Tak po velice dlouhé době jsem zavítala zpět. Vymýšlela jsem to při kurzu první pomoci. Tak doufám, že se bude líbit. Zvolila jsem docela zvláštní styl. Tak mi potom v komentářích sdělte, jestli se vám líbí.
16.03.2012 (15:00) • vecernice • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1889×
Letěl jsem lesem a hledal něco k jídlu. V dáli jsem ucítil medvěda. No, co se dá dělat. Měl jsem žízeň. Zrovna pil z potůčku, který nenápadně protékal lesem. Nechtěl jsem se s ním vybavovat, a tak bylo za chvíli po něm. Začmuchal jsem znovu a ucítil skoro neznámou vůni. Rys. Běžel jsem za ním. Byl docela daleko, ale co už. Stál na palouku a vrčel.
Pod ním byla dívka. Nebyla vyloženě hezká, ale ani škaredá. Vypadala exoticky. Jemné vlasy v pramínkách spadaly vedle jejího obličeje. Něco mě na ní upoutalo. Prohlédl jsem si ji tedy znovu a pořádně. Měla velice zvláštně a hlavně honosně spletené vlasy. Byly vytažené nahoru, kde se pramínky sbíhaly, různě točily a opět spadaly dolů. Celému účesu vévodila stříbrná korunka. Její oblečení bylo také zvláštní. Byla oblečena ve starobylých šatech, za které by se nemusela stydět žádná princezna. Už od pohledu velice pevně dotáhnutý korzet, byl tmavě modrý, zdobený stříbrnými ornamenty a stříbřitá suknice, která se třpytila modrými třpytkami. Nevypadala, že by zde patřila. A to nemyslím jenom les, ale i tento svět nebo dobu.
Nehodlal jsem nechat toho rysa, aby jí ublížil. Ne, že by se mi líbila, ale vypadala důležitě.
Pomalou chůzí jsem zmenšoval vzdálenost. Narazil jsem do čehosi. Nějaká bublina či co. Zkusil jsem to ještě párkrát, pak už ne. V bublině byl rys a dívka. Něco se mi otřelo jakoby o hlavu a já dostal nápad.
„Neublížím ti.“
Rys naklonil hlavu a pochybovačně se podíval. Jak vlastně může rys pochybovat, když neumí mluvit, a ani nechápe ty zvuky, kterým lidé říkají řeč? Asi jen za předpokladu, že by to nebyl obyčejný rys. Znovu jsem na něj koukl a všiml si zářící korunky mezi ušima, která tam ovšem předtím nebyla. To, co je, se mi otíralo o mysl, těsně mimo můj dosah.
Zářící bublina slábla, až úplně zmizela. Rys se přemístil a lehl si na břicho té dívky, uvelebil se, opřel hlavu o tlapky a vyzývavě se podíval mým směrem.
„To je tvoje paní, nebo večeře?“
U slova večeře zavrčel. Tak asi večeře nebude.
„Neublížím jí ani tobě. Slibuji na svou čest.“
Opět zavrčel u slova čest, jako by pochyboval, jestli vůbec nějakou mám.
„Nevím, co jí je, ale vezmu ji k nám domů. Ošetříme ji. Pojď s námi.“
Zvažoval to a skočil mi na záda. Tendence ho shodit byla velmi silná, ale vydržel jsem to. Sklonil jsem se k dívce, s rysem na zádech, a vzal ji do náruče. Kdyby mě někdo viděl, jak mám na zádech rysa a ještě se snažím někoho zvednout, skácel by se smíchem.
Běžel jsem k domu. Jak jsem čekal, Emmett se mohl potrhat smíchy.
„Máš něco na zádech.“
„Já vím. Abych ji mohl vzít, tak jsem toho rysa musel vzít s sebou. Použil mě jako dopravní prostředek,“ zavrčel jsem.
Seskočil mi ze zad a už se zajímal o dívku, kterou jsem stále držel. Žduchal do ní čumákem, až se zavrtěla a otevřela oči.
„Okamžitě mě dej dolů. Za tohle bych tě mohla dát popravit. Co to máte všichni na sobě? Anabell, jsem ráda, že jsi tu. Co se zde děje?“
Sklonila se k tomu rysu a podržela jeho, vlastně její, tvář ve dlaních. Vypadalo to, jako by jí předávala informace. Za pár vteřin se narovnala. Poupravila si vlasy, šaty a korunku. Všechny si nás prohlédla a zhodnotila.
„Nevím, jak jsem se sem dostala, ale dopravte mě neprodleně k momentálně vládnoucí královské rodině. Ihned!“
Autor: vecernice (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Stříbrná korunka 1. kapitola:
vypadá to zajímavě....moc se těším na další dílek :-)
Zajímavé, jsem zvědavá na pokračování...
zajímavé originální nápad už aby byl další díl
Super!!!! Piš dál
Ahoj, článek ti vracím, máš v něm chyby. Při opravě se zaměř především na:
+ zdělit -> sdělit
+ čárky
* před příslovci, zájmeny...
* před 'a tak' <- poměr důsledkový
+ malá/velká písmena
+ chybějící/přebytečné mezery
+ ji/jí
+ I/Y
Chyby si oprav a znovu zaškrtni "článek je hotov", díky.
Článek ti vracím. V názvu kapitoly musí být uvedeno, zda se jedná o prolog, popř. 1. kapitolu.
Až si to doplníš, zaškrtni "článek je hotov".
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!