Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tma - 10. kapitola

07.07.2009 (16:30) • Lina • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 4417×

Úkol za kterým přijeli a konečné splnění snu.

Pohled Belly:

Potom co jsme se s Jane tak dojemně spřátelili jsem se cítila daleko lépe, nejen díky tomu, že jsem měla novou kamarádku, ale taky, proto, že jsem jí zbavila nesmyslné nenávisti, kterou ke mně po ty roky cítila. Ale pro dnešek je našeho spřátelování dost a to kvůli tréninku, který mě čeká, který nás čeká.

„Takže, když jsme vyřešili tyto osobní problémy mohli by jsme se věnovat věcem pro, které jsme se tu sešli“ oznámil Aro hlasem, který nebere protesty v úvahu. „ Takže nejdříve vás rozdělím do skupinek, v kterých bude trénovat naše novorozené v boji a moci, dle rozdělení dostanete skupinu, která je přesně určena dle vašich schopností“ odmlčel se, aby dal možnost nějakým dotazům, ale zdá se, že každý pochopil a tak Aro pokračoval a upřesnil předešlé informace „každý budete rozděleni do dvojce a té bude přirazena dvojce nebo trojce novorozených, zase dle schopností a talentu. Vše jasné?“ dokončil tak svůj dlouhý proslov, aby nám odhalil děj tréninku. A aby Aro byl jištěn každý kývl, že rozumí jeho instrukcím.

„Takže začneme v první skupině bude Jasper a Alice, kteří dostanou dvojici nadaných upírů, kteří jsou už troch znalí boje, vašim úkole je zdokonalit je v ovládání moci a popřípadě zlepšit jejich bojové schopnosti, jmenují se Kasandra a Alka, zde Jane vás k nim zavede a můžete hned začít trénovat v místnosti jedna, která vám byla přidělena.“  Řekl a kývla na Jane, aby je za nimi zavedla. A za chvíli už tu nebyli a tak Aro pokračoval v rozdělování.

„Další skupina bude  Felix a Emmet, kteří dostanou skupinu novorozených bez talentu a budou mít za úkol je trénovat v boji a mrštnosti, jmenují se Atak a Abros, vaši svěřenci jsou už přichystáni na trénink v druhé místnosti“ dořekl a Emmet se velice neochotně vlekl za Felixem, když procházel dveřmi tak se minul s Jane, která přišla v pravou chvíli.

„ Takže dále je tu skupina Rosalie a Jane, které dostanou na starost Lily a  Camelii, které jsou dvojčata, ale jen jedno má talent a obě jsou dobře znalé boje“přitom se na mě Aro usmál a já si vzpomněla jak jsem tyhle dvě nadaná děvčata cvičila v boji a jak moc se pod mým vedením zlepšili a jak se z nás stali přátele, ale z mého přemýšlení mě vytrhl hlas Ara, který zase rozdával úkoly „ vašim úkole, je rozvinou moc jedné a u té druhé na ní přijít, vaše učednice jsou už připravené v třetí místnosti“ dořekl a jim nezbylo nic než jít, sice na obou šlo vidět, že se nemusí, ale myslím si, že jak tým budou dobří trenéři.

„Dále Tanya a Viktorie, budou tvořit čtvrtou skupinu, jejími členy jsou Amélie Kortny, které nemají žádné zvláštní nadání, ale zato je bude cvičit v základech boje, takže hodně štěstí“ obě se sebrali a šli splnit svůj úkol, tedy na Tanye šlo vidět, že se jí nechce, ale musela a mě v ten moment napadla myšlenka, tyhle dvě se pro ti mě spojí, obě totiž nenávidí, ani nevím proč. Ale necháme tomu čas.

„A poslední skupina, tedy pátá je Izy a Edward, kterým dám ten nejtěžší úkol, vy dostanete dva novorozené, kteří jsou mimořádně nadaní a neznalý boje, vašim úkolem je rozvinou jejich schopnosti a naučit je perfektně bojovat, vaši svěřenci se jmenují Akimo a Devil a už na vás    čekají v místnosti pět, radí vám se nejdříve domluvit, jsou totiž - jak bych to řekl – boje chtivý.“ Jen jsem přikývla a vydala jsem se ke dveřím, kde jsem si vzala plášť od služebné a vydala jsem se do síně, abych se mohla s Edwardem domluvit na strategii.

Když jsme dorazili do síně tak jsem se na něj teprve otočila a  chtěla mu říct můj plán, ale jakmile jsem se mu podívala do očí okamžitě jsem strefila myšlenky a začala jsem se utápět v jeho očích, které měl tak krásně karamelově hnědé, teď jsem měla takový pocit, že mu můžu ukázat svou duši, duši, kterou jsem před tímto krutým světem schovávala, aby se nenechala zničit, ale s ním jsem zapomněla na všechno a těla mu ukázat svou duši, tak jako jí ukazoval on mě. Ale chvílí mého nemístného zírání jsem se rozhodla to ukončit, ukončit tuto chvíli, která mi pomohla pochopit jeho krásnou duši a začít plánovat, a tak jsem náš už tak hluboký pohled ukončit, což se mi po chvíli značného úsilí povedlo.

„Takže jsem ti nejprve chtěla poděkovat za pomoc s Jane, moc ti děkuji“ řekla jsem upřímně.

„Nemáš za co jsem rád, že jsi v pořádku a teď se jdeme dohodnou jak na ty dva, ano?“ Odpověděl a začal uvažovat.

„Podle mě by bylo nejlepší, přijít za nimi a zeptala se na jejich schopnosti a jejich bojové styly, pokud to nepůjde podobném přepereme je a ukáže mi jim tak, že je máme co naučit a nebo když to tak nepůjde a oni se odmítnou učit od ženy nastane malá ukázka mého stylu boje, ale jsem si jistá, že ta druhá možnost bude stačit, co ty na to souhlasíš s mým návrhem“ zeptala jsem se a už nedočkavě čekala na jeho odpověď.

„Naprosto s tvým plánem souhlasím a jsem se jist, že vyjde, přece jen jsi ve výcvikem novorozených lepší než já“ řekl a já jen pokývala hlavou.

„Takže jdeme trénovat“ zavelela jsem a mohli jsme vyrazit.

Při té cestě do místnosti pět jsem nemohla přestat myslet na ten náš pohled, každý večer co tu nebyl jsem si namlouvala, že bude všechno dobr, že zapomenu, ale jakmile se tady objevil a já se mu zakoukala do těch jeho krásných očí uvědomila jsem si, že nebude, že na něj budu pořád myslet, že nezapomenu, ale stále nevím proč a tak se alespoň budu snažit najít důvod, ale teď na mé přemýšlení není vhodný čas, teď se jde trénovat a tak jsem otevřela ty dveře do místnosti pět, kde na nás čekali naši svěřenci, kteří se chtěli učit.

A tak mé nové dobrodružství plné výcviku začíná, ale ne tak přesně jak jsem si představovala, ale i přesto jej nelituji a do tréninku těch to dvou mužů dám vše a udělám z nich ty nejlepší, jak si právem zaslouží a až je vycvičím a budou z nich ty nejlepší bojovníci, tak jako jsem teď já, budu snad konečně volná a budu zde postradatelná a konečně se dostanu k žití vlastního života mimo hrad, i když to bude složité, tak i přesto chci do tohoto výcviku dát vše a pak konečně žít svou věčnost bez bojů a neustálých konfliktů, hádek a nenávisti, snad jednou konečně najdu smysl své existence a budu žít tak jak jsem si vždy přála, budu žít a studovat, cestovat a učit se, prostě budu žít svou nekonečnou věčnost. Ale až jednou, až všechno toto bojování a konflikty přejdou, budu konečně volná a budu žít naplno. Možná někdy. A to možná mě právě až moc děsí. Protože já toužím už jen po jediné věci a to být konečně volná, bez závazků a slibu, chci už jen žít v klidu svou existenci a teď se možná podařilo objevit možnost jak si konečně tento sen mohu splnit.

Pohled Edwarda:

Potom co jsme byli vyhnáni na trénink mě Isabella zavedla do síně, kde se mnou chtěla domluvit na plánu, ale když se na mě otočí všechny její myšlenky byli zmatené a pomíchané, tento nás pohled se postupně prohluboval a já jsem cítil jak se propadám do hlubin těch krásných medových očí, kterými snad chtěli odhalit tu krásnou duši, kterou celé roky udržovala zamčenou a nechávali si jen pro tuto jedinečnou chvíli. Chvíle utíkala a mi se neměli k niče jinému než jen koukaní na sebe a tak náš tak hluboký pohled ukončila a tím mě zase vrátila do reality.

Už méně omámeni jsme se domluvili a vyráželi na naše společné dobrodružství plné překvapení a já jsem si konečně připustil, že na ní nezapomenu, že i když jsem si to namlouval a stotisící krát jsem si to opakoval stejně na ní nikdy nepřestanu myslet. A to mě děsí, protože tuto ženu už nikdy neuvidím až odjedeme tak kam patříme už jí nespatřím a nepodívám se do těch očích plných krásy. Až odjedu vše se změní a já snad konečně pochopím mě zmatené city a konečně si urovná vše co potřebuji. A jsem si jist, že tato chvíle nastane již brzy.

Pro vás napsala Lin

Autor: Lina (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tma - 10. kapitola: