Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Third Race - Kapitola 7

03.08.2013 (07:00) • arnesis • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1745×

Volturiovi

„Volturiovi," řekla Amelia s mírným zachvěním hlasu.

Sam se zamračil a přimhouřil oči, přičemž se mu mezi obočím utvořila vráska. „Co tu chtějí?" Chris vstal z gauče a nesměle se ošil.

„Mě. Pokoušejí se získat mě na svou stranu už několik let, od doby, co mě Aro poznal. Věděl jsem, že se nemáme zdržovat tady," začal si na hlavu sypat popel, mrzelo ho, že teď všechny ohrožuje svou přítomností. „Leah, zůstaň tu, nechci, aby se ti něco stalo."

Jake byl překvapen, myslel si, že Volturiovi chtějí oba Darkovi. Po chvíli mu to došlo. „Mel, oni nevědí o tvé moci, viď?"

Sam zamrkal, neboť tohle ho nenapadlo. Musel si vybavit jednu ze vzpomínek od Setha.

Zavrtěla hlavou. „Nevědí, nikdy se Arovi už nepodařilo se nás dotknout a otec je nenávidí."

„Hm, máte nějaký plán?" zeptal se Sam, mezitím co vymýšlel ten svůj. Amelia si zkousla ret.

„Chris zůstane někde v bezpečí, vědí, že když používáš svou moc, tak jsi téměř bezbranný." Chris trochu dětinsky dupl nohou.

„Se nebudu schovávat a čekat, co se stane!"

Sam, Jake a Leah se radši do sourozenecké hádky nepletli. Probírali místo toho svou vlastní strategii.

„Fajn. Budeš někde v bezpečí a pomůžeš nám tvým darem. Necháme s tebou několik vlků, jestli budou souhlasit, a doufejme, že nevyšlou Demetriho," řekla naštvaně, Chrise ale tohle zřejmě potěšilo.

„Proč nemají poslat Demetriho?" podivila se Leah.

„Je to stopař," odvětil Chris. Amelia přikývla na potvrzení jeho výroku.

Sam ještě něco probíral s Jakem a Amelií, když Leah zašeptala Chrisovi: „Neopustím tě, nikdy." I přesto, jaký mezi nimi byl věkový rozdíl, rozuměli si perfektně a o to víc se milovali. Chytil ji za ruku a přikývl.

„Já vím," řekl vděčným hlasem.

Amelia zvedla hlavu a tvářila se spokojeně. „Ostatní vlci už o tom ví. Informoval je Seth. Jake a Sam půjdou se mnou a ostatní tě budou chránit."

„Cože?" vyjekl Chris. „Proti Volturiovým ve třech a já budu mít celou gardu?" Amelia ho probodla pohledem a on zmlkl.

„Mel? Opravdu můžeme věřit tvým schopnostem? Ať aspoň trochu máme jistotu, že nejdeme na jistou smrt," řekl Sam a Jake na něj tiše zavrčel.

„Jsem, ale můžu jít i sama," zašeptala a mrkla na ně. To ale Sam zavrhl.

Všichni vyběhli před dům a smečka se přeměnila. Už tam na ně čekal Seth, na kterého se Mel zamračila a on se nespokojeně přikrčil. „Ne, se mnou nejdeš, radši mi prohlídej brášku." Po chvíli pohled, kterým se na něj dívala, zněžněl a přistoupila k němu, přičemž mu prohrábla srst na hlavě.

Chris si vyskočil na hřbet Leah a se Sethem se nakonec rozeběhli pryč.

Jacob přešel k ní a šťouchl ji do lokte. Podívala se na něj a pousmála se. Přikrčil se, aby jí naznačil, že si na něj má vylézt, což po chvíli váhání udělala. Prsty mu prohrábla kožich a on zavrněl. Cítil kolem těla její stisklé nohy a v duchu se mu nedobrovolně objevily momentálně nevhodné myšlenky, až ho několik vlků ze smečky okřiklo.

„Jaku? Slib mi, že když se něco pokazí, utečeš za ostatními. Že jim pomůžeš zůstat v bezpečí," zašeptala, když běželi vysoko do hor, kde se měli Volturiovi objevit.

Nebyl z žádosti nadšený, ale tiše zavrčel na souhlas, přičemž na obou tlapách zkřížil drápy, takže nic neslíbil. Hned měl lepší pocit.

Už se blížili k místu určení a vybíhali z lesa na malou louku, která byla z několika stran chráněna skálami. Když zastavili u jedné strany louky, Mel slezla z Jaka a natáhla ruku do strany.

Na její paži s pronikavým zapískáním přistál orel mořský, který měl temně fialové oči. Složil k sobě křídla a poskočil k jejímu rameni, kde se nakonec usadil. Vypadal spokojeně a ona mohla stáhnout ruku k sobě

Na druhé straně louky se objevilo několik postav v černých pláštích. Když se přiblížili o slušný kus blíž a konečně se zastavili, tak k nim Amelia promluvila.

„Zdravím Aro, Marcu, Jane, Demetri, Felixi, Heidi, Alecu..." Na toho posledního se usmála a on jako jediný jí i úsměvem odpověděl. Nad tím se zadrhl jak Jake, tak Sam. „... Aro, kde jste nechali Caia?" zeptala se, aby přerušila protáčení očí nad pozdravením se Aleca a Amelie.

Aro rozpřáhl ruce a šťastně se usmíval. Jakovi se vybavila vzpomínka, kdy u něj byl Chris, a on se tvářil jako dítě s vysněnou autodráhou. Skutečně tak vypadal i teď, i přesto bylo vidět, že je poněkud zklamaný. Jacob se zadíval na toho, kterého Amelia oslovila Demetri, ten stopař. Je tady. Poslal v myšlenkách všem vlkům.

„Amelia Darková. Jak rád tě opět vidím. Caius neměl nějakou nutnost sem chodit," řekl a zadíval se na orla. „Chrisi, myslel jsem, že přijdeš, a místo toho pošleš svou obyčejnou sestru?" vytvořil narážku na Amelii a bylo vidět, že doufá, že jí tím ublíží.

Amelia zkroutila kysele rty, perfektní herečka, zavřela na chvíli oči, když Chrisův orel zapískal kousek od jejího ucha.

„Aro, už jsme ti několikrát řekli, že se k tobě nepřidá, tak co pořád chceš?" vyjela na něj Amelia.

Aro se zatvářil smutně. Povzdechl si. „Jaká škoda. Ale tohle mi má zvědavost neodpustí.“ Natáhl před sebe ruku a jako na povel vyběhli upíří rychlostí k Amelii Demetri a Felix. Orel se odlepil od její ruky a skočil po Felixovi, stejně jako Jake, jehož ještě Amelia stihla probodnout pohledem.

Otočila se rychlostí blesku a praštila do běžícího Demetriho, jenž klopýtnul stranou, ale hned po ní znovu skočil.

Sam jí běžel na pomoc, ale Demetri ho až moc snadno odhodil na strom za ním.

Mezitím, co těch šest bojovalo, Marcus natáhl ruku k Arovi, který ji chytil a zatvářil se potěšeně. „Felixi, doveď i toho rudohnědého vlka."

Orel odletěl, neboť dostal až moc ran od Felixe. Sam tam ještě byl v bezvědomí, protože narazil hlavou do stromu.

Demetri táhl Amelii, jež měla zkroucenou ruku zády. Hodil ji před Ara a postavil se zpět do řady. Kousek od ní dopadl i Jacob, který měl zlomených několik končetin, takže už jen vrčel.

„Marcus mi právě ukázal, že se mi podařilo být v přítomnosti páru s vlčím otiskem, prý to je velmi vzácné a ještě tak silné," liboval si Aro a Jake vyděšeně zaskučel, nechtěl, aby se to dozvěděla od něj. Už se mu začaly hojit kosti.

Amelia se zatvářila zmateně a otočila se, jestli tam někde není Samova Emily nebo Chris s Leah, když nikoho neviděla, otočila se zamyšleně zpět, čehož si Aro všiml a zasmál se.

„Tak ty ani o tom nevíš," řekl s ještě větší radostí v hlase. „Chlapče, budeš mít co vysvětlovat," podotkl k Jakovi, který nešťastně sledoval, jak Amelia zalapala po dechu. Cítila se zrazená.

„No, vraťme se k věci..." natáhl ruku k Amelii a ta sklopila pohled dolů. Dokonce i ona pozvedla ruku. Jake jako jediný ležel v její úrovni a viděl, jak se její tvář podivně leskne. Myslel si, že to jsou slzy, dokud si nevšiml, že se začíná podobně lesknout celé její tělo. Aro už byl jen kousek od její ruky a přesně ve chvíli, kdy její ruku sevřel, se zaleskla. Ve slunečním světle si Jake všiml, že to vypadá jako kov.

Aro se zatvářil zmateně, když nic neuvidě,l a pohlédl na její ruku, kterou pustil. Amelia se začala smát a zvedla tvář, takže na ni dopadly sluneční paprsky, všichni zalapali po dechu.

Celé její tělo bylo pokryto nějakým velmi lesklým kovem a na Ara se dívala kovová maska.

Demetri přiskočil k Arovi a pokusil se Amelii odhodit. Ta před jeho rukou zvedla tu svou a celou loukou se ozvalo, jak něco tvrdého narazilo do pořádného kusu kovu.

Stopař odskočil a na jeho ruce byla prohlubeň, do které přesně zapadalo Ameliino zápěstí.

Vyskočila na nohy a vypadalo to, že ten kov je velmi ohebný, neboť se hbitě prohnala kolem několika upírů a zakryla Jacoba.

Aro koukal, jako by mu ulítly včely. Na ten pohled nikdy nikdo nezapomene. Jacob se už posbíral a s Amelií zamířil za Samem.

„Hej!" křikla Jane, nelíbilo se jí, jak vytřela podlahu s Arem. Upřela na ni svůj pohled právě ve chvíli, kdy se k ní Amelia otočila čelem. Jake se zastavil a Sam už stál na nohách a sledoval.

Ameliiny oči se na chvíli zamlžily a jejich zorničky a duhovky se trochu roztáhly a změnily povrch na zrcadlový. Skutečně zrcadlo.

Jane a Mel na sebe chvíli soustředěně koukaly, dokud relativní klid louky neprotnul křik dívky.

Jane se v křečích válela na zemi a zmítala se v bolestech, zatímco Amelia na ni upírala svůj pohled.

„Jane! Nepoužívej teď svou moc!" křikl k ní Alec a ona ho uposlechla. Bolest ustala a Ameliiny oči se vrátily do normálu. S výsměchem ve tváři se podívala na Ara.

„Ty... máš taky dary, podobné jako má Chris," vyhrkl Aro, ve tváři se mu zračilo zrazení a šok.

„Pořád jsem pro tebe obyčejná? Teď odejděte a už se nevracejte. Nebylo by špatné proti vám využít Alecovu moc." Omluvně se na toho upíra, kterého jmenovala, koukla. Mrkl na ni, že to nevadí a usmál se. Jane po něm vrhla naštvaný pohled.

Aro nakonec zavelel k ústupu a upíří královská rodina opustila Spojené státy.

Ti tři se mohli vrátit zpět. Tohle byl pro ně bod. Takhle zastrašit Volturiovi, to ještě nikdo nedokázal. Stačilo proti nim poslat vlastní moc. To se muselo oslavit...

Amelia odchytla už lidského Jacoba v lese. Téhle konverzace se bál, navíc se cítil zahanben, když jí tam nedokázal pomoct.

„Jaku, proč jsi mi to neřekl? Mluvila jsem před tebou o tom," řekla zklamaně. „Akorát je mi teď trapně," zamumlala a opřela se o strom.

Jake na ni koukal a byl smutný i za ni. „Neměl jsem příležitost, a když už byla, nemohl jsem to vyslovit," zamumlal.

„Od kdy to je?" zeptala se ho a koukala se všude, jen ne na něj.

Polkl. „Když jsi tenkrát v lese bojovala s červenovlasým upírem." Vykulila na něj oči. Asi nečekala, že už od té doby.

„Proto jsi mě sledoval až do Port Angeles?" Jenom jako odpověď přikývl a oba semkli rty. „O to horší bude, až s Chrisem odejdeme."

„Cože?! Nesmíte odejít!" tohle Jacoba nastartovalo. „Co si myslíš, že to udělá se mnou a s Leah? Ani nevíš, kolik narážek na tohle téma tu už je! Tě nenechám odejít, vždyť tě hledám už ani nevím jak dlouho."

„A-ale akorát sem vodím nebezpečí," zašeptala.

„Teď jsi ho zvládla zahnat zpět. Pane bože, vyfuckovala jsi s upířím králem." Slyšel ve městě, že se tohle slovo používá. Tenkrát ho slyšel asi šestkrát do hodiny. Jak na ni křičel, tak se k ní přibližoval.

Pokusila se dostat dál z dosahu tím, že uhne do strany, ale Jake dal z obou jejích stran ruce. Byl od ní jen pár centimetrů a cítil její vůni zatraceně ostře, měl co dělat, aby se nějak ovládal, což se mu částečně nepodařilo.

Přitiskl se na ni blíž a tím ji uvěznil mezi ním a stromem. Uslyšel, jak se jí zrychlilo srdce, které v normálu bilo hodně pomalu, tak teď se blížilo normální rychlosti u lidí, což bylo u ní hodně.

Vnímala na sobě horko, které vydával, a začaly jí z téhle situace červenat tváře. Pohled jí padl na jeho rty, čehož si všiml a samolibě se usmál.

Sklonil se k ní a zastavil rty kousek od těch jejích. Ona zase vnímala jeho horký dech a jeho krásnou vůni připomínající domov.

Cítil, jak se pod jeho tělem zachvěla, a konečně přilepil své rty na ty její. Ameliiny rty byly chladné, ale chutnaly jako ostružiny a polibek doprovázelo známé jiskření při přenosu vzpomínky, které teď nevěnoval ani tu nejmenší pozornost. Mohl by ji líbat pořád. Začala mu polibky oplácet. Jednu ruku uvolnil a prsty ji zatáhl trochu za bradu a pootevřel tak její rty. Vklouznul jazykem dovnitř a druhou rukou ji rychle sevřel kolem pasu, neboť se jí podlomila kolena. Zachytil ji a uzamkl ve svém náručí, blíž k jeho tělu.

Ona mu špičkou jazyka přejela po dolním rtu.

Otevřel oči a upřel svůj pohled do jejích nafialovělých očí.

Pozdě večer se vrátili zpět k ostatním a slavili, drželi se za ruce a oba zářili jako sluníčka. Vydrželi se líbat celou dobu, až je začaly silně brnět rty. 

Autor: arnesis (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Third Race - Kapitola 7: