.

„Au,” vypískla jsem bolestivě, když jsem hlavou narazila do stěny. Další kameny, možná plíseň. Ale snad se tu za chvíli v té tmě rozkoukám a zjistím, kde to jsem.

V tu chvíli se ozvala rána a místnost, ve které jsem byla, osvítilo světlo.

„Tak slečinka je už vzhůru,” zahalekal temným hlasem nějaký muž. Byla jsem oslepená světlem, a tak jsem musela chvíli počkat, než si mé oči přivyknout pro změnu na světlo.

„Jak se jmenuješ?” vyštěkl zuřivě. Konečně jsem ho rozmlženě spatřila. Byla to ta gorila, co se mě ptala na cestu a potom mě omámila.

„Ty zmetku!” vyštěkla jsem a postavila se na nohy, připravená mu uštědřit nějakou tu ránu do slabin.

„Cože?! Jak jsi mi to řekla?” zařval, obličej mu zbrunátněl a učinil rychlý výpad na mě. Předpokládala jsem to, a tak jsem mu dala pořádný kopanec přímo do koulí. Zaječel bolestí a svezl se k zemi.

Ha! Kdyby to viděl můj táta Charlie, který je policejním šerifem, byl by na mě za takový kopanec pyšný. Na nic jsem nečekala a rozběhla se ven za světlem.

„Ty děvko!” uslyšela jsem křičet gorilu a udýchaně běžela chodbou. Hledala jsem dveře. Ksakru, kde tu jsou nějaké únikové dveře? Konečně jsem spatřila otevřené venkovní dveře, za kterými se rozprostírala krajina a slunce. Má jasná vyhlídka!

Jenže to bych to nemohla být já, kdyby těsně před dveřmi nezakopla o vlastní nohy.

„Au!” zaúpěla jsem, dnes už po druhé a tvrdě dopadla na kamennou dlažbu. Za sebou jsem uslyšela kroky. Zvedla jsem se, ale ihned jsem se ocitla na podlaze.

„Sakra!” zařvala jsem a bolestivě si chytla kotník.

„Chyť tu malou děvku! Rychle Alane!” řvala gorila na druhou gorilu a já věděla, že tohle je můj konec. Můj nezdařilý pokus o útěk. Upřímně doufám, že ten kopanec byl k něčemu a že to odporný rambo už nebude moct svoje nádobíčko použít.

Alan mě chytil a prudce mě zvednul z podlahy. „Chtěla jsi utéct, ty malá krávo?” zasmál se a vlepil mi facku. Měl tak obrovskou sílu, že mi okamžitě odešla jedna půlka obličeje.

„Odnes ji zpátky do cely a pořádně ji tam zbij, čubku jednu malou!” nakázala druhá gorila, jejíž jméno jsem ještě neznala..

Alan mě táhnul zpátky do té temné místnosti a to jsem nechtěla. Snažila jsem se mu vyškubnout, ale dostala jsem ránu do břicha. Zalapala jsem po dechu a svezla se na zem.

„Vstávej!” zařval a kopnul do mě. Vyjekla jsem bolestí a chytla se za žebro, které mi nakopnul.

„Řekl jsem vstávej!” zařval tak, že mi málem praskly ušní bubínky. Opřela jsem se a snažila se zvednout, ale bolelo mě žebro, břicho jsem měla jako ve svěráku a necítila jsem pravou půlku obličeje. Ten zmetek pochopil, že asi sama nevstanu, když mě tak příšerně zřídil a tak mě chytnul do své obrovské paže a jako pytel brambor si mě přehodil přes rameno. Motala se mi hlava, neměla jsem sílu se mu vzpírat se. Věděla jsem, že to nemá cenu. Ne teď, když jsem byla celá rozlámaná.

Když mě zase zavalila temnota, shodil mě na zem jako nějaké smetí a já tvrdě dopadla na ostrý kámen a zaječela naposledy. Z hlavy se mi řinula krev a já upadla do bezvědomí.

Pohled Edwarda

Zazvonil mi mobil. Na displeji jsem si přečetl, že volá Alice.

„Ede,” zavrčela sladce má krásná přítelkyně Tanya, „nezvedej to a zůstaň se mnou ještě v posteli. Dáme si další jízdu?” mrkla na mě a pohladila mě po mém mohutném nástroji, který se ihned vztyčil a byl připraven na další dávku bouřlivého sexu.

„Měl bych to vzít, Tanyo. Volá Alice, bude naštvaná, jestli to nechám zvonit,” řekl jsem i když můj penis zřejmě nesouhlasil.

„Alice počká, ale tady tvůj malej Edík ne,” zachichotala se a vzala si ho do pusy. Mobil přestal zvonit a já si představil Alici, jak na mě nadává a praští s mobilem. V duchu jsem se zasmál, ale pak si uvědomil, co právě Tanya řekla.

„Malej Edík?” vyjekl jsem a vyvalil na ni oči. Ale nechal jsem to být, protože mě zalila vlna rozkoše. Tanya to tak dobře uměla. Byla to typická pitomá blondýna, ale sexuální bohyně. A stoletej upír si prostě potřebuje pořádně zabušit a Tanya je pro mě ta nejlepší možnost. Je mi oddaná, je vždy připravená na všechny sexuální praktiky, které mě dokáží vynést do výšin. A to mi stačí. Prozatím.

Tak první kapitola je na světě, jsem zvědavá, jaké ohlasy na ni budou. Mám napsané i nějaké kapitoly dopředu, takže budou díly přibývat snad i rychle. :-)

Autor: MissKate (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Spoutaná láskou - 1. kapitola: