Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stupeň od věčnosti 3. kapitola


Tak, vím, že tato kapitolka trvala hodně dlouho, proto je o trochu delší než ostatní. Moc se vám za to omlouvám. Bylo toho na mě hodně, pak jsem odjela a to všechno do toho. Tak, v této kapče se dozvíte, kam Bellu Edward vezme. Enjoy it!

Bella

Celá nedočkavá jsem čekala, co přijde. Rozhlížela jsem se na všechny strany. Ale protože byla všude tma, snažila jsem se marně. Viděla jsem jen stromy, které byly v zahradě, asi 5 metrů ode mě. V dálce jsem viděla bílou budovu, která byla osvětlená fialovými světly. Tázavě jsem se podívala na Edwarda, ale ten mě úspěšně ignoroval, i po pár dotazech. Pomalu jsme šli k domu. Teprve tam si mě Edward začal trochu všímat. Šli jsme po velikých schodech ke dveřím, které mi ihned otevřel. Zvědavě jsem nahlédla dovnitř, ale čekala mě tam zase jenom depresivní tma. Vešla jsem a Edward v zápětí také. Zavřel dveře a v domě se rozhostilo úplné ticho. Zaznamenala jsem po chvilce vedle sebe pohyb. Edward nepatrně zvedl ruku a najednou mě oslepilo velké světlo. Všude se jednohlasně ozvalo. „Všechno nejlepší k narozeninám!!!“ Překvapeně a zároveň naštvaně jsem se na ně podívala.

„Edwarde, já ti říkala, že žádnou oslavu nechci!“

„No, mě sice jo, ale Alice ne. A navíc, ona věděla, že se ti to bude líbit. Stejnak by mě neposlechla.“

„Ale ty jsi mě…“ V tom ke mně přiskočila Alice, v ruce dárek a přála mi k narozeninám.

„Alice, moc dobře víš, že žádnou oslavu nechci. Žádné dárky.“

„Bello, tady se neoslavujeme jenom tvoje narozeniny.“ Zmateně jsem se podívala po ostatních hostech a oči mi utkvěly na neznámé dívce.

„A co tedy?“ zeptala jsem se jí s neochotou v hlase. „Já nechci žádné oslavy. Nic.“

„Ale Bello, tohle se ti bude líbit. Uvidíš.“ Usmála se na tu neznámou holku.

„Tím si nejsem až tak jistá, Alice,“odsekla jsem, než jsem to ale stihla doříct, už mi do ruky cpala dárek. S povzdechnutím jsem ho vzala a začala ho pomaloučku otevírat. Když jsem se dostala až ke krabici, kde byl dárek, s menším napětím, kterého si mohl všimnout jen a jen Jasper, jsem dárek otevřela. Ležela tam fotka, na které jsem byla já, Renée, nějaký chlap a holka. Holka moc podobná té, co je tady na oslavě, ale o pár let mladší. Asi o 15 let podle toho, jak jsem tam malá já. Renée držela mě a vedle ní seděl ten chlap s holčičkou. Mimo fotky tam byl i náramek a náhrdelník. Když jsem si dárek pořádně prohlídla, přiběhla ke mně opět Alice, celá rozzářená.

„Líbí se ti to?“

„Jo, je to pěkný, děkuju Alice.“

„Ale prosím tě, tohle nic nebylo. Horší bylo sehnat tu fotku, ale s trochou pomocí Renée a…“

„Renée o tom ví? Alice, řekni mi to! Co přede mnou všichni tajíte?“

Edward

Odvezl jsem Bellu na oslavu. Celou cestu jsem přemýšlel, jestli jí to mám říct. Slyšel jsem v povzdálí, že na mě mluví, ale moc jsem to nevnímal, a tak jsem ji odbýval, jak nejlíp jsem to dokázal. Dovedl jsem jí až do baráku, kde byla zase tma. Najednou se rozsvítilo a ze všech stran se ozvalo: „Všechno nejlepší k narozeninám!!!“ Tak a je konec, už jí to nemůžu říct. Už ji nemůžu připravit na to, co za chvilku přijde. Neměl jsem být hloupý, přijde na to. Bude naštvaná. Nebo ne? Najednou jsem uslyšel moje jméno. Bella. Tušil jsem to a i přesto jsem v tom Alice nebránil.

„Edwarde, já ti říkala, že žádnou oslavu nechci!“

„No, mě sice jo, ale Alici ne. A navíc, ona věděla, že se ti to bude líbit. Stejnak by mě neposlechla.“

„Ale ty jsi mě…“ V tom k Belle přiskočila Alice a začala jí dávat dárky k narozeninám.

„Alice, moc dobře víš, že žádnou oslavu nechci. Žádné dárky.“ Už jsem nevnímal a šel jsem za Sofillou.

„Soffi, já sem jí to neřekl. Nestihl jsem to.“

„Cos nestihl?“

„No, říct jí to. Nemohl jsem, neví to.“

„Edwarde! To snad nemyslíš vážně?! Musel si jí to říct, ty…“ Nedopověděla. Uslyšeli jsme Alici, jak se jí to chystá říct.

„Budeš mrtvej, Edwarde!“

„Hm, nemusíš mi to říkat. Vím to sám.“

Bella

„Tak, Alice, kdo je to?!“

„Klid Bello. To je Sofilla. A ten chlap je její táta. Rupert. Pěkně hloupý jméno, já vím.“

„Pořád jsi mi neodpověděla na otázku.“

„Ale odpověděla. Chtěla jsi vědět kdo to je. Teď už to víš.“

„Odkud jí znáš? Co s tím má společného Renée, proč je tady na oslavě a na tý fotce?!“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stupeň od věčnosti 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!