Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Svítání (Rozbřesk jinak) 4. kapitola

Kristen Stewart for Vogue


Svítání (Rozbřesk jinak) 4. kapitolaNěkteré věci se mi na originální verzi Rozbřesku nelíbily a některé mi chyběly... A tak je to v mém Svítání trochu jinak.

Před čtením doporučuji přečíst předcházející kapitoly a předmluvu.

Části pasné touto barvou jsou originální části knihy.

- - -

Shrnutí:

1. kapitola

2. kapitola

3. kapitola

- - -

 

4. Čekání

 

Odpoledne jsme si odpočinuli v hotelu, přece jenom jsem musela uznat, že toho na mě bylo trochu moc a víčka se mi zavírala, aniž bych jim k tomu dala svolení.

K večeru jsme ale už odlétali zpět do Forks. Začala jsem se pomalu skládat pod tíhou provinilosti a obav z toho jaká bude odveta za naše náhlé rozhodnutí. Ani my jsme sice nevěděli, že se situace takhle překotí, ale omluva to nebyla. Nenapadal mě způsob jak to vysvětlit - pravděpodobně to bude neomluvitelné.

Edward samozřejmě vycítil změnu mé nálady. „Neboj, jsem si jistý, že nakonec to všichni pochopí.“

„Nakonec… Ale nejdřív nás rozčtvrtí za živa. A právem.“

- - -

Největší střet byl samozřejmě s Alicí, která byla zklamaná (mírně řečeno), že pro nás nemohla uspořádat svatbu gigantických rozměrů.

„VEGAS!!!“ vrhla se na nás s pohrdlivým výrazem a z očí jí lítaly blesky. „Jak jste mi to mohli udělat!?! A jak to že jsem to viděla až tak pozdě? Nenechali jste mi ani chvilku času, abych ten nesmysl mohla zastavit…  Tohle tedy máte u mě!“

Stáli jsme před ní kajícně jako dva provinilci, ale tušila jsem, že Edward se svým způsobem baví. Ačkoli Alicino rozhořčení bylo nefalšované a oprávněné.

„Víš, Alice, uprostřed noci jsme zjistili, že už nechceme čekat ani den. Najednou to nešlo odkládat...." vysvětlovala jsem a snažila se nezakoktat. A na rozdíl od Edwarda jsem se u toho nebavila ani trochu.

Chvíli si nás měřila pohledem, potom uvolnila bojovně nastražená ramena a potutelně se usmála: „Ale když jsem vás potom viděla... byl na vás tedy pohled! Nádhera. Jako dva andělé. V tu chvíli bych vám odpustila snad i emigraci na Měsíc... Škoda, že to nemohli vidět i ostatní!" Oči jí zasvítily a mně spadl ze srdce obrovský balvan. Zlatíčko Alice - tohle jsme si rozhodně nezasloužili. Otočila se ke mně: „Bello, a ty šaty! Co říkáš?“

„Jasně..., Alice. Děkuju ti za ně. Byly opravdu… skvostné,“ byla jsem ráda, že jí můžu poskytnout alespoň tuhle malou satisfakci.

Viditelně pookřála. Přesto do mě ještě dloubla a zamračila se. „Nic podobného už mi nikdy nedělej! Teď budu týden oplakávat ztracenou příležitost.“ Zabodla do mě pohled ostrý jako jehla. „Přinejmenším mě teď musíš nechat, abych tě vypravila na svatební cestu,“ přitom mrkla na Edwarda.

Zhluboka jsem se nadechla jak jsem se při té představě zhrozila, ale nehnula jsem ani brvou. „Alice, dej se do toho!“

Neměla jsem samozřejmě nejmenší potuchu kam pojedu. Obsah svých kufrů pod Alicinou taktovkou jsem si naproti tomu představit dovedla. Své staré džíny a trička s vytahanými rukávy budu hledat marně.

Charlie, Esmé, Carlisle a ostatní nás všichni sice ostře pokárali, ale bylo vidět, že ačkoli litovali, že přišli o veškerou tu „slávu“, svým způsobem je romantika svatby v Las Vegas očarovala. Charlie byl navíc rád, že se alespoň kvůli tomu nemusel strojit do obleku a všichni nám o překot blahopřáli.

- - -

Během dalších dnů jsem nemohla nemyslet na Jacoba. Starosti o něj byly v mé hlavě jako hluboký nepřerušovaný tón, který podkresloval všechno, co se kolem mě dělo. Samozřejmě jsem zase zavolala Billymu a samozřejmě jsem se dozvěděla jen to, že se nadále potuluje Kanadou, chce být sám. Snad jedině se rychlost jeho úprku trochu zpomalila. Ptala jsem se Setha, zda ho na stále se zvětšující vzdálenost ještě dokáží slyšet.

Na chvíli se zamyslel jako by váhal, co má odpovědět. „Ano. Dokážeme ho slyšet, ale on se snaží se chovat jako zvíře a před vším lidským se schovávat. Snaží se nemyslet… a hlavně…“ Odmlčel se a otočil jako by tam měla být tečka.

„Sethe, hlavně co?“ nedala jsem se.

Otočil se a odevzdaně dokončil. „Hlavně nemyslet na tebe.“

- - -

Několik dní jsme pobyli ve Forks. Ty dny ustavičně pršelo a všechno bylo tak zelené a mokré, že to bylo dost i na Forks.

S Edwardem vedle sebe na jeho pohovce (zlatá postel hned vedle pro nás byla příliš provokativní a tak jsme ji beze slova obcházeli) a s nevyčerpatelnou zásobou krásné hudby, knih, o kterých jsme diskutovali, nepřeberných témat týkajících se jeho minulosti, o které ale mluvil velmi zdrženlivě, to čekání ale nebylo tak dlouhé. Nepodařilo se mi z něj sice vytáhnout kam pojedeme, i když jsem uplatnila všechny lsti, které mě napadly a on se jim jen smál, ale to mi náladu zkazit nedovedlo.

Na Edwardovi byla znát lehká netrpělivost a někde úplně vzadu obavy z nevyhnutelného pokračování naší dohody. A samozřejmě něco podobného se dělo i se mnou. Nicméně snažila jsem se na to nemyslet. Po pravdě – moc to nešlo… Když zrovna nebyl někde pryč, byl jednoduše příliš blízko. I přes tu silnou deku mezi námi jsem cítila každý jeho kousek.

Své myšlenky jsem držela uzavřené v hlavě a jen jsem na něj zamyšleně koukala. Něco v tom pohledu ale muselo být, protože ačkoli se i on snažil to pokušení příliš nevnímat, najednou vzdychl, zpříma se na mě podíval a sklonil se aby mě políbil.

Byl to vážný polibek – intenzivní, pomalý, ale čím dál hlubší…

Skoro bych zapomněla kde jsem, když jsem uslyšela, jak na mě Alice volá: „Bello, je čas!“

Trochu jsem se na svou novou sestru zlobila, že nás ruší v takovou chvíli. Edward si jí nevšímal, veškerou pozornost věnoval mým rtům. Srdce se mi rozběhlo jako o závod a dlaně mi klouzaly po jeho mramorovém krku.

„Chcete zmeškat letadlo?“ kárala nás Alice, která najednou stála přímo vedle mě. „To tedy budou úžasné líbánky, až budete na letišti sedět na kufrech a čekat na další letadlo, to vám povím.“

Edward pootočil tvář a zašeptal: „Jdi pryč, Alice.“

Alice se ale nevzdala: „Bello, opravdu chceš jít v těchhle šatech do letadla?“

Poslouchala jsem jí sotva na půl ucha. V tu chvíli mi to bylo prostě jedno.

Alice tiše zaúpěla. „Řeknu jí, kam jí vezeš, Edwarde. Vážně to udělám!“

Ztuhl. Pak zvedl hlavu a hněvivě se na svou oblíbenou sestru zadíval. „Na to jak jsi mrňavá, jsi děsně otravná.“

„Nevybírala jsem nejlepší šaty na svatební cestu, aby zůstaly ležet doma.“ Odsekla a vzala mě za ruku. „Pojď se mnou, Bello.“ Vypadala naštvaně.

„Promiň, Alice.“ Omlouvala jsem se.

„Tobě vinu nedávám. Asi to neděláš naschvál.“ Vzdychla.

Zasmála jsem se jejímu zmučenému výrazu a ona se zamračila.

Převlékla mě do světle modrého kompletu a pochválila si výsledek.

Netrvalo dlouho a už jsme byli na letišti.


5. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Svítání (Rozbřesk jinak) 4. kapitola:

 1
1. michy
16.06.2015 [0:02]

Hi Emoticon Ta Alice je úžasna, fakt si ji vystihla. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!