Ďalšia kapitola. Zistíte, kto sa objavil vedľa Belly. A taktiež sa stane niečo závažné. Viac si budete musieť prečítať. Vaše LoWE & KiQa.
21.05.2011 (16:30) • kiQaCULLEN • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1871×
Otočila jsem se. Za mnou stál nádherný kluk. Byl o hlavu a půl vyšší než já. Vlasy, rozčepýřené do všech stran, byli krásné a bronzové... Ostře řezanou tvář zdobil rovný nos a plné rty. Nejkrásnější byly ale jeho oči. Nebylo to ani tak jejich krásným zlatavým odstínem, ale jejich hloubkou. Jakmile jsem se do nich podívala, tak jsem od nich nemohla odtrhnout pohled. Skrývalo se v nich tolik citů, bolesti...
Pak mi ale pohled padl na jeho oblečení. Je to policista! V tváři se mi objevilo znechucení. Další z otcových poskoků, co si jen počnu?
„Zeptám se tě znovu, ale tentokrát budu chtít odpověď," řekl a rty se mu stáhly do úzké linky.
„Jsi snad slepý, snad vidíš, ne? Chci ozdobit tyhle nudné ulice," řekla jsem nevinným hláskem.
„No, podle toho, čemu ty říkáš "ozdobit"... Mně tedy nepřijdou tyhle čmáranice jako zdobení. Spíš to tu úpně zničíš v barevnou slátaninu," řekl a jeho oči jakoby ztvrdly.
„Víš co? Je mi úplně jedno, co si o tom myslíš. Já si budu dělat, co chci, a tobě to může být jedno!"
„Ne, to mi tedy není jedno! Kazíš moje milované město a já jsem policista a tohle tady trpět rozhodně nebudu!"
„No, tak to je asi smůla, protože já se toho nevzdám! Jestli si myslíš, že mě zastrašíš, tak na to zapomeň! Nedokázala si mě převychovat máma a takový namyšlený idiot to tutově nezvládne! Dovlékni si mě klidně na tu vaši podělanou stanici, protože dál ty tvé kecy poslouchat nebudu!" křikla jsem na něho posměšně. V očích se mu objevil vztek a nenávist.
„Co si to dovoluješ ty... ty... ty..."
„Co? Krásko? Děkuji, nemusíš mě chválit! Však já vím sama, že jsem dokonalá. Zato ty. Ty vypadáš jak retardovaný šimpanz..." řekla jsem s úsměvem na rtech. Viděla jsem, jak se chvěje. Ovládal svůj vztek, viděla jsem to. Měl chuť mě udeřit.
„Čo, máš obrovskú chuť mi vraziť?" arogantne som sa usmiala, no on mi neodpovedal. Len zhlboka dýchal a vpíjal sa mi do očí. Chvíľu som z toho bola mimo, no rýchlo som ten divný pocit zahnala.
Stáli sme tam a dívali sa na sebe. Bolo to tak troška trápne. Chytila som tašku a hodila do nej sprej. Dala som si ju na plece a otočila som sa na odchod. Nedívala som sa na cestu, a tak som o niečo zakopla.
Sadla som na zem a buchla sa do hlavy. Do riti! Také šťastie môžem mať len ja. Chvíľu som len tak ležala a predýchavala bolesť. Chcela som sa posadiť, no vtom sa ma dotkla ľadová ruka. Zdvihla som oči a stretla sa s jeho očami. Pomohol mi vstať.
Dotkla som sa hlavy a hneď ucítila niečo lepkavé vo vlasoch. Bola to... krv. Bolelo to. Pozrela som sa na prsty. Boli celé od krvi. Pozrela som sa na toho idiota. Jeho oči už neboli zlaté, ale... čierne ako uhlie. V tvári mal strašidelný výraz. Cítila som strach. Vytrhla som mu ruku, za ktorú ma držal a urobila krok dozadu. Narazila som na stenu. Jeho oči ma stále pozorovali. Môj rozum mi vravel uteč kým môžeš a srdce... to bolo niekde úplne inde.
„Bež! Choď!" prehovoril zrazu, no ja som bola ako prikovaná.
„Vypadni odtiaľto, kým môžeš!" zavrčal na mňa.
Počkať?! Zavrčal?! Nemala som však čas to riešiť. Rýchlo som prebehla okolo neho a bežala preč. Prešla som len pár metrov od toho miesta, než som spravila osudnú chybu. Bežala som a pritom sa pozrela dozadu. On už tam... nebol.
Keď som sa pozrela pred seba, tak som narazila do neho. Bola to sekunda. Prekvapene a zároveň vystrašene som sa na neho pozrela. Ako sa sem dostal? Veď by som ho videla... To proste nie je možné.
Držal ma. Jedna jeho ruka bola na mojom páse a druhá mi pomaly odhrnula vlasy z krku. Jediné, čo môj mozog teraz dokázal spracovať, boli jeho nenávistné čierne oči. Sklonil sa k môjmu krku. Určite to muselo vyzerať divne. Jeho pery som zrazu cítila na krku. Presne tam, kde mám tepnu. Srdce mi bilo ako zvon. Bála som sa... A to veľmi.
Autor: kiQaCULLEN (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Sprejařka - 5. kapitola:
Holky je to dokonalé, ale to jsi děláte asi prču ne? Utnout to v nejlepším
Kukaroli: Česky je tu strašne veľa poviedok. Aj slovenskí, ale Sr spisovatelia sa potešia keď uvidia niečo po slovensky. Takto sa mi to páči a krásne číta.
Je to neuveriteľné. Len rýchlo pokračujte. Teším sa na ďalšiu kapitolu. Nevadí mi, že bude po česky... ja lenže sa mi lepšie číta... chápete :D
Dúfam, že som nikoho neurazilo. To by som nechcela-
Na piatu kapitolu som čakala ako na zmilovanie....a okamžite napíšte šiestu!!!!!! Nemôžem sa dočkať!
Nemohlo by to být česky prosííím
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!