Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sunshine-3.Ignorace

13.05.2009 (08:00) • uuuzaaa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1867×

3.ignorace

Zůstala jsem tam stát jako opařená.I učitelka vypadala,že se s takovým přístupem už hodně dlouho nesetkala.Asi po půl minutě trapného ticha si starostlivě prohlédla mé čelo a znepokojeně prohlásila:

„Slečno Swanová...Tohle nevypadá dobře...S tímhle musíme na ošetřovnu.." Doteď jsem moc neměla čas zaobírat se svým úrazem a až teď jsem si vzpomněla na náraz do volantu.Opatrně jsem si šáhla na čelo.No jasně...Co byste od takového nemehla jako já čekali...Měla jsem půlku čela od krve.

Na ošetřovnu se mi dvakrát nechtělo,ale nakonec jsem se podřídila.Naštěstí stačilo to jenom vydezinfikovat a zalepit náplastí.

Díky bohu mě neposlali domů a já jsem mohla dorazit alespoň na biologii...Snad stihnu ten test...Rozběhla jsem se jak nejrychleji to šlo k učebně biologie.Bohužel už zvonilo,takže už byli všichni ve třídách.Vběhla jsem do učebny a zůstala jsem u dveří stát jako přibitá.Měla jsem s NÍM společnou biologii!!!Probudilo mě až učitelovo zakašlání.Začala jsem se rychle omlouvat.

„Omlouvám se...Byla jsem na ošetřovně...Mám tady potvrzení..." Přitom jsem předávala učiteli podepsaný papír.Nenápadně jsem pohledem projela celou učebnu.Přistihla jsem několik spolužaček,jak na NĚHO zasněně až sentimentálně hledí.Pak jsem projela i ostatní kluky,kteří po NĚM naopak naštvaně pokukují...Asi konkurence...

A konečně-jsem nenápadně zajela pohledem k...NĚMU...Seděl vzpřímeně v jedné z lavic a tvářil se,jako by ho něco bolelo...Na malou chvíli jsem prozkoumala jeho oči-pořád byly černé...Najednou se jeho pohled střetl s mým...Bylo to...Jako studená sprcha...Ten  chlad,zuřivost a zároveň velká bolest v jeho pohledu ještě ve větší míře než dneska ráno.Otřásla jsem se.A nebylo to chladem.Všechna okna v učebně byla zavřená...Bylo tu skoro nedýchatelně...

„Dobře slečno Swanová... Posaďte se..." Zamířila jsem k poslední lavici-pochopitelně co nejdál od NĚJ...Učitel mě ale zarazil.

„Slečno..." letmo se podíval do svých složek. „Dneska také píšete zkoušku že ano?"

„Ano" stručně jsem odpověděla

„Prosím-posaďte se..."přejel pohledem třídu a zastavil se u NĚHO.Ne!

„Posaďte se tady vedle Cullena prosím.Ať na vás vidím."sakra sakra sakra!!!Prosím všechno jenom to ne!!!Sakra!!!

„Samozřejmě..." Co mi zbývalo?!Pomalým krokem jsem zamířila k Edwardově lavici...Všimla jsem si,že několik holek (myslím že to byla hlavně Jessica a Lauren) se po mě zlostně podívaly.Doklopýtala jsem až k volné židli vedle Edwarda,posadila se a nenápadně posunula svou židli co nejdál od něj.Edward se na mě nedíval.Díval se do prázdna a nepatrně se třásl.Vždycky,když jsem udělala sebemenší pohyb trhnul sebou a nahodil ještě mučedničtější výraz.

Prostě se nijak nesnažil skrývat to,že se mě štítí....Nechápala jsem to...Bylo to třeba tím,že jsem mu nabourala auto?Ale to by se tak musel tvářit už ráno..Byla jsem naprosto zmatená.A taky zklamaná.

Učitel mi dal papír s testem...Byla jsem sice naučená,ale jeho přítomnost mě natolik znervózňovala,že jsem měla úplné okno.Edward poslouchal výklad (podle mě to ale jenom předstíral) a přitom svíral okraj lavice tak,že to vypadalo,že ho tak nějak...skoro rozmačkal...Někdo za mnou něco tlumeně vykřikl a já se otočila.Nic to ale nebylo a tak jsem se opět podívala na jeho ruce.Pod nimi byla lavice najednou úplně rovná a čistá...Copak se mi to jenom zdálo?

Asi deset minut před koncem hodiny ze mě konečně něco vypadlo a já jsem v posledních minutách psala jako o život.Zničehonic se Edward zvedl a rychlým krokem-skoro až během došel ke dveřím.Učitel se na něj znepokojeně podíval a asi o půl vteřiny později zazvonilo a já jsem pochopila.Utekl aby se mnou už nemusel strávit ani minutu...Jeho chování bylo tak strašně...Divné...

Odevzdala jsem test a pomalu si sbírala věci z lavice.Okamžitě ke mně doběhla Angela-jedna z mála mých kamarádek.

„Ach můj bože!"spustila hned

„Ty si seděla s Cullenem!!!Viděla si jak se tvářila Jessica s Lauren??!"mlela dál ale jak si všimla mého výrazu zarazila se.

„Copak ty nemáš radost?"

„Vypadám na to?"Zeptala jsem se s neskrývanou ironií v hlase. „Nevidělas jak se tvářil?"

„No...Vypadal tak trochu divně..Ale to je určitě tím,že je v nové škole a tak...Mimochodem...Viděla si už ostatní Cullenovi??" zeptala se s nadšením.No jasně...Je jich víc...

„Ne" a ani je radši vidět nechci...pomyslela jsem si...

„Teda ty máš dneska náladu...No hlavně už si pospěš ať chytneme místo na obědě...Ty musíš vidět!"popohnala mě

„No jo pořád..."

Hned jak jsme vešli do jídelny,věděla jsem,že se tady klidu nedočkám..

U stolu v rohu místnosti-co nejdál od otravných lidí (jak si to nejspíš oni myslí) seděli všichni Cullenovi...Okamžitě mě zaujala jejich krása...Měli všichni naprosto dokonalé obličeje i postavy...

U levého okraje seděl kluk střední postavy se špinavě blonďatými vlasy,které se mu kroutily na všechny strany.Jeho obličej jak už jsem říkala byl dokonale tvarovaný s nepatrnými pihami u špičatého nosu.Ale barva očí mě na něm zaujala asi nejvíc.Byla zlatohnědá-stejně jako Edwardova ale měla takový nepatrný nádech černé...Když jsem se konečně odpoutala od té krásy jeho obličeje,přejela jsem pohledem jeho oblečení.Bylo na první pohled prosté-černé kalhoty,šedobílý svetr a na nohou černobílé kecky,ale při podrobnějším pohledu bylo vidět,že je všechno značkové a bezpochyby velmi drahé...

Vedle něj seděla malá dívka s krátkými,hnědými skoro až černými vlasy,které jí také trčely na všechny strany.K jejímu elfímu obličeji se to ale neobyčejně hodilo.Měla ostře řezanou bradu a jak jinak-oči zlatohnědého odstínu.Její oblečení vypadalo jako z přehlídkového mola.Měla na sobě černé tílko bez ramínek nepatrným potiskem květiny šedé barvy na levé straně topu.Dlouhé plátěné černé kalhoty s páskem,který perfektně ladil s její rudou rtěnkou a náušnicemi a stříbrné jehlové střevíce.Jako jedna z mála rodiny Cullenových vypadala celkem sympaticky.

Ale naprosto mě odrovnal pohled který věnovala blonďákovi vedle ní.Byl tak plný lásky,starosti, porozumění,lítosti,oddanosti... Všechny své pocity dala do jednoho pohledu.Kluk vedle jí oplatil úsměv,který ale nebyl opravdový...Bylo vidět,že kvůli něčemu trpí...Ta malá ho vzala za ruku a hladila ho po ní...Myslím,že to moc nezabralo,ale on jí věnoval letmý vděčný pohled a nasadil bezvýraznou masku...Těm všímavějším by bylo jasné,že tihle k sobě prostě patřili...Nebylo mi sice jasně,jak spolu sourozenci můžou chodit...I když jsou nevlastní..

O něco dál seděl svalnatý černovlasý kluk,jehož výška už se myslím mohla přibližovat k nějakým dvou metrům...Na sobě měl o něco modernější oblečení něž blonďák vlevo.Bílou mikinu s nápisem baseballového družstva,tmavé rifle, čistě bílé tenisky a na hlavě černobílou kšiltovku..Z jeho obličeje vyzařovala jako obvykle nezvyklá krása a...ještě něco jiného...myslím že se právě něčemu smál...?

Vedle něj seděla hezká blondýna,jejíž krása musela omračovat každého,kdo šel kolem.Její dokonale upravené blond vlasy jí v pramenech spadaly až do pasu.Působila ale poněkud arogantním dojmem,byla si nejspíš dobře vědoma toho,jak je krásná...Její oblečení bylo stejně jako u té malé jako z módního časopisu-na její útlá ramena perfektně padlo krátké černé sáčko  se zlatými knoflíky,pod ním měla jednoduché zlaté šaty na ramínka s černým moderním páskem.A na dlouhých nohou černé páskové jehlové lodičky.Vypadala přesně jako dvojče toho blonďáka vlevo.Jemně poklepávala svými dokonale upravenými nehty do desky stolu.Ta bloncka a ten velkej kluk spolu nejspíš chodili...Usoudila jsem to podle toho,jak se na ni dívá...

Při této myšlence jsem očima prozkoumávala zase obličej toho velkého.Najednou k mé hrůze zachytil můj pohled a pobaveně se na mě usmál.Samozřejmě jsem hned prozkoumávala strukturu stolu,u kterého jsem seděla a určitě celá z červenala.Sakra!Co když se baví o mě?!To není možné..Odpověděla  jsem si hned pro sebe.Pro ně prostě nejsem nijak důležitá.

Když jsem po chvíli zase vzhlédla viděla jsem,jak ho ta bloncka probodává pohledem.On si s toho ale nic nedělal,popadl ji kolem ramen jednou velkou rukou a usmál se na ni...Byl to tak oslňující úsměv,že se na něj brzo usmála taky.Pak se ale obrátila na mě a obdařila mě zlostným,přímo vraždícím pohledem.Pak sjela starostlivým pohledem Edwarda a pak se zase vrátila ke svému miláčkovi,který se mezitím něčemu opět zasmál a to něco řekl Edwardovi přes stůl.

Viděla jsem jen jak Edward zvedá hlavu,ale to už jsem stačila uhnout pohledem zpátky na stůl.Po chvíli mě ale zvědavost zase přemohla a já se na Edwarda znovu nenápadně podívala.Pořád upíral svůj pohled na mě ale něco bylo jinak.Už jsem v jeho očích neviděla nenávist ale spíš něco mezi malou bolestí a zvědavostí.A taky byl naštvaný...Nedokázala jsem určit proč,ale vypadal tak...No ale abych se vrátila k popisu spolusedících Cullenů...

Vedle té bloncky seděla o něco menší,ale přesto vysoká zrzka.Rudé,vlnité vlasy jí také sahaly až po pás a také byla neobyčejně krásná.Oči ani nemusím popisovat .I když v nich stejně jako u toho blonďáka byl tmavý odstín.Měla snad ještě větší arogantní výraz než bloncka.Její oblečení bylo poněkud odvážnější než u ostatních Cullenů.Měla na sobě dobře padnoucí zelené tílko,u krku měla obmotanou hedvábnou,krajkovou,černou šálu (která ale jak jsem předpokládala byla jenom na okrasu,protože venku zima nebyla) a s boků jí spadala hooodně krátká černá mini sukně.Všechno to zakončily útlé černé kozačky s vysokým podpatkem.

Myslím,že i slepému to bylo jasné.Byla to Edwardova holka...Nebo o něj měla přinejmenším hodně velký zájem...Když zpozorovala jeho pohled upnutý na mě,přisunula svou židli blíž k němu a vzala ho za ruku.Chtěla tím gestem nejspíš upozornit to,že je Edward jen její objev.Když se na ni Edward i potom stále ještě nedíval,vzala ho druhou rukou jemně za bradu a přinutila ho ,aby se na nepodíval.Přitom mu něco potichu řekla...Skoro přitom ale nehýbala rty...Edward ji vyslechnul,pak sklonil hlavu a díval se někam do země.Zrzka se triumfálně usmála a dále se mu věnovala.Přítomnost té  arogantní zrzky mě určitým způsobem znepokojovala...

Edward byl z celé rodiny podle mě nejkrásnější...Jeho krásné bronzové vlasy působily poněkud rozcuchaným dojmem a dodávaly mu trochu chlapecký vzhled.Jeho oči byly pravděpodobně to nejkrásnější co jsem kdy viděla a jeho hladká,bledá kůže vážně vypadala jako z mramoru.Měl ostře řezané rysy a dokonalou bradu...Na sobě měl černou mikinu nejspíš značkovou (jak jinak...),tmavé džínové kalhoty a kecky...Byl prostě úžasný...

Celá Cullenovic rodinka mi přišla až podivně dokonalá...Prostě tohle celé mi přišlo divné...

Už jsem se nehodlala dál dívat na Edwarda a už vůbec ne na tu jeho zrzku,a tak jsem odnesla tác s nedotčeným jídlem a šla na literaturu...

Autor: uuuzaaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Sunshine-3.Ignorace: