Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Štěstí je jen mýtus - 2. kapitola - Vražda


Štěstí je jen mýtus - 2. kapitola - VraždaTak a je tu další kapitolka. Možná si budete myslet, že jsem to trochu přehnala, ale... No nic, přeju pěkné čtení!!!

2. kapitola Vražda

 

Sakra, nevím, jak mu to řeknu.. Sice si chci zajet jen do Seatlu, do knihkupectví, ale i tak, tam bude chtít poslat někoho ze služebnictva. Odemkla jsem dveře a vešla dovnitř. Pověsila jsem si kabát a zula boty. Rovnou jsem zamířila do poschodí, kde mám Charlie pracovnu. Vyšla jsem schody pokryté rudým kobercem a zastavila jsem se před prvními dveřmi, které vedly do jeho pracovny. Byly z javorového dřeva a nádherně zdobené. Zhluboka jsem se nadechla, zaklepala, vzala za mosaznou kliku a na vyzvání jsem vešla dovnitř. S rozsudkem smrti.

 

Půlnoc, Washington D.C.

Pod blikající lampou se mihl temný stín, za kterého vyrostla  hrůzu nahánějící postava. Byla zahalena do tmavého pláště s kapucí  přes  hlavu. Spolu s ní se objevila tajemná mlha, ve které se postava ztrácela. vypadalo to, že postava má nějaký cíl. Taky měla. Národní knihovnu ve Washingtonu.Zastavila  se před schody a pomalu je vystoupala. Došla až ke dveřím. Byly zamčené. Postava vytáhla smrtelně vypadající bílou ruku zpod pláště, zvedla ji do výše kliky, něco zašeptala a dveře se prudce otevřely dokořán. Postava ruku spustila a vešla dovnitř. Dveře se za ní hlučně zavřely. Právě ten hluk, vyburcoval nočního hlídače, aby se šel podívat co se děje. Byl nedaleko , takže mu netrvalo příliš dlouho, dojít k hlavnímu vchodu. Když vyšel zpoza rohu, zkameněl hrůzou. Před ním stála temná postava. A on se jí díval přímo do očí. Do rudých očí. A právě ty rudé oči, bylo to poslední, co kdy v životě viděl.

……………………………………………………………

 

„Ahoj tati.“ pozdravila jsem s náznakem strachu v hlase. Charlie seděl za mohutným dubovým stolem. Jeho pracovna  byla nádherně a šikovně vybavená. Byl tam krb, perský koberec, stěny byly oblaženy dřevem a všechno působilo  útulně a starobyle.

 

„Co potřebuješ? Ale rychle nemám moc času.“

Jako obvykle.

 

„Mohla bych si zajet do Seatlu, do knihkupectví?“

Nechtěla jsem obcházet kolem horké kaše.

 

„Samozřejmě, že …“ Málem jsem skákala radostí!!! On to dovolí!!! Už, už jsem mu chtěla poděkovat, když v tom, jsem dostala studenou sprchu.

 

„ že ne. Dojede ti proto někdo jiný. Nechci, aby si se někde toulala.“

 

„Ale tati,…“ chtěla jsem začít protestovat, ale on mě přerušil.

 

„Žádné ale, prostě zůstaneš doma. Seznam knih, které si chceš koupit dej Jacke. Ona to zařídí. A teď jdi.“

 

Jakmile to dořekl, zase se zabral do svých papíru a na mě už zapomněl. Se smutkem jsem vyšla z jeho pracovny. Aspoň, že zítra uvidím Thomase. Tím jsem  se utěšovala. Tak a teď bych měla najít Jacke. Vsadím se, že bude v kuchyni. Touto dobou, už asi flirtuje s Benem, naším kuchařem. Usmála jsem se sama pro sebe. Někdo by ji měl postavit před zrcadlo, aby viděla, jak vypadá hloupě, když se snaží flirtovat. Ale jinak je moc fajn. No co, nikdo nemůže být dokonalý. Já jsem živoucím příkladem. Pomyslela jsem si a zamířila do kuchyně. Při cestě jsem přemýšlela nad tituly, které bych měla nadiktovat Jacke. Seběhla jsem schody, zahla doprava a otevřela poslední dveře na chodbě. Bohužel byla jsem zklamaná. Jacke tam nebyla. Jen u kuchyňské linky stál Ben a dělal polevu na dort. Vypadal pořád stejně. Rozcuchaný, hnědý vlasy, roztomilý úsměv a tvář od mouky. Zamířila jsem k němu.

 

„Ahoj Bene! Nevíš kde je Jacke?“ se zájmem jsem se zeptala. Ben zvedl hlavu a usmál se.

 

„ Čau Bello! Bohužel, naposledy jsem ji viděl na snídani. Ale říkala, že si chce zajet do Port Angels..“

 

„ No, nevadí. Kdyby se ukázala, tak mi řekni, jo?“

„Neboj, řeknu.“ Naposledy se usmál a pak běžel k troubě, kde se mu pálil dort.

 

Usmála jsem se a odešla.

 

Jacke jsem hledala skoro celý den. Nakonec jsem to vzdala, sedla si na pohodlnou, koženou sedačku a pustila televizi. Dávali zprávy.

Zrovna říkali, že se někdo v noci na dnešek vloupal do Národní knihovny a odnesl si velice vzácnou knihu, jejíž jméno se nezná.  Potom přišla na řadu vražda. Prý objevili v Port Angles tělo mladé ženy. Příčina smrti zatím není známá. Pak ukázali fotku. Málem jsem omdlela!!! Byla to Jacke!!! Jako v transu jsem vypla televizi a vzpamatovávala jsem se z toho šoku. Jacke je mrtvá. A policie si myslí, ž jde o vraždu. Pomalu jsem se zvedla a mířila k Charlieho pracovně. Někdo mu musí říct, že Jacke už do práce nepřijde.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Štěstí je jen mýtus - 2. kapitola - Vražda:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!