Ahojky, máme tu pro Vás další kapitolu. Omlouváme se, že to trvalo tak dlouho. V této kapitole se dovíte jak bude pokračovat ona hororová noc v podání hlavní příšery Sarah. Příjemné čtení LoveCullenka a Ejdriana
19.01.2010 (07:15) • LoveCullenka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2117×
Kapitola osmá: Memett
Pohled: Edward Cullen
…zahryzla se mi do nosu.
,,Šanda,” usmála se. Jenže mě to moc jako šanda nepřišlo.
,,Sarah… pusť.”
Ale ona na mě koukala, jakoby do pěti počítat neuměla. No, což byla vlastně pravda. Nasadil jsem větší kalibr.
,,Pusť mě a něco ti ukážu.” Řekl jsem první věc, která mě napadla. Jenže mě toho napadlo trochu víc než bych chtěl. Zvlášť když jsem si uvědomil jak moc dvojsmyslně a úchylně tato jednoduchá věta zněla. Stejně mi bylo divný, že tomuhle rozumí. Tak mi připadá, že naše malá Sarah s námi pěkně zametá.
Ale zabralo to. Sarah povolila sevření zubů a pustila můj nos. Sedla si jak pejsek na zem a čekala.
No jasně. Prolétlo Emmettovi hlavou a než jsem stačil pochytit, co ho to vlastně napadlo, tak byl Emmett zpět.
,,Sarah, koukej co mám." Ozval se Emmett. Sarah se pátravě podívala na tu věc co drží v ruce a usmála se.
,,Aport Sarah." Řekl a hodil kost pro psa s trošku větším nasazením, takže kost prolétla oknem v patře. Než jsme stačili cokoliv udělat, tak se Sarah rozeběhla a vyskočila za kostičkou.
,,Emmette!" Zařval jsem na něj a rychlostí blesku se rozeběhl pod okno.
Jen, tak - tak mi přistála v náručí.
,,Auví." Zafňukala. Vykroutila se mi z náručí a začala poskakovat po mýtině a držela se za zadek. No jo, mé paže nejspíše nejsou ideální pro chytání šílených slečinek.
,,Wad, Wad auví." Stěžovala si mi a ve tvářích se jí zaleskly slzy. Přísahám Bohu, že budu jediný upír, kterému slezou vlasy.
V tom přiběhl Emmett. Přehnul Sarah přes své koleno a vyhrnoval ji noční košilku.
,,Co to děláš Emmette?" Zavrčel jsem.
,,Musím jí to pofoukat." Řekl vážně, ale v očích mu létaly jiskřičky.
,,Wad, Wad. Memett ne!" Vzípírala se mu.
,,Tak fajn ať ti to pofouká sám." Odfrknul si a nechal ji tam ležet.
Chvíli jsem přemýšlel, kdo z nich je horší. Jestli Emmett nebo Sarah. Oba se chovaly jako děti. Ne, oni byly děti! I malá Renesmee má větší rozum, jak tihle dva dohromady.
Povzdychl jsem si a vydal se k ní. Stále tam ležela na zemi - se zadkem vystrčeným nahoru a odhrnutou košilkou. Byl to komický pohled.
Došel jsem k ní a chtěl ji stáhnout zpátky tu košilku, která momentálně odhalovala její zadní část těla.
Nebo, že bych ji přece jenom pofoukal? Nebo si kousl? Jenom jednou a popotáhnout jeden hlt. Jen ochutnat. Ne, to bych nemohl. Na to je až moc vzácná. Rozjasňuje ty chmurné dny. Jakoby se vrátilo slunce.
,,Jéj, mami! tati! Pojďte se podívat na toho úchyla. Hladí Sarah zadek a ona u toho vrní." Zařval na celý les a rozesmál se. Všichni se najednou objevili na mýtince i s mou rozespalou dcerou, která na mě valila oči. Zarazil jsem se v půlce pohybu. Podíval jsem se dolů a s úzkostí jsem zjistil, že má Emmett pravdu. Vážně jsem jí hladil.
Rychle jsem svou ruku stáhl.
,,Ehm, no. Jen jsem jí pofoukal tu mod-d-dřinu." Koktal jsem. Nevědíc jak z toho ven.
,,Hele Ede ty se tváříš jako Medvídek Pú, když ho Íjáček nachytal na medu." Smál se dál.
,,Tatínku? Proč jsi Sarah naplácal? Provedla něco?" Ptala se mě a v očích měla zlobu. Měla Sarah moc ráda. Už po tak krátké době.
,,Renesmee já... " Nebyl jsem schopen se vyjádřit.
,,Víš co nic neříkej. Jsi na ní zlý." Zakřičela na mě. Bylo to poprvé, co na mě křičela. Nabručeně si došla pro Sarah. Pomohla ji vstát z mého klína. Stáhla jí košilku.
,,Pojď s ním tu nebudeme. Už ti nenaplácá slibuji." Pohladila ji po tváři - vzala za ruku a šla s ní do domu.
,,Renesmee Isabello Cullenová!" Zahřměl jsme autoritativním hlasem otce.
Nikdy jsem ho nepožil. Bylo mi to cizí. Ale ona mě naprosto ignorovala.
,,Myslím, že se jí začaly spouštět hormony jako jejímu tatínkovi." Plácl opět Emmett a to už jsem nevydržel a rozeběhl se na něj.
Vrazil jsem do něj a on se svalil jak pytel bramborů na zem. Jen to zadunělo. Absolutně to nečekal, to jsem poznal z jeho překvapených myšlenek. On snad nikdo nic takového ode mě nečekal. Jen těžko bych hledal omluvu pro to, proč jsem to udělal, ale prostě mě vytočil a tak jsem se do něj pustil.
,,Aaaa, Edík se nám chce prát. Tak pojď.” Mě z něj asi trefí, on si z toho ještě dělá srandu.
Nakrčil jsem se připravenej ke skoku, jenže se něco stalo.
,,Tatííííí." Zakřičela Renesmee a já ztuhl.
Dobrých deset vteřin jsem stál na místě. Renesmeein křik byl vylekaný.
,,Edwarde dělej! Vyprášit kožich ti můžu někdy jindy." Tahal mě Emmett. Neprotestoval jsem- Bál jsem se, co doma najdu. Modlil jsem se ať už konečně tahle hororová noc skončí.
Došel jsem do kuchyně, odkud se jsem slyšel Renesmee a viděl tu spoušť. Uprostřed toho byla samozřejmě Sarah, jak jinak. Seděla u ledničky, přesnější by bylo kdybych řekl, že seděla napůl v ní a sypala na sebe všechno co jí přišlo pod ruce a vypadalo to, že nejvíc ji zaujala šlehačka, kterou měla rozpatlanou všude po obličeji. Jen doufám, že dnes se koupání ujme někdo jiný.
***
Tak doufáme, že se Vám tato kapitola líbila. Děkujeme za Vaše komentáře. Ejdriana a LoveCullenka
Autor: LoveCullenka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek The girl is mine 8. kapitola:
Božeeeee, to je uplně úžasnáá povídka. :DD Posííím moc posíííím napíš další kapitolky honeem!! Sice mně od smíchu bolí pusa a břicho, ale kvůli té povídce to ráda podstoupím znova. Prosííím další kapitolky
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!