Setkání s nimi. No prostě svět je vesnice a jednou se potkat musí. Kdy a kde?
10.12.2011 (14:00) • kari94 • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 4316×
Z pohledu Belly:
Na další stěhování jsem se těšila. Žárlivá Carol nám dělala ze života peklo. Myslela si totiž, že něco mám s tím blbcem Björnem, protože mi pořád nadbíhal, ale já se mu vyhýbala, jak to jen šlo.
Dohodli jsme se, že půjdeme do USA. Cullenovi říkali, že to bude, jako by nikdy nebyli, takže určitě nejsou nikde v Americe. Stop - nemysli na ně!!!
Vybrali jsme Darmouth ve městě Hanover v New Hampshiru. Je to jedna z nejprestižnějších škol v zemi a navíc soukromá. Moc tam nesvítí slunce (moje schopnost mě vysiluje, když musím zaštítit všechny a celý rok bych to nezvládla) a je blízko lesa. Bude tam sice víc upírů, než tady, ale naše červené čočky a příjmení Volturi nás ochrání, a když dojde na boj, tak je porazím levou zadní.
Sbalila jsem si jen pár věcí (nebyla jsem moc sentimentální) a mohli jsme vyrazit. Na letišti nás hned odbavili, protože jsme letěli 1. třídou. Při letu jsme si na svém notebooku psala s Arem. Nebyl moc rád, že jedeme tak daleko. V Helsinkách nás totiž několikrát navštívil, ale v Americe těžko - jedině když bude nějaký velký problém a bude mě potřebovat. Už jsme přistávali, naše auta samozřejmě letěla s námi, a tak jsme do nich hned nastoupili a vyjeli.
Aro řekl, že náš dům je hned vedle prezidentova. Je úplně úžasný, abych řekla pravdu, taky je větší než ten prezidentův. Je nádherný, bílý, ve victoriánském stylu s tmavě hnědými trámy. Vevnitř je to strašně podobný našemu předchozímu bydlišti. Akorát přibylo pár místností, jako podkrovní hudebna a sklepní tělocvična.
Co asi chce udělat Jane jako prvního, hádejte? No jasně - nákupy. Zrovna když jsme vycházeli z domu, vyšel nám naproti Zac, upír, který se staral o tento stát. Nějakou dobu trávil i ve Volteře.
„Zaku,“ řekla jsem mu s chladnou zdvořilostí a nasadila svoji kamennou masku.
„Signorina Francesca, co vás sem přivádí?“ řekl se strachem v očích. Pro svět jsem byla Francesca Isabella Volturiová - nejobávanější upírka, pravá ruka Ara a jeho dědička. Nikdo si to se mnou nechtěl rozházet.
„Ale, ve Volteře jsem se začala nudit a tak se chci něco nového naučit. Teď pospícháme, vyřídíme to spolu později.“
„Jistě, principessa (princezno),“ a raději se mi klidil z cesty.
Jane měla zase svoji náladu, takže jsme nákupem strávili celý den. Nesmíme přece zítra do školy přijít v něčem obyčejném, musíme zazářit (samozřejmě podle Jane), jako kdybychom už tak nevybočovali z normálu.
Když jsme dojeli domů, každý se šel bavit po svém. Angie a Alec samozřejmě spolu, Jane si šla přerovnávat šatník a já zavolala Zakovi. Přijel okamžitě, jak jinak.
„Tak, informuj mě, co se tady děje!“ řekla jsem panovačně, Aro by na mě byl pyšný.
„Žije tu několik upírů, ale chodí lovit mimo město, pak je tu jedna vegetariánská rodina,“ udělal znechucený obličej, „je jich devět, jmenujou se Cullenovi.“ Néé, to není pravda. To se může stát jen mně, ale je tu Zac, musím to zahrát.
„Děkuji, Zaku, to je pro dnešek skoro všechno. Aro ti ještě vzkazuje, že budeš za své dobré služby povýšen. Budeš mít na starost Mexico City,“ dát mu největší město světa na starost, to je ta největší pochvala pro upíra. Taky to bylo vidět na jeho obličeji.
„Děkuji, je to pro mě čest... “ A další obvyklé žvásty.
„To stačí, můžeš jít. Máš před sebou dlouhou cestu,“ měla jsem dost toho, že se musím přetvařovat.
Když se zabouchly dveře, sesunula jsem se, ale než jsem dopadla na podlahu, zachytila mě Jane. Slyšela celý rozhovor a věděla, jak trpím.
„Ještě můžem odejít,“ řekla s nadějí v hlase.
„Ne, musím to překonat. Jsem přece Volturiová,“ řekla jsem už s úsměvem.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOo
Ráno jsem nechala Jane, aby mě nalíčila. Byla jsem trochu mimo. Do školy jsme jeli každý zvlášť, potřebovala jsem si provětrat hlavu. Do školy jsme to měli jen kousek, a tak jsme tam dorazili hned. Naše auta tu nebudila rozruch, měl je tady každý druhý. Ale všechny jsme zajímali, protože jsme bydleli v tom největším domě.
A když jsme vystoupili z aut, všichni zkameněli. Klučičí část myslela na to, že nás dostanou do postele, a holčičí už spřádala plány na naši smrt.
My mířili k sekretariátu, sekretářka zkameněla a myslela: „Ta je ještě krásnější než Rosalie Haleová.“ No jistě, to bude teprve sranda.
„Jsme Francesca, Alec, Jane a Angela Volturiovi. Jsme tu noví.“ Podala nám nějaké papíry, ale já zaslechla hlasitou ránu z parkoviště. Asi už dorazili.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: kari94 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Together we are strong 9. kapitola:
áááá, super!!! jsem napnutá jak kšandy
bomba,naprosto boží...už se těším na další dílek
Hoonem další :D ,nemůžu se dočkat :D
jupí že by bylo vzrušo hned u jejich prvního setkání
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!