Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Svit měsíce - 2. kapitola

edward bella hollywood 3


Svit měsíce - 2. kapitolaJak jsem vám slíbila, přidávám druhou kapitolu. Jak dopadne první lov Megan? Vím, že se pořád nic moc neděje, ale uznejte, že něco, jako je první lov, se prostě vynechat nesmí. Jinak v příštím díle, který plánuji opět za týden o víkendu, se už dozvíte něco z minulosti Meggie... Přeji příjemné počtení Vaše Christush :)

2.Kapitola
Lov

„Pojď se mnou!“ Nevěděla jsem, jestli mám jít nebo ne. Vzpouzela se ve mně nedůvěra a žízeň zároveň. Zasyčela jsem. Proč bych s ním měla někam chodit? Bůh ví, co mi chce ve skutečnosti provést. Pak se ale moje pocity úplně otočily. Věděla jsem, že bych za ním šla kamkoliv. Ochotně jsem ho následovala ze dvěří.

***

„Sleduj mě a dělej přesně to samé.“ Nelíbilo se mi, jak se mnou mluvil, a dala jsem mu to najevo tichým zavrčením, ale šla jsem za ním stejně ochotně jako předtím z domu. Jako by mě přitahoval nějakou zvláštní silou. Zastavil se a otočil na mě svou bledou tvář. Tázavě jsem se na něj podívala se strachem v očích.

„Zavři oči, nadechni se a napni uši. Řiď se instinkty, to je jediné, co ti mohu říct.“ Neochotně jsem poslechla. Nebylo zrovna příjemné zavírat oči, když jsem si uvědomovala nebezpečí. Nadechla jsem se a překvapeně polkla, když jsem si uvědomila, kolik toho cítím.

Ale jeden pach mě neustále bil do nosu a dráždil moje již tak dost rozpálené hrdlo. Rozběhla jsem se po pachu a zapomněla na vše ostatní.

Po pár sekundách se přede mnou rozprostřela mýtina s pasoucím se stádem laní v čele s obrovským samcem. Vrhla jsem se po něm a ve vteřině bylo jeho tělo v mých rukách. Přitiskla jsem rty na jeho hrdlo a zuby protrhla kůži, jako by byla tenké plátno. Jeho krev mi přinášela úlevu, ale pořád jsem citíla žízeň. Rozhlédla jsem se po stádu, ale jediné co jsem viděla, byla prázdná mýtina. Rozběhla jsem se tím směrem, kterým utekli.

Netrvalo dlouho a spatřila jsem před sebou mladou laňku, která se nechtěně oddělila od stáda. Čekal ji stejný osud.

Žízeň byla snesitelná, ale nezmizela uplně. Až teď jsem si uvědomovala, co jsem právě udělala. Zabila jsem dvě zvířata pro jejich krev. Taky jsem podle toho vypadala. Moje oblečení, staré džíny a mikina, bylo potrhané ještě více a celé zmáčené krví.

Objevil se za mnou a já se na něj zděšeně podívala. Slova nedokázala vystihnout, jak jsem se sama sobě hnusila. Pak mi to došlo!  

„Vrátíme se a vše ti vysvětlíme.“ Přikývla jsem. Nechápala jsem, kde se ve mne vzala taková důvěra k němu. Následovala jsem ho až do domu.


***

Vešli jsme prosklenými dveřmi, kde už sedělo celkem osm osob. Zastavila jsem se ve dveřích a na chvíli přemýšlela, jestli to neotočit a neutéct, ale nějakým zvláštním způsobem jsem si byla jistá, že se mi nic nestane.

„Megan!“ vyjekla drobná žena s tmavými vlasy až po ramena. „Já jsem Esmé. Tohle je můj muž Carlisle, syn Edward s Bellou, Emmett s Rosalií a Jasper s Alice. Vítej do rodiny.“ Prohlížela jsem si jednu tvář po druhé. Carlisle, krátké zlaté vlasy a ustaraný výraz ve tváři, stál vedle Esmé. Edward měl takové ostré rysy a velice výrazné lícní kosti. Bella na mě koukala s jakýmsi porozuměním a Emmett měl stále na tváři ten poťouchlý výraz s ďolíčky. Rosalie byla snad ta nejpůvabnější žena, kterou jsem kdy viděla. Zlaté vlasy se jí stáčely kolem perfektní tváře. Jasper, muž co se mnou byl v lese, teď pevně objímal drobnou tmavovlásku Alice.

„Říkejte mi Meggie.“ Rozpačitě sem se rozhlídla po všech přítomných a byla si jistá, že jsem jistě celá červená. Přistoupil ke mně Carlisle a pokynul mi, abych se posadila na sedačku.

„Musíš být hodně zmatená,“ položil mi ruku na rameno, ale hned ji sundal, poněvadž slyšel mé tiché zabručení. „Vím, že sis o nás udělala určitý závěr-"

„A taky že byl správný,“ dodal Edward. Zmateně jsem se podívala z jednoho na druhého.

„Nejsem si zrovna jistá, jestli by mě neměli zavřít někam do ústavu za to, co si o vás,“ odkašlala jsem si, „totiž o nás myslím“

,,Řekl bych, že ústav by ti nepomohl. Tvá verze o upírech je pravdivá a nepřekvapuje mě, že sis to uvědomila až při lovu.  Jak sis stačila všimnout, tak naší jedinou potravou je krev zvířat, tudíž nepijeme ani nejíme nic jiného. Dále také nespíme, chodíme do školy jako ostatní a nestárneme.“ Sledovala jsem Edwarda při jeho výkladu a přemýšlela, zdali se nemám radši přihlásit, ale nakonec jsem mu do toho prostě skočila.

„A… Ty oči?“

„Ano, tvoje oči jsou teď světle karmínové, protože tvoje tělo je stále ještě živeno z tvé vlastní lidské krve. Pár měsíců to bude trvat, maximálně jeden rok, než ti zezlátnou jako nám ostatním.“ Snažila jsem se to pochopit a kupodivu se to povedlo.

„Pamatuješ si něco ještě před tvou proměnou?“ vmísil se do Edwardova proslovu Carlisle. Zamyslela jsem se a uvědomila si, jak je těžké si na něco vzpomenout. Moje rodina, přátelé, celý můj život. Nic se mi nevybavovalo. Zasyčela jsem v soustředění. Snažila jsem se vzpomenout si aspoň na něco. Zavřela jsem oči a schovala tvář do dlaní. Stresovalo mě to čím dál víc. Proč si nemůžu na nic vzpomenout? Pomalu se mi začaly některé věci vybavovat, ale bylo to, jako by všechny mé vzpomínky byly pokryté tmavým pláštěm.

„Šla jsem se projít do lesa," začala jsem. „Měla jsem za sebou náročný den. Myslela jsem si že mi to pomůže, ale pak…“


 

 

Všem moc děkuji za komentáře.
Udělaly mi hroznou radost. Doufám, že se vám tahle kapitolka bude stejně
tak líbit a slibuju, že se příště už něco bude dít. Snad. xD Uvidíme, zase to nechci uspěchat.

 




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Svit měsíce - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!