Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Storm - Bouřka - 4. kapitola

21.03.2010 (19:30) • Princess • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1792×

4. Kapitola

,,Já nemluvím o Edwardovi. Já mluvím o Edwardovi! O mém synovi. On umřel?“ rozbrečela jsem se. Stejně by na to dříve, nebo později přišli. Teď byla asi ta pravá chvíle říct jim, že mám syna. Měla jsem syna. Ne! Můj malý chlapeček. To přeci nemyslí vážně.
,,Bello, uklidni se! Ten malý je v pořádku. A jak to myslíš, že máš syna? Čí je to syn?“ zeptala se mě Rosalie. A všichni na mě zírali. Chvíli jsme nic neříkali a koukali na sebe, jako na blázny. Bála jsem se jim svěřit, že ten syn je Edwardův. Co kdyby mi ho vzali? A proto jsem si musela něco vymyslet. V tu chvíli přišla Esmé s Edwardem.
,,Edwarde,“ vydechla jsem radostí, že vidím svého synka, a natáhla jsem se pro něj.
,,Máma,“ řekl a já se na něj usmála.
,,Ahoj, Bello. Tak už jsi se konečně probudila.“
,,Ano. Víte, když už jste tu všichni. Edward je můj syn, jak už víte a otcem je někdo, kdo mě opustil. Ale je to v pořádku. Zotavila jsem se z toho. Mám radost, že mi po něm něco zůstalo,“ řekla jsem jim a oni na mě zírali jako opaření.
,,Takže nám chceš říct, že já jsem babička?“ zeptala se Esmé a všichni se začali radovat.
,,Ne… já… totiž otcem není Edward,“ koktala jsem. Nikdy jsem neuměla lhát. A oni to tudíž poznali.
,,Bello, ty jsi nikdy neuměla lhát. Proč nám to zakrýváš? My ti ho nevezmeme. Je to tvůj syn!“ řekl Carlisle a usmál upřímným pohledem.
,,Opravdu? Já se vážně bála, že když to zjistíte a vezmete mi ho,“ řekla jsem smutně.
,,Toho se nemusíš bát Bellinko,“ řekla Esmé a objala mě. Ulevilo se mi. Aspoň se několik dní nebudu muset bát, že až se probudím, už tu nebudou. Ano Edward.
,,Děkuji vám, že jste se o mě postarali a o Edwarda také. Doufám, že nezlobí. Co Edí?“ usmála jsem se a dala mu pusu. Najednou se mě dotkl a něco mi ukazoval. Ukazoval mi chvíli, kdy jsem si ho poprvé pochovala. Nevím, jak to s tím souvisí, ale jsem ráda, že mi to ukázal. Je to nádherná vzpomínka.
,,Co to dělal?“ zeptal se Emmett a všichni přikyvovali, že také nevědí.
,,On umí koukat do minulosti. Všechno, co prožil, vám může ukázat, do jediné maličkosti,“ vysvětlila jsem ji.
,,Můžu?“ zeptala se Rose a natahovala k němu ruce.
,,Jistě, že ano,“ usmála jsem se.
,,Až se uzdravím, hned odjedu. Nechci vás tu otravovat,“ řekla jsem a usmála se. Až teď jsem si uvědomila, že tam všichni okolo mě stojí, jako kdybych byla na smrtelné posteli. Rozesmálo mě to.
,,Bello, můžeš tu zůstat, jak dlouho budeš potřebovat,“ řekla Esmé. Ta vždy dokáže uklidnit.

,,Zítra ti Jasper a Emmett dojdou zařídit nějaké doklady. Ty si je tam pak zajdeš vyzvednout, až ti bude lépe,“ řekla mi Esmé. Já už je nevnímala… Pomalu jsem pronikala do spánku. Do hlubokého spánku.

Emmett

Po chvíli, co Bella usnula, jsem se rozhodl, že jí nějak poškádlím. Musím přeci využít toho, abych si s ní udělal legraci. Dám jí takový malý dáreček. Ha, ha. Možná bych se měl porozhlídnout ve městě. Nebo , že bych si udělala vlastní výrobu?

Alice

Jsem ráda, že jsem teta. Ale pořád nechápu, proč si Bella myslela, že bychom jí mohli vzít Edwarda. To bychom nikdy neudělali. Přeci nás zná!

,,Rose,“ zavolala jsem na ni. Chtěla jsem být chvíli s Edwardem.

,,Ano? Potřebuješ něco?“ zeptala se mě a ihned byla u mě.

,,Ano. Nech mi tu na chvíli Edwarda a jdi si za Emmettem,“ řekla jsem jí a usmála se. Rose neváhala a hned mi ho dala ruky. Byl tak krásný. Byl tak mému bratrovi podobný, až se mi po velkém bratříčkovi zastesklo.

Potom mě vytrhl ze svého přemýšlení velký hluk. Jako kdyby tu někdo něco kutil. To bude asi Emmett. Zase si vymyslel nějaký svůj koníček. To mu ale zase nevyjde. Jako pokaždé. Šla jsem se tedy kouknout. Samozřejmě, že to byl Emmett. V ruce měl malou pilku a řezal s tím dřevo. Vedle toho měl kladívko a hřebíky. A málem bych zapomněla. Ještě tam měl položenou červenou boxerku, která byla na pružinkách.

,,Emmette! Co to tady zase vyvádíš. Víš moc dobře, že ti to zase nevyjde, jako tvoje ostatní koníčky.“

,,To nemůžeš vědět! Ne, ne! Ty si se dívala do budoucnosti?“ zeptal se.

,,Emme, na to se do budoucnosti dívat nemusím. Vím moc dobře, jak to dopadne. A navíc, děláš velký rámus. Vzbudíš Bellu. A děsíš tady Edwarda. Viď?“ koukla jsem se na něj a usmála.

,,Teta!“ řekl mi a natáhl se po mě. Já jsem ho vzala do náručí a dala jsem mu pusu.

,,Jděte se muckat někam jinam. Já tu mám práci. Nevidíš Alice?“ řekl a snažil se dělat, jako že přemýšlí. Celý Emmett. Potom jsem odešla. Šla jsem s Edwardem na pláž. Vím, že se s ním nedá moc popovídat, ale mám s ním společné jedno. A to, že on umí ukázat minulost a já budoucnost.

,,Edí, neukázal by jsi mi něco z minulosti?“ zeptala jsem se a posadila se. On na mě nejdříve koukal a potom se mě dotkl. Ukazoval mi tu chvíli, kdy si Bella balila z nemocnice a on ležel na posteli. Bella měla džíny a vytahané tričko. Hrůza. Ale co mě nejvíce zaujalo bylo to, že se Edí podíval do dveří a tam stál můj bratr.

Napsala: Terka a Hanka

Autor: Princess (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Storm - Bouřka - 4. kapitola: