Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Temná 5. kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Temná 5. kapitolaAhoj... Po delší době jsem tady opět s Temnou... Bella jde s Edwardem na oběd a povídají si. A co Emmett a ten jeho plánovaný rozhovor s Edwardem? Co na to bude říkat zbytek rodiny? Bella bude mí novou matku. Co na ni bude říkat? Prosím, zanechte komentář. VerunkAlice P.S.: Slibuji, že v téhle kapitole nastává zvrat, jak napovídá název kapitoly. P.P.S: Jak vypadá rozhovor mezi Barbie a přesným opakem?

14.07.2010 (09:30) • VerunkAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1081×

5. kapitola-Stěhování

  Na tělocvik jsem už nešla. Po tělocviku byl oběd. V jídelně jsem si opět chtěla sednout sama, ale Edward nám už držel stůl v rohu té velké místnosti.

  „Kde máš zbytek rodiny?“

  „Myslel jsem, že je nemáš ráda.“

  „To ne, Emmetta mám ráda. Je s ním zábava.“

  „Ano, Emmetta mám také rád.“

  „Ty neobědváš?“ divila jsem se, protože u sebe neměl tác.

  „Ne, nemám hlad.“

  „Aha,“ pípla jsem a zakousla se do štrúdlu.

  „To Audi TT je tvoje?“ zeptal se Edward po chvíli mlčení.

  „Ano.“

  „Krásný model.“

  „Díky.“

  „Tak, co máš teď?“

  „Biologii a pak už konečně domů.“

  „To je dobře.“

Mlčela jsem a dožvýkávala poslední sousto z toho výborného jablečného štrúdlu.

  „Co že jste tady tak potichu?“ ozval se náhle Emmett.

  „Emmette, chovej se slušně,“ pokáral ho Edward.  

Emmett na mne mrkl a otočil se k Edwardovi. „Víš, Edo, každý muž z naší rodiny má partnerku, jen ty ne. A tak jsem si říkal, jestli nechceš pomoct nějakou najít. Tvému vkusu sice moc nerozumím, ale jedna by mě napadla.“

  „Emmette, a to mi říkáš tady, před Bellou? Víš jak je to nezdvořilé?“

  „Ne, to je v pořádku. Jen si to běžte vyřídit na chodbu,“ usmála jsem se na ně.

  „Dobře, během chvilky jsem zpět.“

Emmett se na mě potutelně usmíval. Copak se mu urodilo v té jeho makovičce tentokrát? Pryč byli opravdu jen chvilku, během pěti minut byli zpět. Když přišli, Emmettovi v očích zářily jiskřičky. Edward se díval tak, no ani popsat to nejde.

  „Tak já jdu na francouzštinu,“ loučil se Emmett.

  „Ahoj.“

  „Bello, pojď už na biologii,“ vyzval mne Edward.

  „Hm,“ zahuhlala jsem. Zajímalo by mne, co mu říkal Emmett.

Šli jsme mlčky. Promluvil až ve třídě.

  „Ahoj,“ zdravila nás Alice.

  „Čau,“ zněla má odpověď.

  „Ehm, Alice, mohla bys jít se mnou na chodbu?“ zeptal se jí rozpačitě Edward.

  „Jistě. Jaspere, počkáš tu?“ otočila se na svého kluka. Ten jenom přikývl. Oba vyšli na chodbu a zavřeli za sebou dveře.

  Sledovala jsem Jaspera. Nejdříve se tvářil normálně, bez výrazu. Ale pak se náhle začal potutelně usmívat. Jakmile si všiml, že ho pozoruji, přestal. V jeho očích byla i tak láska, štěstí, něha a radost.

  Otevřely se dveře. Jako první vtančila dovnitř Alice. Ta se také usmívala.

  „Směješ se jako měsíček na hnoji,“ vyčetla jsem jí.

  „No a?“¨

  Pak začali do třídy přicházet i ostatní spolužáci. Když viděli mou společnost, krčili nosy. Hodina uběhla rychle, během chvilky jsem stála na parkovišti u svého auta. Vedle něho bylo Volvo a Porsche. Já s Edwardem jsme byli u aut dříve než ostatní jeho sourozenci. Ti po nás koukali s potutelným úsměvem od školy.

  „Bello, mi nemůžeme být kamarádi,“ řekl mi Edward vážným hlasem. Přesně jako v mém obrázku.

  „Proč ne?“

  „Zkrátka to nejde.“

  „Dobře.“ Nečekala jsem na vysvětlení a nasedla do auta. Takovou reakci zřejmě nečekal. Po příjezdu domů mě čekalo překvapení. Taťka byl doma!

  „Co se děje, tati?“ zeptala jsem se ho.

  „No, vlastně jsem ti chtěl představit ženu, kterou si budu brát.“

  „Ty se budeš ženit?“ divila jsem se.

  „Ano. Mandy poznáš u večeře.“

  „Ty, tati, vadilo by ti, kdybych přešla na jinou školu?“

  „Holka, zrovna tady jdou obchody skvěle…“

  „Neříkám, že se musíš stěhovat taky. Stačí mi, když budu mít nějaké peníze, auto, školu a byt.“

  „Dobře. Po večeři se po něčem podíváme.“

  „Díky.“

  „Nemáš zač,“ pohladil mne po vlasech stejně, jako když jsem byla malá. Vrátila jsem se do pokoje a přemýšlela, proč mě napadlo se přestěhovat.

  Důvodem byl určitě Edward. Bála jsem se, že se mi vysměje. No jasně, proč by se kluk ve dvaadvaceti bavil se sedmnáctkou? Určitě se mu líbila Jessica a jenom chtěl, abych ho s ní seznámila.

  „Bello, večeře,“ zaklepala mi Marianna na dveře.

  „Ano, hned tam jsem.“ Zvedla jsem se z postele. Pak jsem sešla dolů po schodech, rovnou do jídelny. Tam seděl u stolu Charlie a nějaká dvacetiletá bloncka.

  „Ahoj, Bello,“ usmívala se na mě. Všechno na ní bylo růžové a mně se z toho zvedal žaludek. Mohla být ráda, že jsem ji nepozvracela. Brr, takové Barbie nesnáším.

  „Čau, Mandy,“ ušklíbla jsem se na ni.

  „Ale no tak, Bello,“ pokáral mne otec.

  „Co bude k večeři, tatínku?“ usmála jsem se na něho. Tím svým patolízalstvím jsem většinu „nových matek“ odradila.

  „Marianna připravila nějaké kuřecí plátky s broskví a žampiony. Příloha budou pravé italské těstoviny.“

  „Mňam.“

  „Nemohlo by být něco více dietního?“ zapištěla Mandy.

  „To je Bellino oblíbené jídlo,“ vysvětloval Charlie, můj otec.

  „Ale to nevadí, stejně by potřebovala zhubnout.“

  „No dovol, já jsem se svou postavou naprosto spokojená!“

  „A se stylem taky, jak vidno. Jaké to je být EMO?“ ušklíbla se.

  „Já nejsem EMO. Jenom nejsem tak barbinoidní jako ty a ostatní holky.“

  „Ach tak,“ přikývla a dál se šťourala v jídle, které před ní Marianna postavila. Já jsem se rychle najedla, a pak jsem běžela zapnout svůj notebook.

  „Tati! Něco jsi mi slíbil!“ volala jsem dolů.

  „Ano, holčičko. Hned tam jsem.“

  Našli jsme nějaké školy v Evropě. Jednu ve Francii a druhou v Itálii. Třetí byla v Anglii. Táta říkal, že si to mám promyslet a on mne mezitím odhlásí. Kladla jsem důraz na to, aby to nikomu neříkal, aby o tom nikdo ve škole nevěděl.

  Druhý den svítilo slunce a nikdo z Cullenových se ve škole neukázal. Pak byl víkend. Byla jsem plně rozhodnutá pro školu v Itálii. Nastoupit jsem tam měla další týden, tenhle měli prázdniny. Školu ve Forks jsem měla opustit v pondělí, kdy jsem měla odpoledne podepsat poslední formulářa a v úterý jsem tohle malinké městečko opustila.

  Pondělí, můj oblíbený den, byl tady. Na rozloučení jsem si vzala černé kalhoty, kecky a dlouhé tmavě fialové tričko. Do školy jsem přijela deset minut před začátkem hodiny. Nikoho z Cullenových jsem neviděla. Šla jsem do třídy, připravila jsem si věci na matematiku, ale Emmett stále nepřicházel.

  „Kde jsou Cullenovi?“ zeptala jsem se Angely, která seděla za mnou.

  „Prý jeli navštívit příbuzné, ale nevím jestli je to pravda,“ pokrčila rameny.

  „Děkuju.“

  „Nemáš za co,“ usmála se na mne.

Ale mám, pomyslela jsem si.

Autor: VerunkAlice (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Temná 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře