Takže jsem zase zpět s novou kapitolou...snad se vám i tato bude líbit a vy mě nezavrhnete se špatným míněním o mém psychickém zdraví :-) Avalone
23.12.2009 (20:30) • Avalone • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2430×
10. kapitola – NY, mí přátelé…
„No nazdar. Bello? Co ty tu? Ty jsi ve městě ani se neozveš!“ Vynadal mi.
„Jo, včera jsem přiletěla. Ale ozvala bych se. Určo.“
„Dobře, budu ti věřit.“
Jakou já jsem měla radost! Jake je vyšší než já, má vypracovanou postavu, krásné modré oči a světle hnědé vlasy. Znám ho už stráášně dlouho, patřil k mé bývalé partě. Byla jsem do něj nějakou dobu zakoukaná, ale byli jsme jen kamarádi a oběma nám to vyhovovalo.
„Jak se vede tam v tom zapadákově naší hvězdě?“
„Jde to, bylo to i lepší, ale snažím se.“
„A jéje, zase ses nechala někým stáhnout? Žejo?
„Bože, ty jsi snad jasnovidec!“ Prohlásila jsem pevně.
„Jak dlouho jsme se neviděli, že jsi na to zapomněla?“
„Rok a něco.“
„Ú. Dlouhá doba. Co takhle horkou čokoládu? V naší kavárně?“
„Beru všema deseti.“ Musela jsem se usmát, vůbec se nezměnil.
V té kavárně jsme prokecali hodiny. Když jsem zjistila, že už je tma a oni budou zavírat, uvědomila jsem si, jak mi je tady dobře. Jake mě doprovodil až k domu, kde jsme se rozloučili. A domluvili na zítřejší akci. Párty v NY, tohle bude pořádná akce.
Usnula jsem ihned, co jsem dopadla do postele. Probudila jsme se v normě a vzpomínala na Forks. Kdo mi tady chybí a kdo právě naopak vůbec ne. Nevím ani jak se to stalo, ale přistihla jsem se, že porovnávám Edwarda a Jacka. Edward je hezčí, ale mimo ten odvoz se choval, jako naprostý pitomec. Jake sice nevypadá jako on, ale má něco do sebe, a je mi s ním skvěle. Bello! Konec!
Takže jsem celý den strávila stříháním cedulek od nového oblečení, posloucháním muziky nebo sledováním nových filmů. Večer se blížil a už jsem se nemohla dočkat, až uvidím NY partu. Snažila jsem se oblíct pohodlně, ale zároveň jako mé NY já. Takže jsem si vzala šaty, které jsem si včera koupila. Takové jasně zelené s černým páskem a mých nových skatekách. Barevné korále a sluneční brýle. Vlasy jsem si narovnala. Byla jsem vyhlášená svými kreativními kombinacemi. Jen F. mé vlohy potlačovalo. Vypadala jsem vážně k světu.
„Lidi! Hádejte, koho tu máme?“
„Nedělej blba, koho?“
„No přece naši BELLU!“
„Bellu? Bello!!!!“ To bylo přivítání, šla jsem z objetí do objetí. Potkala jsem dokonce i Jackovu novou holku Katty. Mel, Ash, Hill, Tima, Petera, no prostě všechny ze starý školy.
Tanec. To bylo naše, a stále je. Propařili jsme tam celou noc. Domů jsem se vracela celkem střízlivá kolem 4 ráno. Táta už doma nebyl, takže jsem mohla spát do aleluja.
Takhle jsem strávila celý týden, lidi sice chodili do školy, takže dopoledne jsem byla sama, ale dalo se to vydržet. I když jsem se zamilovala do tohohle způsobu života, začala jsem přemýšlet o návratu. Vůbec se mi nechtělo, ale mám už dost zameškáno a nechci rupnout. A navíc se mi stýskalo po mamce. Chtěla jsem se postavit svým problémům a bojovat. Tenhle pobyt mi rozhodně dodal dost sil.
Denně jsme razili do Central Parku, naší kavárny, do klubů, do obchodů, prostě všude, kam jsme chodili za starých časů. Rozhodně nemůžu říct, že bych se nudila. Dokonce jsem po dopoledních přečetla více knih než za celý minulý rok.
Už je pondělí. Máma volala a ptala se mě, kdy se vrátím nebo jestli tady chci zůstat a chodit tu do školy. A že už mám hotový pokoj. Řekla jsem jí, že mi to letí ve čtvrtek ráno. A taky, že se uvidíme ve čtvrtek večer.
Taky jsem se dozvěděla, že se na mě byla ptát Alice a Clark. A že se na mě těší. Wow, tak přece mám někoho i ve F.
Všechno jsem si zabalila, tudíž mám tři narvané kufry a můj batůžek. Se všemi jsem se rozloučila a Jake s Katty mi slíbili, že za mnou přiletí. Katty jsem si za ty dva týdny oblíbila. Je vážně úžasná, oba jsou spolu šťastní, moc jim to přeju, i když po pravdě musím uznat, že i trochu závidím. Nikdy mi to nechybělo, až do teď. Bylo to smutné loučení, protože jsme všichni věděli, že se dlouho neuvidíme, ale taky mi slíbili návštěvu, tak uvidíme. S tátou mi loučení trvalo nejdéle. Ale brzy za náma přijede…
A tak jsem ve čtvrtek ráno seděla v letadle, s třemi kufry v zavazadlovém prostoru a novým autem na letišti. Máma mi koupila nové auto, sportovní samozřejmě. Volvo S 80. To se mi to bude jezdit. Už se nemůžu dočkat, až to pořádně rozpálím na dálnici…
Jakmile jsem vystoupila, na své jméno jsem si ten sporťák vyzvedla a mohla odjet domů. Jela jsem tak 150 možná o něco víc, wow, to byla jízda. Musím mámě poděkovat, líp mi ani vybrat nemohla.
Domů jsem tedy dorazila brzy, tam mě čekalo vřelé přivítání. Musela jsem jí o všem vyprávět. Šla jsem zalehnout brzo a začínala jsem se opravdu zítřka bát…
Autor: Avalone (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek The Best Friend or Grande Puss? - 10.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!