Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stopy ve sněhu 1. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Stopy ve sněhu 1. kapitolaEdward Bellu opustil a ta zůstala v lese se srdcem na tisíc kousků. Rozeběhne se zbytečně za ním, zpátky už jít nedokáže. Trochu rozvláčný úvod, ale nějak se začít musí. Snad vám to další kapitolky vynahradí. Tedy pokud o ně budete stát.
Dopředu jen prozradím, že jsem stvořila takové drahoušky, vedle nichž se může i Emmett jít klouzat ;o)

06.01.2010 (17:30) • Texie • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 6479×

 

1. Úvod

 

Kráčela jsem lesem. Zakopávala a znovu se zvedala. Prodírala se porostem bez ohledu na škrábance a bolest. Nic z toho jsme nevnímala. Jen tu příšernou tupou bolest uvnitř mě. Nedokázala jsem zůstat jen tak stát. Šla jsem stále dál, ačkoliv jsem věděla, že on je pryč.

V duši jsem však cítila, že mi to přece nemůže udělat. Nemohl opravdu cítit to vše, co mi řekl. Nemohl. Prosím ať to není pravda. Utápěla jsem se v tomto a nevnímala své okolí. Na les se snesla tma a já padala stále více, ani to mě však nedonutilo zastavit.

Ani nevím jak dlouho jsem šla, když mě něco prudce osvětlilo. Rukou jsem si zaclonila oči a zaslechla zakvílet brzdy. Někdo se mnou začal cloumat.

"Holka jedna bláznivá, málem jsem tě přejel!"

Nějaký muž mě držel za ramena a cloumal se mnou. Hleděla jsem na něj, neschopna jakkoliv reagovat. Po chvíli na mě zůstal tedy jen koukat. Podíval se směrem, kudy jsem mířila.

"Pojď, alespoň tě svezu, tady tě ještě někdo srazí."

 

Sledovala jsem krajinu ubíhající za oknem. Světlomety ozařovala okraje lesů. Vnímala jsem to jen koutkem své mysli. Stejně jako, když zastavil a otočil se ke mě.

"Kam chceš zavést? Znáš alespoň adresu?"

Zmateně jsem se rozhlédla. Stáli jsme u krajnice na začátku Seatlu. Zavrtěla jsem na něj hlavou a sáhla po klice. Nechtěla jsem tu zůstat. Potřebovala jsem být sama.

"Počkej, jsi si jistá?" zavolal na mě, když jsem už stála venku.

Bez jediného slova jsem se vydala pryč.

Bloumala jsem po průmyslové zóně. Byl tu příjemný klid, jen občas projel nějaký náklaďák kolem. Choulila jsem se, držíc se pažemi kolem hrudi, odkud se stále ozývala ta nesnesitelná bolest. Nohy mě už pálily, ale pořád jsem pokračovala.

K vědomí mi dolétl nějaký hlas. Zmateně jsem se otočila na zarostlého muže.

"Hej děvče, tím směrem už končí město, chceš třeba svézt?"

Chtěla jsem zavrtět hlavou.

"Jedu na sever, jestli míříš tím směrem."

Zarazila jsem se. Stál u tiráku a vypadal, že jede hodně daleko. Chtěla jsem se dostat co nejdál odtud. Od těch vzpomínek. Kývla jsem.

 

Shlížela jsem dolů na ubíhající krajinu. Jeli jsme už tři dny. Harry byl moc milý a stále se mi snažil nějak zvednout náladu, ale po nějaké době to vzdal. Přesto byl rád, že jedu s ním. Byl veselá kopa a měl alespoň na koho mluvit. Sotva jsem zaslechla třetinu toho co říkal.

Pozorovala jsem sníh, který ležel na všem okolo nás. Nesnášela jsem sníh a led. Byl studený a tvrdý, ale byli tací, u kterých mi to nevadilo. Znovu mě bodlo u srdce, jako pokaždé, když se mi vybavily jejich tváře.

"Tak a jsme na konečné," zahalekal spokojeně Harry.

"Ve skladě tu vyložím náklad a zas jedu zpátky. Jsi si jistá, že nechceš jet se mnou?"

Myslel to upřímně, ale já jen zavrtěla hlavou. Nedokázala jsem ze sebe nic vymáčknout, tak jsem se na něj alespoň pokusila vděčně usmát. Jen bůhví co za výraz z toho vzešel.

Zůstala jsem stát kousek od menšího města a pod nohama mi křoupal sníh.

Sledovala jsem kouř linoucí se z komínů a rozklepala se zimou. Přesto jsem se otočila a vydala pryč. Bylo mi to jedno. Na ničem mi už stejně nezáleželo. Vše kolem se bíle třpytilo a já s každým pádem do měkké pokrývky cítila, jak mi ubývají síly.

Kdysi mluvili, že odjedou na sever a já se tu cítila jim alespoň o kousek blíže. Ruce jsem držela zaťaté v pěst, abych si ochránila prsty před tím nejhorším mrazem. Byly však mokré, z toho, jak jsem stále častěji padala a zvedala se. Až jsem nakonec spadla a už neměla sílu.

Zůstala jsem ležet a sledovala bílou krajinu, kdy jen občas ze sněžné pláně vyčnívala nějaká zakrslá borovice.

 

Ucítila jsem něco na boku. Vyčerpaně jsem se donutila alespoň otevřít oči. Zírala jsem do krásných zlatavých očí a na tváři cítila ledový dotek. Pak mi víčka znovu klesla. V posledních střípcích vědomí jsem ucítila, jak mě jeho ruce zvedly a ze sněhové pokrývky jsem se přesunula do chladného náručí.

 

>>

 

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stopy ve sněhu 1. kapitola:

 1
1. terezie
28.04.2016 [19:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře