Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Talisman - 2. kapitola

The Host

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Talisman - 2. kapitolaVy už jste se asi dovtípili, proč Bella omdlela, ale Edwarda budeme ještě chvilku napínat. Příjemné čtení. Micky

12.09.2013 (19:30) • Micky • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1032×

Pomalu jsem otevírala oči. Všechno kolem mě bylo ze začátku mlhavé, ale když jsem oči úplně otevřela, vše se zaostřilo a já se rozhlídla po okolí. Ležela jsem na posteli ve svém pokoji. Vedle postele seděl Charlie a ustaraně se na mě díval, ale jakmile spatřil, že jsem se probrala, vstal a podal mi skleničku vody. Já se pomalu posadila, vzala si skleničku z jeho ruky a napila se. Když jsem vypila všechnu vodu, tak mi ji Charlie sebral a pomohl mi vstát. Chvilku jsem stála, ale potom jsem zavrávorala a spadla na postel.

„Tak ještě chvilku seď. Co se vůbec stalo? Byl jsem v kuchyni a potom jsem uslyšel, jak Edward volá, abych mu šel pomoct.“ Bylo to tady, doufala jsem, že se nebude ptát, ale to by potom nebyl Charlie. Já jsem ale nevěděla, co mu mám říct, protože to co jsem viděla by mi nikdy neuvěřil a myslel by si, že to mám z toho pádu. Musela jsem si něco vymyslet, protože Charlie čekal na odpověď.

„Já ani nevím,“ zalhala jsem.

„Najednou mě prostě zachvátilo teplo a podlomily se mi nohy.“ To už ale byla pravda, opravdu jsem před tím měla pocit, že se uvařím. Čekala jsem, že se Charlie bude ještě na něco ptát, ale ne. V pokoji nastalo v tu chvíli nepříjemné ticho. Jenom jsme tam s Charliem seděli a dívali se každý jinam. Myslím, že to ticho bylo stejně nepříjemné i pro něho, protože za chvilku ho přetrhl.

„No, tak zkus ještě jednou vstát.“ Jo, to byl dobrý nápad. Pomalu jsem se zvedala a za pomoci Charlieho se konečně postavila a zůstala stát. Doufala jsem, že tentokrát mě nohy nezradí a nezradily.

„Edward je pořád tady?“ Nechtěla jsem ho už nikdy vidět, protože to, co provedl, jsem mu nemohla odpustit a navíc jsem nemohla uvěřit, co je.

„Jo, je dole. Mám ho zavolat?“

„Ne!“ Vykřikla jsem. Charlie se na mě podíval s tázavým výrazem. Já jsem na chvíli sklopila pohled a potom klidně pokračovala dál.

„Řekni mu, že jsem v pořádku, že může odejít.“

„Vážně ho nechceš vidět?“

„Ne.“ Řekla jsem rázně, aby se mě znova neptal.

„Jak myslíš.“ Charlie odešel z místnosti a já byla konečně sama. Znova jsem si začala přemítat to, co jsem viděla, ale rychle jsem toho nechala, protože se mi znova podlomila kolena a já se jen tak tak stihla chytnou židle, abych nespadla. Najednou bouchly vchodové dveře a já se dovtípila, že Edward už asi odešel. Vyšla jsem z pokoje a sešla po schodech. Měla jsem hrozný hlad, tak jsem z ledničky vytáhla nějaký salám a dala si ho na chleba. S jídlem jsem si šla sednout vedle Charlieho k televizi, abych přešla na jiné myšlenky. Nepodařilo se mi to však. Nešlo na to zapomenout. Bylo to něco zvláštního, jak by mi ten růženín připomněl minulost, kterou jsem si sama nebyla schopna pamatovat.

 

Nemohla jsem spát. Neustále jsem přemýšlela o tom, co se stalo. Párkrát jsem sice usnula, ale za chvilku jsem se hned probudila. Nakonec jsem usoudila, že pokusit se znova usnout už nemá cenu a sedla jsem si k stolu a učila se to, co jsem odpoledne nestihla. Nakonec se mi k ránu konečně chtělo spát, tak jsem si asi na dvě hodiny lehla do postele a usnula.

 

Ráno jsem se byla ospalá a z toho, co jsem se naučila večer, už jsem si nic nepamatovala. Neměla jsem pojem o čase, a proto jsem se podívala na mobil. To není možné! Jaktože nezvonil budík?! Bylo půl deváté. Už jsem měla být ve škole. Rychle jsem se oblékla, popadla batoh a běžela dolu, kde před dveřmi stál Charlie.

„Proč jsi mě nevzbudil? A jaktože jsi ještě doma? Neměl si být v práci?“ Zahrnula jsem ho otázkama, ale on jen poslouchal a promluvil až jsem skončila.

„Dneska do školy nejdeš. Snad si nemyslíš, že bych tě po včerejšku někam pustil.“

„Ale já do školy musím, píšeme tři testy.“

„Řekl jsem, že nikam nepůjdeš a teď běž do svého pokoje a nech tam ten batoh a převleč se.“ Řekl to tak rázně, že jsem radši bez dalšího odmlouvání vyšla zase po schodech nahoru, zpátky do svého pokoje. Tam jsem odložila batoh a lehla si na postel. Vlastně jsem byla ráda, že jsem nemusela do školy, alespoň jsem mohla dospat a znova se naučit to, co jsem se učila večer. Chtěla jsem se zvednout a převléknou se do pyžama, ale nestihla jsem to. Postel byla tak měkká a pohodlná, že než jsem se odhodlala zvednou, usnula jsem.

 

Probudila jsem se až ve dvě hodiny odpoledne. Na sobě jsem měla to, v čem jsem usnula, ale byla jsem přikrytá, což znamenalo, že mě byl Charlie zkontrolovat. Převlékla jsem se do tepláků a sešla dolů. Nikdo tam nebyl. Vešla jsem do kuchyně a na stole jsem našla papírek, na kterém bylo napsané: Šel jsem do práce. Vrátím se až pozdě večer, takže na mě nečekej. Charlie. Papírek jsem zmuchlala a hodila do koše, potom jsem otevřela ledničku a vytáhla mléko. Neměla jsem nijak velký hlad, a proto jsem ze skříňky vytáhla cornflakes a nasypala jsem je do misky a zalila mlékem. S miskou jsem si sedla ke stolu a začala jíst.

 

Bylo teprve pět hodin a já už neměla co dělat. Všechno jsem se naučila, umyla nádobí a uklidila dům. Seděla jsem ve sém pokoji a hleděla do počítače. Skládala jsem hudbu, byl to můj velký koníček. Nikde jsem ji však nevystavovala, byla to hudba pro mé potěšení. V těchto chvílích vždy ztratím pojem o čase. Když jsem skončila, bylo už osm. Šla jsem tedy do kuchyně a začala vařit večeři. Uvařila jsem dvě porce, aby měl Charlie co jíst až přijde z práce. Najedla jsem se a druhou porci jsem dala do ledničky. Vyšla jsem zpátky do pokoje a začala si chystat věci do školy. Spát jsem šla asi hodinu po tom, co jsem skončila s hudbou, abych byla ráno do školy vyspaná.


Ve škole jsem málem dostala infarkt. Byl tam a jakoby na mě čekal, ale já jsem ním nechtěla mluvit, nechtěla jsem ho ani vidět. Nenáviděla jsem ho. Rychle jsem kolem něho prošla a ani jsem se na něho nepodívala. Hnusil se mi. Edward. To jméno mě pálilo jako oheň. Poohlídla jsem se po něm a všimla si, že jde za mnou. Přidala jsem do kroku, ale on taky. Zrychlila jsem ještě trochu ve snaze mu utéct, ale za chvilku mě chytil za ruku.

„Pust mě!“ Křikla jsem na něj a snažila se vykroutit z jeho sevření. Nešlo to však, protože bylo hodně silné.

„Nejdříve mi řekni, co se předevčírem stalo.“ Druhou rukou mě donutil zvednout hlavu a podívat se mu do očí. Rychle jsem však ucukla, nesnesla jsem ten pohled vraha.

„To ti může být jedno.“ Odsekla jsem. Náhle jsem uslyšela zvonek, byla to moje záchrana. Pustil mě a já se rychle rozběhla do třídy. 

 

Tato kapitola asi nebyla nic moc a nic se v ní neudálo, ale doufám, že budete číst moji povídku dál. 


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Micky, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Talisman - 2. kapitola:

 1
5. Mell
13.09.2013 [16:36]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. matony
13.09.2013 [13:14]

super Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. petulka
13.09.2013 [9:54]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Simluiq
12.09.2013 [20:04]

Emoticon

1. x0kubicmar0x
12.09.2013 [19:53]

x0kubicmar0xMožná jsi říkala něco o tom, že si to nemám číst, ale zakázané ovoce nejlíp chutná, že? Emoticon
Ostatně asi tak -> Emoticon
Tahle kapitola byla super. Dobře se četla, žádné velké zádrhely, stručně k věci a dostatečně popsané tak, aby všichni věděli, o co v danou dobu jde.
Nejspíš nějak nemůžu najít jediného kritického slova. Emoticon
Jsem hodně zvědavá, jak se dále budou chovat hlavní postavy, a i když možná vím, co v téhle povídce chystáš, tak nějak cítím, že si nemůžu být jistá, o čem bude další kapitola a jak se to dále bude vyvíjet. Je tolik možností, co by mohlo být dál, ale nemůžu najít tu správnou. Emoticon
Tak snad už jenom psaní zdar a ať je co nejdřív další kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře