Ve 3. kapitole se stane osudová věc. Bellu někdo shání u ní doma. Bude to otravná Alice, mrcha Jessica nebo dokonce sám Edward? To si musíte přečíst. Prosím zanechte komentář.
29.03.2010 (11:45) • VerunkAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1862×
3. kapitola – Proč? Proč ne?
Doma jsem byla jako vždy první.
„Marianno, kdyby se po mně někdo sháněl, tak tu nejsem,“ vysvětlila jsem služebné.
„Zajisté, slečno Bello,“ kývala hlavou.
Vyšla jsem po skleněných schodech, mé podpatky dělaly klap, klap, klap a zamířila do pokoje. Alice se právě vzbudila.
„Ahoj Alice,“ pozdravila jsem ji. Líně se mi vydala naproti, pak vyskočila do mé připravené náruče. ,,Věřila bys tomu, že máme ve škole taky jednu novou Alici? Ale ty jsi lepší než ona. Ona je divná a-a-a…“ vyčítala jsem, ale něco mně přerušilo.
„Crrrrrrrr,“ zvonil zvonek u dveří. Marianna šla otevřít.
„Dobrý den, je Bella doma?“ ozval se hluboký, mužský hlas.
„Je mi to líto, ale…“ šeptala a tak jsem jí neslyšela.
„Ach, tak já to Alici vyřídím,“ odpověděl ten krásný sametový a zároveň tak drsný hlas. Chtěla jsem poznat majitele toho hlasu.
Rychle jsem přeběhla k oknu, které bylo přímo nad vchodovými dveřmi a vylezla ven. Šla jsem po římse, ale pak mi uklouzla noha a já padala dolů. Zavřela jsem oči a čekala na tvrdý dopad. A bylo to o dost tvrdší, než jsem čekala. Otevřela jsem oči a uviděla ho. Ty jeho překvapené oči byly tak úžasné, tajemné a nádherné. Byl to on, Edward z mých obrázků a já jsem mu spadla do náruče.
„Ahoj,“ pozdravil s úsměvem.
„A-ahoj,“ vykoktala jsem.
„Tak ty takhle normálně padáš z nebe?“
„No, to ani ne, ale na římse mi uklouzla noha a proto jsem spadla.“
„Nedivím se, že si tolik zaujala zbytek rodiny.“
„Oni jsou hrozní otravové, hlavně ta malá Al-Al…“ nemohla jsem si vzpomenout na její jméno.
„Alice. Ano, ona dokáže být otravná a když si něco umane, tak to taky dostane, ale zároveň mi rozumí nejlépe z celé rodiny.“
„A proč jsi tady?“
„Chtěl jsem poznat Bellu Stanovou.“
„Proč?“
„Víš, že ani nevím? Alice mi o tobě vyprávěla.“
„Co o mně říkala?“
„No, něco bys asi neměla vědět, ale říkala že je s tebou legrace. Prý jsi jako černá vdova, celá v černé. S nikým se nechceš bavit a tak trochu jsi podivínka.“
„Ona má o čem mluvit, když viděla ty obrazy v mé hlavě. Říkala, že jsem jediný člověk s jakým se kdy bavily.“
„Máš pravdu, ona neví o čem mluvit. Když už jsem tady, nechceš se projít do lesa?“ navrhl.
„No, nevím.“
„To bys byla radši, kdyby sem přijela Alice?“
„To ne, takže budu muset jít s tebou,“ neochotně jsem přikývla.
„Ale jestli nechceš, tak tě k tomu nebudu nutit.“
„Ne, to je v pořádku,“ vyšla jsem k lesní pěšině. Chvilinku jsem měla náskok, ale potom mně dohnal. Prohlížela jsem si ho pečlivěji.
Vlasy byly tak krásně bronzové a já toužila po jediném doteku. Oči byly jako teplý karamel. Rty byly bledé, ale i tak byly neuvěřitelně krásné. Byl vysoký a měl sportovní postavu.
„Ehm, kolik ti vlastně je?“ zeptala jsem se ho po chvíli ticha.
„Bude mi dvacet dva.“
Páni, na tolik nevypadal. Čekala jsem, že mu bude tak devatenáct.
„Na tolik nevypadáš.“
„Ano, lidé mi to často říkají.“
Zase ta narážka na lidi. Copak není člověk? Ne, on je totiž bůh.
„Takže, ty jsi na vysoké?“
„Ano.“
„A co studuješ?“
„Bude za mně učitel umění.“
Hmmm, profesor.
„A co děláš v tomhle zapadákově? Nevypadáš na kluka, co rád rybaří, nebo sleduje holuby u kašny.“
„Přijel jsem navštívit rodinu. Mámu a tátu jsem neviděl hodně dlouho, sourozence taky ne.“
„Kdo jsou vlastně tvoji sourozenci?“
„Všichni čtyři.“
„A kolik je tvým rodičům?“
„Otci třicet jedna a matce třicet pět, my všichni jsme adoptovaní.“
„Aha, a jak zvládají pět dětí?“
„Zdá se, že dobře. Všichni mají slušné vychování, jenom to na nich není vidět.“
„Proč nemluvíš i o sobě?“
„A co bys o mně chtěla vědět?“
„Tak různě. Třeba, máš holku? Kde bydlíš a studuješ? Jak dlouho tady ve Forks zůstaneš?“
„Holku nemám, bydlím u příbuzných na Aljašce, tam také studuji. Na poslední otázku ještě neznám odpověď.“
„Na Aljašce? Páni.“
„Ano, bydlíme v Denali. A teď chci slyšet něco o tobě.“
„Tak, jmenuji se Bella, je mi sedmnáct, bydlím tady ve Forks. Naše rodina se často stěhuje, tady bydlíme nejdéle. Mám kočku a jsem jedináček. Naši jsou rozvedení a matka bydlí ve Phoenixu.“
„Máš kluka?“
„Ne, mě se všichni bojí.“
„Já se tě nebojím.“
„To ráda slyším,“ usmála jsem se na něho. Bylo tak lehké odvázat se v jeho společnosti.
Podíval se na hodinky. ,,Je mi to líto, Bello, ale už budu muset jít. Otci končí směna a já ho chci překvapit.“
„Můžu se tě zeptat na poslední věc?“
„Ano, co to bude?“
„Kdy se zase uvidíme?“
„Tak to nevím, proč?“ ptal se. To už jsme se vraceli zpátky.
„Nevím. Je mi s tebou dobře, i když jsi otravný stejně jako ostatní tvoji sourozenci.“
„To rád slyším. Mimochodem, mně s tebou bylo taky hezky. Byl bych rád, kdybychom se mohli kamarádit.“
„Ano, také bych chtěla. Takže, odteď jsme kamarádi?“
„Určitě,“ souhlasil, to už jsme, ale stáli u našeho domu. Před brankou porostlou růžemi, stálo stříbrné Volvo.
„Hezký auto,“ pochválila jsem ho. Nelhala jsem, když jsem si vybírala auto, tak jsem se rozhodovala mezi tímto Volvem a Audi TT.
„Děkuji. Tak nashledanou, Bello,“ rozloučil se. Pak nasedl do auta a odjel.
Takhle jsem si Edwarda Cullena určitě nepředstavovala. Čekala jsem cokoliv, jen ne kamarádského kluka, kterému táhne na dvacet dva.
Autor: VerunkAlice (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Temná 3. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!