Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Toužím zapomenout! - 3. kapitola

NH-Edward

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Toužím zapomenout! - 3. kapitola Takže, konečně jsem se dokopala k tomu přidat další kapitolu. Jsem v dobré náladě, takže tu možná budou dvě hned po sobě. :D Minule někdo psal, že už mu přijde toho mlácení moc. Jen tak na uklidnění, moc ho tam už nebude. ;D Tahle kapitola je v podstatě zlomová. Mě osobně se líbí asi nejvíc z těch tří. :D No nechám to na vás. Taky moc děkuju za komentáře. Ani ve snu mě nenapadlo, že jich tu bude tolik :D

18.02.2010 (14:15) • Thepetruskaaa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2901×

Písnička! Doporučuju si pak prohlédnout to video, jsou tam opravdu hezké citáty.


 

Dny plynuly. Přes den jsem se Edwardovi snažila vyhýbat. Uhýbala jsem pohledem, abych se nemusela dívat na ten jeho lítostivý. Několikrát se mě pokusil oslovit, ale já jsem mu jen naznačila ať to nedělá. Večer to bylo jako vždycky. Už si ani nepamatuju kdy naposledy jsem usínala sama. Sama s pocitem bezpečí. Každou noc se mi o něm zdálo. Vynahrazovalo mi to ty hodiny ve škole kdy jsem se k němu nemohla ani přiblížit. Tak moc jsem toužila potom se ho dotknout. Líbat ho jak v mých snech. Chtěla jsem už navždy snít. Nevěděla jsem co se to se mnou děje. Od té doby co jsem ho potkala uběhl už měsíc a já pořád myslím jen na něj. A pak jednou na biologii, když se naše ruce omylem dotkly, jsem na to přišla. Když mým tělem projel ten záchvěv elektřiny, který je popisován v knihách, ti motýlci v mém břiše, chtěla jsem aby tenhle pocit trval věčně.

Pane bože! Já jsem se do něj zamilovala. Do kluka se kterým nikdy nemůžu být. Do kluka kterého chce každá. Do kluka kvůli kterému jsem už tolikrát pocítila bolest nejen v srdci. Nevěděla jsem co mám dělat. Byla jsem uvězněná jeho pohledem. Víc než kdy jindy jsem toužila ho políbit. Zkusit jaké to doopravdy je.

Dost! Musela jsem se v duchu okřiknout. Odvrátila jsem pohled. Tohle nemůžu. Zazvonilo a já se rychle sbalila a vyběhla z učebny. Zastavila jsem se až za školní budovou. Vidělo mě spoustu lidí, ale mě to bylo jedno Zády jsem se svezla po stěně. Zavřela jsem oči a zhluboka dýchala. Trhla jsem sebou, když se těsně u mého ucha ozval ten zlověstný smích, který jsem znala. Moc dobře jsem ho znala a to mě děsilo. Prudce jsem otevřela oči. Najednou jsem dostala chuť se bránit. Bojovat. Konečně zažít pocit svobody. Začala jsem kolem sebe kopat a mlátit rukama. Několikrát jsem zasáhla cíl. Boužel pro mě se ale, po chvíli vzpamatoval a sevřel moje ruce v těch svých. Sednul  mi na nohy, takže na mě byl celou svojí vahou. To ne. On To chce? Teď? Tady? To nemůžu. Ještě víc zuřivěji jsem se pokusila vyprostit svoje ruce s těch jeho. Zřejmě ho to ještě víc utvrdilo v tom, co chtěl udělat.

„Miku prosím. Nedělej to. Prosím já nechci.“

Netuším proč mi to najednou tolik vadilo. Možná proto že jsem si uvědomila že miluju Edwarda, možná proto že už to nemůžu vydržet jen tak nic nedělat.

„Mlč a slibuju že to nebude bolet,“ odpověděl mi škodolibě.

„Prosím. Miku ne pusť mě,“ křikla jsem po něm znovu.

Samozřejmě jsem za to dostala facku. Hlavou jsem narazila do zdi. Cítila jsem ten hnusný pach rzi a soli. Krev. Teče mi krev. Začala jsem propadat hysterii. Když mě pěstí bouchl do břicha, vytryskly mi slzy. Už jsem to nevydržela.

„Pomozte mi,“ nikdy dřív jsem to neřekla.

Neřekla jsem to proto že jsem nechtěla pomoct. Nikdy dřív jsem nežádala aby mi někdo pomohl. V mysli se mi vybavil ten den, kdy jsem to řekla i Edwardovi.  Jakmile jsem to dořekla, Mikova váha ze mě zmizela a já se svalila na zem. Potrhané oblečení na mě viselo. Myslím že brzy spadne. Začala jsem se dusit v záchvatu kašle. Cítila jsem jak mi vlhne rukáv od vykašlaných slin. Otevřela jsem oči, abych zjistila, co to bylo. První co jsem uviděla, byl Edward držící modrajícího Mika pod krkem.

„Nech ho. Prosím.“

Další záchvat kašle se dostavil. Ovšem účinek to mělo. Edward Mika skutečně pustil. Ten se rychle zvedl ze země na kterou spadl a rozběhl se pryč. Žluč se mi zvedla až do krku. Cítila jsem že budu zvracet. Rychle jsem se nadechla a ulevila svému žaludku. Bohužel to vůbec nepomáhalo. Začínala jsem se dusit. Pomohl mi Edward, který mi předklonil hlavu. Jakmile jsem dozvracela okamžitě mě vzal do náruče. Otevřela jsem oči a s šokem zjistila že celý můj rukáv je od krve. Nebyly to sliny. Já kašlala a nejspíš i zvracela krev. Vyděšeně jsem se podívala na Edwarda. Začaly se mi zavírat oči. Všimla jsem si, že už jsme na parkovišti. Všichni se na mě vyděšeně koukali.

„Bello, poslouchej mě. Nesmíš usnout. Rozumíš? Nesmíš usnout,“ naléhal na mě Edward.

„Ale mě se chce spát,“ byla jsem jako malé dítě.

„Bells poslouchej, už to bude dobré jen nesmíš usnout rozumíš? Slib mi že neusneš.“

„Slibuju.“

Znovu jsem se zakuckala a krev se mi začala valit z pusy. Naložil mě do auta a rozjel se se mnou k nemocnici. Musel jet aspoň 200 km/h, protože jsme u nemocnice byli asi za pět minut. Znovu mě vzal do náručí a nesl mě dovnitř. Byla mi zima. Ale ne taková ta zima co mi bývá když se málo obleču. Cítila jsem chlad od nohou. Pomalu jsem je přestávala cítit, stejně jako zbytek těla. Vážně mám teď umřít? Když jsem konečně zjistila že Edwarda miluju? Když mám konečně chuť bojovat?

„Edwarde, já nechci umřít,“ zašeptala jsem, snažila jsem se znít stejně naléhavě jako předtím on. ¨

„Nenechám tě umřít Bello.“

„Slibuješ?“ vzedmula se ve mně vlna naděje.

„Přísahám,“ odpověděl rozhodně.

„Věřím ti.“

Donesl mě až na ambulanci. Položil mě na vyšetřovací stůl. Ihned kolem mě stálo tucet doktorů. Něco mi píchli. Cítila jsem jak se moje oči zavírají pod ještě větším tlakem.

„Miluju tě Edwarde,“ bylo poslední co jsem řekla.

Chtěla jsem aby to věděl. Pak se moje tělo začalo otřásat a já nemohla dýchat. V puse jsem měla snad litr krve. Bylo to jako kdybych se topila. A pak už jen tma. Nic jsem neslyšela. Nevnímala jsem okolní svět. Byla jsem v tom mém.

Autor: Thepetruskaaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Toužím zapomenout! - 3. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře