Edward si vyrazí se Swanovou. Bohužel ne s Bellou, ale její sestrou Beth. Postupem času začne něco cítit i k Belle, ale... jak se rozhodne?
15.10.2011 (15:45) • CrazyWolf • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 1075×
1.kapitola – Doprovod
Ozval se zvonek. Elizabeth poplašeně vyjekla a já šla ke dveřím. Překvapeně jsem vykulila oči na osobu za dveřmi.
„Dobrý večer, jdu pro Elizabeth.“ Vzpamatovala jsem se a ustoupila, aby mohl projít. Přikývl a rozhlížel se po domě.
„Já… zajdu se podívat, jak je na tom Beth.“ Opět přikývl. S nejistýma nohama jsem se vydala nahoru. Zaklepala jsem.
„Beth, je tu tvůj doprovod,“ řekla jsem přes zavřené dveře.
„Už?! Je tady brzo! Ještě nejsem!“ zařvala. „Mám na sobě nemožný šaty! Musím se převlíct!“ Povzdechla jsem si.
„A co mám jako…“
„Nějak ho zabav!“ vřískla. Se skloněnou hlavou jsem sešla schody. Ten Bůh seděl na pohovce, zády ke mně. Ty jeho vlasy… Byla jsem potichu, ale nejspíš mě nějak slyšel, otočil se a nachytal mě, jak ho očumuju.
Vzpamatovala jsem se a šla si sednout naproti němu.
„Beth se ještě připravuje,“ zamumlala jsem. S úsměvem přikývl a po zaváhání ke mně natáhl ruku.
„Jsem Edward.“ Vzala jsem ho za ni a tělem mi projelo zachvění. Určitě to nebylo jeho studenou pokožkou.
„Bella.“ Usmál se a pak bylo ticho. Nabídla jsem mu něco k pití, ale odmítl. Tak jsem se jen dívala na své ruce, které jsem měla složené v klíně. Po chvíli začalo být ticho nepříjemnější, a tak jsem zvedla hlavu. Edward se na mě zkoumavě díval.
„Jsi úplně jiná než tvoje sestra,“ řekl, než jsem stihla znervóznět. Usmála jsem se.
„No jo, já jsem hodně po tátovi. Oči, vlasy… Beth je po mámě.“ Vzpomínala jsem si, jak se nám na základce smáli, že nejsme pravé sestry… Bylo mi to moc líto…
„Ne, já myslím povahově.“ Jeho pohled mě znervózňoval.
„Proč… proč myslíš?“
Lehce se zasmál. Jeho smích byl nepopsatelný.
„Beth by celou dobu brebentila, tahle chvíle by s ní nebyla možná. No, prostě by nebyla ani chvíli ztichla. Je taková energická, spontánní…“
„No jo, to je Beth,“ zamumlala jsem. Mělo mi být jasné, že kluci budou chtít takové holky, ne šedé myšky, které ani neumí jít pro rohlíky, aniž by se nečervenaly.
Edward to nepochopil.
„Ale to je dobře! Je dobře, že jsi jiná. A…“ Jeho slova zanikla v hlasitém klapání podpatků. Beth pomalu scházela ze schodů.
Edward se otočil. Já na ni měla perfektní výhled.
Měla na sobě dechberoucí černé šaty bez ramínek, které bych si já nevzala ani kdybych nebyla při smyslech. Vlasy měla do volného drdolu.
Hrozně jí to slušelo. Na tu dálku jsem neviděla, jestli je nalíčená, ale ani by nemusela. Slušelo jí to i tak.
Edward plynule vstal a nabídl jí rámě. On měl na sobě černý smoking, skoro jakoby věděl, co bude mít na sobě. Beth bez jediného slova vyšla, Edward se otočil a s úsměvem na mě mávl.
Zmizeli ze dveří během vteřiny.
Celý večer, co byla Beth venku s tím dokonalým klukem, jsem já seděla doma jako pecka. Vrátila se pozdě, oči se mi už klížily, celá zářila. Dlouho jenom stála na verandě, nejspíš se s ním loučila.
Když vešla, skopla si lodičky, na kterých bych se zabila, a pomalu se šinula ke mně, polomrtvou na pohovce. Zívla jsem a koukla na hodiny na videu.
„Hm, jdeš pozdě, už máš po večerce.“ Svalila se vedle mě, na tváři výraz naprosté dezorientace a prsty si lehce tiskla na rty.
„Políbil tě?“ vyhrkla jsem, když mi to došlo.
Zklamaně zavrtěla hlavou. „Ale jeho dech… ach jo… Myslela jsem, že ho sežeru, to myslím doslova… Tak sladký…“ Opřela se hlavou o gauč a tvářila se omámeně.
„Jak…“ Odkašlala jsem si. „Jak bylo?“ Beth zavzdychala.
„Naprosto nádherně! Pořád jsem kecala, kecala, ani na vteřinu jsem nezavřela hubu, jo, jen abych se nadechla, a on poslouchal, nepřerušoval mě, jen přikyvoval… No, a když jsem řekla, aby mi něco pověděl o jeho rodině, jen prohlásil, že to není důležité. Tak jsem mluvila jenom já, on poslouchal a vůbec nevypadal, že by ho to otravovalo.“ Znovu zavzdychala a zavřela oči. „Byli jsme na báječné večeři, ačkoliv on se jídla ani nedotkl, potom jsme se šli projít po pláži… Ach… Škoda jen, že bylo zataženo, mohli jsme se společně dívat na západ slunce… Tak nešlo skoro nic vidět…“ Stále měla zavřené oči a ústa lehce pootevřené.
Chtěla jsem být ráda, že se sestře rande vyvedlo, ale nějak to nešlo. Svým způsobem jsem jí záviděla.
Potom bylo ticho, což mě překvapilo, tak jsem se koukla. Beth spala. Viděla jsem, jak pravidelně dýchá a na obličeji už neměla ten omámený výraz. Chtěla jsem ji přenést do postele, jako když jsme byly děti, ale problém byl, že už nejsme malé. Tak jsem přes ni aspoň přehodila deku a rozpustila jí vlasy, aby ji ráno nebolela hlava.
Ulehla jsem do postele a během chvíle spala. Ve snu mě pronásledovaly zlaté oči, které jsem nedokázala přiřadit. Jen jsem věděla, že jsou krásné.
Autor: CrazyWolf (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Tak si vyber, Edwarde! - 1. kapitola:
krása :)
Naprosto skvělé!
je to skvělý, prosím rychle pokračování
Skvělý. Honem napiš další kapitolu.. Tohle vypadá fakt slibně.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!