Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Světlo ve tmě

Chris Weitz - Smithovi

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Světlo ve tměTaková kratší jednorázovka. Pokud by se vám líbila, můžu z toho udělat povídku na pokračování. Tohle by pak byl prolog.

16.05.2010 (15:45) • smile • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2337×

Žízeň, únava a strach. Hlavně strach. Neproniknutelná tma byla všude okolo. V celé místnosti byl slyšet jen můj zrychlený dech. Nádech, výdech - musela jsem si pořád opakovat. Přes stažené hrdlo jsem jen stěží propouštěla vzduch. Strach a bezmoc mi plenily poslední zbytky naděje. Celá jsem se třásla v koutě temné místnosti. Seděla jsem schoulená s rukama okolo nohou. Při každém pohybu zachrastily řetězy poutající mé nohy ke stěně. Byla jsem jako Šípková Růženka, ale přesto tak jiná. Únava mě pohlcovala, ale strach mě nenechal usnout. Třásla jsem hluboko v podzemí a měla jsem jen tvrdou zem a čtyři stěny. Žádná postel, žádný spánek ani vysoká věž. Jak ráda bych si to s ní vyměnila. Jen jediné jsme měly společné, čekaly jsme na svého prince, zachránce. 
Pomalu se mi začaly po tváři kutálet slzy. Jedna, dvě, tři. Čas se tu nedal nijak změřit a tak jsem počítala slané kapičky, které zvlhčily mou tvář, a přemýšlela, kolik jich ještě musí protéct, než si pro mě někdo přijde a vytrhne mě té nekonečné temnotě. Doufala jsem v zázrak, modlila jsem se ke všem bohům, kteří mě napadli, ačkoli žádnou víru nevyznávám. 
Celá schoulená jsem seděla v koutě a nehodlala se hnout. Ramena shrbená, oči zarudlé, šaty potrhané. Jak bídně jsem musela vypadat. Nohy jsem měla černé od hlíny a záda otlačená od stěny. Kameny se mi zarývaly do zad, ale já na to nedbala. Jediné, co mě zajímalo, byly mohutné dveře. 
Otevřely se jen jedinkrát, když mě sem přivedli. Nemohla jsem nic dělat. Byli o tolik silnější než já. Snažila jsem se křičet, ale akorát jsem si ničila hlasivky. 
Od té doby uběhlo pár hodin, možná den. Neměla jsem co dělat, a tak jsem se utápěla ve smutku a myslela na něho. Jak ráda bych s ním byla a pobíhala na sluncem zalité zahradě. Mohla jsem se s ním smát a radovat se. Místo toho trčím tady. Smutek a strach mě najednou opustil a nahradil ho hněv. Zlostně jsem provrtávala silné dveře, jako by ony za všechno mohly. Uběhlo pár minut a já začala polevovat. Nebylo to k ničemu, dveřím to vůbec nevadilo a uhrančivým pohledem je neotevřu. Znovu jsem se schoulila do klubíčka.
Stačila chvilka a našla jsem si dalšího obětního beránka. Proklínala jsem štěstí a osud. Jak mi to mohly udělat? Proč já? Na světě je tolik jiných lidí! V pravidelném rytmu jsem střídala zlost, smutek a strach. Co když nepřijde? Nebo hůř, co když ho zabijí? 
Už jsem pochopila, že jídlo ani pití nejspíš nedostanu. Umřu tu žízní a než se tak stane, budu trpět. Bez jídla, bez vody, bez něho. Umřu a nikdo s tím nic neudělá. Ale přesto… část mě doufala, že se něco stane a já budu volná. Volná, jak cize mi to slovo znělo. 
Cítila jsem, že to dlouho nevydržím. Začala jsem usínat. Cítila jsem se vyčerpaná, vyprahlá, prázdná. Rychle jsem zamrkala, abych zastavila spánek. Nechtěla jsem usnout. Bála jsem se, co by se mi mohlo stát. Ale moje tělo toužilo po něčem jiném. Konečně se oprostit od reality a ponořit se do světa, který je jen můj. Už jsem se nesnažila víčka zadržet. S tichým klapnutím se zavřely. 
Najednou se ozvala rána. Hbitě jsem otevřela oči. Dveře byly dokořán a ve světle lampy v chodbě někdo stál. Rychle jsem oči zase zavřela. Celou dobu se udržuji bdělá, ale když se konečně otevřou dveře, radši oči zavřu, než abych musela hledět svému vězniteli do tváře. Jak ironické. 
Ani jsem se nenadála a příchozí stál vedle mě. Pohladil mě po tváři, ale já jsem ho nechtěla vidět, ani cítit. Rychle jsem ucukla a sevřela oči ještě pevněji, jako by se mi je snažil otevřít. Bála jsem se toho, co je přede mnou. Uslyšela jsem tichý zoufalý povzdech. 
„Bello,“ ozvalo se vedle mě. Ten hlas mi přišel povědomý, ale moje mysl se tím nehodlala zabývat. V hlavě mi blikalo červené světlo s nápisem nebezpečí. Pořád jsem myslela, že přede mnou stojí věznitel, ale následující slova mě vyvedla z omylu. 
„Belli, lásko, prosím, otevři oči.“ Všechno do sebe najednou zapadlo a já ten hlas poznala. Zprudka jsem otevřela oči. Trocha světla z chodby mi dovolila prohlédnout si ho. Ano, byl to on. Na nic jsem nečekala a vrhla jsem se mu kolem krku. Začaly mi téct slzy, ale tolik odlišné od těch předchozích. Tohle byly slzy štěstí. Odtáhla jsem se a znovu si ho prohlédla. Je to on. Živý, zdravý a přišel si pro mě. Znovu jsem se k němu přitáhla, ale tentokrát jsem vyhledala jeho rty a dlouze ho políbila. On mi polibek náruživě opětoval. Líbala jsem ho a při tom si vychutnávala jeho rty. Jeho přítomnost ve mně vyvolávala bouři štěstí, která prostupovala každou částečkou mého zničeného těla. Když mi docházel dech, odtáhla jsem se. Ne kvůli kyslíku, ale kvůli potřebě vyslovit to posvátné jméno. 
„Edwarde.“ Krásně se na mne usmál. 
„Už nikdy,“ vyhrkla jsem. Slzy mi zase začaly brouzdat po tváři. 
„Už nikdy,“ přisvědčil a znovu mě dlouze políbil.

 

Shrnutí • Další díl

Autor: smile (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Světlo ve tmě:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře