Po dlouhé době další kapitolka, moc se omlouvám za tu dobu. Opravdu mě to mrzí, ale měla jsem něco jako brzdu, ti, co píšou, to jistě znají a ti, co ne, to doufám pochopí. V téhle kapitolce se Bella vrátí zpátky z koncertu a stane se něco, co jí změní celý život... Ať se vám kapitolka líbí. Colenovka
09.08.2010 (10:45) • Colenovka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1370×
18. kapitola
„Za chvilku budeme přistávat,“ zašeptal Edward a já, i když jsem chtěla ještě pohodlně ležet, jsem se musela zvednout a jít se upravit.
Když jsme přistáli, Edward s Alicí a celým týmem jeli mým autobusem a já s tátou jsme jeli limuzínou.
„Máš trému?“ zeptal se mě s úsměvem táta.
„Velkou,“ přikývla jsem, cítila jsem se divně, i když jsem tohle zažila už hodněkrát, pořád to bylo zvláštní, to ale nic neměnilo na to, že jsem se strašně těšila.
„Zvládneš to,“ řekl mi táta, usmála jsem se na něj.
Letiště odtud bylo asi kousek, jelikož jsme už vystupovali, dva muži mi otevřeli dveře a ochranka už se vedle mě zařadila, i když nebyla potřeba, bylo tu zábradlí, takže se lidé drželi za ním, jen někdy někdo proklouzl.
Byl tu strašný řev, každý hystericky křičel jakmile mě uviděl.
Na tváři se mi rozlil úsměv a vykročila jsem vpřed.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Koncert byl skvělý, přijeli jsme včera, dneska jsem nešla do školy, protože jsme včera přijeli pozdě večer a já jsem spala dneska až do dvanácti. Táta volal do školy, že by jsme si mohli zkoušku na akademii přesunout na zítřek, i když je škola, druháci by to jistě jeden den bez učení přežili.
No, ale já jsem ještě unavená, takže jdu spát…
V úterý ráno jsem se probudila a moje cesta vedla do koupelny, podívala jsem se na svůj odraz a zděsila jsem se, vypadala jsem hrozně, byla jsem rozcuchaná, navíc jsem se večer neodlíčila, takže jsem měla malování všude. Udělala jsem ze sebe člověka a šla jsem se podívat na hodiny, bylo pět ráno, ve škole máme být v osm. Oblékla jsem si rifle a tílko a šla jsem udělat snídani, pro mě a Angelu.
Angela ještě vzhůru nebyla, jak jsem předpokládala. Ale měla by se každou chvíli vzbudit.
Udělala jsem lívance, zrovna když jsem prostírala, se Angela dopotácela ke stolu, bylo vidět, že je ospalá, ale neměla takovou ránu jako já.
„Ahoj, tady to ale voní.“ Její výraz se jako mávnutím kouzelného proutku změnil, když uviděla, co je na stole.
Usmála jsem se.
Během snídaně i po ní jsme se bavily o koncertu, vydrželo by nám to dlouho, kdyby máma v sedm nepřišla a nevyhnala by nás se přichystat.
Oblékla jsem si bílé šaty, namalovala jsem se a dala jsem si paruku a o půl osmé jsem byla hotová, dřív mi to trvalo déle, ale už jsem se to naučila.
Vyšla jsem ze dveří a v tu samou chvíli vyšla i Angela, usmály jsme se na sebe a společně sešly schody.
„Tak můžeme jet?“ zeptal se nás táta.
Přikývly jsme a nastoupily jsme do auta.
Před školou už byli všichni, kromě Cullenů. Dneska jsme místo do tělocvičny šli přímo do budovy, kde budeme vystupovat, byla hodně velká a hezká.
Zařídil ji táta, budeme tu mít hodně možností, osvětlení atd…
Šli jsme všichni na podium, chtěla jsem je naučit nový tanec, bouchly dveře, přišli Cullenovi, přes sál jsem se na Edwarda usmála a on mi to oplatil.
Rosalie a Alice se k nám přidaly a Edward, Emmett a Jasper si šli sednout, všichni si už zvykli, že oni tancovat nebudou.
Začali jsme tancovat, po půlce tance všichni začali vzdychat.
„Hanno, tohle se v životě nenaučíme,“ říkala Lucy a ostatní přikyvovali.
„Nesmíte to vzdát, bude to dobrý. Tak si dáme přestávku,“ řekla jsem.
Všichni si posedali, i Alice a Rosalie, aby to vypadalo důvěryhodně a já jsem seskočila z podia a šla jsem se napít, vzala jsem si plechovku coly a šla jsem si sednout za klukama.
„Ahoj!“ pozdravila jsem je.
Oplatili mi to a povídali jsme si o všem možném.
„Ty je za chvilku uhoníš k smrti,“ smál se Emmett.
Ušklíbla jsem se.
„Myslím, že ne, chvilku cviku a půjde jim to,“ protestovala jsem.
Emmett se zatvářil vševědoucně.
„No nevím, nevím, já jsem upír a pochybuju o tom, že bych se to naučil,“ utahoval si ze mě.
„Já taky pochybuju,“ řekla jsem s vážnou tváří. Chvilku se smál, jako že on je na koni, ale během chvilky mu došlo, co jsem řekla.
„Hele!“ zatvářil se ublíženě.
„Zvládl bys to?“ zeptala jsem se pochybovačně.
Edward s Jasperem nás jenom sledovali s pobaveným úsměvem.
„No to si piš, že jo,“ rozesmál se a zaklepal si do hrudi.
„Tak to dokaž.“ Zároveň s osudovou větou jsem se zvedla a on mě po chvíli napodobil.
„Tak jedem!“ vykřikla jsem.
Všechny pohledy se stočily na Emmetta, Alice se rozesmála.
„Emmett si to s námi chtěl zkusit,“ řekla jsem jim vysvětlení. Rosalie s Alicí to ale samozřejmě věděly.
Zapnula jsem hudbu a začali jsme od začátku, musela jsem uznat, že to Emmettovi moc šlo, na konci skladby předvedl piruetu, která každého rozesmála, smáli jsme se strašně hlasitě. Když jsme se uklidnili, dali jsme si ten tanec ještě jednou, i s Emmettem, začalo ho to nějak bavit. Skladba se už blížila ke konci, já jsem tancovala ve předu, aby na mě každý viděl, kdyby si nebyl jistý nějakým krokem, vedle mě byl stojan na kabáty, který někdo donesl ke svojí scénce, v tanci byl zrovna výskok, když jsem dopadala, podklouzla mi noha a moje paruka se zachytila o jeden kabát na stojanu, dopadla jsem na zem a podívala jsem se na horu, moje paruka se houpala na kabátě.
Skladba dohrála, podívala jsem se kolem, v sále bylo ohlušující ticho a všechny pohledy spočívaly na mně…
Autor: Colenovka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Šťastný život?? - 18. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!