Strašně moc se omlouvám, že to trvalo tak dlouho, ale neměla jsem moc čas. Doufám, že jste na mojí povídku nezapomněli a přečtete si jí. Jinak tohle je asi předposlední díl. Snad se bude líbit :)
30.05.2009 (20:30) • betuli • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1580×
Otočila jsem se směrem, ze kterého se zvuk ozval. Stál tam Demetri a v rukou měl veliký strom, který právě vyrval ze země. Uslyšela jsem jak Nessi začala vzlykat a Patrick plakal ze všech sil. Koukla jsem na Edwarde a ten lehce přikývl. Rozběhla jsem se dozadu za Ness, která teď seděla Jacobovi na zádech a hladila si jeho srst a pomalu se začínala znovu usmívat a její očička už zase zářily radostí. Vždy když byla s Jacobem bylo jí líp a usmívala se. Doběhla jsem k nim a pevně ji sevřela v náručí. Otočila jsem se na Edwarda a ten ukazoval, ať jdu zase k nim. Něco v něčích myšlenkách mu muselo říct, že se mám vrátit. Vzala jsem Nessi a s Jacobem po boku jsme se vraceli do naší skupinky. Postavila jsem se po boku Edwardovi a silně sevřela jeho paži. Zemřeme? Přišel náš čas? V tu chvíli jsem si uvědomila, že můj štít zakrývá jen mě a Renesmé. Rychle jsem se snažila dostat svůj štít na každého, když v tom se Alice s Jasperem přisunuli blíže k nám. ,,Alice viděla, že Jane se chystá na ně zaútočit.´´ objasnil mi Edward. Přikývla jsem a pokračovala jsem ve své práci. Po pár minutách byli v mém štítu všichni i ti co stáli nejdál. Jako třeba maminka s Patrickem a dvěmi vlky. Začínala jsem být nervózní, protože už uběhlo pár minut od toho co Aro naposledy promluvil. Začala jsem se kousat do spodního rtu. Najednou mě Edward stiskl pevněji a já jsem lehce vydechla. I tohle bylo na upíra dost. Vůbec jsem nechápala proč mě tak silně stisknul. Podívala jsem se mu hluboko do očí a viděla tam bolest a strach. Moc dobře jsem, ale věděla, že mi nic nepoví, protože Volturiovi byli tak blízko, že by slyšeli úplně všechno. Po tolika minutách se zase ozval Arův hlas.
,,Přátelé. Myslím, že už bysme měli začít.´´ řekl odlehčeným tónem a pokynul směrem k nám.
,,Ano Aro. Co máš na srdci?´´ pronesl klidným tónem Carlisle.
,,Chtěl bych si promluvit s vaším novorozeným.´´ odpověděl mu hbitě Aro. Všechny pohledy se teď stočily na Phila, který před nimi uhnul a zahleděl se do země. Cítila jsem jak se do mého štítu začala drát Janina moc. Nenechala jsem ji však proniknout a zase jsem začala sledovat to co se právě dělo mezi Arem a Carlislem. Všichni zase obrátili zrak k nim.
,,Myslím, že to záleží jen a jen na Philovi. Ovšem je tu jisté nebezpečí.´´ Carlisle obrátil pohled z Ara na Phila.
,,Žádná hrozba. Milý Phile nás se nemusíš bát. A jestli budeš chctít smíš si vzít někoho s sebou.´´ mluvil stále klidným hlasem Aro.
,,Já... Já nevím,´´ koktal Phil ,,Carlisle?´´
,,Alice?´´ zeptal se Carlisle.
,,Myslím, že opravdu nechystají nic špatného.´´ odpověděla s úsměvem na tváři, ale ten se zase hned změnil v zamyšlení. Pořád hledala něco nového v budoucnosti.
,,Phile je to jen na tobě.´´ řekl Carlisle a pootočil hlavou směrem k Edwardovi. Viděla jsem jak Edward lehce přikývnul. Muselo to být na nějakou z Carlislových myšlenek. A bylo mi hned jasné, že to se jen tak nedozvím, o čem byla tahle jejich karičká konverzace.
,,Ano Aro. Myslím, že si s tebou můžu promluvit.´´ prohlásil po chvíli Phil.
,,To je velmi velkorysé příteli.´´ odvětil Aro a ukázal směrem k lesu.
,,Emmette, Edwarde?´´ křkl na ně Phil. Jasper se trochu zamračil, že nepoprosil jeho, ale pak silněji objal Alici, která se teď lehce třásla. Jake vedle mě trošku zakňučel a Nessi ho pohladila po kožíšku.
,,Demetri?!´´ poukázal na něj Aro a pomalými kroky šel společně s Philem, Edwardem, Emmettem, Demetrim a jeho věrným štítem Renatou do lesa. Dlouhou chvíli se nic nedělo. Nebylo slyšet žádné hlasy. Museli být hodně daleko. Asi po deseti minutách se vynořili z lesa a mířili zpět do naší skupinky. Edward si mě zase chytil za ruku a Phil měl namířeno k nám.
,,Phile je čas. Použij svou moc.´´ poručil mu Carlisle, ale Phil němě zíral do dálky.
,,Phile! Tvá moc!´´ přidal se Jasper.
,,Já nemůžu. Chci jít s nimi. Jejich život se mi líbí a navíc Renée i s Patrickem můžou jít se mnou.´´ odpověděl.
,,Né? Co to říkáš za hlouposti.´´ pištěla jsem.
,,Bello já chci jít s nimi. Renée?´´ promluvil znovu Phil. Maminka se pomalými kroky s Patrickem v náručí blížila k nám. Renesmé mi přiožila svoji malou ručičku na tvář a přehrála mi poslední rozhovor znova. ,,Babička nás chce opustit?´´ zeptala se smutným hláskem. Maminka přistoupila vedle Phila a on ji začal říkat vše co mu Aro navykládal. Musela jsem uznat, že to vše co mu říkal je pravda. Nabídl mu jedno z nejhlavnějších míst u nich v armádě a řekl mu, že nás budou moci kdykoliv navštívit. Maminka najednou přikývla a usmála se na Phila tím nejvroucnějším úsměvem.
,,Mami ne! Neodcházej. Zůstaň tu.´´ křičela jsem, ale marně. Maminka chytla Phila za ruku a společně kráčeli ke skupince Volturiových.
odkaz na 25.kapitolku http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/temny-uplnek-25-novy-zivot/
Autor: betuli (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Temný Úplněk- 24.Ticho:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!