Poslední kapitolka mojí povídky :) doufám, že se vám moje povídka líbila :)
05.06.2009 (15:00) • betuli • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1751×
Uběhl už týden a já neměla o mamince žádné informace. Celé dny i noci jsem chodila jako bez těla a bez duše. Pořád dokola jsem přemlouvala Edwarda, abysme jeli do Voltery, ale pokaždé mě odmítl se slovy: ,,Bello rozhodli se samy. Musíš to respektovat až budou chtít dají vědět.´´ Vždycky jsem nahodila ten samý obličej a utekla za Jacobem, který mi říkal to samé co Edward. Zase se jednou v něčem po dlouhé době shodli a tak toho využívali. Sebrala jsem se a šla s Nessi v náručí do garáže.
,,Bello kam jdete?´´ volal za mnou a Ness Edward, který jen jak to dořekl stál vedle mě a držel mě pevně za ruce, že jsem se mu nemohla vykroutit.
,,Edwarde, já už tady nevydržím ani chvíli.´´ odpověděla jsem oklikou na jeho otázku.
,,Víš že tam nemůžeš. Není to správné. Ona dá vědět až bude chtít, teď se musejí zabydlet na novém místě.´´
,,Já Edwarde... už to nezvládám ani nevím jestli jsou v pořádku.´´ říkala jsem mezi vzlyky. Pořád jsem si ještě pořád nedokázala zvyknout na to, že mi při pláči netečou slzy. Je to zvláštní pocit brečet bez slz. Edward si mě k sobě přitáhl a začal mě rukou lehce přejíždět po zádech. Nessi se mi začala kroutit v náručí a tak jsem ji položila na zem a ona začala utíkat k Jacobovi, který právě přicházel. ,,Ahoj Jaku.´´ špitla jsem.
,,Bells i na upíra vypadáš špatně. Pořád se trápíš kvůli své mamince?´´ řekla Jake svým nakřáplým hlasem.
,,Mám o ni strach. Už se tak dlouho neozvala.´´ šeptala jsem a silněji se přitiskla k Edwardovi. Ten mě chytil do náruče a nesl směrem do naší chaloupky.
Uvnitř mě položil na postel a začal mě hladově líbat. Nejprve na rtech pak na krku a po chvíli už sjížděl po břichu dolů.
Mohly uběhnout klidně dny. Byla jsem v sedmém nebi. Pomalu jsem začala zapomínat na maminku a oddávala se jen Edwardovým polibkům. Najednou ale Edward skončil a lehce se pousmál. ,,Co se děje?´´ zašeptala jsem mu do ucha a své rty jsem přesunula zpět na jeho ústa. Lehce se odtáhnul.
,,Přichází Jacob a Renesmé. Myslím, že bysme měli aspoň na chvíli přestat.´´ začal se smát a rychle vyskočil z postele a už mi podával oblečení. Oba jsme se oblékli a šli si sednout do obývacího pokoje k televizi. Ani ne za pár vteřin už Jake otevíral dveře a spící Ness držel v náručí. Odnesl ji do pokoje a pak si přisedl k nám a díval se s náma na televizi.
,,Dnešní den byl dlouhej.´´ říkala jsem pak večer Edwardovi, když jsme spolu leželi u nás na posteli.
,,A to ještě nekončí.´´ řekl a začal mě líbat.
Ráno jsem uslyšela jak se k nám přibližuje Ness a po chvíli se ozvalo zaklepání na dveře. ,,Pojď dál Ness.´´ řekla jsem. Pomalu se začali otevírat dveře a když byly úplně dokořán tak se Renesmé rozběhla a skočila za náma do postele.
,,Dobré ráno beruško.´´ pohladila jsem ji po hlavičce a něžně jsem ji polechtala. Začala se smát svým krásným zvonivým smíškem.
,,Pozor chystá se na protiútok.´´ informoval mě Edward a začal se usmívat svým krásným úsměvem, který tak miluji. V týhle chvíli jsem byla absolutně štastná. Byla jsem se svým Edwardem a Ness. Uvelebila jsem se v Edwardově náručí a Nessi začala poskakovat po posteli a pobrukovala si moji ukolébavku. Někdy jsem litovala, že nemůžu spát. Někdy bych moc ráda zaspala bolest, která mě v mém zkamenělém srdci tíží, ale nejde to a už nikdy to nepůjde. Už nikdy nebudu moci spát. Po chvíli si lehla mezi mě a Edwarda a zavřela očička. Po chvilce začala klidně oddechovat a usnula jako andílek. Naklonila jsem se nad ní a její ručičku jsem položila na svou tvář a s úsměvem jsem se dívala o čem se jí zdá. V jejích snech se objevoval Jacob jak s ní loví a jak při tom vymejšlí různé soutěže a hry. Další její sen byl o mě a Edwardovi, jak nás jednou načapala jak spolu ležíme v posteli. Když jsem uviděla tenhle obrázek začala jsem se lehce smát. Edward mě lehounce políbil na krk a sundal Renesminu ručičku z mé tváře.
,,Můžem uskutečnit Renésmin sen.´´ začal mi šeptat do ucha a lehce mě od něj líbat níž a níž. V tu chvíli už mě Edward držel v náručí a nesl mě kamsi. ,,Kam jdeme lásko?´´ ptala jsem se ho něžně a znova ho začala líbat. Lehce se odtáhl, aby mi mohl odpovědět. ,,Budeme se muset spokojit s něčím jiným než naší postelí.´´ odpověděl a lehce mě položil na pohovku co stála uprostřed obýváku. Vlezl si vedle mě a pomalu mě začal svlékat.
Uběhla tak hodina a já už jsem vstávala z postele abych se šla podívat na Ness. Edward mě chytil za ruku a šel se mnou. Nessi se už válela po naší posteli a smála se svým rozkošným smíškem. Vzala jsem ji do náruče a nesla ji do šatny. Podala jsem jí růžové šatičky co vyseli naproti mě a navlékla jsem jí je.
Když jsme doběhli k domu Cullenových Alice už stála před dveřmi a v očích šťastný výraz. Taky jsem se na ni usmála a ona mi úsměv oplatila. Pořád se však usmívala tím šťastným úsměvem. Koukla jsem na Edwarda a v jeho tváři jsem viděla, že už taky ví o co jde a na jeho tváři se také vyklubal úsměv. ,,Alice? Edwarde?´´ pronesla jsem nervózně.
,,Pojď dál Bello.´´ řekla mi Alice svým zvonivým hláskem. Nechápavě jsem se podívala na Edwarda a ten lehce přikývl ať jdu dovnitř. Pomalýmy kroky jsem s Ness na jedné straně a s Edwardem na druhé vešla dovnitř. Na gauči seděli všichni a když jsme vešli tak na nás všichni vzhlédli. Pořád jsem nechápala o co jim jde, ale zatím jsem to ještě nechávala být. Sedla jsem si mezi ně a Ness mi hnes vyskočila na klín a začala si něco pobrukovat. Najednou se rozezvoněl telefon. Alice se začala smát svým zvonivým smíškem. Takže proto mají všichni tak dobrou náladu? Volá snad maminka? Rychle jsem vyběhla a zvedla telefon.
,,Mami? Maminko?!´´ křičela jsem.
,,Bello. Dceruško jak se máš.´´ řekla maminka tichým hlasem, ale věděla jsem že všichni v místnosti museli slyšet každé slovo. Otočila jsem se na ně jestli poslouchají, ale nebyli tam. Stál tam jen Edward a usmíval se na mě.
,,Nechám tě tu samotnou. Musíte si toho s maminkou hodně říct.´´ řekl svým sametovým hlasem a odešel z pokoje.
,,Mami vyprávěj jak se máš? Zacházejí tam s váma hezky?´´ vyptávala jsem se na každý detail jejich cesty a všeho. Maminka mi řekla, že jsou na ně všichni moc milý a že Patricka si hned každý oblíbil. Říkala, že Phila mezi sebe vzali Aro s Marcusem a Cauiusem jako svého pokrevního bratra a berou ho taky jako jednoho ze starších a maminku berou jako manželku. Mají prý, ale domluveno, že až budou trochu starší, alespoň víc jak rok. Koupí jim domeček kousek od Voltery, aby mohli žít spokojený rodiný život. ,,Takže se máte dobře´´ zajímala jsem se.
,,Ano je nám skvěle. Moc mi chybíš Bello. Někdy se musíš přijet podívat. Pozdravuj Charlieho a celou tvou rodinu i s Jakem.´´
,,Budu. Vyřiď Arovi, že mu děkuji ze to jak pěkně se o vás starají.´´
,,Vyřídím dceruško, ale teď už musím jít. Sbohem Bells.´´
,,Sbohem. Prozatím.´´ Takže všichni začínáme nanovo. Začínáme svůj nový život a ten musí být vydařený a krásný. Nesmí v něm bejt ani jedna chybička....
Autor: betuli (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Temný Úplněk- 25.Nový život:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!