Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Střevíček II.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Střevíček II.Další díl. Omlouvám se, že to trvalo tak dlouho, ale mám trochu frmol ... Prosím o komentáře a doufám, že se bude líbit.

07.10.2009 (10:30) • Lillu • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1996×

2.

 

Stál jsem tam. Byl jsem zase v tom pokoji, v duchu jsem si nadával. Touha po její krvi jako by se ještě zvětšila. Když mě její vůně ve dveřích praštila do nosu, byl jsem neskonale vděčný za včerejší lov. Nakonec jsem nikam neutekl, rozhodl jsem se překonat sám sebe. Ona byla má výzva, ona byla můj trest za životy které jsem zmařil. V její přítomnosti, která mě mučí a nejspíš ze mě brzy udělá trosku, budu teď zachraňovat lidské životy.

Spala, jako včera. Její takřka smrtelná bledost se nezměnila, jak zvláštně kontrastovala s její tmavou záplavou vlasů, vypadala jako porcelánová panenka. Její pleť se zdála být jako papír, byla takřka průsvitná. Nejvíc mě fascinovali její lehce promodralá víčka,  občas se zachvěla, jako by se jí něco zdálo. Jaká barva se za nimi asi skrývá? Těžce jsem polknul a zatřásl hlavou. Sám nevím jestli jsem nad ní v této chvíli, kdy k ní byly mé oči jako přikovány, myslel jako na ženu nebo jako na potravu. Děsivé.

Vší silou jsem se od ni odtrhl a podíval se na Simone Prattovou, mou pacientku, kvůli které jsem tu byl. Nevypadala příliš dobře. První dávka zkušebních léků nezabrala a další testy ukázaly nějaké nejasnosti v krevním obrazu. Začal jsem odpojovat kapačku s nefunkčními léky a připravoval jsem jinou.

Do pokoje vešel doktor Reed, nejlepší neurochirurg na klinice, odporný lidsky. Když jsem si občas vyslechl na co myslí, zvedal se mi žaludek. Bylo to hnusné prase. Problém byl, že měl opravdu talent, jeho ruce byly poklad a na operačním sále dokázal zázraky. V lidech co ho znali se tak často mísil odpor s obdivem, včetně mě.

Bylo evidentní, že jejím ošetřujícím lékařem. Když jsem pracoval byl jsem k ní zády, neviděl jsem tedy jak jí Reed vzbudil, neviděl jsem její barvu očí. Překvapivě jsem ani nic neslyšel, tedy neslyšel jsem na co myslí. To mě vyvedlo mírně z míry. Jak je tohle možné? Snažil jsem se na ni napojit, nic. Vybavil jsem si její obraz… ne hlavu ovázanou neměla, tam raněná nebyla… Ovládl jsem nutkání se otočit, podívat se na ni. Místo toho jsem pokračoval v práci, jedním uchem jsem ale poslouchal co se děje za mnou.

„Slečno Swanová, jak se cítíte?“ optal se Reed lhostejným hlasem.

„Co se děje, kde to jsem?“ když promluvila úplně mě zamrazilo, tak tohle je tedy její hlas.

„Měla jste bouračku slečno, vzpomínáte si na to?“

Slyšel jsem jak slabě zasténala.

„Má matka…, je v pořádku?“

„Výborně, tedy si vzpomínáte… mám pro vás bohužel špatnou zprávu. Vaše matka autonehodu nepřežila.“ Reed mluvil jako by četl návod na přípravu špaget. „ Mohu někomu zavolat? Třeba vašemu otci? Nebyl uveden v seznamu kontaktních osob…“

Slyšel jsem jak se její srdce prudce rozbušilo, krev se jí valila do hlavy. Dech jako by jí nestačil.

Zalapala po dechu.

„Otce zabili při výkonu služby ve Phoenixu, když mi byli tři roky.“ zašeptala. „Chci ji vidět, je ještě tady?“

Ozval se zvuk pohybu na posteli, nečekala na Reedovu odpověď, chtěla se zvednout.

„Co se to děje? Proč nemohu pohnout nohama?“ dýchala přerývavě, její hysterie probíhala tiše. „Proč necítím spodní část těla?“

Slyšel jsem jak se třese.

„Je mi líto slečno Swanová, při nehodě jste si nenávratně poškodila míchu, už nebudete nikdy chodit.“

Srdce se rozbušilo ještě splašeněji, divil jsem se, že je to vůbec možné. Slyšel jsem jak přestala dýchat. Prudce jsem se otočil. Oči byly hnědě, široce rozšířené, zalité slzami. Rukama křečovitě svírala prostěradlo.

Přiskočil jsem k ní. „Dýchejte.“ zařval jsem.

Jako by mě nevnímala, po pár vteřinách se,ale samo její tělo ozvalo, že mu něco chybí. Začala lapat po dechu, ale jako by se nemohla nadechnout.

„Reede je v má šok, bylo to příliš negativních informací najednou, píchni jí sedativa na uklidnění!“

Tělo potřebovalo nutně vzduch, ale ona ho šokem nemohla do sebe dostat, musel jsem rychle něco udělat. Velké hnědé oči už se totiž začali protáčet do mdlob. Tak jsem se nadechl a vpustil vzduch do jejích plic. Když se naše ústa dotkla, cítil jsem jako by mnou projel elektrický náboj. Bylo mi to jasné byl jsem chycen, byla všude … na mém oblečení, v mé hlavě… její vůně, její obraz, dech, tukot srdce. Teď už jsem s jistotou věděl, že po ní netoužím jako po potravě….

 

Autor: Lillu (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Střevíček II.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře