Tak, jak jsem slíbila, je tu další kapitolka ať se vám líbí, prosím o komentář, Colenovka.
28.12.2009 (09:00) • Colenovka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1820×
16. kapitola
Edward mi pomohl vystoupit z auta.
Stáli jsme u auta a čekali dokud nepřijedou ostatní z rodiny, drželi jsme jim místo.
Asi za pět minut vedle nás zaparkovalo luxusní auto, na jehož cenu bych se ani neodvažovala pomyslet. Z něho vystoupil, kluk no kluk byl to upír. Pro některé doslova nádherný, pro mě ale ne, já jsem svého anděla měla a jeho kráse se nevyrovná nic.
Podívala jsem se na Edwarda, ten se na mě ale nedíval.
Nevěděla jsem sice co je ten upír zač, ale radši jsem okolo všech roztáhla štít.
Upír šel k nám.
„Ahoj, já jsem Lucas.“ Představil se nám namyšleným hlasem. Už teď mi byl nesympatický.
„Já jsem Edward a tohle je Bella, rád tě poznávám.“ Představil nás Edward.
„Ahoj.“ Řekla jsem, snažila jsem se aby to vyznělo zdvořile.
„Co jsi zač?“ Zeptal se mě. Vyvalila jsem na něj oči.
„Slušní lidé a i upíři, se ptají trochu jinak, navíc tě to nemusí zajímat.“ Odsekla jsem mu.
Zatvářil se zmateně, asi ho trochu vzalo, že vím o upírech.
„Hele, zeptám se tě ještě jednou jasný?“ Začal se přibližovat.
„Nech ji.“ Zavrčel Edward a stoupnul si přede mě.
Lucas se ušklíbl a odkráčel ke škole. Chvíli jsem se za ním dívala.
„Kdo je to?“ Zeptala jsem se Edwarda.
„Není nebezpečný, je jen až nebezpečně namyšlený.“ Řekl.
Po chvíli přijeli ostatní z rodiny.
Šli jsme na hodinu. Byla Angličtina. Sedla jsem si k Edwardovi. Zbývalo ještě asi pět minut do zvonění, vyplnili jsme je povídáním, občas pusou.
„Myslíš, že Jessica přežije že sis od ní odsedla?“ Zeptal se mě s obavou v hlase Edward, poznala jsem ale, že si dělá legraci.
Rozesmála jsem se.
„Vidím, že je tu sranda.“ Poznamenal vedle nás hlas. Otočila jsem se, do vedlejší lavice si sedl Lucas. To ho nemohli dát do jiné třídy?
Ušklíbla jsem se na něj.
„Zkroť si svojí kočku, myslím, že co nevidět začne škrábat.“ Požádal Edwarda.
Odfrkla jsem si.
Edward se na něj rozezleně díval, nevím jestli ho rozdráždila ta věta, nebo to co si myslel.
Zazvonilo a do třídy vešel učitel.
„Máme tu nového žáka.“ Upozornil nás učitel.
„Pojď se nám představit.“ Řekl mu učitel.
„Jsem Lucas.“ Řekl a to bylo pro něj všechno.
Pár lidí se rozesmálo, i mě trochu zacukali koutky.
Učitel ho nechal být a věnoval se hodině.
Zazvonilo na přestávku.
„Bello!“ Vběhla do třídy Angela.
Angela doběhla k naší lavici a sedla si na ní.
„Honí tě lev?“ Utahoval si z ní Edward.
„Prý přišel do školy novej kluk a je to prý kus.“ Začala Angela.
„No já novej jsem, ale s tím kusem nějak nevím.“ Usmál se na ní Lucas.
„Já…já.“ Začala nervózně Angela.
„Lucas.“ Představil se.
„Angela.“ Usmála se na něj.
Chvíli se na sebe dívali.
„Bello, já půjdu, uvidíme se na obědě.“ Řekla mi nepřítomně Angela.
Kývla jsem a podívala jsem se na Lucase, zdá se mi to, nebo mezi nimi přeskočila jiskra?
„Bello, Bello.“ Mluvil na mě Edward.
„Ano?“ Zeptala jsem se ho.
„Děje se něco?“ Zeptal se s obavou v hlase. Podívala jsem se jestli tady není Lucas, nebyl tu.
„Viděl jsi jak se na sebe koukali? Co si Lucas myslel?“ Zeptala jsem se ho rychle, nechtěla jsem riskovat aby mě Lucas slyšel.
„Myslel na to, že je Angela hezká.“ Odpověděl mi a dál si mě zkoumavě prohlížel.
„No, to je skvělí.“ Řekla jsem mdlím hlasem.
„Mám o Angelu strach, viděla jsem jak se ně něj dívá, on je namachrovanej a namyšlenej, jestli ji něco udělá, tak ho zabiju, až budu upír.“ Slibovala jsem zlověstně.
Edward se zasmál. „Vím, že máš o ní strach, ale myslím, že ho mít nemusíš, Lucas teď chodí a přemýšlí, o tom, že je Angela milá a hezká a že ji asi někam pozve.“ Odmlčel se.
„Když se zlobíš, vypadáš jako rozzuřené koťátko.“ Řekl mi.
Podívala jsem se na něj a okamžitě jsem zapomněla na všechny problémy, zapomněla jsem na všechno.
Na dějepis jsem se pravidelně učila, protože mě učitelka skoro každou hodinu zkoušela a jinak tomu nebylo ani v pátek.
Zrovna nám říkala nové učivo. Tohle mě bavilo, takže jsem na každou její otázku znala odpověď, zezačátku jsem se hlásila, když si mě ale nevšímala, tak jsem toho radši nechala.
„Swanová k tabuli.“ Řekla mi učitelka. Jak jsem řekla, dnešek není výjimkou.
Dávala mi otázky a já jsem jí na každou odpověděla správně, takže jedničku kterou jsem si od tabule odnášela byla zasloužená a já jsem měla radost, protože mi konečně nedala horší známku než tu, kterou si zasloužím.
„Konečně začala být spravedlivá.“ Pošeptala jsem Edwardovi.
V sobotu ráno jsem se probudila brzo ráno, byli jsme domluveni s Cullenovými, že pojedou s námi, takže je vyzvedneme.
Vzala jsem si kufr a narovnala jsem si do něj nachystané věci.
Udělala jsem ze sebe Hannu Montanu, oblékla jsem si šaty a čekala dokud se nevzbudí Angela.
Autor: Colenovka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Šťastný život??- 16. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!