Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ta druhá... - 24. kapitola

knihy. není jich nějak víc :D


Ta druhá... -  24. kapitola Jedna má všechno, druhá nic. Ale to se změní...
Svatební zvony vyvolávají do světa, že...

Alex:

Kráčím k oltáři, bílé letní šaty se mi otírají o stehna, stříbrné páskové boty na mírném podpatku klapou o zem. A tam na mě čeká on, oblečený ve své oblíbené černé, s něžným úsměvem na tváři a jiskřičkami v očích, které jsou vidět i na dálku.

Nejraději bych se k němu rozběhla a skočila mu do náruče, ale tohle byl jedinečný okamžik a já si stále připomínala, že nemám kam spěchat, že teď už bude navždy jen můj, chvil v jeho objetí ještě zažiju…

Došla jsem až k němu a on ke mně vztáhl ruce. Důvěřivě jsem vložila své malé dlaně do jeho velkých a zadívala se mu do očí. Začal se ke mně naklánět a já vydechla v předtuše polibku. Už se skoro dotýkal mých rtů svými, když vtom si někdo odkašlal. Poplašeně jsem sebou škubla a otočila se za zvukem. Stál tam vysoký starší muž, oblečený do hávu kněze, a chápavě se na nás díval.

„Můžeme začít? Na tohle máte dost času po svatbě…“ poznamenal s mírným cukáním v koutcích úst. Martin kývl a já se omámeně otočila ke knězi.

„Drahá Alex, berete si zde přítomného Martina, dobrovolně a po pečlivém uvážení, a slibujete, že ho budete milovat a ctít celý svůj život a i po smrti? V chudobě i bohatství, v radosti i starosti, v nebi i v pekle?“

„Ano,“ vyhrkla jsem a zadívala se na svého vyvoleného s láskou vrytou ve tváři.

„Drahý Martine, berete si zde přítomnou Alex, dobrovolně a po pečlivém uvážení, a slibujete, že ji budete milovat a ctít celý svůj život a i po smrti? V chudobě i bohatství, v radosti i starosti, v nebi i v pekle?“

Když dlouho neodpovídal, nechápavě jsem se na něj zadívala a uviděla v jeho očích zahanbení.

„Promiň mi to, Alex,“ zašeptal, rychle se otočil, proběhl uličkou a zmizel na náměstí. Do očí se mi vlily slzy. Zase mi utekl…

 

Zavrtěla jsem hlavou, abych odehnala tu hrůznou scénu, co se mi krátce po jeho otázce promítla před očima. Ano, pomyslela jsem si trpce, takhle nějak by to dopadlo, kdybych na jeho žádost kývla. A já se znovu nechci spálit, nechci být znovu zklamaná a večer brečet do polštáře.

I když… co když tím prošvihnu osudovou příležitost a pak toho budu do konce života litovat? Byla jsem zmatená, srdce mi divoce tlouklo, krev se mi vehnala do tváří a zbarvila je do červena.

„To… To myslíš vážně?“ zašeptala jsem.  Chvíli studoval můj obličej, ve kterém musel jasně poznat mou rozpolcenost, pak se smutně usmál.

„Ne, samozřejmě že ne,“ pronesl trpce a poodešel k jednomu z výjevů na zdi. Měl pokleslá ramena, a když jsem přišla blíž, mohla jsem vidět jeho zkřivenou tvář. Stoupla jsem si před něj a pohladila ho po tváři. Zvedl ke mně oči, ve kterých se červeně blýskalo. O krok jsem couvla, ty oči mě děsily.

„Ty…“ Vůbec jsem nevěděla, co bych měla říct. Odkašlala jsem si.

„Překvapil jsi mě. Vůbec jsem něco takového nečekala. Ani ve snu by mě nenapadlo, že tyhle slova někdy uslyším. Já…“ šeptala jsem bezmyšlenkovitě, pak se na chvíli odmlčela a trochu hystericky se zasmála.

„Pokud… pokud ti na tom tak záleží, tak ano, klidně si tě vezmu,“ pronesla jsem nakonec odevzdaně. Několik chvil se hlavní lodí rozléhalo pouze mé hlasité dýchání.

„Nevím, co mě to napadlo. To asi ta atmosféra, co tu vládne. Je to tu takové poklidné… Nechal jsem se unést,“ řekl tichým, zastřeným hlasem, ve kterém jsem postřehla stopy hněvu. Nervózně jsem se zasmála.

„Ano, máš pravdu, je to tu velmi… inspirativní. Dokonalé místo pro romantiku. Ale víš, nemyslím si, že je to dobrý nápad, brát se teď. Vždyť o tobě nic nevím! Nikdy jsi mi neřekl nic o své rodině, o sobě, vím o tobě akorát to, jak se jmenuješ a že jsi upír… A to je pro takový závazek žalostně málo…“

„To ti tu mám začít vykládat svou minulost? Svěřovat se ti jako nějaká stará bába své kamarádce u odpoledního čaje?! Ne, to ses tedy spletla! Do mého života ti vůbec nic není!“ odsekával jednotlivá slova hlasem tak hrozivým, až mi z něj naskočila husí kůže.

„Martine, prosím tě,“ zamumlala jsem, přiblížila se k němu a položila mu ruku na rameno. „Tak jsem to přece vůbec nemyslela. Nenutím tě svěřovat se mi, jen…“

„Jen?! A jak jsi to tedy myslela?!“ zeptal se zuřivě a upřel na mě planoucí pohled. Když jsem uviděla jeho krvavě červené oči, vyděšeně jsem se od něj odtáhla a rozběhla se směrem ke dveřím. Avšak to byla marná snaha, byl tam rychleji než já. Krutě stáhl ústa do něčeho, co snad měl být úsměv. Ta náhlá změna jeho chování, to, jak posměšně se nyní usmíval, se mi zabodávalo přímo do srdce.

A co bude dál? Bude mě nahánět po bazilice a až mě chytí, zabije mě? Teď už by mě to vážně nepřekvapilo, vůbec jsem nechápala, co to do něj vjelo. Snad zmínka o jeho předchozím životě…?

Když jsem se podívala do jeho kamenné tváře, uvědomila jsem si, že i kdyby mě chtěl zabít, rozhodně mu to neusnadním. To rozhodně ne. Prudce jsem se otočila a rozběhla se k oltáři. Byl mi v patách, jeho posměšný smích se rozléhal bazilikou. Mihl se kolem mě, zastavil před oltářem a rozpřáhl ruce. Nehodlala jsem mu vběhnout přímo do náruče, pár metrů před oltářem jsem se otočila a vběhla mezi lavice, které byly na obou stranách přiraženy skoro až ke zdi. Skrčila jsem se, sedla si na místo, kde lidé při bohoslužbách mívají nohy, objala si pažemi kolena a položila si na ně hlavu. Kousla jsem se do rtu, abych potlačila vzlyk. Třásla jsem se strachem i potlačovaným pláčem. Byla jsem tu uvězněná, jednu stranu za chvíli zablokuje Martin, na druhé není dost místa, abych se tam protáhla. Proč se všechno muselo tak pokazit?! Vybavila jsem si jeho něžná slůvka. Plamínku, budeš už navždy hořet jen pro mě? V té chvíli, kdy to řekl, se mi zastavilo srdce. Byl to pro mě takový šok, o takové situaci jsem si zakázala i snít.

Před chvílí jsi chtěl, abych hořela jen pro tebe, pomyslela jsem si trpce, a teď mě chceš uhasit.

Bazilikou se rozléhal zvuk kroků. Blížil se ke mně a já nemohla nic dělat. V duchu jsem si vybavila Jasperovu tvář a začala litovat, že mě vůbec kdy napadlo opustit svou rodinu.

Když mne i lavici zahalil stín, vykřikla jsem. Věděla jsem, že mi to nijak nepomůže, ale v tu chvíli jsem nad tím nepřemýšlela. Po tvářích mi tekly slzy, když jsem se dívala do jeho krutých očí. Z mé tváře musel vyčíst strach, protože se spokojeně usmál a pak posměšně pronesl:

„Ale ale, snad by ses mě nebála?“


... se všechno pokazilo. (dodatek k perexu)


Věnováno Neyimiss, mé nejoblíbenější sestře, která dokáže podržet vždy, když to potřebuji, a která je takové malinké bílé místečko v mém černém světě. Pro tebe, lamuš... :-*


Kapitola měla být původně úplně jiná, už jsem měla polovinu napsanou, když vtom přišla Ney s nápadem, který jsem prostě nemohla nechat ležet. A tak z toho vyšlo tohle. Já si to prostě nemohla odpustit, Martin si o ztrátu sebeovládání prostě říkal. Veškeré stížnosti směřujte k ní, byl to její nápad!


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ta druhá... - 24. kapitola :

« Předchozí   1 2 3 4 5   Další »
26.07.2011 [10:24]

NatyCullenA sakra! Tohle slovo u tvé povídky používám často, to je, co? Emoticon Ale ta povídka je plná zvratů a taková ztráta Martinova sebeovládání byla koruna! Emoticon Bylo to zkrátka... úžasné, jak se všechno může ve vteřince pokazit. Zprvu jak si Alex představovala svatbu a zvažovala možnosti. Emoticon
A pak... Jak se kvůli jedné otázce o Martinově životě Martin rozčílil do nepříčetnosti, to byl prostě takový zvrat, na tohle jsem čekala! Emoticon
Živě si dokážu představit, jak se tam honili po bazilice, Alex podělaná strachy, plná výčitek a přesvědčení, že se to prostě muselo stát. A Martin s krutým úsměvem a rudýma očima. Emoticon
No příští kapitolka bude rozhodně zajímavá a já se na ni moc těším! Emoticon Promiň, že jsem minulé kapitolky komentovala trošku pozdějc, ale o prázkách hodně cestujeme a já nemám internet denně. Emoticon Emoticon Emoticon

20. neeeeee
26.07.2011 [10:16]

soro brecim...jinak uzasna kapitolka rychle dalsí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.07.2011 [23:27]

kajka007Moc mě mrzí, že neumím napsat, tak dlouhý komentář, jako ostatní... Emoticon Já ti prostě jen řeknu, že to bylo fakt úžasné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18. Peabody
25.07.2011 [23:03]

tak to bol šok, to som nečakala, ale je to úžasný zvrat, tak sa teším na ďalšiu kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. Kimberly
25.07.2011 [22:47]

Tak touhle kapitolou si mi vyrazila dech a málem i rozbrečela.. To mi nesmíš dělat! Emoticon Emoticon Emoticon Doufám, že další kapitoly už budou lepší. Tím nemyslím, že ses zhoršila ve psaní nebo tak něco - píšeš úžasně - ale ten děj... nemyslela jsem že by se Martin mohl ták rozzuřit - po té minulé kapitole by mě to vážně nenapadlo Emoticon myslela jsem, že se tam objeví Cullenovi, ne že ji bude chtít zabít... Emoticon jinak pěkné, rychle další kapitolu Emoticon

25.07.2011 [22:16]

JennushBylo mi jasné, že to štěstí nebude dlouho trvat, ale aby Martin takhle zuřil... Jen kvůli jednomu slůvku. Chápu Alex a za to by si zasloužil přinejmenším facku. Emoticon Emoticon
Jinak krásně napsaný a prosím o další dílek. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.07.2011 [22:11]

JoheeeCullenCo to je?! Okamzite pozaduju vysvetleni! Emoticon Cos to s nim udelala?
I kdyz je vlastne pravda, ze jsem tak nejak rada, ze se to pokazilo, protoze to znamena, ze jeste budou dalsi kapci, aby se to mohlo vylepsit! Vylepsi se to, ze jo. Ze jo? Emoticon
Koukej psat dalsi kapcu, je mi jedno, ze te boli ruka, nauc se psat nohou! Emoticon Ne, to samozrejme nemyslim vazne, kdyz psat nemuzes, tak nemuzes... Nauc se psat nohou, prosim, prosim, prosim! Emoticon Emoticon
A vubec, ja to nechapu! Co se to s nim stalo? Posedl ho dabel? Hej, to by bylo husty! Emoticon Emoticon Zase mi trosku hrabe. Vazne, jenom trosicku! Emoticon Ale vazne by me zajimalo, co mu prelitlo prez nos. Emoticon A jestli to cely myslel jako vtip, nejspis se budes muset pripravit na novou postavu - me -, ktera tomu s prominutim idiotovi nakope zadek! Emoticon A taky mu reknu, ze nema smysl pro humor! Ha!
A byt Alex, tak... nevim. Sakra! Moje pitoma pamet! Ted jsem to vedela! Ja si vazne nevzpomenu! *Mlatim se o pytlik chipsu Bohemia do hlavy.* To vubec neni reklama! Vazne! Emoticon
Nediv se, jestli ten koment nedava smysl, divam se na Big Bang Theory a rezu se smichy. U toho se pise blbe... Emoticon
Je! Ja jsem vlastne jeste nenapsala, jak se mi ta kapca libila! Emoticon Emoticon Co jsem to chtela... Zase jsem dostala zachvat smichu... Jo! Uz vim! Emoticon Pozor! Ted budu chvili mluvit vazne. Teda, pokusim se... Je! Ted to bylo vtipny! Fajn, klid, asi to budu muset vypnout... Takze, vazne te obdivuju za to, jak dokazes perfektne psat. Je mi jedno, jak jsou ty kapci dlouhy, protoze stylem, jakym to ty pises, vynahradis tisice slov. Tahle kapca byla dukazem! Uplne me pohltila a ja dokonce prestala vnimat i perly Sheldona! Proste nadhera, nadhera, nadhera! Jak to delas? No, to proste umis jenom ty! Emoticon
Uz nejak nevim co psat, ale doufam, ze ti to staci... Emoticon Snad jenom, ze se jako vzdy nemuzu dockat pokracka! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. Aries
25.07.2011 [22:02]

jezisi Emoticon asi se mi zastavilo srdce Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. aniiik8
25.07.2011 [22:02]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.07.2011 [21:22]

VeubellaFantastické! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

« Předchozí   1 2 3 4 5   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!