Jacob se nikdy neotiskl do Renesmé a nechal Bellu žít její život s Edwardem. S ostatními vlky kontroluje území. Co se ale stane, když v lese vlci narazí na dívku, která se velmi upírům podobá ve vlastnostech, ale její srdce tluče? Pro fanoušky Jacoba.
19.07.2013 (18:00) • arnesis • FanFiction na pokračování • komentováno 16× • zobrazeno 4014×
Nečekaný otisk
Skupina vlků běžela lesem nedaleko rezervace La Push, která spadala do jejich teritoria. Z těch míst vycházel hluk, který z takové dálky zaslechli pouze vlci a možná tak upíři, kteří na těchto místech neměli co dělat. Největší černý vlk běžel vpřed a smečka se začala rozmisťovat do formace kruhu, aby to místo uzamkli. Bylo tam celkem 7 vlků, které byste mohli znát pod jejich lidskými jmény. Byli to Sam, Embry, Quil, Seth, Leah, Paul a Jared.
Myslíte, že to skutečně jsou upíři? zeptal se svým radostným hlasem v myšlenkách Seth. Těšil se na každý boj, ačkoliv se ho většinou ostatní snažili chránit. Leah se o něj akorát víc bála, i když to najevo nedávala, a Seth s tím akorát ostatním lezl na nervy.
Sam se na chvíli zastavil, a přestože smečka nebyla blízko k němu, tak zastavili i oni a napodobili svého vůdce, který zavětřil. Podařilo se jim zachytit pach upíra a něčeho neznámého. Samovy mimické svaly se zkřivily a tiše zavrčel. Nechtěl na sebe upoutat pozornost těch dvou. Nevěděli, do čeho budou zasahovat, ale přesto ho to znepokojilo. Netuším, co je to druhé, ale to jedno je určitě upír, ale není od Cullenových. Pomalu se k nim přibližte a sledujte pozorně, co se děje, ale zatím neútočte. Jasné, Sethe, Paule? U těch dvou se musel ujistit, oni se hnali do boje pořád. Byl celkem rád, že tu není Jacob. Byl někdy až moc horlivý.
Přeskočil blízký pařez a tiše dopadl na zem za ním a běžel dál, aniž by mu to nějak rozhodilo rytmus běhu. Zastavil se za jedním stromem v blízkosti toho boje, který teď už slyšeli velmi dobře, dokonce i viděli. Smečka se shlukla kolem toho a sledovala.
Byl tam nějaký mladík, který měl ostře červené vlasy i oči, jeho kůže se třpytila na paprscích, které pronikaly skrz listy stromů na jeho alabastrovou pokožku. Vrčel na osobu, která s ním bojovala. Nepochybně se tomu upírovi už podařilo zachytit pach vlků, ale zatím na něj nereagoval. Očividně měl hodně práce s dívkou, která před ním stála.
Ta dívka ale byla velmi zvláštní. I když na ni dopadaly paprsky slunce, tak se její bledá pleť netřpytila. Vlasy měla blond až do takové míry, že připomínaly bílou, a volně jí vlály ve větru. Oči, jež upírala na upíra, měly neobvyklou barvu, připomínající až fialovou. Na sobě měla šedočerný korzet a kalhoty stejné barvy. Obojí vypadalo, že je pokryto tenkým plátem oceli. V rukou svírala dvě takové železné tyče, které byly dlouhé jako její nadloktí a z nichž vyčuhovaly z obou stran dvě čepele.
Smečka dorazila zrovna ve chvíli, kdy upír vyrazil proti dívce, která nadlidsky rychle vyrazila proti němu a v obou rukách roztočila svoje zbraně, až se z nich staly stříbrné kruhy. V podstatě jí sloužily jako štít, nikdo se nechtěl přiblížit do blízkosti tak rychle se otáčejících čepelí. Do upíra se jí podařilo veškerou silou kopnout a dokonce si nezlomila jedinou kost. Možná to bylo jejími botami, které měly až moc ostrou špičku, a vypadaly hodně nedobytně.
Upír odlétl o dobrých několik metrů dozadu, kde ze země vyrval menší strom, a mrštil jím po dívce. Ta neváhala, kopí vyhodila do vzduchu, kde se otáčely jako hůlky mažoretek, udělala otočku a rukou prorazila kmen, který se zlomil na dvě poloviny, a ty ji obletěly. Ani ne vteřinu po tom do rukou přesně chytla otáčející se kopí, až to vypadalo, že čekaly na to, až jejich majitelka bude schopná je chytnout.
Nezaváhala ani na chvíli a rozběhla se proti upírovi, který napřáhl pěst, aby jí mohl vyrazit z hrudníku srdce. Rychlostí, která se téměř nedala postřehnout, si přitáhla kopí k tělu a podkulila se pod právě vyskakujícím upírem. Ještě za „jízdy“ se vyšvihla do polodřepu, kdy na jedné noze klečela a druhou měla do strany nataženou, zbraně už byly v pohotovostním režimu. V ruce jedno z nich roztočila a hodila po upírovi. Nečekal tak rychlý útok a letící čepel mu usekla hlavu, než se zabodla do stromu za ním kousek od Embryho.
Z kapsy kalhot vytáhla zapalovač, kterým zapálila jednu větývku na zemi, a tu hodila na rudovlasého upíra, který vzplál. Téměř ihned se rozešla ke své zbrani, která byla docela na pevno zaseknutá v kmeni stromu. Stiskla nějaké tlačítko na kopí. Čepele téměř ihned zajely do železné tyče a stejný postup provedla i s druhou zbraní. Teď už to vypadalo jenom jako nevinné kovové trubky, které si s klidem zandala za pásek, který byl podobnými věcmi přeplněn.
Otočila hlavou k dohořívajícímu popelu, až za ní zavlála vůně jejích vlasů. To už se ale Sam rozhodl, že nebude dál vyčkávat, a v myšlenkách vydával smečce rozkazy. Chtěl za každou cenu vědět, co je tenhle tvor zač. Vypadá jako člověk, ačkoliv zvláštní člověk, ale hýbe se tak rychle, že je to až podobné upírovi, i přesto, že tím cítit není.
Černý vlk najednou v myšlenkách ucítil i Jacobovy, byl velmi blízko a chtěl jim pomoct. Sam zavrčel v myšlenkách: Jaku, počkej chvíli stranou. Seth ti v myšlenkách ukáže, co se tu dělo, hlavně se do toho teď nemotej, jenom jestli to už nebudeme zvládat. Nechtěl, aby se mu něco stalo, a díky němu mohl z bitvy odstavit Setha, což ho potěšilo, ale Jacob vypadal nespokojeně. Rozhodl se tím nezabývat a na rudohnědého vlka se už nepodíval a se smečkou zaútočili.
Jen co dívka zaslechla zavrčení, oznamující útok, trhla sebou a rozhlédla se právě ve chvíli, kdy už k ní mířila smečka s černým vlkem v čele. Podařilo se jim ji zahnat do „kouta“ skalního výběžku, kterých bylo v horách poměrně hodně. Tvářila se zmateně a pomalu, aby je asi nevyděsila, začala ruce spouštět ke svým zbraním u pásku. Paul i Sam si toho všimli a výhružně zavrčeli, při čemž se k ní všichni přibližovali a hnali ji víc do kouta. Krom černého vlka si všichni mysleli, že je to upír. Sam si to nemyslel, byla jím sice cítit, ale to kvůli tomu rudovlasému.
Jak se od nich dívka snažila dostat dál, tak zavadila rukou o ostřejší hranu kamene a na jejím nadloktí se objevila červená rýha, ze které se vyvalila tekutina stejné barvy. Tiše sykla, ale pohled z vlků nespouštěla.
Embry a Quil se zatvářili hodně překvapeně. Z upíra přeci nemůže téct krev, a až teď v takové blízkosti si všimli, že zpod ocelového korzetu se ozývá tlukot srdce. Stejně rozhozená byla i celá smečka. Jared z toho byl tak rozhozený, že se dokonce začal přeměňovat v člověka, takže ještě po čtyřech rychle utekl, aby se mohl obléct, což přilákalo pozornost Setha a Jacoba, kteří se za nimi vydali.
Jen co se objevil rudohnědý vlk, tak pohlédl na dívku se stejným očekáváním, jaké předtím měla smečka – že to byl upír. Jakmile se jeho hnědé oči zadívaly do těch dívčiných, tak hlavami celé smečky prošla známá elektrická, pulzující síla, když se vytvoří otisk. A sakra, pomyslel si Sam a obrátil zpět pozornost k dívce, která tam už ale nebyla. Rychle zapátral pohledem, kudy by jim mohla utéct, a už zahlédl jen krátký záblesk jejího oblečení, jak dlouhými skoky přeskakuje přes větve stromů pryč.
Z lesa se už ozvalo jen několik zavytí, krom jednoho všechna nespokojená, že jim kořist utekla, to poslední bylo spíš nešťastné.
Tak upřímně, myslíte si, že má cenu pokračovat v psaní? :D Mám sedm kapitol, tak nevím, jak se to bude líbit.. :)
Následující díl »
Autor: arnesis (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Third Race - Kapitola 1:
No co si budem povídat, je to boží ^^ :')
Zatím zajímavé! Ta záhadná živá upíročlověčina se mi líbí! Jsem zvědavá, jak se vyvynou další kapitoly.
Určitě má cenu pokračovat :D
krásná kapitolka
ba fotce neni nahodou taylor swift?
Povídka se zdá být zajímavá a podle mě bys pokračovat měla. :-) Těším se opravdu upřímně na to jak se bude průběh vyvíjet nadále. :-D Musím si klást otázku kdo byla ta dívka a doufám, že se to brzo dozvím. ;-) Upíři v tvé povídce nejsou tak nezranitelní jak se zdá. :-D :-P
Povídka se mi zatím líbí. ;-) Uvidíme jak bude pokračovat, ale je to prostě něco jiného než teď zrovna čtu a změna je život ne?! Hodně mnou rozečtených povídek je o Belle a Edwardovi a já ráda na chvíli uteču k Jacobovi. :-D Možná se to bude zdát divné, ale já si nikdy opravdu nevybírala mezi Jackem a Edem já nemám ani jednoho radši nedělám rozdíly. Jednou mě štve ten potom ten druhý, jak říkám nedělám rozdíly mám je ráda oba i když jsou momenty kdy bych je ráda přizabila. :-D :-D Jack je pro mě stejně jedinečný jako kterákoliv z postav. :-) Proto jsem ráda za tvoji povídku.
Takže pěkně pokračuj :-) a naviděnou u další kapitoly. :-D :-D
PS. Na začátečníka na této stránce to bylo skvělý! Vážně pěkně píšeš. Bylo to super!
Piš
ada1987 - posláno :)užij si čtení :D
LiviaCullen - však on tam taky bude trochu trpět :D
arnesis- mam ju v profile.uz som si precitala aj druhu cast
no na to že Jaka úplne nenávidím ma to docela zaujalo .. pokojne pokračuj som zvedavá ako to bude pokračovať
ada1987: jasně, není problém. Adresa? :)
Ostatním moc děkuju :D zvedly jste mi náladu, že jdu zveřejnit další kapitolu :)
hezké určo pokračuj. sem fanda Jacoba takže určo pokračuj
super! rozhodne pokracuj! neposles mi dalsie casti na mail? v pondelok odchadzam na 6 tyzdnov preč a chcela by som vediet ako to bude pokracovat. som dost netrpezliva.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!