Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Titanic a Cullenovi - 3. kapitola

30.09.2011 (22:00) • honzacullen • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 1670×

Prudce jsem rozrazila dveře od šatny, Drussila ležela na zemi v kaluži krve a na tváři měla výraz čirého děsu. Buďto byla mrtvá nebo umírala, ale to jsem nemohla posoudit, jelikož jsem byla přímo ochromená strachem, možná i to byl důvod, proč jsem si, až teď všimla druhé postavy, která stála nad Drussilou.

I přes elegantní a dospělý vzhled vypadala ta dívka spíše jako děcko. Její malá útlá postava byla obepnuta rudými hedvábnými šaty, přes které měla přehozený černý tlustý plášť sepnutý ozdobnou sponou s rytinou erbu. Blond vlasy měla stažené do copu a skvěle doplňovaly její světlý obličej s červenýma očima. Kdybych si na ní nevšimla podstatného detailu, myslela bych si, že je anděl, ale nebyla. Tím detailem totiž bylo, že její tvář byla zbrocená Drussilinou krví.

Vykřikla jsem a chtěla jsem se rozeběhnout pryč, ale moje nohy neposlouchaly a nedokázaly se hnout. Dívka se napřímila a pomalými kroky, šla ke mně. Zhluboka jsem dýchala a připadala jsem si, jako kdybych měla každou chvíli omdlít. Blondýnka otevřela ústa a odhalila tím ostré špičáky, které před chvílí protrhly jemnou kůži na Drussilině krku.

Už jsem se vítala se smrtí, ale místo toho jsem pouze uslyšela ten nejsametovější hlásek na světě. Byla jsem jím tak omámená, že jsem ani nepostřehla, co neznámá říkala.

Najednou byla tak blízko, že jsem cítila její sladký dech, ve kterém se však ukrývalo i něco zlověstného a nepěkného. Smrt...

Najednou jsem zaslechla ránu a třískot skla, nevěděla jsem se, co se stalo, bylo to jako obrovská tlaková vlna, a než jsem se za zvukem stačila ohlédnout, letěla jsem vzduchem. Prudce jsem hlavou narazila do zdi, vyjekla jsem bolestí a poté se mé omámené a bezvládně tělo svezlo potichu k zemi.

Pohled Edwarda:

Stál jsem v bojovém postavení proti Jane. Kroužili jsme kolem sebe dokola jako dva hladoví supi a čekali, kdo z nás zaútočí první. Aro zakázal Jane používat svůj dar kvůli její neposlušnosti a tak teď byly síly na obou stranách vyrovnané.

Jane už čekání přestalo bavit, a tak najednou prudce vyrazila, pěstí mířila do mého obličeje, já se blesku rychle zaklonil a její pěst prolétla místem, kde jsem měl před zlomkem sekundy svůj nos. Byla tím očividně překvapená a lehce  jí to vyvedlo z míry. Čímž jsem získal chvíli pro sebe a povedlo se mi ji přelstít, předstíral jsem, že ji chci chytit z leva, ale v poslední chvilce jsem změnil směr, chytl jsem ji za pás a mrštil s ní směrem k sprchovému koutu.

Janiny ruce se však kolem mé paže rychle obmotaly jako svízel a strhla mě sebou.

Prolétli jsme skleněnými dveřmi sprchového koutu a zastavila nás, až dlaždičková zeď, oba jsme spadli na zem. Koupelny teď byla plná skla z prosklených sprchových dveří a okna, kterým jsem se dostal dovnitř, na podlaze se válely kusy světle modrých dlaždic a voda z rozbité sprchy stříkala na protější zeď, takže se Isabelliny šaty v rázu promočily.

Blesku rychle jsem vyskočil a jedním rychlým pohybem jsem Jane chytl za krk, ta vyjekla, ale její křik rychle přehlušilo praskání kůže, hlava nakonec od těla celá odpadla a skutálela se k odpadní díře.

Věděl jsem, že Volturiovi tu můžou být každou chvíli, a tak jsem neváhal, zvedl jsem Janino tělo a prohodil je i s hlavou rozbitým oknem do hlubin mořských vod.

Poté jsem lehce nadzvedl Isabellu, které z hlavy v pramíncích stékala krev, chytil jsem ji do náruče a vyskočil stejným oknem, kterým před chvílí padalo Janino tělo bezvládně jako velká porcelánová panna.

Jednou rukou jsem se přidržel železné římsy okna, odrazil se od ní a jedním skokem jsem byl u okna Carlisleova pokoje. Bál jsem se, že Bella ztratila moc krve. Když jsem na ni pohlédl, připadala mi ještě krásnější, než při našem prvním setkání.

Autor: honzacullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Titanic a Cullenovi - 3. kapitola: