Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stolen - Prolog

Dark Mirror by Jelda

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Stolen - PrologVše bylo tak, jak má být... Do chvíle, než se narodila Nessie. Bella přežije, ale Jacob se neotiskne. Uteče. A ve chvíli, kdy Cullenovi bojují se smečkou, přichází upírka, které si nikdo nevšimne. Unese Renesmee... A správně, do Volterry. Jenže to nikdo neví. Bella se probouzí a... jako by si ani nevzpomínala, že má dceru... My se přeneseme o dva roky později.

14.11.2013 (15:00) • AliceSofiaCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1736×

    

Jacob:


Přicházím k našemu domu. Před ním stojí Charlieho auto. První moje myšlenka byla: Co se stalo s Bellou? Panebože! Jestli jí ublížil... Zabiju ho! Teď nemyslím Charlieho. Teď myslím tu pitomou pijavici, co si říká Edward. Vešel jsem do domu.
„Jacobe," přivítal mě Billy.
„Charlie," řekl jsem a prošel jsem okolo Billyho.
„Volala mu Bella."
„Co je s Bellou?"
„Prý je nemocná. Asi tam něco chytla. Ale zněla... divně," řekl Charlie.
Ne, ne, ne!!! Až se vrátíš, zabiju tě, Cullene!
 
Bella:

Po těle se mi rozlévá oheň. Ta bolest je tisíckrát silnější než tenkrát, když mě kousnul James. To byl jen opravdu slabý odvar. Křičím. Snažím se potlačit nutkání schovat se do nejzazšího koutku své mysli. Nevím, zda-li bych se odtamtud dokázala dostat zpět. Mám pocit, že se někde v dálce bojuje. Je to jen pocit. Najednou mě vyruší hlas. Slyším ho velice jasně i přes můj křik. Je v mé hlavě. Ten hlas nepoznávám. Je to hlas ženy.
„Je mi tě skoro líto, Isabello. Ale ne, vlastně ne... Máš smůlu, Isabello. Svou dceru už neuvidíš," řekla
„Zapomeň."
Cítím, jak pozvolna zapomínám na moji dcerku. Vzpírám se. Ale vím, že to nepomůže... Jako poslední slyším tichý dětský pláč. Promiň, Renesmee...
 
O dva dny později:
 
Probouzím se. Na mé kůži tančí jiskřičky. Všechno je tak ostré. Slyším každý sebetišší zvuk. Pak ho uvidím. Edward. Jen si pomyslím, že bych měla vstát, už stojím. Upíří rychlostí jsem k němu "došla".
„Bello."
„Copak se děje?" zeptala jsem se. 
„Víš... ehm... zatím co u tebe probíhala proměna, navštívila nás smečka z La Push. Trochu jsme se poprali a..."
„Zkrať to," řekla jsem.
„Totiž... Renesmee někdo unesl."
„Kdo je Renesmee? Edwarde!"
Zaraženě se na mě díval.
„Ty to nevíš? Bello, opravdu to nevíš?"
„Ne, Edwarde, nemám sebemenší ponětí o tom, kdo to je!" řekla jsem.
Zoufale se na mě podíval.
„Bello, je to naše dcera!"
„Děláš si ze mě legraci? Upíři nemohou mít děti!"
„Bello..." 
 
 Renesmee:
 
Procházím chodbami Volterry. Už tu žiji dva roky, a stále se mi nepodařilo nic zjistit. O mé pravé rodině. O mém tátovi. O... o mamince. Vím, že Volturiovi nejsou má pravá rodina. Aro se vydává za mého otce... ale není jím. Cítím to. Nikdo mě tu nebere jako plnohodnotného člena rodiny. A proč taky, že? Jsem jen poloupír. Nejsem zkrátka tak dokonalá jako oni. Nemám tu jediného přítele. Ven mě nepustí, a... mezi lidmi, co sem přijdou, si kamaráda najít nestihnu. Však víte. Aro mě nutí je zabíjet. Nesnáším to. Vždycky když vidím, jak jsou vyděšení...

Smutně sklopila hlavu a šla dál. Za ty dva roky se naučila, že mezi zdejšími zdmi přežijí jen ti nejsilnější. Musela být proto silná. Musela stát po Arově boku, když soudil upíry a dělat, že jeho smrt s ní nepohnula. Musela zabíjet lidi. Trénovat spolu s Jane a Alecem, i přestože byla ještě dítě. Naštěstí se u ní zatím neprojevil žádný dar, kvůli kterému by ji Aro ještě víc chránil. Nesnášela ho. Ale snažila se to nedavát příliš najevo. Asi by jí to moc nepřispělo k dobru... Beztak si to mohl přečíst v její mysli. Za tenhle dar ho nesnášela ještě víc. Nevěděla, co má dělat. A tak se rozhodla vyčkávat.
 
Alice:
 
Je krásný slunečný den, ale pro moji rodinu to nic neznamená. Jak by mohlo. Vidíme to na něm. Na mém bratrovi. Vidíme, jak je nešťastný, a potom jsme nešťastní i my. Má sice Bellu... Ale chybí mu jeho dcera. Jeho Renesmee. Bella to nechápe. Kdo je Renesmee? Nepamatuje si ji. Neví, že kdy byla těhotná. Trochu ji trápí, že si nepamatuje hodně věcí, ale mohlo to dopadnout prý hůř. Nikdo z nás neví, co se jí přihodilo. Přece ji snad nikdo neovlivnil, když je štít. Pověděl nám to Eleazar, když zde byli s Denalijskými na návštěvě. Raději Belle nic nepřipomínáme. Edward o tom nerad mluví. Viní se za to, že Renesmee někdo unesl. Bojí se, že je mrtvá. Snažíme se co můžeme, aby se tolik netrápil, pokoušíme mu vymluvit jeho obvinění. Ale nic nepomáhá, jen sem tam  promluví s Carlislem či s Bellou, a vždy to zní, jako kdyby se měl brzy sesypat. Zkrátka... všechno je naruby.

Carlisle je téměř celý den v práci, využívá každé příležitosti se vypařit do nemocnice, aby nemusel trávit čas ve zdejší ponuré atmosféře. Esme je kvůli tomu opravdu nešťastná a pak sedí celý den v pokoji a vzlyká. Jasper se mi hroutí, protože jeho dar ho ničí pod přívalem všech těch děsivě trudnomyslných emocí. Já, když vidím tu spoušť, co to všechno nadělalo, jen věším hlavu. I Emmett chápe vážnost situace - poprvé za celý život. Pokusila jsem se Edwarda alespoň vytrhnout z apatie. Jen vzhlédl a zavrtěl na mě hlavou. Jeho černé oči dál probodávaly zem. Tak nic. Nejhůř z ostatních členů rodiny je na tom Rosalie. Myslím, že si malou zamilovala hned, co ji uviděla. Nemůže mít děti a o jedinou možnost se alespoň o jedno starat přišla. Rose teď nesnášela Bellu ještě víc než kdy předtím. Protože nechápe, jak mohla Bella zapomenout. Nebere naše vysvětlení, že ji někdo ovlivnil darem. Je to příšerné. Celá rodina se rozpadá...

Nesu mé oblíbené květiny a snažím se alespoň na chvíli zapomenout na dění okolo mně. Náhle se zastavuji...
Jsem ve Volteře a nade mnou stojí Aro Volturi. Ani mě to nepřekvapuje. Majetnicky se na mě usmívá - teda, připadá mi to spíš jako škleb. Před ním na stole leží malá zdobená skříňka z mahagonového dřeva. Otevře ji. Na sametovém polštářku leží křišťálové srdce o velikosti holubího vejce. Podává mi ho. Poněkud nejistě po něm vztahuji ruku... Ne, to není má ruka! A Aro nemluví ke mně. Ne, mluví k drobnému děvčátku s hnědými vlasy. Nevidím jí do tváře. Zdá se, že se usmála.
„Děkuji otče,"
„Není zač," odpovídá děvčeti.
Konečně vidím dívence do tváře. Zračí se v ní vděčnost a ochota, ale také strach, smutek a nerozhodnost. Mě ale zaráží její obličej. Ty hnědé oči přece znám! Vlásky jsou spíše do bronzova, ten samý odstín má přeci... Ale to není možné!
„Hodně štěstí k druhým narozeninám, Renesmee."
Holčička se přitiskne k muži, který se vítězně usmívá...
Naše malá Nessie.
 
Upouštím vázu, kterou jsem nesla, a ta se tříští na tísíce malých kousků. Nevnímám to. Jen strnule stojím.
„Co se děje, Alice?" řekl Jasper.
„Alice!"
Jen dál stojím na místě. Pak konečně promlouvám:
„Viděla jsem ji, Edwarde. Viděla jsem ji. Viděla jsem... Renesmee."
Všichni se na mě otočí...
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Omlouvám se rovnou za celkovou krátkost kapitoly. Myslím, že se časem rozepíšu, ale ještě to tu není. Pokud mi zanecháte pochvalný nebo kritický komentář, neukamenuju vás. I smajlík by potěšil...
Trailer je z youtube.cz od uživatelky 26DaniAnia s názvem Aro/Renesmee-Diamonds. Dohodla jsem se s ní o použití videa zde na Stmívání.eu.
Vaše sluníčko Al. :)

Autor: AliceSofiaCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stolen - Prolog:

 1
6. AliceSofiaCullen
15.11.2013 [9:50]

Ano, taky si myslím že jsem se mohla víc rozepsat, ale momentálně je zázrak, že to vůbec je, protože nám doma nejde ani jeden počítač a já píšu jenom ve škole. Nikaaa: Díkaaaaaaaaa Emoticon
bara. díky
áýtáíot: prosím tě, co je to za jméno? Napsat to je hrůza! Emoticon Ale fakt díky!!!!! Emoticon

5. nikaaaaaaaa
15.11.2013 [9:22]

pokračivanie chceeem ale hned *!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. áýtáíot
15.11.2013 [9:21]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. ada1987
14.11.2013 [19:58]

ada1987myslienka pekna, ale spracovanie horsie. prepac, ale pripadami to strasne chaoticke. tiez si mohla viac rozpisat to, co bolo v perexe.

2. bara
14.11.2013 [15:55]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. IsabelMasen
09.11.2013 [18:46]

IsabelMasenPoprosím tě, aby sis opravila název povídky a podívala se na zdvojené mezery. Až to budeš mít, zaškrtni "Článek je hotov", dříve ne.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře