Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Šťastný život??- 5. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Šťastný život??- 5. kapitolaDalší kapitola, chtěla bych ji věnovat uživatelce Mucha, za moc hezký komentář. Doufám že tvoje nervy budou v pohodě:-) a děkuju za moc hezký komentář. A kapitolku si užij. Všichni si ji užijte. Colenovka. A prosím o opravdu hodně komentářů, abych věděla že se někomu líbí nebo naopak nelíbí.

19.11.2009 (20:15) • Colenovka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1919×

 

5. kapitola

Večer jsem si nenastavila budík a zaspala jsem. Rychle jsem se oblékla, učesala, umyla a spěchala do školy.

Dnes jsme zase měli první hodinu dějepis, takže zase mojí ,oblíbenou‘ učitelku.

Nemá mě ráda a asi tomu moc nepřispěje to, že jdu pozdě. To mi připomnělo, že jsem ani neukázala rodičům poznámku.

Chtěla jsem ještě zajít za Angelou, ale už jsem nestíhala. Rychle jsem nastoupila do Sporťáku a jela ke škole.

Jedu o dvacet minut později, zjistila jsem když jsem se podívala na hodinky.

Zaparkovala jsem, vzala batoh a utíkala ke škole.

Zaklepala jsem a otevřela dveře. „Dobrý den, promiňte, zaspala jsem.“Omluvila jsem se a chtěla jsem si jít sednout.

„Kampak? Kampak? Pozdní příchod Swanová! Žákovskou.“ Řekla mi chladně.

No skvělí, takže budu mít dvě poznámky, už vidím mámu s tátou jak skáčou dva metry vysoko.

Dala jsem jí žákovskou a zůstala jsem stát u jejího stolu. „Nemáte podepsanou včerejší poznámku.“ Vyčetla mi.

„Zapomněla jsem.“ Řeknu.

Dá mi žákovskou a ukáže mi ať se posadím. Zbytek hodiny si mě nevšímá a když něco vím a zvednu ruku, dělá že mě nevidí.

Konečně zazvoní, v tom spěchu jsem si ani nevšimla že tu není Jessica, dnes budu mít možná klid.

Dnes svítilo slunce, což znamenalo, že tu Cullenovi nejsou.

 

Když jsem dojela domů, před naším domem stálo žluté Porsche. Neměla jsem tušení kdo by to mohl být.

Šla jsem dovnitř a uviděla Alici s Angelou, jak si povídají u jídelního stolu.

Vesele jsem jim odpověděla na pozdrav.

„Bello, zítra přijde Hannah, máš radost?“ Zeptala se mě Alice. Dalo mi hodně práce abych si s Angelou nevyměnila pohled.

„Nemůžu se dočkat.“ Usmála jsem se na ní.

Propovídali jsme celý den, ale asi v sedm se Alice zvedla k odchodu, s Angelou jsme ji šly doprovodit.

Potom jsme si s Angelou uvařily čaj a sedly si k ní do pokoje. Rodiče nebyli doma. Angelu jsem vždycky považovala za svojí sestru. Táta s mámou mi už hodně krát říkali že bych jí měla o upírech říct, ale já se bála její reakce. Nechtěla jsem ji ztratit.

Ale jak jsme tu seděly a smály se, došlo mi, že to k ní je strašně nefér a rozhodla jsem se že ji o upírech řeknu.

 

 

------------------------------------------------------------------------

 

 

Vysypala jsem jí úplně všechno, o naší rodině i o rodině Cullenů. Ale na můj vkus, moc překvapená nebyla.

Celou dobu se usmívala.

„Děje se něco?“ Zeptala jsem se jí opatrně.

„Vždycky jsem věděla, že jste jiní.“ Řekla jenom a objala mě. A já nechápala jak jsem si dřív mohla myslet že by mě moje nejlepší kamarádka, moje sestra, někdy mohla opustit.

Dole bouchly dveře.

„Oni vědí že to vím?“ Zeptala se mě.

Zavrtěla jsem hlavou „Ne.“

Angela mě vzala za ruku a táhla mě dolů. Máma s tátou si zrovna sedali na sedačku.

„Ahoj.“ Pozdravili jsme se všichni zároveň.

„Řekneš jim to?“ Zeptala jsem se Angeli a ona kývla na souhlas, rodiče se dívali dost vyjeveně, neměli ani tušení o našem dlouhém rozhovoru.

Angela se pustila do vysvětlení a já jsem usoudila, že je nejvyšší čas ukázat jim moje dvě poznámky.

Doběhla jsem do pokoje a z tašky vytáhla žákovskou, rozhodla jsem se že jím nechám soukromí, aby si mohli v klidu popovídat.

Sedla jsem si na pohovku a dívala se na očko, byl zrovna inbox a já jsem si už představovala, jak tam v sobotu budu já. Hrozně jsem se těšila.

Asi po hodině jsem šla dolů a všichni měli na tváři šťastné úsměvy. Chvíli jsme si povídali a když jsem usoudila že je ta správná atmosféra, ukázala jsem jim poznáky.

„Tak copak jsi prováděla?“ Zeptal se mě pobaveně táta. Máma se jenom dívala.

„Já? Nic!“ Řekla jsem jim všechno co se stalo a oni museli uznat, že to byla nehoda, no a pozdní příchod se někdy podaří každému. Takže jsme se o tom dál nebavili.

„Jaká bude omluva, že zítra nebudu ve škole?“Zeptala jsem se jich.

„Mohla jsi ode mě chytit chřipku.“ Navrhla Angela.

„Skvělí nápad.“ Pochválila ji máma.

„Já mám ještě lepší.“ Vyjekla jsem nadšeně.

Všichni se na mě vyčkávavě podívali. „Jdeme vybírat oblečení.“ Rodiče obrátili oči v sloup, nemohli pochopit jaký pevný vztah k módě s Angelou máme.

Angela byla nadšená, tak jsme hned šli do mého pokoje. Vybrali jsme toto: Tričko, boty, sukně.

S pocitem že jsme vybrali dobře jsme s Angelou u mě v pokoji usnuli.

 

Zase jsem si zapomněla nařídit budík, takže mě musel vzbudit táta. Vzbudil mě o dvě hodiny dřív, věděl že bych to jinak nestihla.

Šla jsem si dát sprchu, vyčistila jsem si zuby, na jídlo jsem neměla ani pomyšlení, Hannou Montanou jsem sice už docela dlouho, ale nervózní jsem pořád.

Sedla jsem si k zrcadlu a nasadila jsem si paruku, namalovala jsem se a oblékla, tohle všechno jsem měla hotové za půl hodiny, ten zbytek času mi trvalo prohlížení v zrcadle.

Když byl čas jít, tak na mě zavolal táta. Rychle jsem si vzala kabelku a utíkala ze schodů.

 

Vzali jsme limuzínu, tu řídil táta, řídil skoro vždycky a na mě už pomalu ale jistě začala dopadat nervozita.

Přišli moji bodyguardi Tom a David, nebylo jím ani třicet, ale byli dobří.

Když jsme vjeli na školní parkoviště, okamžitě se kolem našeho auta seběhla skoro celá škola.

Zbytek školy, by byl možná tak hodný a dopřál by nám alespoň vylézt.

První vylezli kluci a udělali kolem mě a táty takovou zábranu, jinak by nás asi umačkali. Měla jsem fanoušky  ráda, ale někdy jsem se opravdu o svůj život bála.

Chtě nechtě jsem očima hledala Cullenovi, dívali se dost vyjeveně a asi to nebylo tím že semnou vystoupil táta, že je táta manager Hanny Montany, to tu věděl každý.

Bylo to asi tím že nikomu z nás Edward nemohl číst myšlenky, ještě než jsme sem dojeli, jsem kolem každého omotala štít. Mohla jsem si gratulovat, jak mi to zatím krásně vychází.

Autor: Colenovka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Šťastný život??- 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře