Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Šťastný život?? - 12. kapitola

ha ha ha


Šťastný život?? - 12. kapitolaTak další díl. Ať se vám líbí, nakonec jsem ho neměnila, protože jsem si asi zlomila nohu, myslela jsem že to nic není, ale opuchlo, takže zítra jedu asi do nemocnice:-( Prosím o komentáře. Colenovka

12. kapitola

 

Dojeli jsme k nám domů a Edward mi otevřel dveře. Chytila jsem ho za ruku, co když je to naposledy? Ptala jsem se sama sebe, ale hned jsem to zavrhla, Edward by mě přece neopustil, jenom kvůli tomu, že jsem roková hvězda. No ne?

„Bello.“ Usmála se a objala mě máma a hned na to Angela a táta.

„My půjdeme do pokoje.“ Řekla jsem jim a už jsem vyšla. Byla jsem nervózní a to hodně, podle Edwardova pohledu, jsem mu taky dělala starosti.

Zavedla jsem Edwarda ke mně do pokoje, ani jsem ho nenechala rozkoukat a už jsem ho táhla na pohovku.

Políbila jsem ho a doufala jsem že to není naposledy. Edward se ode mě odtáhl a zadíval se mi do očí.

„Nezapomeň, že jsi slíbil, že neodejdeš.“ Připomněla jsem mu.

„Bello, co se děje?“ Zeptal se a jeho oči byli plné napětí.

„Víš Edwarde, myslím že by jsi o mě měl něco vědět.“ Řekla jsem. Cítila jsem se hrozně, nervozita, strach, napětí, očekávaní. A tohle vše mi Edward viděl na očích a byl ještě zmatenější než předtím.

„Znáš Hannu Montanu?“ Zeptala jsem se ho, hloupější otázka mě opravdu nemohla napadnout, nadávala jsem si v duchu.

„Ano, znám ji. Naše škola, ji přece vybrala aby nám pomohla s tou akademií a navíc mě Alice donutila jít do Očka a tam taky byla. Alice mi nedala na vybranou, řekla buď nákupy, nebo Očko.“ Ušklíbl se při poslední větě. Ale jeho zvědavost a znepokojení, byli hned zpátky.

„A co jí říkáš?“ Ptala jsem se dál. Měla jsem mu to říct hned, a ne chodit kolem horké kaše. Ale měla jsem strach.

„Já nevím, neznám jí-…“ Zarazil se a nevěřícně se na mě díval, potom zakroutil hlavou a zeptal se mě. „Proč se na ní ptáš?“

„Myslím že to tušíš.“ Odpověděla jsem mu.

Vyvalil na mě oči. Sáhla jsem za gauč, včera jsem tam nechala paruku, nasadila jsem si jí a čekala jsem jak zareaguje.

Chvíli se na mě díval. Potom se jeho ústa vytáhli do krásného úsměvu.

„Bello.“ Vydechl obdivně.

„Neodejdeš že ne?“ Zašeptala jsem zlomeně.

„Proč bych odcházel?“ Zase se na mě zkoumavě podíval.

„Myslela, jsem že když zase uznáš, že bych mohla mít normální život, tak, že odejdeš.“ Chtěl mě přerušit, zastavila jsem ho a pokračovala. „Jenom chci  abys věděl, že bez tebe to není život, bez tebe je to jenom přežívání, když jdi odešel bylo to jako kdybych měla místo srdce díru a to že jsem Hannah Montana, na tom nic nemění.“ Dokončila jsem svůj krátký proslov a podívala jsem se mu do očí.

„Neodejdu Bello, dokud mě budeš chtít, budu tady.“

„Miluju tě.“ Zašeptal mi ty dvě nejkrásnější slova.

„Já tebe víc.“ Usmála jsem se na něj a on mě políbil.

 

 

Dlouho jsme si povídali, nebo jsem spíš já povídala, chtěl vědět všechno o mém druhém životě.

„Mohla by jsi teď sundat štít? Nedělá mi dobře když tě necítím.“ Poprosil mě a já jsem se na něj vyjeveně podívala.

„Myslela jsem, že ti dělá problémy být semnou, když ti tak voním.“ Namítla jsem.

„Žil jsem bez tebe tak dlouho, tvoje vůně mi chyběla. Ne pro to že jsem měl žízeň, ale protože mi tě připomínala.“ Řekl mi smrtelně vážně.

Soustředila jsem se a svůj štít jsem ze sebe dala pryč, Alice bude překvapená, že mi zase může vidět budoucnost.

V mém přemýšlení, mě vytrhly Edwardovi rty, na těch mých.

„Bello, ani nevíš, jak se mi stýskalo.“ Pošeptal mi.

„Ty ani nevíš, jak mi bylo, když jsem tě neměla u sebe.“

 

Ani jsem se neumyla a usnula jsem mu v náručí. Zdál se mi sen, hrozivý sen, no kdybych byla vzhůru tak bych se tomu smála, ale jelikož jsem spala, přišlo mi to hrozně děsivé.

Měla jsem koncert, všechno bylo dobré, do té doby, co jsem znala text. Stála jsem tam a nevěděla co mám zpívat. Všichni po mě začali házet kelímky.

Snažila jsem se je překřičet, ale nešlo to.

Nakonec po mě hodil kelímek Edward, nebyl to kelímek jako každý jiný, tenhle měl asi metr a ještě v něm byla cola. Přistál mi na hlavě a obsah se mi vylil na hlavu.

S křikem jsem se probudila a posadila se.

„Bello.“ Snažil se mě uklidnit Edward.

Podívala jsem se na něj a to mě ujistilo, že to byl jen sen.

„Jen sen.“ Řekla jsem a přidala nejistý úsměv.

„Chceš mi o něm říct?“ Zeptal se mě, snažil se aby to znělo klidně, ale věděla jsem že je zvědavý.

„Budeš se mi smát.“ Řekla jsem mu.

„Nebudu.“ Snažil se mě přesvědčit.

Řekla jsem mu o čem se mi zdálo. A radši jsem se dívala na svojí peřinu. Nic jsem neslyšela.

Podívala jsem se na něj, cukali mu koutky, ale držel se.

„Kde jsou všichni, je divné, že neslyšeli křik.“ Zeptala jsem se zmateně, až teď mi to došlo.

„Mám ti říct, že odjeli na lov.“

„Tobě to vážně nevadí?“ Zeptala jsem se ho.

„Co?“

„To, že tvoje dívka je Hannah Montana?“ Upřesnila jsem.

„Já jsem na svojí dívku moc pyšný.“ Líbilo se mi jak vyslovil na moji dívku, s takovou úctou. Usmála jsem se.

„Kolik je hodin?“

„Teprve čtyři.“ Uklidnil mě.

Lehla jsem si, protože jsem do teď byla v sedě.

A zkusila jsem oddělat štít i ze své mysli, je to náročné, ale jde to. Cítila jsem jak sebou Edward trhl.

Vzpomínala jsem na naše první setkání, na to, jak jsem přišla na to, že je upír. Potom to ale začalo být náročné, tak jsem nechala štít, aby mi ovinul mysl.

„Jak?“ Zeptal se Edward. Byl hodně překvapený.

„Štít mi chrání i mysl, ale naučila jsem se ho dávat pryč, nejde to ale na víc než pár minut.“ V rychlosti jsem mu pošeptala.

„Je zajímavé, být v tvé mysli.“

Někdo zaklepal na venkovní dveře.

Zasténala jsem „Kdo chce něco tak brzo?“ Zavrčela jsem a začala vstávat.

„To je Alice, jestli chceš zajdu tam.“

„Ne, to je dobrý, stejně se potřebuji protáhnout.“ Řekla jsem a vylézala z postele.

Edward šel po schodišti vedle mě, asi kdybych upadla, naštěstí se tak nestalo. Ještě bych ze sebe udělala větší nemehlo.

Otevřela jsem dveře. Stála tam usměvavá Alice.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Šťastný život?? - 12. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!