Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tell me something I don't know - 9. kapitola

New Moon- Edward


Ahoj, je tady další kapitolka. Po hooodně dlouhé době! Nezapomente, co jsme mi slíbili!(viz. mé shrnutí)Pořád ještě hledám spoluautorku. Hezké čtení.

Když jsem se ráno probudila, bylo hrozné počasí. Ven se mi opravdu nechtělo, ale co se dá dělat. Vstala jsem, šla do koupelny, provedla ranní hygienu, trochu se učesala a následně jsem navštívila skříň, kde jsem před ní asi 10 minut stála a přemýšlela, co si vezmu. Nakonec jsem zvolila vše v tmavých barvách – černý top a flitry, návleky na ruce, černé jeany a tmavě modrou, skoro černou mikinu s kapucí.

Byla jsem s tím spokojená. Ještě jednou jsem navštívila koupelnu, kde jsem si vyžehlila vlasy, jemně se nalíčila a do vlasů si dala jemnou, bílou čelenku.

Vrátila jsem se do pokoje a až teď jsem si uvědomila, že je tady nějaké ticho. Koukla jsem se na hodiny, které ukazovaly skoro 7:00. Než začne škola, mám ještě hodinu a tři-čtvrtě čas a Ang ještě spí.

Nechtěla jsem ji budit tím, že tady budu chodit po bytě, tak jsem se rozhodla jít nakoupit a následně uvařit snídani. Vzala jsem si tedy kabelku, nazula si kozačky, oblékla  černý kabát s bílou kožešinou na rukávech a vyrazila.

Do uší jsem si dala mp4 a vydala se k nedalekému obchůdku s potravinami.

Koupila jsem toastový chleba, a všechny ostatní potraviny, které jsou potřeba k výrobě toastů. Když jsem měla vše, co jsem potřebovala, zaplatila jsem a zase vyrazila zpět do bytu.

Už jsem byla skoro u bytu, pobrukovala si písničku, která právě jela v mp4, když do mě někdo zezadu vrazil a já upadla.

„Au!“ Tvrdě jsem dopadla na zem. Asi budu mít odřené dlaně a pár modřin. Nic hrozného.

„Promiň, já… tě neviděl, měl jsem v uších sluchátka a… nedával jsem pozor…“ Začal se mi někdo omlouvat a zvedat mě. Když jsem mu viděla do tváře… Ach… Edward Cullen. Zasekl se a chvíli na mě zíral. Pak promluvil.

„Já… nepotkali jsme se už někde?“ tak divně si mě prohlížel. Snad… ne! Vždyť mě ani pořádně neviděl.

„Hm, myslím, že jen ve škole, taky při srážce.“ Nesměle jsem se zasmála.

„Aha, tak jen doufám, že se to nestane tradicí.“ To doufám taky, nechci být plná modřin. Ale… na druhou stranu… ach Bello!

„Jo.“ Řekla jsem a začala se oprašovat. Jak jsem si myslela. Měla jsem odřené dlaně a pěkně to bolelo.

„Ach ne, ty jsi se zranila. Ukaž,  pomůžu ti.“ Řekl, a začal mi dlaň foukat. Mě to připadalo strašně směšné, tak jsem se začala smát.

Edward se na mě nechápavě podíval, radši toho nechat a začal mi sbíral nakoupené věci, které se válely kolem nás.

„Díky.“ Poděkovala jsem a už se chystala k odchodu, když mě Edward chytil za ruku a otočil mě zpět. Já jsem bolestí sykla.

„Ach, promiň, radši si od tebe budu muset dodržovat odstup, nebo tě zmrzačím. Jen jsem ti chtěl taky poděkovat a taky se chci zeptat: Přijdeš na ples?“ poděkovat za co?

„Na ples? Ano, moje kamarádka mě k tomu donutila.“ Odpověděla jsem popravdě.

„To je skvělí. Kdyby to neudělala ona, udělal bych to já.“ Usmál se, nasadil si zase své sluchátka, zamával mi a běžel dál.

Já jsem se vydala do bytu. Když jsem přišla, Ang už byla vzhůru. Když mě viděla, vytřeštila oči.

„Proboha Bello! Co se ti stalo? Přepadl tě někdo?“

„Ne! Jen jsem chtěla udělat snídaní, šla jsme nakoupit a když jsem se vracela…“ Všechno jsem ji pověděla a Ang se u toho potutelně usmívala.

„Páááni.“ Protáhla to.

„Jo, páni,  nemáš dezinfekci? Šíleně to bolí.“ Zdvihla jsem svoje ruce na důkaz.

„Jo, jasně, promiň.“ Řekla a utíkala pro dezinfekci.

Snídani nakonec udělala Angela, já se šla umýt, převléct, nasnídala jsem se a už byl čas jít do školy.

Ve škole byla opět nuda. Na velkých hodinách, které visely nad dveřmi, jsem odpočítávala sekundy, jen kdy už tahle prokletá hodina skončí.

Právě skončila hodina trigonometrie a byl čas na oběd. Šla jsem do jídelny a cestou potkala i Taylera s Edwardem, který se na mě znovu omluvně usmál.

U pultu jsem si vzala toast, vodu, zaplatila a šla si sednout za Angelou k našemu stolu.

„Co by jsi řekla nákupům? K těm šatům nemám žádné doplňky.“ Navrhla.

„Ok, stejně nemám nic na práci.“

„Tak pojď.“ Už mě táhla pryč. To jako ty nákupy myslela teď? Teď hned? Když myslí…

Nasedly jsme do dodávky Ang a jely směr: Nákupní centrum.

Angela mě hned zatáhla  do prvního obchodu s bižutérií, kde jsme strávily snad hodinu, a Angela z něho vyšla s asi čtyřmi náhrdelníky, dvojími náušnicemi a náramkem. Já sem si koupila  perlový náhrdelník, náramek a čelenku do vlasů.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tell me something I don't know - 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!