Tak jo! Je tu šestý díl. Opět jsem se zase zpozdila. A omlouvám se Vám! Přeji vám hezké čtení! xD Doufám, že se vám bude líbit. A můžete zanehat komentíky. Děkuji.
06.04.2010 (21:15) • Princess • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1860×
6.Kapitola
Probudilo mě sluníčko. Svítilo mi přímo do obličeje. A proto jsem moc neviděla. Před očima sem jen viděla nějakou postavu. V tu chvíli se zatáhli rolety a už jsem viděla. Byla to Alice.
„Dobré ráno, Bello,“ řekla a objala mě.
„Ahoj, Alice,“ usmála jsem se.
„Víš, chtěla jsem si s tebou promluvit o tom, jak si omdlela. Co ti to Edward ukázal, že si se tak vyrušila?“ ptala se zvědavě.
„Ale nic,“ dělala jsem tajemnou. Nechci o tom vůbec mluvit, ale vím, že Alice nepřestane, dokud jí to neřeknu. Ale ještě chvíli jsem raději mlčela.
„Týká se to mého bratra Edwarda, viď? Týká se to té nemocnice, jak tam stál ve dveřích a díval se na tebe a Edýho. Že ano?“ řekla. Jak to může vědět? Edward jí to snad také ukázal? Proč by jí to ale ukazoval?
„Víš, Bello. Mám takový pocit, že na Edwarda nemůžeš stále zapomenout. Myslím, že ho stále miluješ, ale to co udělal, jsi mu neodpustila. Víš já myslím, že Edí potřebuje otce. A myslím, že by se to Edward měl dozvědět. Myslím to, že má syna.“
„To nikdy! On by mi ho vzal! A potom by odešel. Zase! A s mým Edwardem. Už nikdy bych ho neviděla,“ začala jsem křičet a rozbrečela jsem se. Ihned ke mně Alice přišla blíž a objala mě. Můj pulz se opět zrychlil. Opět přišel Carlisle a oba mě začali utěšovat.
„Klid, Bello. Uklidni se! Všechno bude v pořádku. Když to nebudeš chtít, nikdo sem Edwarda nezavolá,“ uklidňoval mě Carlisle. V tu chvíli přišel do pokoje Emmet. Celé potrhané šaty a jen řekl.
„To bude asi problém. Já Edwardovi zavolal a řekl mu, že je tu Bella a že spadla s letadlem.“
„To snad nemyslíš vážně, Emmete! Co jsi to udělal! On mi vezme chlapečka. A zase odejde a já ho už nikdy neuvidím.“ To jsem se vytrhla z přístrojů a začala do něj mlátit.
„Ale já vám chtěl jenom pomoct. Když Rose zmatlala ten první dárek, tak sem ti chtěl dát trochu lepší a tak jsem zavolal Edwardovi,“ říkal smutně a chytl mě za ruce, abych ho přestala mlátit.
„Nenávidím tě, Emmete! Nenávidím! Musím odtud rychle vypadnout!“ řvala jsem a utíkala ven z domu. Zastavil mě Jasper.
„Bello, klid. On ti to dítě nevezme. On neví, že je to jeho,“ uklidňoval mě.
„Jak to můžeš vědět? A kde je vlastně?“
„Bello uklidni se! Nemůžu vydržet ty tvoje emoce. Stačila my dnešní noc s Emmetem a Rose. Edward je na pláži. Hraje si tam s Rose a Esmé. A vím to, proto že mi to Edward také ukázal. Myslím to, jak si balíš věci z nemocnice. On by tu zůstal s tebou. Myslím, že by jezdil kamkoli s tebou, ale ty by jsi ho neviděla. Ale on odešel. On si myslí, že už sis našla přítele a že s ním máš dítě. Chápeš? Bello, on ti ho nevezme. Nevzal by ti ho stejně, i kdyby věděl, že je jeho.“
„A-a-l-e,“ koktala jsem a potom jsem objala Jaspera.
„Víš to jistě? Protože se Edward nikdy nesmí dozvědět, že je jeho. Slibte mi to všichni. Slibujete?“ zeptala jsem se jich. Všichni se nahrnuli k námi a já se pak odtáhla od Japsera.
„Slibujeme,“ řekli všichni a mě se hrozně ulevilo.
„No konečně. Díky, Bello,“ řekl Jasper. Řekl to proto, že emoce jsem měla už šťastné. Už jsem nevyváděla. Byla jsem ráda. Ale přesto mě děsilo to, že sem Edward přijede. Staré rány zase vylezou na povrch.
„Bello a můžeš mi vysvětlit, že už si na podruhé vylezla z postele, odpojila se od přístrojů a nic se ti nestalo? Jak je to možné? Jiný smrtelník by hned na místě zkolaboval,“ zeptal se Carlisle.
„Víš, když jsem porodila Edwarda, stal se ze mě takový polo upír. Rány se mi hojí také docela rychle.“
„Jak to myslíš také?“ zeptala se Alice.
„Ale to jen tak,“ řekla jsem.
„Takže ty jsi polo upír. To je skvělé, Bello,“ řekla Alice a objala mě.
„Už Edward jedl?“ zeptala jsem se Rose, která zrovna přišla s Edwardem.
„Jo, před chvílí jedl,“ odpověděla mi Esmé, která zrovna přišla. Pochvíli, přišel Emmet a pořád si povídal pro sebe:
„Já to myslel dobře. Nechtěl jsem nikoho naštvat. Nikdo mě nechápe.“ Hned, jak to dořekl, k němu přišla Rose, položila Edwarda na zem a dala Emmetovi pusu. Dál už jsem na ně raději nekoukala. Koukala jsem na Edwarda. Když ke mně cupital, připadalo mi to, jako kdyby ke mně šel jeho táta. Je mu tak hrozně podobný. Bude to náhoda, pokud Edward nezjistí, že má syna.
„To bude v pořádku, Emmí,“ konejšila Rose Emmeta. Neměla jsem zrovna velkou náladu dívat se na sladké páry po celém domě a tak jsem popadla Edwarda a šla s ním na pláž.
„Jdu jenom na pláž, chtěla bych být chvíli sama s Edwardem,“ řekla jsem jim a odešla. Jenomže jakmile jsem položila Edího na zem, hned někam cupital. Myslela jsem si, že si pro něco jde a tak jsem se otočila zase zpět a koukala na krásné moře. Jenom že Edward se nevracel.
„Edwarde! Pojď sem! Kam si to zase šel?“ křičela jsem. Byla jsem ale klidná, protože vím, že se tu nedá kde ztratit, ani odejít. Ale chtěla jsem, aby mi znovu Edward ukázal minulost. Tu, co mi ukazoval předtím. Najednou jsem slyšela kroky.
„Ach, Edwarde! Bála jsem se o tebe. To už mi nedělej, už ode mě takhle neodcházej,“ řekla jsem a otočila jsem se směrem, kde jsem slyšela kroky. Jenomže hned, jak jsem se otočila, uviděla jsem jeho! A v ruce držel mého syna! Našeho syna!
Napsala: Terka a Hanka
Autor: Princess (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Storm - Bouřka - 6. Kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!