Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Temná 4. kapitola

Tak a po delší, ale opravdu jen trochu delší době jsem tady s další kapitolou. Ani bych se nedivila, kdyby vás už tahle povídka omrzela... Bella jde do školy, ale v lese zaslechne rozhovor dvou lidí. O koho půjde? A co se pak stane ve škole? A co Edward, jak ten se zapojí do děje? Prosím zanechte komentář. P.S.: Vize jsou označené pomlčkou...:)

03.06.2010 (21:15) • VerunkAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1629×

4.kapitola – Kamarád, nekamarád

Zbytek toho dne jsem o tom přemýšlela. Totiž, na co by bylo klukovi z vysoké na Aljašce, se kamarádit s holkou ze střední ve Forks?

V noci se mi zdálo o mém posledním obraze. Mělo to být varování? Ráno jsem posnídala Marianniny toasty a vydala se do školy. Vzala jsem si balerínky, džíny roury, jednoduché tílko a krátký kabátek. To vše samozřejmě v černé. Ještě kabelku a deštník a můžu vyrazit.

 

Ve škole jsem zase byla první, a tak jsem se šla projít. Šla jsem na dvůr a pak kousek do lesa. Chytila jsem se stromu a přemýšlela o Edwardovi.

„Edwarde, ty ses naprosto zbláznil!“ volala nějaká dívka.

„Tanyo, co je na tom špatného? Navíc, ty jsi ji ani neviděla.“

„Fajn, ty jsi ji viděl jen jednou a hned je pro tebe osmým divem světa!“

„Nejdřív se mi tam taky nechtělo, ale když mi spadla do náruče, tak jsem byl rád.“

„Spadla?“

„Ano, spadla z okenní římsy.“

To mi stačilo. Důvodem jejich hádky jsem byla já. Rozeběhla jsem se ven z lesa a nezastavila se dříve než na parkovišti. Tam už bylo pár studentů. Když viděli, jak se ženu, tak se začali rozhlížet.

 

Do začátku vyučování zbývalo ještě nejméně padesát minut, a tak jsem se vrátila do auta. Pustila jsem si písničky a doufala, že zapomenu na to, co jsem před chvilkou slyšela.

Náhle mi někdo zaťukal na okénko. Alice. Podívala jsem se na hodinky a zjistila, že mi během tří minut začne hodina.

Rychle jsem vyskočila z auta, zamkla ho a během se vydala směrem ke škole. Alice běžela za mnou.

„Bello, mohla bys na mě počkat?“ volala za mnou.

„Ne.“ Uháněla jsem ke skříňce. Jak jsem utíkala, tak jsem srazila nějakou dívku, kterou jsem ve škole ještě nikdy neviděla. Měla blonďaté kudrliny a jahodový melír.

„Sorry,“ vypadlo ze mě.

„To nic,“ usmála se.

„Tanyo, chyť ji!“ volala na ni Alice.

„Takže ty budeš asi Bella, nemám pravdu?“ pošeptala mi. „Tak utíkej, já tady Alici zdržím,“ usmála se a pustila mě. Jak slíbila, tak zastavila Alici.

 

Zazvonilo krátce poté, co jsem vpadla do třídy. Rychle jsem si sedla na své místo a připravila si angličtinu. Ve třídě byla Rosalie.

„Dobrý den, třído, slečna Denaliovi bude zastupovat vaši učitelku,“ ozval se hlas ředitele.

„Zdravím vás. Jmenuji se Tanya Denaliovi. Teď se mi každý z vás představí tady, před tabulí,“ ozvala se ta blondýna, kterou jsem srazila na chodbě. „Začne třeba Rose.“

„Jsem Rosalie Haleová. Je mi sedmnáct let. Bydlím se svými adoptivními rodiči Carlislem a Esmé Cullenovými. Chodím s Emmettem Cullenem a určitě každý z vás zná moje sourozence.“

„Výborně, Rosalie. Navrhni někoho, kdo by mohl jít jako další.“

„Třeba Bella,“ usmála se na mě Rose.

„Jsem Bella Swanová. Také je mi sedmnáct. Často stěhuji, protože můj otec pracuje na burze. Moji rodiče jsou rozvedení, matka žije ve Phoenixu v Arizoně. Mám kočku Alici a každý se mě tady bojí.“

„Dobře, Bello.“

Zbytek hodiny jsme strávili představováním. Další hodinu jsem měla mít hudební výchovu. Ve třídě jsem byla s Emmettem, který se netvářil nijak nadšeně.

„Ahoj, Emmette,“ pozdravila jsem ho.

„Ahoj, Bello.“

„Co ti je?“

„Ten otrava se vrátil z vysoký a bude studovat dálkově,“ zavrčel.

„Co je na tom špatného?“

„Pořád doma okouní. Každý z naší rodiny má jednoho do páru, ale on je pořád sám.“

„Tak mu řekni, že ti to vadí.“

„Ale to ho nakrkne a pak zase odjede. Jak bych to pak bez něho doma přežil?“

„Nebo ho seznam s nějakou hezkou dívkou.“

„Jenže já tomu jeho vkusu moc nerozumím. Sice bych možná věděl o jedné holce, která by se mu teoreticky mohla líbit, jenom není v jeho věku.“

„Věk většinou není problém. Tak mu řekni třeba, že by si měl najít nějakou holku. Podle tebe by se mu mohla líbit ta nebo ta,“ navrhla jsem mu.

„To je dobrej nápad, děkuju.“

„Za málo,“ usmála jsem se na něho.

Crrrr, ozvalo se řinčení zvonku a ohlásilo začátek hodiny.

„Třído, je tady jeden student z vysoké školy na praxi.“

„A koukej, kdo je to,“ dloubl mě Emmett do boku. Vedle učitele stál Edward. Jakmile nás uviděl, usmál se.

„Jmenuje se Edward Cullen. Pár hodin bude sledovat naši výuku a poté si na vás vyzkouší, jaké to je být učitelem,“ dokončil svou řeč učitel. „Pane Cullene, posaďte se kam chcete.“

Já s Emmettem jsme se roztahovali přes čtyřlavici. Edward se posadil vedle mě a já slyšela, jak některé dívky závistivě povzdechly.

„Ahoj,“ pozdravila jsem ho šeptem.

„Ahoj, Bello,“ usmál se na mě.

Pak jsme se věnovali poslechu nějaké italské opery. Edward si určitě měl dělat nějaké poznámky nebo tak něco. Ale my jsme celou tu dobou po sobě pokukovali a nervózně se usmívali. Jakmile zazvonilo, složila jsem si věci a vyšla ze třídy. Na chodbě čekal Edward.

„Co ty tady?“ zeptala jsem se ho.

„Na praxi.“

„A to jenom na hudebku?“

„Ne, můžu s vámi jít na všechny předměty, ale přišel jsem sem do školy teprve před touto hodinou. Jinak bych byl s vámi i na angličtinu.“

„Aha,“ pokývala jsem hlavou.

„Co teď máš?“

„Tělocvik.“

„Tak jdeme na tělocvik,“ usmál se na mě. Pak mě rukou zatlačil do zad, abych se pohnula dopředu.

„Hej, a co já?“ ozval se za námi Emmett.

„Málem jsem na tebe zapomněl, brácha,“ praštil ho Edward pěstí do ramene.

„Copak jsem tak malinký, že mě každý přehlíží?“ ptal se Emmett nevinně.

„Ne, na tobě jsou velké pouze ty bicepsy,“ odpověděla jsem s úsměvem.

„Alespoň něco,“ zahuhlal si. To už jsme ale byli před šatnami. Vešla jsem do holčičí a tam už se vedli diskuze o studentu z vysoké.

„On má tak krásné vlasy!“ opakovala Jessica stále dokola.

„A ty jeho oči!“ doplňovala ji Lauren.

„Nebo ta postava!“ vykřikly obě naráz.

„Hele, Bello, proč si sedl zrovna k tobě?“ zeptala se mě Jessica.

„Nevím.“

„Vy se znáte?“

„No, ano.“

„Jak dlouho?“

„Od včera. On k nám přišel, a no, šli jsme se projít.“

„A proč k vám šel?“

„Nevím,“ zamumlala jsem a rychle se převlékla.

Když jsem vešla do haly Alice, Rosalie, Jasper, Emmett a Edward tam už byli.

„Ahoj, Bello,“ mračila se na mě Alice.

„Čau, Alice,“ usmála jsem se na ni. To ji rozzuřilo ještě víc.

Rozběhala jsem se a rozcvičila. Pak začali do haly přicházet i ostatní spolužáci.

- „Bello, my nemůžeme být kamarádi,“ říkal mi Edward na parkovišti.

„Proč ne?“

„Zkrátka to nejde.“

„Dobře.“ Nasedla jsem do auta a jela domů. „Tati, stěhuji se,“ oznámila jsem otci. -

„Bello, co je ti?“ lomcovala se mnou Jessica.

„Nic, jsem v pohodě,“ zalhala jsem.

„Ustupte,“ odstrkoval Edward všechny moje spolužáky, co mě pozorovali. „Emmette, pojď, doneseme ji na ošetřovnu,“ zavolal si bratra na pomoc. Ten rychle přiběhl, vzal mě za nohy a Edward za ruce a šli ven z tělocvičny. Alice, Rose a Jasper nás následovali. Jen co jsme byli venku, Emmett pustil moje nohy a spolu s Rose a Jasperem někam odešli.

„Bello, co jsi viděla?“ zeptala se mě Alice.

„Ty to nevíš?“ divila jsem se.

„Ne. Ale možná to za chvilku také budu vědět.“

Najednou se Alice zasnila. Spala s otevřenýma očima. Nemrkala. Jen koukala před sebe.

„Proč?“ zeptala jsem se, když opět vypadala normálně.

„Nevím,“ zněla její odpověď. „Nevím.“

„Dnes?“

„Asi ano.“

- „Co to děláš, Bello?“ zeptal se mě urostlý kluk s tmavohnědou pletí.

„Balím věci, co jiného bych mohla dělat?“

„Ale já nikam nejedu. Do Itálie se vrátíš sama.“

„Cože? Jaku, zbláznil ses?“ vyjekla jsem.

„Ne.“

„A proč ne? Co tam budu sama dělat?“

„Dostuduješ.“

„A co ty?“

„Tady v La Push je taky škola.“

„Proč tu chceš zůstat?“

„Bello, je mi to moc líto, ale bohužel ti to nesmím říct.“ -

„Už zase, Alice. Není to nějak moc často?“ ptal se Edward. Sice jsem neměla otevřené oči, ale poznala jsem, že je to on.

„Ne. Edwarde, budu muset jít. Buď u ní stále.“

„Ano. Budu.“

Zamrkala jsem.

 

 

 

 

 

Autor: VerunkAlice (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Temná 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text: